Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky K. T., zastoupené JUDr. Romanem Kouckým, MBA, advokátem, sídlem generála Svobody 339, Pardubice, proti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 31. srpna 2026 č. j. 25 Nc 2126/2025-258, 13 Pa Nc 131/2026 a 13 Pa Nc 132/2026, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Okresního soudu v Berouně, jako účastníka řízení, a 1. J. T., zastoupeného Mgr. Pavlem Hubálkem, advokátem, sídlem Na Příkopě 1047/17, Praha 1 - Staré Město, a 2. nezletilé E. T., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Návrh stěžovatelky na odložení vykonatelnosti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 31. 8. 2026 č. j. 25 Nc 2126/2025-258, 13 Pa Nc 131/2026 a 13 Pa Nc 132/2026 se zamítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka (matka nezletilé) se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Tím Okresní soud v Berouně prozatímně rozhodl o plnění povinné školní docházky nezletilé pro školní rok 2026/2027 v Základní škole v X (bydlišti otce). Usnesením taktéž jmenoval nezletilé opatrovníka k zastupování v řízení o nahrazení souhlasu matky se změnou základní školy. Stěžovatelka tvrdí, že tímto usnesením bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Namítá taktéž porušení čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 96 Ústavy České republiky. Dále tvrdí porušení principu nejlepšího zájmu dítěte podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, participačního práva dítěte zaručeného čl. 12 Úmluvy o právech dítěte a čl. 28 Úmluvy o právech dítěte.
2. Spolu s ústavní stížností stěžovatelka navrhla odklad vykonatelnosti napadeného usnesení. Odůvodnila jej tím, že hrozí neodvratná újma způsobená odhlášením nezletilé ze základní školy v bydlišti stěžovatelky. Daná změna by byla nevratná a zasáhla významně do práv nezletilé. V řízení došlo k zásadním procesním pochybením, neboť se k návrhu otce na vydání prozatímního rozhodnutí nemohla vyjádřit ani stěžovatelka, ani nezletilá.
3. Ústavní soud zaslal návrh okresnímu soudu i prvnímu vedlejšímu účastníkovi (otci nezletilé). Okresní soud se blíže k návrhu na odklad vykonatelnosti nevyjádřil, přiložil protokol o vyhlášení rozsudku ve věci péče o nezletilou ze dne 1. 7. 2026 s tím, že na písemném vyhotovení rozsudku se stále pracuje. Doložil též zvukovou nahrávku z vyhlášení rozsudku ze dne 1. 7. 2026.
4. Otec nezletilé navrhl, aby Ústavní soud návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti zamítl, neboť nejsou splněny podmínky pro jeho vydání. Dále uvádí, že odklad vykonatelnosti by nevedl k zachování faktických poměrů nezletilé. Ta již byla zapsána na Základní školu v X podle prozatímního rozhodnutí. Na tuto školu již tři roky docházela a jde o základní školu v místě původního bydliště celé rodiny. Odklad vykonatelnosti by způsobil další náhlou změnu školních poměrů nezletilé po zahájení školního roku.
5. Obě vyjádření zaslal Ústavní soud stěžovatelce k replice. Stěžovatelka setrvala na svém návrhu na odklad vykonatelnosti a uvedla, že argumenty otce nejsou důvodem pro zamítnutí jejího návrhu. Postup okresního soudu označila za bezprecedentní, nijak nechránící práva nezletilé a bez respektu k základním zásadám spravedlivého procesu. Je proto přesvědčena, že odklad vykonatelnosti je v dané věci nutný.
6. V řízení o ústavní stížnosti je odložení vykonatelnosti mimořádným institutem, při jehož použití postupuje Ústavní soud restriktivně (viz např. usnesení ze dne 21. 6. 2022 sp. zn. IV. ÚS 949/22 či ze dne 21. 2. 2024 sp. zn. II. ÚS 262/24). Jde o výjimku z obecné zásady, podle níž ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
7. Stěžovatelka dovozuje hrozící újmu zejména z toho, že má dojít k odhlášení nezletilé ze základní školy v bydlišti stěžovatelky, aniž by před vydáním prozatímního rozhodnutí měly stěžovatelka i nezletilá možnost se k vydávanému usnesení vyjádřit. Aniž by nyní Ústavní soud předjímal výsledek řízení o věci samé, nemá z předložených tvrzení a skutečností za to, že by bylo namístě přistoupit k výjimečnému institutu odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
8. Ústavní soud poměřoval nejlepší zájem nezletilé, na straně jedné, a tvrzená porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, na straně druhé. Přihlédl k tomu, že ve věci samé byl 1. 7. 2026 vyhlášen rozsudek okresního soudu, který stanovuje asymetrickou péči rodičů ve prospěch otce. Ačkoli ještě nebyl písemně vyhotoven, je v části týkající se péče o nezletilou pro dobu před rozvodem předběžně vykonatelný. Stěžovatelkou preferovaná základní škola se nachází cca 150 km od bydliště otce. V bydlišti otce však bude nezletilá pobývat většinu času. Základní škola v bydlišti otce je základní školou v původním bydlišti celé rodiny, kterou nezletilá navštěvovala po dobu 1. až 3. třídy. Nejde tak o adaptaci nezletilé na novou školu. Z pohledu nejlepšího zájmu nezletilé a při zohlednění asymetrické péče ve prospěch otce by nebylo v nejlepším zájmu nezletilé, aby po odkladu vykonatelnosti napadeného usnesení opět vznikla právní nejistota ohledně základní školy, kterou má nezletilá navštěvovat. Naopak setrvání na škole, kam je již nezletilá zapsána, kterou zná a která se nachází v místě, kde se nezletilá bude po většinu času zdržovat, považuje Ústavní soud za aktuálně v souladu s jejím nejlepším zájmem. Tento zájem převáží nad možnou újmou stěžovatelky způsobenou tvrzeným porušení jejích procesních práv. Stěžovatelka tak neunesla své břemeno tvrzení ohledně existence nepoměrně větší újmy, která jí může vzniknout ve srovnání s újmou, která může vzniknout jiným osobám, zde konkrétně nezletilé.
9. Z výše uvedených důvodů rozhodl Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario tak, že návrh zamítl. Tím není nijak předjímán konečný výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu