Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zlatuše Petříkové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2026 č. j. 30 Cdo 2149/2026-66, usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 29. dubna 2026 č. j. 58 Co 37/2026-34 a usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. září 2025 č. j. 41 Nc 1/2025-16, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně a Okresního soudu ve Zlíně, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 21. 9. 2026 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
2. Podle § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě speciální procesní plné moci (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§ 34 zákona o Ústavním soudu).
3. Podání stěžovatelky trpí vadami, neboť stěžovatelka, mimo jiné, není zastoupena advokátem podle § 30 a 31 zákona o Ústavním soudu.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na něj již dříve opakovaně obrátila s ústavními stížnostmi, aniž byla zastoupena advokátem. Na tyto nedostatky byla stěžovatelka opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatelka byla poučena o těchto náležitostech ústavní stížnosti přímo výzvou například v řízeních vedených pod sp. zn. I. ÚS 870/21, sp. zn. IV. ÚS 1070/21, sp. zn. III. ÚS 1630/21, sp. zn. IV. ÚS 2106/22 či sp. zn. IV. ÚS 611/25. Pro absenci právního zastoupení byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta, a to bez předchozí výzvy k odstranění vad, naposledy usnesením ze dne 4. 6. 2025 sp. zn. II. ÚS 1554/25.
6. Ústavní soud má za to, že stěžovatelce byly dostatečně zprostředkovány informace o požadavcích kvalifikovaného podání. Další poučování by bylo neefektivní a neúčelné.
7. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 2026
Josef Baxa v. r.
soudce zpravodaj