Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání podpisu Evropské charty regionálních či menšinových jazyků

vyhlášené znění

15

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. listopadu 1992 byla ve Štrasburku otevřena k podpisu Evropská charta regionálních či menšinových jazyků.

Jménem České republiky byla Charta podepsána ve Štrasburku dne 9. listopadu 2000.

S Chartou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Chartu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Charty, dne 15. listopadu 2006.

Při ratifikaci Charty bylo učiněno následující prohlášení:

Česká republika prohlašuje, že přijatá ustanovení Charty bude uplatňovat v souladu se svým ústavním pořádkem a příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je vázána.

Ačkoliv v České republice neexistuje obecná právní úprava úředního jazyka, pro účely Charty se považují za menšinové jazyky ty jazyky, které splňují podmínky článku 1 písm. a). Česká republika tak v souladu s Chartou prohlašuje, že za menšinové jazyky, jimiž se na jejím území hovoří, a vůči kterým bude uplatňovat ustanovení části II, považuje slovenštinu, polštinu, němčinu a romštinu.

Česká republika bude aplikovat v souladu s článkem 2 odst. 2 a článkem 3 odst. 1 Charty vybraná ustanovení části III Charty na tyto jazyky:

Polštinu v Moravskoslezském kraji, na území okresů Frýdek-Místek a Karviná:

  1. článek 8 odst. 1a)i/ii; b)i/ii; c)i/ii; d)ii; e)iii; f)iii; g); h); i); odst. 2; (celkem 10 bodů)
  2. článek 9 odst. 1a)ii, a)iii, a)iv; b)ii, b)iii; c)ii, c)iii; d); odst. 2a); (celkem 9 bodů)
  3. článek 10 odst. 1a)iv; odst. 2b); e); f); g); odst. 4a); odst. 5; (celkem 7 bodů)
  4. článek 11 odst. 1a)iii; b)ii; c)ii; d; e)i; odst. 2; (celkem 6 bodů)
  5. článek 12 odst. 1a); f); g); odst. 2; odst. 3; (celkem 5 bodů)
  6. článek 13 odst. 1c); odst. 2e); (celkem 2 body)
  7. článek 14 a); b). (celkem 2 body)
  8. Celkem 41 bodů.

Slovenštinu na celém území České republiky:

  1. článek 8 odst. 1a)iv; b)iv; e)iii; g); i); odst. 2; (celkem 6 bodů)
  2. článek 9 odst. 1a)ii, a)iii, a)iv; b)ii, b)iii; c)ii, c)iii; d); odst. 2a); (celkem 9 bodů)
  3. článek 10 odst. 1a)iv, a)v; odst. 2b); e); f); odst. 3c); odst. 4a); odst. 5; (celkem 8 bodů)
  4. článek 11 odst. 1a)iii; b)ii; d; e)i; odst. 2; (celkem 5 bodů)
  5. článek 12 odst. 1a); f); g); odst. 2; odst. 3; (celkem 5 bodů)
  6. článek 13 odst. 1c); odst. 2e); (celkem 2 body)
  7. článek 14 a); b). (celkem 2 body)
  8. Celkem 37 bodů.

Charta vstoupila v platnost na základě svého článku 19 odst. 1 dne 1. března 1998. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. března 2007.

Anglické znění Charty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

Evropská charta

regionálních či menšinových jazyků

Štrasburk 5. listopadu 1992 (ETS 148)

Preambule

Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tuto Chartu,

majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy, zejména za účelem zachování a uskutečňování ideálů a zásad, jež jsou jejich společným dědictvím;

majíce na zřeteli, že ochrana historických regionálních či menšinových jazyků Evropy, z nichž některým hrozí postupný zánik, přispívá k zachování a rozvoji kulturního bohatství a tradic Evropy;

majíce na zřeteli, že právo užívat regionální nebo menšinový jazyk v soukromém a veřejném životě je nezcizitelným právem, jež odpovídá zásadám zakotveným v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech Organizace spojených národů a duchu Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod;

oceňujíce práci vykonanou Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, a zejména Helsinský závěrečný akt z roku 1975 a dokument z Kodaňské schůzky z roku 1990;

zdůrazňujíce hodnotu vzájemného působení kultur a jazykové rozmanitosti a majíce na zřeteli, že ochrana a podpora regionálních či menšinových jazyků by neměla být na újmu úředním jazykům a potřebě se jim učit;

uvědomujíce si, že ochrana a podpora regionálních či menšinových jazyků v různých zemích a regionech Evropy představuje důležitý příspěvek k budování Evropy založené na zásadách demokracie a kulturní rozmanitosti v rámci státní svrchovanosti a územní celistvosti;

berouce v úvahu specifické podmínky a historické tradice v různých regionech evropských států,

se dohodly na následujícím:

Obecná ustanoveníČást I

OdkazČlánek 1

Definice

Pro účely této Charty:

  1. a) výraz „regionální či menšinové jazyky“ označuje jazyky, které jsou:
    1. i) tradičně užívány na daném území státu občany tohoto státu, kteří tvoří skupinu početně menší než ostatní obyvatelstvo státu; a
    2. ii) odlišné od úředního jazyka (úředních jazyků) tohoto státu;
  1. neoznačuje dialekty úředního jazyka (úředních jazyků) státu, ani jazyky migrantů;
  2. b) výraz „území, kde je regionální nebo menšinový jazyk užíván“ označuje zeměpisnou oblast, kde je tento jazyk vyjadřovacím prostředkem takového počtu osob, který opodstatňuje přijetí různých ochranných a podpůrných opatření uvedených v této Chartě;
  3. c) výraz „neteritoriální jazyky“ označuje jazyky užívané občany státu, které jsou odlišné od jazyka nebo jazyků užívaných ostatním obyvatelstvem státu, ale které, ačkoliv jsou tradičně užívány na území tohoto státu, nelze spojovat s některou jeho konkrétní oblastí.
OdkazČlánek 2

Závazky

  1. 1. Každá smluvní strana se zavazuje uplatňovat ustanovení části II ve vztahu ke všem regionálním nebo menšinovým jazykům, jimiž se hovoří na jejím území, a jež jsou v souladu s definicí uvedenou v článku 1.
  2. 2. Ve vztahu ke každému jazyku označenému při ratifikaci, přijetí nebo schválení, v souladu s článkem 3, se každá smluvní strana zavazuje uplatňovat alespoň třicet pět odstavců nebo bodů vybraných z ustanovení části III Charty, včetně alespoň tří odstavců nebo bodů vybraných z každého z článků 8 a 12 a jednoho odstavce nebo bodu vybraného z každého z článků 9, 10, 11 a 13.