Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Evropské dohody o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (č. 123)

1. 1. Tato Dohoda se vztahuje na všechna zvířata, která se používají nebo mají být použita v pokusných nebo jiných vědeckých procedurách, pokud tyto procedury mohou vyvolat bolest, utrpení, úzkost nebo dlouhodobé poškození. Nevztahuje se na zvířata, která se nepoužívají v pokusech, a na zvířata v běžné zemědělské a veterinární praxi.
2. 2. V této Dohodě:
   1. a) „zvíře“ znamená, pokud není jinak definováno, jakéhokoliv obratlovce mimo člověka, a to včetně volně žijících zvířat a larválních forem, nikoliv však fetální a embryonální formy;
   2. b) „určené pro použití“ znamená, že zvíře je reprodukováno nebo drženo pro účely prodeje, přenechání nebo pro použití v pokusných nebo jiných vědeckých procedurách;
   3. c) „procedura“ znamená jakékoliv pokusné nebo vědecké použití, které může způsobit bolest, utrpení, úzkost nebo dlouhodobé poškození včetně jakéhokoliv postupu, jehož účelem je nebo může být narození zvířete do takových podmínek, nikoliv však metody způsobující minimální bolest, které se v moderní praxi používají k usmrcování nebo značení zvířat (tzv. „humánní metody“). Procedura začíná v okamžiku, kdy je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí v době, kdy se již nebudou dělat žádná další pozorování. Definice se vztahuje i na procedury, při nichž byly bolest, utrpení, úzkost nebo dlouhodobé poškození potlačeny použitím účinných anestetik, analgetik nebo jiných metod;
   4. d) „kompetentní osoba“ znamená jakoukoliv osobu, kterou stát pokládá za kompetentní k tomu, aby na jeho území vykonávala relevantní funkce popsané v Dohodě;
   5. e) „příslušný orgán“ znamená jakýkoliv orgán, fyzickou nebo právnickou osobu, která je na území daného státu určena pro relevantní účel;
   6. f) „zařízení“ znamená jakékoliv stabilní či mobilní zařízení, budovy, skupiny budov nebo jiné prostory včetně míst, která nejsou uzavřena nebo zastřešena;
   7. g) „chovné zařízení“ znamená zařízení, v němž jsou reprodukována zvířata pro použití v procedurách;
   8. h) „dodavatelské zařízení“ znamená jakékoliv zařízení mimo chovného, z něhož jsou dodávána zvířata pro použití v procedurách;
   9. i) „uživatelské zařízení“ znamená jakékoliv zařízení, v němž jsou zvířata používána v procedurách;
   10. j) „humánní metoda usmrcení“ znamená usmrcení zvířete spojené s minimálním fyzickým nebo psychickým utrpením se zřetelem na daný druh zvířete.

Procedura smí být provedena pouze k jednomu nebo více ze zde uvedených účelů, a to s omezeními, která obsahuje Dohoda:

1. a) 1. vyvarování se nebo prevence nemocí, poruch zdraví nebo jiných anomálií nebo jejich účinků u člověka, ostatních obratlovců, bezobratlých nebo rostlin, včetně výroby a testování kvality, účinnosti a nezávadnosti léků, látek nebo výrobků,
   1. 2. diagnostika nebo léčba nemocí, poruch zdraví nebo jiných anomálií nebo jejich účinků u člověka, ostatních obratlovců, bezobratlých nebo rostlin,

1. b) zjišťování, vyhodnocování, řízení nebo modifikace fyziologických stavů u člověka, obratlovců, bezobratlých nebo rostlin,
2. c) ochrana životního prostředí,
3. d) vědecký výzkum,
4. e) výuka a výchova,
5. f) soudní vyšetřování.

Každý stát podnikne nezbytné kroky k tomu, aby vyhověl ustanovením Dohody a aby zajistil účinný systém kontroly a dohledu, a to co nejdříve, nejpozději však do pěti let od data vstupu této Dohody v platnost, ve vztahu k příslušné smluvní straně.

Žádné ustanovení této Dohody nemůže bránit státům přijmout přísnější opatření k ochraně zvířat používaných v procedurách nebo ke kontrole a omezení používání zvířat v procedurách.

1. 1. Každému zvířeti, které je nebo má být použito v procedurách, je třeba poskytnout umístění, prostředí, alespoň minimální volnost pohybu, potravu, vodu a péči přiměřené jeho zdraví a udržení životní pohody. Jakékoliv omezení prostoru, v němž zvíře může uspokojovat své fyziologické a etologické potřeby, má být pokud možno limitováno. Při uplatňování tohoto ustanovení je třeba dbát směrnic pro umísťování a ošetřování zvířat uvedených v Příloze A Dohody.
2. 2. Podmínky prostředí, v němž jsou zvířata reprodukována, držena nebo používána, mají být denně kontrolovány.
3. 3. Životní pohoda a zdravotní stav zvířat mají být sledovány dostatečně často a pečlivě, aby se předešlo vyvolání bolesti, zbytečnému utrpení, úzkosti nebo dlouhodobému poškození.
4. 4. Způsob, který zajistí, aby každý zjištěný nedostatek nebo vzniklé utrpení byly co nejrychleji korigovány, určí každý stát samostatně.

1. 1. Procedura nemá být provedena k žádnému z účelů uvedených v článku 2, jestliže existuje přijatelná a z vědeckého hlediska vyhovující metoda, při níž se nepoužívají zvířata.
2. 2. Všechny státy by měly podporovat výzkum orientovaný na vývoj metod, které poskytují informace rovnocenné těm, které se získávají procedurami.

Má-li být provedena procedura, je třeba pečlivě zvážit výběr druhu zvířete a zdůvodnit jej příslušnému orgánu, pokud je takové zdůvodnění požadováno. Při výběru procedur má být zvolena ta, která vyžaduje nejmenší počet zvířat, způsobuje nejmenší bolest, utrpení, úzkost nebo dlouhodobé poškození a která s největší pravděpodobností poskytne uspokojivé výsledky.

1. Celá procedura má být provedena v celkové nebo místní anestézii nebo za použití jiné metody omezující v co největší míře bolest, utrpení, úzkost nebo dlouhodobé poškození. Toto ustanovení se nevztahuje na případy,
   1. a) kdy bolest způsobená procedurou je slabší, než by bylo narušení životní pohody navozené podáním anestetika nebo analgetika, nebo
   2. b) kdy použití anestézie nebo analgézie je neslučitelné s cílem procedury. V takovém případě mají být podniknuta právní, anebo správní opatření k tomu, aby takové procedury nebyly prováděny zbytečně.

1. 1. Jestliže má být zvíře podrobeno proceduře, která u něj vyvolá nebo může vyvolat silnou a pravděpodobně dlouhotrvající bolest, má být taková procedura specificky deklarována a zdůvodněna příslušnému orgánu, nebo tímto orgánem pro daný případ povolena.
2. 2. Je třeba podniknout příslušná legislativní nebo správní opatření, která zajistí, aby se žádné takové procedury neprováděly zbytečně. Jedná se o tato opatření:
   1. - oprávnění vydané pro konkrétní případ příslušným orgánem,
   2. - zvláštní oznámení takové procedury příslušnému orgánu a podání soudní nebo správní žaloby v případě, že tento orgán není přesvědčen o tom, že procedura je dostatečně významná pro splnění nezbytných potřeb člověka nebo zvířat, včetně řešení vědeckých problémů.

Při provádění procedury se na používání zvířat vztahují ustanovení článku 5, pokud tato ustanovení nejsou neslučitelná s cílem procedury.

1. 1. Po skončení procedury je třeba rozhodnout, zda bude zvíře ponecháno naživu, nebo zda bude humánním způsobem usmrceno. Zvíře nemá být ponecháno naživu, jestliže je pravděpodobné, že bude trvale trpět bolestí nebo úzkostí, i když v jiných ohledech by se jeho zdravotní stav normalizoval.
2. 2. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 má učinit kompetentní osoba, zejména veterinář, nebo osoba, která podle článku 13 je odpovědná za proceduru nebo tuto proceduru provedla.
3. 3. Jestliže po skončení procedury
   1. a) zvíře má být ponecháno naživu, má mu být poskytnuta péče přiměřená jeho zdravotnímu stavu, má zůstat pod dohledem veterináře nebo jiné kompetentní osoby a má být umístěno v podmínkách odpovídajícím požadavkům uvedeným v článku 5. Podmínky stanovené v tomto písmenu však nemusejí být dodrženy, jestliže by podle mínění veterináře zvíře v důsledku takové výjimky neutrpělo újmu;
   2. b) zvíře nemá být ponecháno naživu, nebo pro ně nelze zajistit pomocí ustanovení v článku 5 životní pohodu, má být co nejdříve usmrceno humánním způsobem.

1. 4. Žádné zvíře použité v proceduře vyvolávající silnou nebo dlouhotrvající bolest, ať již tato procedura byla, či nebyla provedena v anestézii nebo analgézii, nemá být použito v další proceduře, pokud se neobnovilo jeho zdraví a životní pohoda a
   1. a) pokud v další proceduře nebude navozena celková anestézie, která bude udržena až do usmrcení zvířete, nebo
   2. b) v další proceduře nebudou prováděny jen malé zákroky.

Je-li to pro schválený účel procedury nezbytné, může příslušný orgán bez ohledu na jiná ustanovení Dohody povolit vypuštění zvířete na svobodu, pokud bude přesvědčen o tom, že zajištění jeho životní pohody byla věnována maximální péče. Procedury, jejichž součástí je vypuštění zvířete na svobodu, nemají být prováděny jen pro výukové a výchovné účely.

Procedura k účelu uvedenému v článku 2 může být provedena pouze oprávněnou osobou nebo pod přímou odpovědností oprávněné osoby, nebo pokud oprávnění bylo podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů vydáno pro pokusný nebo jiný vědecký projekt. Oprávnění mají být vydávána pouze osobám, které příslušný orgán shledá kompetentními.

Pokud nebyla udělena výjimka podle článku 21 nebo 22, mají být chovná a dodavatelská zařízení registrována u příslušného orgánu. Registrovaná zařízení mají splňovat požadavky uvedené v článku 5.

V registraci podle článku 14 má být uveden vedoucí zařízení. Vedoucím má být jmenována osoba schopná spravovat zařízení nebo zajistit vhodnou péči o zvířata toho druhu, který je v zařízení reprodukován nebo držen.

1. 1. V registrovaných chovných zařízeních mají být vedeny záznamy obsahující informace o počtu a druhu odchovaných zvířat, která zařízení opustila, datum, kdy se tak stalo, a jméno a adresa příjemce zvířat.
2. 2. V registrovaných dodavatelských zařízeních mají být vedeny záznamy uvádějící počty a druhy zvířat, která do zařízení přicházejí a z něj odcházejí, data těchto přesunů, místo původu zvířat a jméno a adresa příjemce.
3. 3. Příslušný orgán stanoví, jaké záznamy podle odstavců 1 a 2 má vedoucí zařízení vést a zpřístupňovat příslušnému orgánu. Tyto záznamy mají být uchovávány nejméně po dobu tří let od data poslední položky.

1. 1. Všichni psi a kočky chovaní v zařízení mají být před odstavením individuálně a trvale označeni za použití co nejméně bolestivé metody.
2. 2. Je-li do zařízení přijat poprvé po odstavu neoznačený pes nebo kočka, má být takové zvíře neprodleně označeno.
3. 3. Pokud je z jednoho zařízení do jiného přesunut neodstavený pes nebo kočka, kteří nemohli být dříve označeni, má být o zvířeti veden úplný dokumentační záznam, v němž je zejména specifikována matka. Záznam má být uchován do doby, kdy se provede označení.
4. 4. V záznamech zařízení mají být uvedeny podrobné údaje o identitě a původu všech koček a psů.

Uživatelské zařízení má být registrováno u příslušného orgánu nebo tímto orgánem jinak schváleno a má splňovat požadavky uvedené v článku 5.

V uživatelském zařízení mají být k dispozici instalace a vybavení vhodné pro daný druh zvířete a procedury v něm prováděné. Řešení, konstrukce a funkce těchto instalací a vybavení mají být takové, aby zajišťovaly co nejefektivnější provádění procedur s cílem dosahovat odpovídající výsledky za použití minimálního počtu zvířat s minimálním stupněm bolesti, utrpení, úzkosti nebo dlouhodobého poškození.

V uživatelských zařízeních

1. a) má být určena osoba nebo osoby odpovědné po správní stránce za péči o zvířata a za funkci technických zařízení,
2. b) má být zajištěn kvalifikovaný personál,
3. c) má být přiměřeným způsobem zajištěna veterinární poradenská a léčebná služba,
4. d) má být pověřen veterinář nebo jiná kompetentní osoba poradenskou činností týkající se životní pohody zvířat.

1. 1. Zvířata níže uvedených druhů mají být pro použití v procedurách získávána z registrovaných chovných zařízení, nebo mají být v takových zařízeních odchována. Z tohoto ustanovení může být poskytnuta obecná nebo zvláštní výjimka, a to způsobem, který si určí stát.

   PŘEKLAD RADA EVROPY Řada evropských smluv č. 123 EVROPSKÁ DOHODA O OCHRANĚ OBRATLOVCŮ POUŽÍVANÝCH PRO POKUSNÉ A JINÉ VĚDECKÉ ÚČELY Štrasburk 18. 3. 1986 Obecné zásady Obecná péče a umístění Provádění procedury Oprávnění Chovná nebo dodavatelská zařízení Uživatelské zařízení

   Myš	Mus musculus
   Potkan	Rattus norvegicus
   Morče	Cavia porcellus
   Křeček zlatý	Mesocricetus auratus
   Králík	Oryctolagus cuniculus
   Pes	Canis familiaris
   Kočka	Felis catus
   Křepelka	Coturnix coturnix

1. 2. Každý stát se zavazuje rozšířit ustanovení odstavce 1 tohoto článku na další druhy zvířat, zejména primáty, jakmile se stane reálným předpoklad, že bude dodáván dostatečný počet těchto zvířat chovaných pro účely procedur.
2. 3. Toulavá zvířata domestikovaných druhů nemají být v procedurách používána. Obecná výjimka udělená za podmínek uvedených v odstavci 1 se nemá vztahovat na toulavé psy a kočky.

V uživatelských zařízeních mají být používána pouze zvířata dodávaná z registrovaných chovných nebo dodavatelských zařízení. Z tohoto ustanovení může být udělena obecná nebo zvláštní výjimka, a to způsobem, který si stanoví stát.

Procedury mohou být prováděny mimo uživatelská zařízení, vydá-li k tomu příslušný orgán oprávnění.

V uživatelském zařízení má být zajištěno vedení záznamů, které budou na požádání předloženy příslušnému orgánu. Tyto záznamy mají splňovat ustanovení článku 27 a navíc mají obsahovat údaje o počtu a druhu získaných zvířat, místě, z nichž byla získána, a datu jejich příchodu do zařízení.

1. 1. Procedury prováděné pro účely výuky a výchovy nebo další přípravy na povolání a jiné činnosti, včetně péče o zvířata, která jsou nebo mají být používána v procedurách, mají být oznámeny příslušnému orgánu a mají být prováděny kompetentní osobou nebo pod dohledem takové osoby. Tato osoba bude odpovědná za to, že procedury budou provedeny v souladu s národními zákony ve smyslu Dohody.
2. 2. Procedury v rámci výuky, výchovy nebo další přípravy pro účely neuvedené v odstavci 1 nemají být povolovány.
3. 3. Procedury definované v odstavci 1 tohoto článku mají být omezeny na minimum nezbytně nutné pro účely výuky a výchovy a mají být povolovány pouze tehdy, nelze-li jejich cíle dosáhnout srovnatelně účinnými audiovizuálními nebo jinými technikami.

Osoby provádějící procedury nebo podílející se na nich nebo na péči o zvířata používaná v procedurách, včetně dohledu nad nimi, mají mít odpovídající vzdělání a výchovu.

1. 1. Každý stát má shromažďovat statistické údaje o používání zvířat v procedurách a tyto informace mají být přístupné veřejnosti, pokud tomu nebrání zákony státu.
2. 2. Shromažďované informace se mají týkat
   1. a) počtu a druhů zvířat použitých v procedurách,
   2. b) počtu zvířat vybraných kategorií, která byla použita v procedurách vztahujících se přímo k lékařství a k výuce a výchově,
   3. c) počtu zvířat vybraných kategorií, která byla použita v procedurách týkajících se ochrany člověka nebo životního prostředí,
   4. d) počtu zvířat použitých v procedurách vyžádaných pro právní úkony.

1. 1. Každý stát má každoročně předat generálnímu tajemníku Rady Evropy informace specifikované v odstavci 2 článku 27, pokud tomu nebrání národní zákony týkající se utajování. Informace mají být předány ve formě stanovené v Příloze B Dohody.
2. 2. Generální tajemník Rady Evropy má informace specifikované v odstavci 2 článku 27, získané z jednotlivých států, zveřejnit.
3. 3. Všechny státy se vyzývají, aby oznámily generálnímu tajemníku Rady Evropy adresu národního orgánu, od něhož lze na požádání získat obsáhlejší statistické údaje za daný stát. Tyto adresy budou uvedeny v publikacích připravených generálním tajemníkem Rady Evropy.

1. 1. Aby se předešlo opakování procedur týkajících se zákonů o zdravotní péči a bezpečnosti, mají státy, tam, kde to je možné, uznávat výsledky procedur provedených na území jiného státu.
2. 2. K tomuto účelu se státy zavazují, že si budou v rozsahu vymezeném proveditelností a národními zákony poskytovat vzájemnou pomoc, a to zejména ve formě předávání informací o vlastních zákonech a správní praxi týkající se požadavků na procedury vykonávané na podporu předkládání výrobků k registraci, faktografických informací o procedurách provedených na vlastním území a informací o udělování oprávnění a dalších správních podrobnostech týkajících se těchto procedur.

Smluvní strany uspořádají do pěti let od vstupu Dohody v platnost a následně každých pět let nebo častěji, pokud o to většina smluvních stran požádá, mnohostranné konzultace v rámci Rady Evropy za účelem přezkoumání provádění Dohody a vhodnosti její revize či rozšíření jakéhokoliv ustanovení. Tyto konzultace se budou konat na setkáních svolaných generálním tajemníkem Rady Evropy. Smluvní strany sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy jméno svého zástupce nejméně dva měsíce před setkáním.

Tato Dohoda je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy a Evropských společenství. Dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

1. 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data, kdy čtyři členské státy Rady Evropy vyjádřily svůj souhlas být vázány Dohodou v souladu s ustanovením článku 31.
2. 2. Pokud jde o signatáře, kteří vyjádří svůj souhlas být vázáni Dohodou následně, Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.

1. 1. Po vstupu Dohody v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy vyzvat kterýkoliv stát, který není členem Rady Evropy, aby přistoupil k této Dohodě. Rozhodnutí o této výzvě se přijímá většinou hlasů, jak stanoví článek 20 d Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním zástupců států oprávněných zasedat ve Výboru.
2. 2. Ve vztahu k přistupujícímu státu Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.

1. 1. Každý signatářský stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, učinit jednu nebo více výhrad. Žádná výhrada nemůže být však učiněna ve vztahu k článkům 1 až 14 nebo k článkům 18 až 20.
2. 2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle předcházejícího odstavce, může ji zcela nebo zčásti odvolat oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání výhrady vstoupí v platnost dnem přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
3. 3. Smluvní strana, která učinila výhradu ve vztahu k ustanovení této Dohody, se nemůže domáhat použití tohoto ustanovení jinou smluvní stranou. Pokud však její výhrada byla jen částečná nebo podmíněná, může se domáhat aplikace těch částí ustanovení, které sama přijala.

1. 1. Kterýkoliv stát může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu vymezit území, na kterém nebo kterých se bude tato Dohoda používat.
2. 2. Kterákoliv smluvní strana může kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit působnost této Dohody na jakékoliv jiné území uvedené v tomto prohlášení. Ve vztahu k tomuto území vstoupí Dohoda v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data doručení tohoto oznámení generálnímu tajemníkovi.
3. 3. Kterékoliv prohlášení učiněné podle předchozích odstavců může být ohledně jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno na základě oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data doručení tohoto oznámení generálnímu tajemníkovi.

1. 1. Kterákoliv smluvní strana může kdykoliv vypovědět tuto Dohodu oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. 2. Výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od data doručení tohoto oznámení generálnímu tajemníkovi.

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, Evropským společenstvím a každému státu, který přistoupil k této Dohodě:

1. a) každý podpis;
2. b) každé uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;
3. c) každé datum vstupu této Dohody v platnost v souladu s články 32, 33 a 35;
4. d) každý jiný úkon, oznámení nebo sdělení vztahující se k Dohodě.