Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajky) a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele P. D., zastoupeného JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Španělská 742/6, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. července 2026 č. j. 0 P 275/2025-196, 20 P a Nc 248/2026, za účasti Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a L. D. a nezletilého D. D., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkový stav věci a průběh předchozího řízení
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená čl. 33 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 28 a 29 Úmluvy o právech dítěte.
2. Matka (vedlejší účastnice) nezletilého (vedlejší účastník) se návrhem ze dne 1. 6. 2026 domáhala vydání prozatímního rozhodnutí o určení jeho nástupu na Základní školu X, neboť stěžovatel se zápisem nezletilého k povinné školní docházce ve školním roce 2026/2027 nesouhlasí.
3. Okresní soud v Českých Budějovicích tomuto návrhu vyhověl a nahradil souhlas stěžovatele s podáním žádosti o přijetí ke školnímu vzdělávání nezletilého do shora uvedené základní školy. Po provedeném dokazování, zahrnujícím mj. rozhovor s nezletilým prostřednictvím OSPOD, psychologické vyšetření, pedagogickou zprávu, sdělení základní školy a stanoviska obou rodičů, soud dospěl k závěru, že k nástupu nezletilého k povinné školní docházce jsou shledány relevantní a odborníky podložené důvody a takový postup je v jeho nejlepším zájmu. K námitce stěžovatele, že prozatímním rozhodnutím nemůže soud rozhodovat o zápisu nezletilého do základní školy, okresní soud odkázal na nález ze dne 30. 6. 2026 sp. zn. II. ÚS 1124/26.
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel rekapituluje průběh předchozího řízení. Podstatou jeho stížnostní argumentace je vyslovení nesouhlasu se zápisem nezletilého do základní školy. Uvádí, že se rodiče neshodují v hodnocení zdravotního a vývojového stavu svého syna. Vysvětluje, proč preferuje odklad školní docházky. Stěžovatel žádá přednostní projednání věci a navrhuje též odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
III.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
5. Ústavní soud připomíná, že podle čl. 83 Ústavy je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřazen a zasahuje do rozhodovací činnosti soudů jen dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody (srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94). Takové pochybení Ústavní soud v této věci neshledal.
6. Byť se s účinností od 1. 1. 2026 na prozatímní úpravu poměrů dítěte procesně nepoužijí ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření, lze při posuzování ústavnosti vyjít z ustálené judikatury vztahující se k předběžným opatřením. Podle ní Ústavní soud zpravidla není oprávněn zasahovat do rozhodnutí o předběžných opatřeních, tj. zkoumat vlastní podmínky pro nařízení či zrušení předběžného opatření, které závisí na konkrétních okolnostech věci. To přísluší výhradně opatrovnickým soudům. Obdobné závěry platí i pro prozatímní rozhodnutí. V obou případech jde o rozhodnutí, která představují pouze přechodné řešení situace a zasahují do práv a povinností účastníků nikoli konečným způsobem.
7. Zároveň však platí, že i rozhodnutí o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí o úpravě poměrů je za určitých okolností způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení a lze je podrobit ústavněprávnímu přezkumu v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Ústavní soud zkoumá, zda rozhodnutí mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole, která musí být na první pohled zjevná a intenzivní. Důvodem pro zásah Ústavního soudu může být též flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu (srov. např. nálezy ze dne 2. 7. 2026 sp. zn. I. ÚS 1382/26, body 24 až 28, nebo ze dne 30. 6. 2026 sp. zn. II. ÚS 1124/26, body 27 až 30 a tam citovanou judikaturu).
8. Je nepochybné, že napadené usnesení mělo zákonný podklad a okresní soud byl k jeho vydání příslušný. V posuzované věci bylo třeba vzhledem k neshodám rodičů ohledně nástupu nezletilého do první třídy tuto otázku urgentně vyřešit, což plně odpovídá smyslu prozatímní úpravy poměrů dítěte podle § 465a a následující zákona o zvláštních řízeních soudních. Ústavní soud v této souvislosti odkazuje na své závěry formulované v nálezu sp. zn. II. ÚS 1124/26 (body 33 a 34), v nichž potvrdil, že již za předchozí právní úpravy (do 31. 12. 2025) běžně obecné soudy nařizovaly předběžná opatření o nahrazení souhlasu jednoho rodiče s docházkou dítěte do vybraného předškolního nebo školského zařízení (tj. vyhovovaly požadavkům účastníků řízení). Judikatura Ústavního soudu předběžné opatření, jímž obecné soudy upraví, do které školy mají děti zatímně docházet, připouštěla. Ústavní soud v citovaném nálezu neshledal žádný důvod, proč by toto východisko neuplatnil rovněž ve vztahu k prozatímním rozhodnutím a ani nyní nemá důvod cokoli na svém přístupu měnit.
9. Napadené usnesení netrpí ani žádnou z vad, jež by zakládala svévoli či flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu. Okresní soud v souladu s ústavními požadavky vysvětlil, proč navzdory diagnostikované poruše autistického spektra upřednostnil nástup nezletilého do první třídy před odkladem a setrváním v mateřské škole. Vycházel ze závěrů znaleckého posudku klinické psycholožky i stanoviska speciálního pedagogického centra. Okresní soud se vypořádal rovněž se stěžovatelem předloženou zprávou o vyšetření nezletilého provedeného PhDr. L. Pytlem. Zohlednil, že nezletilý by se vzhledem k personální obměně a obměně dětského kolektivu musel adaptovat na změnu i v mateřské škole. V neposlední řadě přihlédl k tomu, že školské zařízení, do nějž má nezletilý nastoupit, má s dětmi s poruchou autistického spektra zkušenost. Závěr okresního soudu je odůvodněný a z ústavního hlediska jednoznačně obstojí.
10. V této věci nebyla porušena ani zásada rovnosti účastníků a rovnosti zbraní. Stěžovatel měl možnost se k návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí vyjádřit a rovněž to učinil (srov. bod 4 usnesení). Na otcovy argumenty okresní soud reagoval a vysvětlil, proč neobstojí. Okresní soud v řízení zjistil rovněž stanovisko nezletilého (tamtéž, bod 11).
11. Ústavní soud konstatuje, že napadeným rozhodnutím nedošlo k porušení základních práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. O návrhu na odklad vykonatelnosti ani o přednostním projednání Ústavní soud nerozhodoval, neboť rozhodl bezodkladně.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu