Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Finančního memoranda týkajícího se programu přeshraniční spolupráce Phare 2002 mezi Českou republikou a Polskem

PŘEKLAD

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

1. 1. CÍLE A POPIS PROGRAMU
   1. 1.1. Cíle programu
      1. 1.1.1 Obecné cíle

         Obecným cílem programu přeshraniční spolupráce Phare (článek 3 nařízení Komise č. 2760/98) je podpořit spolupráci příhraničních regionů v zemích střední a východní Evropy s přilehlými regiony v sousední zemi. Program se snaží pomoci regionům překonat specifické vývojové problémy, vyplývající mimo jiné z jejich relativní izolace v rámci národních ekonomik, v zájmu místních obyvatel a způsobem slučitelným s ochranou životního prostředí; rovněž podporuje zřizování a rozvoj sítí pro spolupráci na obou stranách hranice a vytváření vazeb mezi těmito sítěmi a širšími sítěmi Společenství.

      1. 1.1.2 Specifické cíle

         Konkrétní cíle česko-polského programu přeshraniční spolupráce Phare (CBC) pro rok 2002 jsou tyto:

         1. • podporovat transformační proces v České republice a Polské republice a usnadnit proces integrace do Evropské unie;
         2. • podporovat další rozvoj hospodářského potenciálu příhraničních regionů posilováním stávajících struktur, zvyšováním konkurenceschopnosti podniků a oživováním celé ekonomiky na obou stranách hranice;
         3. • překonat problémy zatěžující příhraniční oblasti zlepšováním dopravní infrastruktury na obou stranách hranice;
         4. • snížit okrajovou povahu těchto oblastí a tím zlepšit kvalitu života a vytvořit síť pro spolupráci na obou stranách hranice;
   1. 1.2 Popis programu

      V souladu s návrhem Společného programového dokumentu určuje česko-polský program přeshraniční spolupráce v roce 2002 tři prioritní oblasti pro opatření na obou stranách společné hranice. Byly zvoleny tři priority:

      1. • životní prostředí: budování účinných kanalizačních systémů
      2. • ekonomika: rozvoj efektivní a husté silniční sítě pro místní přeshraniční dopravu a zlepšení hospodářské a obchodní spolupráce
      3. • sociálně - ekonomický rozvoj (projekty typu „people-to-people“ a budování institucí)

      Program pro rok 2002 zahrnuje příděl pro centrum obchodní spolupráce v Euroregionu Nisa, kanalizační systém v Horním Benešově, projekty infrastruktury v obcích Duszniki Zdroj - Zielenec a Lubrza a Společný fond malých projektů. Všechny projekty podporované v rámci programu budou spolufinancovány z českých a polských zdrojů, zejména ze zdrojů obcí v česko-polském příhraničním regionu a české a polské vlády. Společný kooperační výbor (JCC) schválil obsah programu na svém zasedání v Harrachově v červnu 2002. Ke kritériím pro výběr projektu patří přeshraniční dopad projektů, metody spolufinancování projektu a dopad projektu na životní prostředí.

      Podrobný popis projektů je k tomuto dokumentu přiloženy ve formátu fiše.

      1. 1.2.1 Euroregion Nisa: centrum obchodní spolupráce (CZ-2002/000-608.01)

         Cílem tohoto projektu je zlepšit hospodářský rozvoj příhraniční oblasti vytvořením lepších podmínek pro spolupráci a koordinaci regionálních institucí a pro mezinárodní konference, semináře a komerční výstavy. Výsledkem by měla být výstavba nové budovy i rekonstrukce a úprava některých stávajících prostor, které budou užívány jako kancelářské prostory, pro konference a schůze. Projekt také zahrnuje instalaci klimatizačního systému, plynové kotelny a nového transformátoru i výstavbu parkovacích míst v areálu centra.

         Nové zařízení bude také sídlem 9 regionálních institucí poskytujících své služby na jednom místě, např. Regionální rozvojové agentury, Okresní a krajské obchodní komory, regionálního zastoupení Czechinvest a Czechtrade a obchodních rozvojových agentur.

      1. 1.2.2 Horní Benešov - výstavba kanalizačního systému (CZ-2002/000-608.02)

         Cílem tohoto projektu je snížit znečištění řek Čižina a Opava, které tečou přímo na polské území, a ochrana podzemních zdrojů pitné vody. Výsledkem projektu by měla být výstavba nového kanalizačního systému o celkové délce zhruba 8,3 km. Implementace projektu zahrnuje všechny související stavební práce, například nové povrchy silnic a chodníků, výměnu vodovodního řadu, výkopové práce, stavební zesílení čtyř budov a instalaci dvou čerpadlových stanic.

         Projekt je doplňkem projektu řízení kanalizace, fáze I, který byl dokončen v roce 2001 a v jehož rámci byla vybudována nová mechanická a biologická čistírna odpadních vod a kanalizační systém v délce zhruba 3,4 km. V současné době je většina odpadních vod odváděna buď starou kanalizací s vysokou mírou úniků nebo je vedena otevřenými příkopy a bez čištění vypouštěna do řeky Čižiny. Implementace fáze II by měla vést k tomu, že 80 % odpadních vod produkovaných obyvateli a průmyslovým sektorem v Horním Benešově bude čištěno v ČOV.

      1. 1.2.3 Modernizace silnice č. 389 Duszniki Zdroj - Zielenec (PL-2002/000/607.01)

         Realizace projektu je součástí polsko-českého programu turistických hraničních přechodů. Zvýšení turistického ruchu na silnici č. 389, která je hlavní osou pro rozvoj rekreačních služeb v příhraničním regionu, a přizpůsobení silnice normám EU vyvolaly potřebu její modernizace. Projekt bude silnici modernizovat mezi obcemi Duszniki Zdroj a Zielenec v délce 11 km. Projekt je doplňkovým projektem k českému projektu rekonstrukce silnice II/311 Orlické Záhoří - Mostowice, financovanému programem Phare CBC pro Českou republiku v roce 2000 a 2001.

      1. 1.2.3 Obchvat Lubrza (PL-2002/000/607.02)

         Výsledkem projektu bude 3,5 km dlouhý obchvat města Lubrza na státní silnici č. 40. spojující hraniční přechod Prudnik - Bartulovice a Pyskowice. Stavba je součástí rekonstrukce uvedené silnice a je dalším krokem po vybudování obchvatu Prudnik v rámci programu roku 2001. Obchvat Lubrza sníží negativní vlivy otevření hraničního přechodu Prudnik - Bartulovice a současně přizpůsobí silnici normám EU.

      1. 1.2.4 Společný fond malých projektů (CZ-2002/000-608.03 a PL-2002/000/607.03)

         Společný fond malých projektů (SFMP) podporuje hlavní cíle česko-polského programu přeshraniční spolupráce, zejména pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických vývojových problémů, vyplývajících z jejich relativní izolace v rámci národních ekonomik; SFMP rovněž podporuje zřizování a rozvoj sítí pro spolupráci na obou stranách hranice a vytváření vazeb mezi těmito sítěmi a širšími sítěmi Společenství. Účelem podpory těchto projektů je podpořit místní účast a usnadnit implementaci malých akcí, které mohou být základem pro širší projekty přeshraniční spolupráce. Prioritu budou mít projekty, které jsou plánovány, vybírány a realizovány českými a polskými partnery společně a podporovány z SFMP na české i na polské straně. Cílem SFMP je rovněž budování a rozvoj odborných zdrojů pro místní a regionální instituce při regionálním rozvoji, přípravných pracích a implementaci přeshraničních projektů v souladu s postupy EU.

         SFMP bude podporovat místní a regionální rozvoj na obou stranách hranice pomocí činností menšího rozsahu, uváděných v čl. 5 odst. 1 písm. j) až n) nařízení Komise č. 2760/98 ze dne 18. prosince 1998. Zvláštní pozornost bude věnována opatřením se silným prvkem přeshraniční spolupráce, plánovaným v úzké spolupráci mezi regionálními a místními úřady v příhraničních oblastech a zahrnujícím zřizování nebo rozvoj sdílených správních struktur, které mají rozšířit a prohloubit přeshraniční spolupráci mezi státními a polostátními agenturami a neziskovými organizacemi. Způsobilé jsou pouze neziskové subjekty.

         Maximální výše grantu na projekt (příspěvek Phare) činí 50 000 EUR a minimální grant činí 1 000 EUR pro Českou republiku a 3 000 EUR pro Polsko a podíl spolufinancování příjemce na projektu činí nejméně 10 % celkových oprávněných nákladů projektu pro Českou republiku a 25 % celkových oprávněných nákladů projektu pro Polsko. SFMP nebude zahrnovat fyzické investice kromě malé infrastruktury, která negeneruje podstatné čisté výnosy.

         Až 7 % příspěvku Phare lze využít na řízení nákladů a výdaje týkající se přípravy, výběru, hodnocení, externího auditu a monitorování pomoci. To je v zásadě podmíněno poskytnutím nejméně stejného příspěvku ze strany regionů na náklady řízení operace.

         Implementace SFMP je podmíněna předchozím ověřením a schválením programu delegací. Na straně Polska provádí příjemce nabídková řízení a uzavírání smluv v souladu s polským zákonem o veřejných zakázkách.

         Všechny investiční projekty, které mají být financovány v rámci tohoto programu a které podle pravidel uvedených ve směrnici Rady 85/337 ve znění směrnice 97/11 vyžadují hodnocení vlivu na životní prostředí, by měly podléhat hodnocení vlivu na životní prostředí. Pokud nebyla směrnice dosud plně transponována, měl by být postup podobný postupu stanovenému výše uvedenou směrnicí.

         Všechny investiční projekty by měly být prováděny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství pro životní prostředí. Projektové fiše budou obsahovat specifické doložky o splnění příslušných právních předpisů EU v oblasti životního prostředí podle druhu činnosti prováděné v rámci každého investičního projektu.

1. 2. Rozpočet (M€)

   Celkový finanční příspěvek poskytovaný v rámci Programu Phare pro přeshraniční spolupráci České republiky a Polska v roce 2002 na podporu projektů popsaných v oddílu 4 výše činí 10 milionů EUR, v této struktuře:

   PŘÍLOHA C ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

   	Phare celkem	Budování institucí	Investice
   CBC Polsko / Česká republika 2002
   CZ - Euroregion Nisa: centrum obchodní spolupráce	2,25	0,00	2,25
   CZ - Horní Benešov - výstavba kanalizačního systému	2,25	0,00	2,25
   CZ - Společný fond malých projektů	0,50	0,50	0,00
   Česká republika celkem	5,00	0,50	4,50
   PL - Modernizace silnice č. 389 Duszniki Zdroj - Zielenec	2,00	0,00	2,00
   PL - Obchvat Lubrza	2,50	0,00	2,50
   PL - Společný fond malých projektů	0,50	0,50	0,00
   Polsko celkem	5,00	0,50	4,50
   Příspěvek Phare celkem (mil. EUR)	10,000	1,000	9,000

1. 3. Implementační ujednání
   1. a) Finanční a projektové řízení ze strany kandidátské země

      Tento program bude řízen v souladu s postupy Decentralizovaného implementačního systému Phare (DIS)¹.

      Národní koordinátor pomoci (NAC) celkově zodpovídá za programování, monitorování a implementaci programů Phare. Národní schvalující úředník (NAO) a schvalující úředníci programu (PAO) zajistí, aby byly programy implementovány v souladu s postupy, které stanoví Příručka DIS, a aby byly veškeré smlouvy uzavírány v souladu s Praktickou příručkou pro PHARE, ISPA a SAPARD.² NAC a NAO společně zodpovídají za koordinaci mezi PHARE (včetně PHARE CBC), ISPA a SAPARD.

      Národní fond (NF) na ministerstvu financí v čele s NAO bude provádět dozor nad finančním řízením programu a bude odpovědný za podávání zpráv Evropské komisi. NAO celkově zodpovídá za finanční řízení fondů PHARE. NAO zajistí dodržování pravidel, předpisů a postupů PHARE pro nabídková řízení, podávání zpráv a finanční řízení i předpisů Společenství pro státní podporu, a zajistí řádnou funkci výkaznictví a projektového informačního systému. To zahrnuje odpovědnost za hlášení všech předpokládaných i skutečných podvodů a porušení předpisů. NAO nese plnou celkovou odpovědnost za prostředky PHARE v programu do uzavření programu.

   1. b) Velikost projektu

      Všechny projekty přesahují 2 miliony EUR, kromě Společného fondu malých projektů.

   1. c) Lhůty pro uzavření smluv a výplaty

      Všechny smlouvy musí být uzavřeny do 30. listopadu 2004. Všechny výplaty musí být provedeny do 30. listopadu 2005. Aby se však zajistila co nejrychlejší implementace projektů, musí být veškerá projektová dokumentace (případně žádosti o služby nebo dokumentace smluv) předložena Komisi do 6 měsíců od podpisu FM. Specifikace přezkoumají v možných a vhodných případech v rámci twinningu nezávislí experti. Každý projekt, pro který nebudou příslušné dokumenty předloženy ve specifikované lhůtě, bude zrušen a peníze budou dány k dispozici pro přerozdělení. Pokud budou prostředky přiděleny pro nový projekt nebo činnost, musí být nabídková dokumentace (nebo jiné dokumenty dle potřeby) předložena Komisi do tří měsíců od rozhodnutí o realokaci nebo do 31. května 2004, podle toho, které datum nastane dříve. Zákonná lhůta pro všechny projekty uplyne 30. listopadu 2004. Všechny prostředky nevyužité do data uplynutí platnosti programu budou vráceny Komisi. Všechny výplaty musí být provedeny do 30. listopadu 2005.

   1. d) Vracení prostředků

      Jakékoli prokázané porušení předpisů nebo podvod zjištěné kdykoli v průběhu implementace programu budou mít za následek vrácení prostředků Komisi.

      Pokud implementace opatření nebude ospravedlňovat celou nebo část alokované pomoci, musí Komise provést příslušné šetření případu, zejména musí požádat zemi, která je příjemcem pomoci, aby předložila své vyjádření ve specifikované lhůtě a aby napravila veškerá porušení předpisů.

      Po šetření podle předchozího odstavce může Komise snížit, pozastavit nebo zrušit pomoc pro daná opatření, pokud šetření odhalí porušení předpisů, nesprávnou kombinaci prostředků nebo nesplnění některé podmínky finančního memoranda a zejména jakoukoli podstatnou změnu ovlivňující povahu nebo podmínky implementace opatření, pro něž nebyl vyžádán souhlas Komise. Jakékoli snížení nebo zrušení pomoci má za následek vrácení vyplacených částek.

      Pokud se Komise domnívá, že porušení předpisů nebylo napraveno nebo že celá operace či část operace neospravedlňuje celou pomoc nebo část poskytnuté pomoci, musí Komise provést vhodné šetření případu a požádat zemi, která je příjemcem pomoci, aby ve specifikované lhůtě předložila své vyjádření. Po šetření, pokud země, která je příjemcem pomoci, nepřijme žádná nápravná opatření, může Komise:

      1. a) snížit nebo zrušit zálohu;
      2. b) zrušit celou nebo část pomoci poskytované na opatření.

      Komise musí určit rozsah nápravy s přihlédnutím k povaze porušení předpisů a rozsahu jakýchkoli selhání v systémech řízení a kontroly.

      Všechny prostředky nevyužité do data vypršení programu budou vráceny Komisi. Závěrečné písemné prohlášení s podpůrnou dokumentací vystaví NAO ihned po skončení výplatního období podle finančního memoranda, s uvedením celkové částky kryté smlouvami a vyplacené. Bude přiloženo i závěrečné bankovní vyúčtování uvádějící aktuální zůstatky NF/IA/CFCU.

      Bez ohledu na vrácení nevyužitých a neoprávněných prostředků po skončení platnosti finančního memoranda lze vydat příkaz k dodatečnému vrácení prostředků po provedení závěrečného auditu spolehlivosti a konzistence smluv a výplat i jejich souladu s ustanoveními finančního memoranda, s přihlédnutím k nezávislému posudku závěrečného auditu.

      Národní schvalující úředník zajistí vrácení všech nevyužitých prostředků nebo jakékoli nesprávně zaplacené částky do šedesáti kalendářních dnů od data oznámení. Pokud NAO nevrátí částku splatnou ve prospěch Společenství, uhradí tuto částku Komisi země, která je příjemcem pomoci. Úrok z důvodu pozdní platby bude účtován na nesplacené

   1. e) Finanční toky

      Komise bude převádět prostředky do NF v souladu s Memorandem o porozumění podepsaným mezi Komisí a Českou republikou a mezi Komisí a Polskem v prosinci 1998³. Prostředky budou převáděny po žádosti ze strany NAO na zvláštní bankovní účet denominovaný v EUR, který v ČNB / Polské národní bance otevře a bude spravovat NF.

      1. aa) Převod prostředků do Národního fondu

         Platba do výše 20 % prostředků, které mají podléhat místnímu řízení, bude převedena do NF po podpisu finančního memoranda a finančních dohod (FA) mezi NF a implementačními agenturami (IA) / Centrální finanční a kontraktační jednotkou (CFCU). Musí být rovněž splněna ustanovení v článcích 2 a 13 memoranda o NF. Kromě toho musí NAO předložit Komisi jmenování schvalujících úředníků programu (PAO) a popis zavedeného systému, s vysvětlením toku informací mezi NF a IA / CFCU a způsobu, jakým bude plněna platební funkce.

         Budou provedeny dvě splátky do výše 30 % místně řízených prostředků* a konečná splátka ve výši 20 % nebo celého zůstatku rozpočtu, podle toho, která částka bude nižší. První platba bude provedena jakmile IA vyplatí 5 % rozpočtu*. Žádost o druhou platbu může být podána po vyplacení 35 % celkového platného rozpočtu*. Závěrečná třetí splátka bude vyplacena po uvolnění 70 % celkového platného rozpočtu*. Výjimečně může NAO žádat o zálohu převyšující uvedené procentní částky v souladu s postupy, které stanoví výše uvedené memorandum o porozumění. Pokud to vedení Komise předem výslovně neschválí, nelze provést splátku, pokud nebyly dodrženy výše uvedené podmínky vyplacení daného procenta pomoci.

      1. bb) Převod prostředků do implementačních agentur

         Národní fond převede finanční prostředky do IA v souladu s finančními dohodami (FA), podepsanými v případě potřeby mezi NF a IA. Jménem příslušné implementační agentury, pověřené finanční správou podprogramu v souladu s článkem 13 memoranda o porozumění o zřízení Národního fondu, budou otevřeny bankovní účty pro podprogramy.

         Každá jednotlivá finanční dohoda bude předem schválena Evropskou komisí. V případě, kdy je sám NF platebním zástupcem IA, nedojde k žádnému převodu prostředků z NF do IA. V čele IA musí stát Schvalující úředník programu (PAO), kterého jmenuje NAO po konzultaci s NAC. PAO bude odpovídat za všechny operace prováděné příslušnou IA.

         U smluv, kde budou finanční prostředky ponechány po záruční dobu, která přesáhne konec období pro platby programu, bude celková částka finančních prostředků týkající se těchto smluv, určená dle kalkulace PAO a stanovená Komisí, vyplacena implementační agentuře před oficiálním ukončením programu. IA přebírá plnou odpovědnost za uložení finančních prostředků do data splatnosti konečné platby a za zajištění toho, že uvedené fondy budou využity pouze na platby týkající se retenčních doložek.

         Implementační agentura dále přebírá plnou odpovědnost vůči smluvním partnerům za plnění povinností ohledně retenčních doložek. Narostlý úrok z uložených prostředků bude vyplacen Komisi po konečné platbě smluvním partnerům. Finanční prostředky nevyplacené smluvním partnerům po zúčtování konečných plateb budou vráceny Komisi. NAO bude Komisi podávat roční přehled využití prostředků uložených na záručních účtech (zejména plateb z nich provedených) a narostlých úroků.

      1. cc) Úrok

         Všechny bankovní účty⁴ budou zásadně úročeny. Úroky budou hlášeny Evropské komisi. Pokud o tom Komise na základě návrhu NAO rozhodne, lze úroky reinvestovat do programu.

   1. f) Implementační agentury

      Česká republika: implementační agenturou pro všechny projekty v rámci programu bude Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj.

      Polsko: Implementační úřad pro program přeshraniční spolupráce Phare.

   1. g) Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a ochrana přírody

      Postupy stanovené pro posuzování vlivu na životní prostředí ve směrnici EIA⁵ plně platí pro všechny investiční projekty v rámci PHARE. Pokud nebyla směrnice EIA dosud plně transponována, měly by být postupy obdobné jako postupy stanovené ve výše uvedené směrnici. Pokud projekt spadá do působnosti přílohy I nebo přílohy II směrnice EIA, musí být provedení postupu EIA dokumentováno ⁶.

      Pokud je pravděpodobné, že projekt ovlivní stanoviště významná pro ochranu přírody, musí být dokumentováno⁷ hodnocení podle článku 6 směrnice o přírodních stanovištích⁸.

      Všechny investiční projekty by měly být prováděny v souladu s příslušnými environmentálními právními předpisy Společenství. Projektové fiše budou obsahovat specifické doložky o dodržení příslušných právních předpisů EU na poli životního prostředí podle druhu prováděné činnosti každého investičního projektu.

   1. h) Zvláštní pravidla pro specifické komponenty programu

      Grantová schémata

      U grantových schémat, jejichž postupy a formáty současná příručka DIS neobsahuje, budou přesná implementační opatření specifikována v příslušných projektových fiších v souladu s těmito principy:

      1. • postupy a formáty, které mají být použity při implementaci schémat a udělování grantů budou dodržovat ustanovení Praktické příručky. Náležitá péče bude zejména věnována procesu výběru projektů, který musí probíhat na technické úrovni ve výběrových výborech složených z odborníků jmenovaných úřady, které programy spolufinancují, a příslušnými správami a zájmovými skupinami účastnícími se programů;
      2. • příslušný PAO pro daný program, v jehož rámci je grant financován, si musí ponechat svou smluvní a finanční odpovědnost za implementaci programů. Zejména musí formálně schvalovat výzvy k předložení návrhů, formuláře žádostí, kritéria hodnocení, i proces a výsledky výběru. PAO také musí podepisovat smlouvy o grantu s příjemci pomoci a zajišťovat vhodný monitoring a finanční kontrolu v rámci své pravomoci a odpovědnosti. S touto výhradou lze řízení grantů decentralizovat a přesunout od PAO na příslušné orgány na oborové nebo regionální úrovni;
      3. • předběžný souhlas Komise (delegace v Praze / Varšavě) bude vyžadován pro výzvy k předložení návrhů, formuláře žádostí, kritéria hodnocení, proces výběru (včetně složení výborů) a výsledky výběru (seznam projektů k financování).

      Implementace vybraných projektů formou provedení prací, dodávek a služeb podle subdodavatelských smluv uzavřených konečnými příjemci jednotlivých grantů podléhá předpisům pro veřejné zakázky v Praktické příručce. Finanční závazky podle Phare budou účinné k datu podpisu grantových smluv příslušným PAO. Implementace projektu a všechny platby v rámci Phare musí být provedeny před vypršením platnosti aktuálního finančního memoranda.

1. 4. Monitoring a hodnocení

   Implementaci projektu bude monitorovat Společný monitorovací výbor (JMC), jehož členy jsou NAO, NAC a Komise. JMC se schází nejméně jednou ročně, aby přezkoumal všechny programy financované v rámci PHARE a zhodnotil jejich pokrok směrem ke splnění cílů stanovených ve finančních memorandech a přístupovém partnerství. JMC může doporučit změnu priorit a/nebo realokaci fondů Phare.

   Společnému monitorovacímu výboru jsou nápomocny monitorovací podvýbory (MSC), které tvoří NAC, PAO z každé implementační agentury (případně CFCU) a útvary Komise. MSC bude podrobně zkoumat pokrok v každém programu, včetně jeho složek a smluv, na základě pravidelných zpráv o monitoringu a hodnocení, které budou vypracovány za pomoci externích poradců (v souladu s ustanoveními příručky DIS), a bude podávat doporučení ohledně řízení a projektování a zajišťovat jejich provedení. MSC bude podávat zprávy Společnému monitorovacímu výboru, kterému bude předávat celkové podrobné zprávy o všech programech financovaných v rámci PHARE.

   Útvary Komise zajistí, aby bylo po dokončení programu provedeno ex post hodnocení.

1. 5. Audit a opatření proti podvodům
   1. a) ze strany kandidátských zemí

      Každý rok bude Komisi zaslán plán auditů a souhrn zjištění provedených auditů. Zprávy o auditech budou Komisi k dispozici.

      Příslušný Národní kontrolní úřad bude provádět vhodnou finanční kontrolu ohledně implementace programu.

      Přijímající země zajistí prošetření a účinné řešení předpokládaných případů podvodů a porušení předpisů.

      Porušení předpisů znamená porušení právního předpisu Společenství v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které se dotýká nebo by se mohlo dotknout všeobecného rozpočtu Společenství nebo jimi řízených rozpočtů.

      Podvod znamená záměrné jednání nebo opomenutí týkající se:

      1. i) použití nebo předložení falešných, chybných nebo neúplných prohlášení nebo dokumentů, které má za následek zcizení nebo neoprávněné zadržení prostředků ze všeobecného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů řízených Evropskými společenstvími nebo jejich jménem,
      2. ii) nesdělení informací porušující specifickou povinnost, se stejným důsledkem;
      3. iii) nesprávného použití takových prostředků pro jiné účely než pro jaké byly původně přiděleny.

      Národní úřady zajistí fungování mechanismu kontroly a výkaznictví odpovídajícího mechanismu uvedenému v nařízení Komise 1681/94⁹.

      Zejména musí být všechny případy podezření z podvodu či porušení předpisů i všechna opatření s nimi související bez prodlení hlášeny útvarům Komise. Pokud nebude existovat žádné podezření nebo skutečný podvod či porušení předpisů či souvisejících opatření, které by bylo třeba hlásit, uvědomí o tom přijímající země Komisi do dvou měsíců po skončení každého čtvrtletí.

   1. b) ze strany Komise

      Veškerá finanční memoranda i výsledné smlouvy podléhají dozoru a finanční kontrole Komise (včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům) a auditům Účetního dvora. Tento dozor zahrnuje opatření jako například předběžné ověřování nabídkových a kontraktačních řízení, které provádí delegace v kandidátské zemi, a kontroly na místě.

      Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství může Komise provádět kontroly a inspekce na místě, v souladu s postupy předpokládanými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96¹⁰.

      Účetnictví a operace Národního fondu a případně CFCU a všech příslušných implementačních agentur může dle rozhodnutí Komise kontrolovat externí auditor najatý Komisí, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a Evropského účetního dvora dle „Všeobecných podmínek k finančnímu memorandu“, které jsou přílohou Rámcové dohody.

1. 6. Zviditelnění / Publicita

   Příslušný schvalující úředník programu bude povinen zajistit, aby byla přijata nutná opatření k zajištění vhodné publicity pro všechny činnosti financované z programu. Bude pracovat v těsné součinnosti s delegací Komise. Další podrobnosti uvádí příloha „Zviditelnění / publicita“. (příloha)

1. 7. Zvláštní podmínky

   V případě, že dohodnuté závazky nebudou splněny z důvodů, které mohla vláda České republiky ovlivnit, může Komise revidovat program a dle svého uvážení zrušit jeho část a/nebo realokovat nevyužité prostředky pro další účely slučitelné s cíli programu Phare.