Ústavní soud v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Pavla Šámala a Martina Smolka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jarmily Szóové, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2026, č. j. 30 Cdo 1565/2026-109, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2026, č. j. 72 Co 354/2025- 68, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 9. 2025, č. j. 15 C 114/2024-49, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníků a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, jako vedlejšího účastníka řízení, rozhodl o námitce podjatosti stěžovatelky vůči soudci III. senátu Janu Svatoňovi takto:
Soudce Jan Svatoň není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 2377/26.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesení Městského soudu v Praze a jiných zásahů orgánů veřejné moci.
2. Soudce Jan Svatoň v přípisu ze dne 17. 9. 2026 předložil věc k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že podle stěžovatelky se jako člen senátu podílel na rozhodování její věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 3395/23, a to "v rozsahu 14 měsíců". Tím se měl podílet i na celkové délce řízení, jež bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 319/2021, a potažmo na tvrzeném porušení jejího základního práva na spravedlivý proces (na projednání věci v přiměřené lhůtě). Na tomto tvrzení spočívá nyní projednávaná ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadá soudní rozhodnutí vydaná ve věci své žaloby na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku výše uvedeného soudního řízení (sp. zn. 23 C 319/2021).
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce taktéž vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. Předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudce Jan Svatoň uvádí, že nemá žádný poměr k účastníkům a vedlejší účastnici řízení či k zástupci stěžovatelky a necítí se být podjatý ani s ohledem na stěžovatelkou nastíněný poměr k věci, lze vyloučit, že bude mít zájem na výsledku projednávání a rozhodování ústavní stížnosti. Jeho poměr k věci tak nedosahuje stupně intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
5. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudce Jana Svatoně z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 2377/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2026
Jiří Přibáň v. r.
předseda senátu