Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele G. K., vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1818/26, a ústavní stížnosti stěžovatele G. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1819/26, obou zastoupených Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. února 2026 č. j. 3 Tdo 985/2025-547, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. července 2025 č. j. 8 To 244/2025-452 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. května 2025 č. j. 11 T 34/2025-366, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Brně a Městského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na spojení ústavních stížností, takto:
Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1818/26 a sp. zn. IV. ÚS 1819/26 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 1819/26.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel v záhlaví uvedenou ústavní stížnost stěžovatele G. K., jíž se domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí s odůvodněním, že jimi bylo porušeno jeho ústavně garantované právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel byl uznán vinným ze zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl uložen trest vyhoštění z území České republiky v trvání 5 roků a trest propadnutí věci. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá extrémní rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. Namítá také porušení čl. 39 Listiny, neboť skutek popsaný ve skutkové větě nenaplňuje znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu.
2. Ústavní soud obdržel v záhlaví taktéž uvedenou ústavní stížnost stěžovatele G. K., která směřuje proti stejným trestním rozhodnutím a namítá shodná porušení stěžovatelových práv jako ústavní stížnost G. K.
3. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.
4. Z doručených ústavních stížností stěžovatelů, jakož i z napadených rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud zjistil, že obě ústavní stížnosti směřují s obdobnou argumentací a s obdobnými nároky proti stejným trestním rozhodnutím.
5. Ústavní soud z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení, rozhodl o spojení ve výroku uvedených věcí ke společnému řízení.
6. Podle § 5 odst. 7 Rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2026 č. Org. 1/26 je soudcem zpravodajem ve spojených věcech soudce Josef Baxa, neboť jemu byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížností.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. září 2026
Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu