vyhlášené znění

(b) Zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové tak, že jak voda, tak i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech.

  1. 5.6.6. Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (Iontová výměna)

    Speciálně navržené nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic anebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče, a dalších kompozitních materiálů vhodného tvaru včetně částic nebo vláken. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm a méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby se dosáhlo velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohly být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C.

  1. 5.6.7. Kolony pro iontovou výměnu (Iontová výměna)

    Válcové kolony o průměru větším než 1000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založeného na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (jako titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou těmito materiály chráněny a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C a tlacích nad 0,7 MPa (102 psi).

  1. 5.6.8. Regenerační systémy pro iontovou výměnu (Iontová výměna)

    (a) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemických redukčních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu.

    (b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci chemických oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu.

  2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
  3. V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například Ti3+. V tomto případě by redukční systém redukoval Ti4+, a tak regeneroval Ti3+.

    V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe3+). V tomto případě bude oxidační systém oxidovat Fe2+, a tak regenerovat Fe3+.

  1. 5.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na laserové technologii
  2. ÚVODNÍ POZNÁMKA
  3. Současné systémy procesu obohacování založeného na laserech lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým médiem páry atomárního uranu, a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii - laserovou separaci par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulární laserovou separaci (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakci vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují:

    (a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci);

    (b) sběrné zařízení pro obohacený a ochuzený kovový uran jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako „produkt“ a nedotčený materiál jako „zbytky“ druhé kategorie;

    (c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících 235U; a

    (d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoli z dostupných laserových technologií.

  4. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
  5. Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo UF6, jsou zhotoveny nebo chráněny materiály odolnými vůči korozi. Pro účely tohoto odstavce, vztahujícího se k obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály odolné vůči korozi plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami například: grafit povlakovaný ytriem a tantal; materiál odolný vůči korozi UF6 například: měď, korozivzdorné oceli, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

    1. 5.7.1. Systémy odpařování uranu (AVLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy, jejichž součástí jsou vysoce výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku minimálně 2,5 kW/cm.

    1. 5.7.2. Systémy manipulace s kapalným kovovým uranem (AVLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené systémy, používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a koroziodolných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit pokrytý oxidem ytria, grafit pokrytý jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsí.

    1. 5.7.3. Montážní celky sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu (AVLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v kapalné nebo tuhé formě.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů, odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takových jako grafit pokrytý oxidem ytria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, „žlábky“, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou a jiné separační metody.

    1. 5.7.4. Pouzdra separačních modulů (AVLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par uranu, elektronového děla a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent.

    1. 5.7.5. Nadzvukové expanzní trysky (MLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsí UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6.

    1. 5.7.6. Kolektory produktu - pentafluoridu uranu (MLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené kolektory pevného produktu - pentafluoridu uranu (UF5) sestávající z filtru, sběračů (kolektorů) nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které jsou odolné vůči korozivnímu působení prostředí UF5/UF6.

    1. 5.7.7. Kompresory pro nosný plyn UF6

      Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro nosný plyn směsi UF6, projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny.

    1. 5.7.8. Těsnění hřídelí

      Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí nosného plynu UF6.

    1. 5.7.9. Systémy fluorace (MLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 (v pevné fázi) na UF6 (plyn).

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Tyto systémy jsou projektovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v systému separace izotopů a pak se UF6 odebírá bezprostředně z sběračů (kolektorů) „produktu“. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebrat/převádět z sběračů (kolektorů) „produkt“ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6.

    1. 5.7.10. Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje (MLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik:

      1. 1. Jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320;
      2. 2. Iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu, či niklu, nebo těmito materiály povlakované;
      3. 3. Iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním;
      4. 4. Kolektorový systém vhodný pro provádění izotopické analýzy.
    1. 5.7.11. Systémy pro dávkování UF6 a odvádění „produktu“ a „zbytků“

      Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, zahrnující:

      (a) Napájecí autoklávy, pece nebo systémy sloužící k přivádění UF6 do obohacovacího procesu;

      (b) Desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro jeho následující převod ohříváním;

      (c) Solidifikační nebo zkapalňovací stanice, používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu, stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

      (d) Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k převodu UF6 do kontejnerů.

    1. 5.7.12. Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (MLIS)

      Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Tyto systémy mohou obsahovat taková zařízení jako:

      (a) Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

      (b) Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

      (c) Vymrazovací nádoby pro UF6 destilující při teplotách -20 °C nebo nižších.

    1. 5.7.13. Laserové systémy (AVLIS, MLIS a CRISLA)

      Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Laserový systém používaný v procesu AVLIS obvykle sestává ze dvou laserů: laseru na bázi par mědi a barvivového laseru. Laserový systém pro MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum.

  1. 5.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci
  2. ÚVODNÍ POZNÁMKA
  3. V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supervodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supervodivým magnetem a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.

    1. 5.8.1. Mikrovlnné silové zdroje a antény

      Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky: kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW.

    1. 5.8.2. Iontové excitační cívky

      Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky sloužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW.

    1. 5.8.3. Systémy tvorby uranové plazmy

      Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm.

    1. 5.8.4. Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem

      Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem ytritým, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsmi.

    1. 5.8.5. Montážní celky sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu

      Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi párami kovového uranu, jako je grafit pokrytý oxidy ytria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny.

    1. 5.8.6. Pouzdra separačních modulů

      Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů, např. austenitické korozivzdorné oceli.

  1. 5.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování
  2. ÚVODNÍ POZNÁMKA
  3. V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu, získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených izotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování komponent.

    1. 5.9.1. Elektromagnetické separátory izotopů

      Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu, včetně:

      (a) Iontových zdrojů

      Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit, korozivzdorná ocel nebo měď, schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší.

      (b) Sběračů (kolektorů) iontů

      Desky sběračů (kolektorů) sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit nebo korozivzdorná ocel.

      (c) Vakuových pouzder

      Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobené z takových vhodných nemagnetických materiálů jako austenitická korozivzdorná ocel a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším.

    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.

      (d) Pólových nástavců magnetu

      Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory.

    1. 5.9.2. Vysokonapěťové zdroje

      Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopné nepřetržitého provozu, s výstupním napětím 20 000 V nebo více, s výstupním proudem 1 A nebo větším a regulací napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

    1. 5.9.3. Elektrické zdroje pro napájení elektromagnetů

      Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopné nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 100 V nebo více, s proudovou nebo napěťovou regulací lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

  1. 6. Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
  2. ÚVODNÍ POZNÁMKA
  3. Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.

    GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75% oxid deuteria.

    Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak - vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.

    Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících GS procesu nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

    Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (GS proces a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

    Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:

    1. 6.1. Kolony pro výměnu voda - sirovodík

      Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6 - 9 m (20 - 30 ft), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem.

    1. 6.2. Dmychadla a kompresory

      Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda - sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřené těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.

    1. 6.3. Kolony pro výměnu amoniak - vodík

      Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.

    1. 6.4. Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla

      Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.

    1. 6.5. Krakovací zařízení amoniaku

      Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.

    1. 6.6. Infračervené absorbční analyzátory

      Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět „on-line“ analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.

    1. 6.7. Zařízení na katalytické spalování

      Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.

  1. 7. Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
  2. ÚVODNÍ POZNÁMKA
  3. Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

    1. 7.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla, jako je tributylfosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.

    1. 7.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.

    1. 7.3. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.

    1. 7.4. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.

    1. 7.5. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.

    1. 7.6. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).

    1. 7.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry. Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením uhličitanu amoniumuranyltrikarbonátu. Při reakci amoniumuranyltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500 - 600 °C vzniká UO2.

      Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.

    1. 7.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4
    2. VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKA
    3. Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

  1. *) Dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze dne 18. září 1996 byla vyhlášena pod č. 68/1998 Sb.