Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje text Rozhodnutí č. 2/2001 Společného výboru Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou o změně Protokolu 3 týkajícího se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce, podepsaného v Praze dne 21. května 2002, vyhlášeného pod č. 113/2002 Sb. m. s.

Definice

Pro účely tohoto Protokolu:

(a) „výroba“ znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

(b) „materiál“ znamená jakékoli příměsi, suroviny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;

(c) „výrobkem“ se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;

(d) „zboží“ znamená obojí, materiály i výrobky;

(e) „celní hodnotou“ se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);

(f) „cena ze závodu“ znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci ve Straně, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;

(g) „hodnota materiálů“ znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Straně;

(h) „hodnotou původních materiálů“ se rozumí hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene (g) mutatis mutandis;

(i) „přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4, nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Straně;

(j) „kapitoly“ a „čísla“ znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, dále nazývaného „Harmonizovaný systém“ nebo „HS“;

(k) „zařazení“ znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;

(l) „zásilkou“ se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním vývozcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu, vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře;

(m) „území“ zahrnuje teritoriální vody.

Všeobecné požadavky

Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní ve Straně:

(a) výrobky zcela získané v této Straně ve smyslu článku 5;

(b) výrobky získané v této Straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně ve smyslu článku 6.

Kumulace v Turecku

1. 1. Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v Turecku, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Bulharsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹, České republice, Estonsku, Evropském společenství², Maďarsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovenské republice nebo Turecku v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Tureckem a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Turecku přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. 2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v Turecku nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v Turecku, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v Turecku.
3. 3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v Turecku, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. 4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Kumulace v České republice

1. 1. Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Bulharsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹, České republice, Estonsku, Evropském společenství², Maďarsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovenské republice nebo Turecku v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v České republice přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. 2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.
3. 3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. 4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Zcela získané výrobky

1. 1. Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Straně:

   (a) nerostné produkty těžené z její půdy nebo mořského dna;

   (b) rostlinné výrobky sklízené zde;

   (c) živá zvířata narozená a chovaná zde;

   (d) výrobky z živých zvířat chovaných zde;

   (e) produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;

   (f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody Strany, získané jejími plavidly;

   (g) výrobky zhotovené na jejích rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmeni (f);

   (h) upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo jako odpad;

   (i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;

   (j) produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo její teritoriální vody, za předpokladu, že má výhradní práva je využívat;

   (k) zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).

1. 2. Pojmy „její plavidla“ a „její rybářské zpracovatelské lodě“ uvedené v odstavci 1, písmenech f) a g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě:

   (a) která jsou registrována nebo zaznamenána ve Straně;

   (b) která plují pod vlajkou této Strany;

   (c) která jsou vlastněna nejméně z 50 procent, státními příslušníky této Strany, nebo společností s ústředím v jedné ze Stran, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci této Strany a, navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří této Straně, veřejným institucím nebo státním příslušníkům této Strany;

   (d) jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci této Strany; a

   (e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 procent státní příslušníci této Strany.

Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky

1. 1. Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II.
   Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.
2. 2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v příloze II neměly použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že:

   (a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 procent ceny výrobku ze závodu;

   (b) žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů stanovené v příloze II není překročeno uplatněním tohoto odstavce.

   Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

1. 3. Odstavce 1 a 2 se uplatní bez dotčení ustanovení článku 7.

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. 1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:

   (a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav výrobků během dopravy a skladování;

   (b) rozebírání a sestavování balíků;

   (c) mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

   (d) žehlení nebo mandlování textilií;

   (e) prosté natírání, malování, leštění;

   (f) loupání, částečné nebo úplné bělení, leštění a glazování obilovin a rýže;

   (g) operace spočívající v barvení cukru nebo vytváření kostek cukru a podobných tvarů z cukru;

   (h) loupání, vypeckování a louskání, ovoce, ořechů a zeleniny;

   (i) broušení, ostření; prosté mletí, drcení nebo prosté řezání, stříhání, krájení, sekání, štípání;

   (j) prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování; (včetně tvorby souprav předmětů);

   (k) prosté uložení do láhví, plechovek, baněk, sáčků, pytlů, pouzder, beden, krabic, upevnění na podložky a všechny ostatní prosté balicí operace;

   (l) připojování nebo tištění značek, štítků, log a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

   (m) prosté mísení výrobků, též různých druhů;

   (n) prosté sestavování částí výrobků za účelem vytvoření kompletního výrobku nebo rozebírání výrobků na části;

   (o) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (n);

   (p) porážka zvířat.

1. 2. Všechny operace provedené s danými výrobky ve Stranách jsou posuzovány společně při určování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.

Určující jednotka

1. 1. Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.

   Z toho vyplývá, že:

   (a) je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;

   (b) sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto protokolu brát každý výrobek jednotlivě.

1. 2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

Soupravy (sady)

Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15 procent ceny soupravy (sady) ze závodu.

Neutrální prvky

Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

(a) elektrická energie a palivo;

(b) zařízení a vybavení;

(c) stroje a nástroje;

(d) zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku.

Územní princip

1. 1. Vyjma ustanovení článku 4 a odstavce 3 tohoto článku, musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Straně.
2. 2. Vyjma ustanovení článku 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené ze Strany do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

   (a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a

   (b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.

1. 3. Získání statusu původu ve smyslu podmínek stanovených v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů, vyvezených z jedné ze Stran a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Stran, za předpokladu, že:

   (a) uvedené materiály jsou zcela získány v jedné ze Stran nebo byly před vyvezením podrobeny opracování nebo zpracování nad rámec operací uvedených v článku 7;

   a

   (b) celním orgánům může být uspokojivým způsobem prokázáno, že:

   (i) zpět dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů;

   a

   (ii) celková hodnota přidaná mimo území Strany uplatněním ustanovení tohoto článku nepřesahuje 10 procent ceny ze závodu výsledného výrobku, jehož status původu je požadován.

1. 4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Strany. Nicméně stanoví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na uzemí příslušné Strany a celkové hodnoty přidané mimo území Strany uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.
2. 5. Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem „celková přidaná hodnota“ rozumí všechny náklady vynaložené mimo Strany, včetně hodnoty materiálů tam použitých.
3. 6. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II, nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním pravidla všeobecné hodnotové tolerance stanoveného v odstavci 2 článku 6.
4. 7. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.
5. 8. Jakékoli opracování a zpracování, na něž se vztahují ustanovení tohoto článku, a které bylo provedeno mimo Stranu, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Přímá doprava

1. 1. Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Stranami nebo přes území zemí uvedených v článcích 3 a 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku, mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu.
   Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Stran.
2. 2. Celním orgánům dovážející Strany je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě:

   (a) jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo

   (b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

   (i) přesný popis výrobků;

   (ii) datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků; a

   (iii) potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

   (c) jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše.

Výstavy

1. 1. Původní výrobky zaslané na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článcích 3 a 4, a následně prodané a dovezené do Strany, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

   (a) vývozce odeslal tyto výrobky ze Strany do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

   (b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Straně;

   (c) výrobky byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly zaslány na výstavu; a

   (d) výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.

1. 2. Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející Strany obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.
2. 3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.

Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla

1. 1. Nepůvodní materiály použité při výrobě výrobků původních ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4, pro které je vydán nebo vystaven důkaz původu podle ustanovení hlavy V, nepodléhá ve Straně navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.
2. 2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vracení, osvobození nebo neplacení, částečné nebo úplné, cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, uplatňovaných ve Straně pro materiály použité k výrobě, za předpokladu, že se toto vracení, osvobození nebo neplacení uplatňuje výslovně nebo de facto tehdy, pokud jsou výrobky získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli jsou-li určeny pro domácí použití.
3. 3. Vývozce výrobků uvedených v důkazu původu je povinen předložit kdykoli na požádání celních orgánů všechny doklady prokazující, že nebylo uplatněno navracení cla pro nepůvodní materiály použité při jejich výrobě, a že veškerá cla a poplatky mající rovnocenný účinek, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.
4. 4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se uplatní rovněž pro obaly ve smyslu článku 8 (2), pro příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a pro výrobky v soupravách (sadách) ve smyslu článku 10, jsou-li tyto nepůvodní.
5. 5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se uplatní pouze pro materiály, na něž se vztahuje tato dohoda. Tato ustanovení rovněž nevylučují použití systému vývozních podpor pro zemědělské výrobky, jsou-li tyto podpory uplatňovány pro vývoz v souladu s touto dohodou.