Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

31977 L 0452: Směrnice Rady 77/452/EHS ze dne 27. června 1977 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, obsahující opatření pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 176, 15. 7. 1977, s. 1), ve znění:

1. – 11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
2. – 31981 L 1057: směrnice Rady 81/1057/EHS ze dne 14. 12. 1981 (Úř. věst. L 385, 31. 12. 1981, s. 25),
3. – 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
4. – 31989 L 0594: směrnice Rady 89/594/EHS ze dne 30. 10. 1989 (Úř. věst. L 341, 23. 11. 1989, s. 19),
5. – 31989 L 0595: směrnice Rady 89/595/EHS ze dne 10. 10. 1989 (Úř. věst. L 341, 23. 11. 1989, s. 30),
6. – 31990 L 0658: směrnice Rady 90/658/EHS ze dne 4. 12. 1990 (Úř. věst. L 353, 17. 12. 1990, s. 73),
7. – 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
8. – 32001 L 0019: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. 5. 2001 (Úř. věst. L 206, 31. 7. 2001, s. 1).
9. a) V čl. 1 odst. 2 se doplňují tyto údaje:

   „v České republice:

   1. „všeobecná sestra/všeobecný ošetřovatel“;

   v Estonsku:

   1. „õde“;

   na Kypru:

   1. „Εγγεγραμμένος Νοσηλευτής“;

   v Lotyšsku:

   1. „māsa“;

   v Litvě:

   1. „Bendrosios praktikos slaugytojas“;

   v Maďarsku:

   1. „ápoló“;

   na Maltě:

   1. „Infermier Reġistrat tal-Ewwel Livell“;

   v Polsku:

   1. „pielęgniarka“;

   ve Slovinsku:

   1. „diplomirana medicinska sestra / diplomirani zdravstvenik“;

   na Slovensku:

   1. „sestra“.“

1. b) Vkládají se nové články, které znějí:
   Odkaz„Článek 4b

   V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči se použijí pouze tato ustanovení o nabytých právech:

   V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Polsku před přistoupením a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 1 směrnice 77/453/EHS, uznávají členské státy tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Polsku po níže uvedenou dobu:

   1. – diplom bakaláře ošetřovatelství (dyplom licencjata pielęgniarstwa) – po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení,
   2. – diplom zdravotní sestry nebo ošetřovatele (dyplom pielęgniarki albo pielęgniarki dyplomowanej) s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole – po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.

   Uvedené činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánovaní, organizaci a výkon ošetřovatelské péče o pacienta.