Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti True Source s.r.o., sídlem Areál Šroubáren 43, Libčice nad Vltavou, zastoupené JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou, sídlem Velkopřevorské náměstí 644/1a, Praha 1 - Malá Strana, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v provedení domovní prohlídky a zajištění věcí důležitých pro trestní řízení ve věci vedené pod sp. zn. NPC-2655-240/TČ-2025-2200P1, za účasti Krajského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Národní protidrogové centrály SKPV, jako účastníků řízení:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ve dnech 22. až 25. 6. 2026 provedly orgány činné v trestním řízení prohlídku jiných prostor (na základě příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 6. 2026 č. j. 33 Nt 405/2026-3). Ta se mj. dotkla prostorů, které užívá stěžovatelka. Během prohlídky orgány činné v trestním řízení zajistily technické konopí. Stěžovatelka projevila svůj nesouhlas jednak podáním ze dne 26. 6. 2026 (kterým mj. oznámila převzetí právního zastoupení nynější advokátkou), jednak podáním ze dne 30. 7. 2026 (nadepsané jako "žádost o výkon dozoru a nápravu nezákonného postupu"). Později se stěžovatelka obrátila rovnou na Ústavní soud.
2. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že nikdo ještě nereagoval na její podání, nedostala žádné rozhodnutí, které by mohla napadnout. Tím ale stěžovatelka přiznává, že nevyčkala na orgány činné v trestním řízení, až její věc (resp. obě podání) vyřídí. Pokud osoba nesouhlasí, jak proběhla domovní prohlídka, vyžaduje se, aby si jednak zažádala o přezkoumání postupu policejního orgánu (§ 157a trestního řádu), jednak (pokud s první žádostí neuspěje) dala podnět k výkonu dohledu (§ 12c a § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). Tyto prostředky ochrany základních práv nestačí jen formálně vyčerpat, musí být také materiálně vyřízeny (tzv. formální a materiální stránka principu subsidiarity ústavní stížnosti). Jinými slovy, věc musí být před orgány veřejné moci s konečnou platností uzavřena. Až v tomto okamžiku může Ústavní soud "vstoupit do hry" a zasáhnout na ochranu základních práv a svobod stěžovatelů (srov. stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23, body 23 až 25). To znamená, že stěžovatelčina ústavní stížnost nesplňuje materiální stránku principu subsidiarity ústavní stížnosti. Pokud by Ústavní soud se věcně zabýval její ústavní stížností, předjímal by výsledek řízení. To ovšem není ústavně přípustné.
3. Ústavní soud si rovněž u orgánů činných v trestním řízení ověřil, zda stěžovatelčina podání skutečně stále vyřizují. Zjistil, že tomu tak je. K vyřízení zejména druhého podání z konce července 2026 je třeba stanoviska policejního orgánu; bez něj krajské státní zastupitelství nemůže ve věci rozhodnout (viz sdělení Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 9. 2026 č. j. KZV 78/2026-349, které Ústavní soud zaslal stěžovatelce na vědomí).
4. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].
5. Tímto rozhodnutím Ústavní soud stěžovatelce nezavírá dveře k ústavnímu přezkumu. Stěžovatelce nic nebrání, aby v další ústavní stížnosti uvedla tytéž argumenty, jaké uvádí nyní. To, že Ústavní soud nynější ústavní stížnost odmítl, by ale měla v (eventuální) budoucí ústavní stížnosti zmínit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 2026
Zdeněk Kühn v. r.
soudce zpravodaj