Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené Mgr. Lucií Diasovou Vejvodovou, advokátkou, se sídlem Na Hřebenech II 1062, Praha 4, proti výrokům I a II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2025 č.j. 11 Co 157/2025-453 a proti výrokům II a III rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. ledna 2025 č.j. 14 Nc 1029/2024-416, 76 P a Nc 24/2024, 76 P a Nc 27/2024 za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a M. K. a nezletilých T. K. a J. K., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilým vedlejším účastníkům T. K. a J. K., se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti jmenuje Městská část X.
Odůvodnění:
1. Nezletilí vedlejší účastníci jsou dětmi stěžovatelky a vedlejšího účastníka. Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným rozsudkem upravil poměry dětí a běžnou péči stanovil v asymetrickém režimu střídání s vyšším poměrem péče matky a upravil také specifický režim péče v období prázdnin. Pokud jde o výživné, určil obvodní soud výši běžného výživného otce na každého z nezletilých a vyčíslil nedoplatek na výživném. Matce rovněž určil výši běžného výživného na nezletilé a vyčíslil nedoplatek na výživném. Soud vyšel ze zjištění, že otec má značný majetek, příjmy však doložil nedostatečně, resp. zkresleně. Proto obvodní soud vyšel z příjmu otce v minimální výši 100 000 Kč a dovodil, že má vyšší životní úroveň než matka. Nevyhověl návrhu matky na vyšší výživné, neboť otec zajišťuje dětem stejnou životní úroveň i drahými dovolenými, děti jsou nízkého věku a výživné má plnit i výchovnou funkci. U matky vycházel z doložených příjmů 50 000 Kč měsíčně.
2. Městský soud v Praze následně k odvolání otce změnil napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu tak, že otci stanovené běžné výživné i nedoplatek na výživném snížil, matce běžné i dlužné výživné zvýšil. Vyšel z nižšího měsíčního příjmu otce a poměřoval jak hodnotu majetku obou rodičů, tak způsob života. Stěžovatelka napadla rozsudek obvodního i městského soudu v rozsahu výroků určujících výživné.
3. Podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v aktuálním znění, § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení zastupovat. Opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4. V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí postavení vedlejších účastníků řízení a jejich zákonní zástupci jsou v postavení účastnice řízení a vedlejšího účastníka řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno nezletilým ustanovit kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto nezletilým ustanovil opatrovníka schopného hájit jejich zájmy v řízení o ústavní stížnosti. S ohledem na povahu věci a dosavadní průběh řízení, se jako nejvhodnější opatrovník jeví orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, který nezletilé zastupoval již v řízení před obecnými soudy a je s poměry účastníků řízení dobře obeznámen. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. října 2026
Jan Svatoň v. r.
předseda senátu