Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti BG Technik cs, a. s., sídlem U závodiště 251/8, Praha - Velká Chuchle, zastoupené JUDr. Valerií Vodičkovou, advokátkou, sídlem Vodičkova 736/17, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. února 2026 č. j. 2 Afs 82/2025-48 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 2025 č. j. 22 Af 14/2022-160, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Generálního ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 - Michle, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudce Zdeňka Kühna, takto:
Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1121/26.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a na ochranu vlastnictví a na stanovení daně jen na základě zákona podle čl. 11 odst. 1 a čl. 51 Listiny. Podle rozvrhu práce byla tato ústavní stížnost přidělena IV. senátu, jehož členem je soudce Zdeněk Kühn.
2. Dne 29. 7. 2026 soudce Zdeněk Kühn podle § 9 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2026 (č. Org. 01/26) předložil věc k rozhodnutí III. senátu s tím, že věc se týká věci vedené před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 10 Afs 134/2020, ve které se jako člen senátu podílel na tvorbě předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie podané usnesením ze dne 19. 1. 2023 č. j. 10 Afs 134/2020-114. Uvedený soud k této předběžné otázce a k předběžné otázce Krajského soudu v Ostravě vydal rozsudek ze dne 28. 11. 2024 ve spojených věcech C-129/23 a C-567/23 (BG Technik proti Generálnímu ředitelství cel). Nynější věc vychází z téměř stejného skutkového stavu, neboť celní orgán rozhodoval podle téhož spisového materiálu, jen k jinému zdaňovacímu období. Má za to, že jde o téměř shodnou situaci, jak předpokládá § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a že by proto měl být z projednání a rozhodování věci vyloučen.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Stejně jako ve svém dřívějším usnesení ze dne 20. 5. 2026 sp. zn. Pl. ÚS 12/26 Ústavní soud dospěl k závěru, že soudce Zdeněk Kühn byl v přímo související věci činný jako soudce Nejvyššího správního soudu, čímž došlo k naplnění přímo podmínky vymezené v § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Rozhodl proto o jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí této věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. září 2026
Jan Svatoň
předseda senátu