Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Smlouva mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

PŘÍLOHA VI

Rozvoj venkova (uvedený v čl. 35 odst. 2 aktu o přistoupení)

DOČASNÁ DODATEČNÁ OPATŘENÍ NA ROZVOJ VENKOVA PRO CHORVATSKO

1. A. Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací

   V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 bude v případě Chorvatska v souladu se zásadami stanovenými v článku 34 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 poskytována zemědělcům zvláštní podpora pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství, a to u žádostí schválených do 31. prosince 2017, pokud v novém nařízení o rozvoji venkova na programové období 2014-2020 nebude stanoveno žádné obdobné opatření nebo podpora obecné povahy.

1. B. Seskupení producentů

   V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 bude v případě Chorvatska v souladu se zásadami stanovenými v článku 35 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 seskupením producentů uznaným příslušným chorvatským orgánem do 31. prosince 2017 poskytována zvláštní podpora pro usnadnění zřizování seskupení producentů a jejich správní provoz, pokud v novém nařízení o rozvoji venkova na programové období 2014-2020 nebude stanoveno žádné obdobné opatření nebo podpora obecné povahy.

1. C. Leader

   V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 bude v případě Chorvatska stanovena minimální sazba příspěvku z EZFRV do programu pro rozvoj venkova Leader v průměru na úrovni odpovídající alespoň polovině procentního podílu na rozpočtu platného pro ostatní členské státy, je-li takovýto požadavek stanoven.

1. D. Příplatky k přímým platbám
   1. 1. Podporu lze poskytovat zemědělcům, kterým lze poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podporu podle článku 132 nařízení Rady (ES) č. 73/2009.
   2. 2. Podpora poskytnutá určitému zemědělci za roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:
      1. a) úrovní přímých plateb platnou v Chorvatsku pro daný rok v souladu s článkem 121 nařízení Rady (ES) č. 73/2009
         1. a
      1. b) 45 % úrovně přímých plateb platné v Unii ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce.
   1. 3. Příspěvek Unie k podpoře poskytnuté v Chorvatsku podle tohoto pododdílu D v souvislosti s roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejích celkových ročních prostředků určených pro EZFRV.
   2. 4. Míra příspěvku Unie k příplatkům k přímým platbám nepřesáhne 80 %.

1. E. Nástroj předvstupní pomoci - rozvoj venkova
   1. 1. Chorvatsko může i nadále uzavírat smlouvy nebo přijímat závazky v rámci programu IPARD podle nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (¹), a to až do té doby, kdy začne uzavírat smlouvy nebo přebírat závazky podle příslušného nařízení o rozvoji venkova. Chorvatsko informuje Komisi, ke kterému dni začíná uzavírat smlouvy nebo přijímat závazky podle příslušného nařízení o rozvoji venkova.
   2. 2. Komise za tímto účelem přijme nezbytná opatření postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. K tomuto účelu je Komisi nápomocen Výbor pro nástroj předvstupní pomoci, uvedený v čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1085/2006.

1. F. Následné hodnocení programu IPARD

   Pokud jde o provádění programu IPARD v případě Chorvatska, mohou být v legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 výdaje související s následným hodnocením programu IPARD stanoveným v článku 191 nařízení Komise (ES) č. 718/2007 způsobilé v rámci technické pomoci.

1. G. Modernizace zemědělských hospodářství

   V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 se v případě Chorvatska maximální výše podpory na modernizaci zemědělských hospodářství stanoví na 75 % částky způsobilých investic na provádění směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (¹), a to po dobu nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice.

1. H. Dodržování norem

   V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014-2020 je v případě Chorvatska třeba dodržet povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 platné v daném programovém období podle tohoto harmonogramu: požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí od 1. ledna 2014, požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí od 1. ledna 2016 a požadavky uvedené v bodě C přílohy II se použijí od 1. ledna 2018.

PŘÍLOHA VII

Konkrétní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání (uvedené v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci aktu o přistoupení)

1. 1. I nadále zajišťovat účinné provádění své strategie a akčního plánu v oblasti soudní reformy,
2. 2. i nadále posilovat nezávislost, odpovědnost, nestrannost a profesionalismus soudnictví,
3. 3. i nadále zlepšovat účinnost soudnictví,
4. 4. i nadále zlepšovat řešení případů vnitrostátních válečných zločinů,
5. 5. i nadále zajišťovat trvalé a významné výsledky na základě účinného, efektivního a nestranného vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech organizované trestné činnosti a korupce na všech úrovních, včetně korupce na vysoké úrovni, a v citlivých oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek,
6. 6. i nadále zlepšovat své výsledky v oblasti posílených preventivních opatření v boji proti korupci a střetu zájmů,
7. 7. i nadále posilovat ochranu menšin, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění ústavního zákona o právech národnostních menšin,
8. 8. i nadále řešit dosud nevyřešené otázky navracení uprchlíků,
9. 9. i nadále zlepšovat ochranu lidských práv,
10. 10. i nadále plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

PŘÍLOHA VIII

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace chorvatského loďařského průmyslu (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

Mají být restrukturalizovány tyto loďařské společnosti (dále jen „společnosti“):

1. — Brodogradevna industrija 3. MAJ dioničko društvo, Rijeka (dále jen „3. MAJ“)
2. — BRODOTROGIR d.d., Trogir (dále jen „Brodotrogir“)
3. — BRODOGRADEVNA INDUSTRIJA SPLIT, dioničko društvo, Split (dále jen „Brodosplit“)
4. — BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE SPECIJALNIH OBJEKATA društvo s ograničenom odgovornošću, Split (dále jen „BSO“)
5. — BRODOGRADILIŠTE KRALJEVICA dioničko društvo za izgradnju i popravak brodova, Kraljevica (dále jen „Kraljevica“).

Chorvatsko souhlasilo, že provede restrukturalizaci těchto společností jejich privatizací na základě konkurenčního nabídkového řízení. Uchazeči předložili plány restrukturalizace těchto společností, které schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise. Plány restrukturalizace budou součástí příslušných smluv o privatizaci, které budou uzavřeny mezi Chorvatskem a kupci těchto společností.

V plánech restrukturalizace předložených pro každou z těchto společností jsou upřesněny následující klíčové podmínky, které je třeba při procesu restrukturalizace dodržovat:

1. — Veškerá státní podpora, kterou tyto společnosti ode dne 1. března 2006 získaly, musí být považována za podporu na restrukturalizaci. Společnosti poskytnou na plán restrukturalizace příspěvek z vlastních zdrojů, který musí být skutečný, nesmí zahrnovat státní podporu a musí představovat alespoň 40 % celkových nákladů na restrukturalizaci.
2. — Celková výrobní kapacita uvedených společností bude ve srovnání se stavem k 1. červnu 2011 snížena z 471 324 CGT na 372 346 CGT. Společnosti sníží svou výrobní kapacitu nejpozději dvanáct měsíců od podepsání smlouvy o privatizaci. Kapacita bude snížena trvalým uzavřením skluzů loděnice, určením skluzů pro výlučně vojenskou výrobu ve smyslu článku 346 Smlouvy o fungování EU nebo omezením výrobních ploch. CGT jsou jednotky měření objemu výroby vypočítané podle platných pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
3. — Celková roční výroba těchto společností bude na desetileté období začínající 1. lednem 2011 snížena na 323 600 CGT. Objem výroby těchto společností se sníží takto (¹):
   1. — 3. MAJ: 109 570 CGT,
   2. — Brodotrogir: 54 955 CGT,
   3. — Brodosplit a BSO: 132 078 CGT,
   4. — Kraljevica: 26 997 CGT.

   Společnosti se mohou dohodnout na revizi svých individuálních výrobních omezení. Na základě závazných dohod mohou výslovně stanovit, kterou část své individuální výrobní kvóty (vyjádřené v CGT) si vzájemně postoupí. Celkové roční výrobní omezení ve výši 323 600 CGT musí být dodrženo.

1. — Plán restrukturalizace rovněž upřesňuje řadu dalších opatření, která bude každá společnost uplatňovat, aby zajistila návrat k dlouhodobé životaschopnosti.

Každá následná změna těchto plánů musí být v souladu s výše uvedenými klíčovými podmínkami v procesu restrukturalizace a musí být předložena Komisi ke schválení.

Tyto společnosti už nedostanou žádnou další podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, dokud neuplyne alespoň deset let od podpisu smlouvy o privatizaci. Při přistoupení Komise Chorvatsku nařídí, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, která byla poskytnuta v rozporu s tímto ustanovením, včetně složeného úroku.

Plány restrukturalizace, které schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise, budou součástí příslušných smluv o privatizaci, jež budou uzavřeny mezi Chorvatskem a kupci těchto společností. Smlouvy o privatizaci se předloží Komisi ke schválení a budou podepsány před přistoupením Chorvatska.

Komise bude pozorně monitorovat uplatňování plánů restrukturalizace a dodržování podmínek stanovených v této příloze, pokud jde o výši státní podpory, vlastní příspěvek, snížení kapacity, omezení výroby a opatření přijatých v zájmu zajištění návratu k životaschopnosti.

Toto monitorování se během období restrukturalizace provádí každoročně. Chorvatsko bude plnit všechna opatření v oblasti monitorování. Zejména:

1. — Chorvatsko bude Komisi až do konce období restrukturalizace každého půl roku předkládat zprávy týkající se restrukturalizace přijímajících společností, a to nejpozději do 15. ledna a 15. července každého roku;
2. — tyto zprávy budou obsahovat všechny informace nezbytné k monitorování procesu restrukturalizace, vlastního příspěvku, snížení kapacity, omezení výroby a opatření přijatých k zajištění návratu k životaschopnosti;
3. — Chorvatsko bude až do konce roku 2020 každý rok nejpozději 15. července předkládat zprávu o ročním objemu výroby společností procházejících restrukturalizací;
4. — Chorvatsko stanoví společnostem povinnost sdělit veškeré údaje, které by za jiných okolností mohly být považovány za důvěrné; Komise zajistí, aby důvěrné informace týkající se jednotlivých společností nebyly prozrazeny.

Komise může kdykoli rozhodnout, že zmocní nezávislého odborníka, aby vyhodnotil výsledky monitorování, provedl veškerý potřebný průzkum a podal zprávu Komisi. Chorvatsko bude s nezávislým odborníkem jmenovaným Komisí plně spolupracovat a zajistí, aby měl plný přístup ke všem informacím, které bude potřebovat ke splnění úkolů, které mu Komisí svěří.

Při přistoupení Komise Chorvatsku nařídí, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, která byla ode dne 1. března 2006 udělena konkrétní společnosti, včetně složeného úroku, pokud:

1. — smlouva o privatizaci v případě dané společnosti dosud nebyla podepsána nebo do ní nejsou plně začleněny podmínky uvedené v plánu restrukturalizace, který schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise, nebo
2. — společnost dosud neposkytla z vlastních zdrojů skutečný příspěvek bez zahrnutí státní podpory, který by představoval alespoň 40 % nákladů na restrukturalizaci, nebo
3. — v průběhu dvanácti měsíců od podepsání smlouvy o privatizaci nebylo přistoupeno ke snížení celkové výrobní kapacity. V takovém případě se navracení podpory požaduje pouze od společností, které nedosáhly následujícího individuálního snížení kapacity:
   1. — 3. MAJ: o 46 543 CGT
   2. — Brodotrogir: o 15 101 CGT
   3. — Brodosplit a BSO: o 29 611 CGT
   4. — Kraljevica: o 9 636 CGT, nebo

1. — celkové omezení výroby pro společnosti (tj. 323 600 CGT) bylo v letech 2011 až 2020 v některém z jednotlivých kalendářních let překročeno. V takovém případě bude požadováno zpětné získání podpory od společností, které svá individuální výrobní omezení (případně pozměněná na základě právně závazné dohody s jinou loďařskou společností) překročily.

PŘÍLOHA IX

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace ocelářství (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

Chorvatsko Komisi dopisem ze dne 23. května 2011 informovalo, že obdrželo uznání dluhu od výrobce oceli CMC Sisak d.o.o. odpovídající podpoře na restrukturalizaci, která byla této společnosti poskytována v období od 1. března 2002 do 28. února 2007, včetně složeného úroku (¹). Poskytnutá státní podpora bez složeného úroku činí 19 117 572,36 HRK.

V případě, že společnost CMC Sisak d.o.o. do přistoupení Chorvatska celkovou částku této podpory včetně složeného úroku nevrátí, nařídí Komise Chorvatsku, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu a restrukturalizaci, která byla této společnosti od 1. března 2006 poskytnuta, včetně složeného úroku.