Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. března 2026 č. j. 2 As 37/2026-20, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 10. 6. 2026. Ústavní soud vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání (chybějícího právního zastoupení) výzvou ze dne 17. 6. 2026, neboť v ústavní stížnosti avizovala podanou žádost o určení advokáta u České advokátní komory, a určil jí k tomu lhůtu 30 dnů. Stěžovatelka dne 24. 7. 2026 doručila Ústavnímu soudu rozhodnutí České advokátní komory o tom, že se jí advokát k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona o advokacii neurčuje. Podle rozhodnutí České advokátní komory stěžovatelka v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnou jí požadovanou právní službu, čímž neosvědčila nemožnost zajištění si právní služby jinak. Stěžovatelka setrvale odmítá respektovat podmínky zákona potvrzené i rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu a její postup hraničí se zneužitím práva.
2. Ústavní soud již v řadě odmítajících usnesení týkajících se stěžovatelky poukazoval i na nyní chybějící právní zastoupení v situaci, kdy o určení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti, zjevně ve snaze prosadit svůj stále stejný právní názor na výklad § 18c zákona o advokacii a k určení advokáta za úplatu, požádala na samém sklonku dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti (nyní 29. 5. 2026), viz např. usnesení ze dne 4. 12. 2024 sp. zn. III. ÚS 3177/24, ze dne 16. 1. 2025 sp. zn. I. ÚS 3518/24, ze dne 29. 4. 2025 sp. zn. I. ÚS 1125/25, ze dne 9. 9. 2025 sp. zn. I. ÚS 2591/25, ze dne 6. 2. 2026 sp. zn. I. ÚS 257/26 či ze dne 13. 5. 2026 sp. zn. I. ÚS 1240/26 a další. Na odůvodnění těchto usnesení Ústavní soud odkazuje ve smyslu § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
3. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neodstranila ve stanovené lhůtě, ani do dnešního dne, vady podání, není její ústavní stížnost způsobilá k věcnému projednání. Ústavní soud s ohledem na shora uvedené nevidí důvod pro opětovné stanovení lhůty k odstranění vad podání, čehož se stěžovatelka v podání ze dne 24. 7. 2026 dožaduje.
4. Ústavní soud proto soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro neodstraněnou vadu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. července 2026
Michal Bartoň v. r.
soudce zpravodaj