Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Ženevě dne 18. listopadu 1991

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. 1. „úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2. 2. „EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3. 3. „výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán pro úmluvu, zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4. 4. „geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;
5. 5. „oblastí řízení troposférického ozonu“ (TOMA) rozumí oblast vymezená v příloze IV za podmínek stanovených v čl. 2, odst. 2 písm. b);
6. 6. „smluvními stranami“, pokud z kontextu nevyplývá jinak, rozumí smluvní strany tohoto protokolu;
7. 7. „Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů;
8. 8. „kritickou úrovní“ rozumí taková koncentrace znečišťujících látek v atmosféře, pod níž podle současných znalostí při specifikované době expozice nedochází k přímým nepříznivým účinkům na receptory, jako jsou lidé, rostliny, ekosystémy nebo materiály;
9. 9. „těkavými organickými sloučeninami“ nebo „VOC“, není-li stanoveno jinak, rozumějí všechny organické sloučeniny antropogenní povahy s výjimkou methanu, které jsou schopny za přítomnosti slunečního záření reakcí s oxidy dusíku vytvářet fotochemické oxidanty;
10. 10. „kategorií hlavních zdrojů“ rozumí všechny kategorie zdrojů, které emitují látky znečišťující ovzduší ve formě VOC, včetně kategorií popsaných v přílohách II a III, a které přispívají nejméně 1 % k celkovým národním emisím VOC ročně jak stanoveno měřením nebo výpočtem v prvním kalendářním roce po dni vstupu tohoto protokolu v platnost a v každém dalším čtvrtém roce;
11. 11. „novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba nebo podstatná modifikace je zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost;
12. 12. „novým mobilním zdrojem“ rozumí každé motorové silniční vozidlo, které je vyrobeno po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost;
13. 13. „potenciálem fotochemické tvorby ozonu“ (POCP) rozumí potenciál jednotlivé VOC, ve vztahu k potenciálu jiných VOC, tvořit ozon reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření, jak je popsáno v příloze IV.

Článek 2

Základní závazky

1. 1. Smluvní strany kontrolují a omezují své emise VOC se záměrem snížit jejich toky přes hranice států a toky výsledných sekundárních fotochemických oxidantů, aby tak chránily lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky.
2. 2. Každá smluvní strana za účelem splnění požadavků odstavce 1 kontroluje a omezí své národní roční emise VOC nebo jejich toky přes hranice států jedním z níže uvedených způsobů, který určí při podpisu:

   (a) Co nejdříve podnikne účinná opatření ke snížení národních ročních emisí VOC nejméně o 30 % do roku 1999, přičemž jako základ použije úrovně z roku 1988 nebo jakoukoli jinou úroveň ročních emisí z období let 1984 až 1990, kterou může určit při podpisu nebo přistoupení k tomuto protokolu; nebo

   (b) Pokud její národní roční emise přispívají ke koncentracím troposférického ozonu v oblastech pod jurisdikcí jedné nebo více jiných smluvních stran a takové emise vznikají pouze v oblastech pod její jurisdikcí, které jsou v příloze I vymezeny jako oblasti TOMA, smluvní strana co možná nejdříve a jako první krok přijme účinná opatření s cílem:

   1. i) snížit své národní roční emise VOC z oblastí takto vymezených nejméně o 30 % do roku 1999, přičemž použije jako základ úrovně z roku 1988 nebo jakoukoli jinou úroveň ročních emisí z období let 1984 až 1990, kterou může určit při podpisu nebo přistoupení k tomuto protokolu; a
   2. ii) zajistit, že její celkové národní roční emise VOC do roku 1999 nepřesáhnou úrovně z roku 1988; nebo

   (c) Pokud její národní roční emise VOC byly v roce 1988 nižší než 500 000 tun a 20 kg na obyvatele a 5 tun na km², smluvní strana co nejdříve přijme účinná opatření, aby alespoň zajistila, že nejpozději do roku 1999 její národní roční emise VOC nepřesáhnou úrovně z roku 1988.

1. 3. a) Kromě toho nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost každá smluvní strana:
   1. i) uplatní s přihlédnutím k příloze II vhodné národní nebo mezinárodní emisní limity pro nové stacionární zdroje založené na nejlepších dostupných technologiích, které jsou ekonomicky proveditelné;
   2. ii) uplatní národní nebo mezinárodní opatření na produkty obsahující rozpouštědla a podpoří používání produktů obsahujících malé nebo žádné množství VOC, s přihlédnutím k příloze II, včetně označování produktů etiketami uvádějícími obsah VOC; a
   3. iii) uplatnís přihlédnutím k příloze III vhodné národní nebo mezinárodní emisní standardy pro nové mobilní zdroje vyráběné nejlepšími dostupnými technologiemi, které jsou ekonomicky proveditelné,
   4. iv) bude podporovat účast veřejnosti na programech omezování emisí prostřednictvím veřejných oznámení, podporou nejlepšího využívání všech druhů dopravy a systémů řízení dopravy.
   5. b) Kromě toho nejpozději do pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost v těch oblastech, ve kterých jsou překročeny národní nebo mezinárodní směrné hodnoty koncentrací pro troposférický ozon nebo ve kterých vznikají nebo ve kterých lze očekávat, že vznikají toky přes hranice států, každá smluvní strana:
      1. i) uplatní s přihlédnutím k příloze II nejlepší dostupné technologie, které jsou ekonomicky proveditelné, na stávající stacionární zdroje v kategorii hlavních zdrojů;
      2. ii) uplatní s přihlédnutím k přílohám II a III postupy ke snížení emisí VOC při distribuci benzínu a při jeho čerpání do motorových vozidel, a ke snížení těkavosti benzínu.

1. 4. Smluvní strany jsou vyzývány k tomu, aby při plnění svých závazků podle tohoto článku přisuzovaly nejvyšší prioritu omezování nebo kontrole emisí látek s nejvyšším POCP, s přihlédnutím k informacím obsaženým v příloze IV.
2. 5. Při provádění tohoto protokolu, a zejména při provádění jakýchkoli opatření nahrazujících produkt jiným produktem, učiní smluvní strany vhodné kroky k zabezpečení toho, aby toxické a karcinogenní VOC a VOC poškozující vrstvu stratosférického ozonu nebyly užívány jako náhražky za jiné VOC.
3. 6. Smluvní strany jako druhý krok zahájí nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost jednání o dalších krocích ke snižování národních ročních emisí těkavých organických sloučenin nebo toků těchto emisí a jejich výsledných sekundárních produktů fotochemických oxidantů přes hranice států, přičemž vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědecké a technologické poznatky, vědecky stanovené kritické úrovně a mezinárodně přijaté cílové úrovně, roli oxidů dusíku při vzniku fotochemických oxidantů a další prvky vyplývající z pracovního programu přijatého podle článku 5.
4. 7. Smluvní strany za tímto účelem spolupracují, aby stanovily:

   (a) podrobnější údaje o jednotlivých VOC a hodnotách jejich POCP;

   (b) kritické úrovně pro fotochemické oxidanty;

   (c) snížení svých národních ročních emisí VOC nebo toků VOC přes hranice států a jejich výsledných sekundárních produktů fotochemických oxidantů,zvláště taková snížení která jsou nezbytná k dosažení dohodnutých cílů založených na kritických úrovních;

   (d) strategie omezování, např. ekonomické nástroje, umožňující zajistit celkovou efektivnost nákladů k dosažení dohodnutých cílů;

   (e) opatření a harmonogram pro dosažení uvedených snížení s počátkem nejpozději od 1. ledna 2000;

1. 8. V průběhu zmíněných jednání smluvní strany uváží, zda by bylo vhodné pro účely stanovené v odstavci 1 doplnit takové další kroky opatřeními ke snížení emisí methanu.

Článek 3

Další opatření

1. 1. Opatření požadovaná tímto protokolem nezprošťují smluvní strany jejich dalších závazků přijmout opatření ke snížení celkových plynných emisí, které mohou významně přispívat ke klimatickým změnám, ke vzniku pozaďových úrovní troposférického ozonu, k poškozování ozonové vrstvy, nebo které jsou toxické či karcinogenní.
2. 2. Smluvní strany mohou přijmout přísnější opatření, než jsou opatření požadovaná tímto protokolem.
3. 3. Smluvní strany stanoví mechanismus kontroly dodržování protokolu. Jako první krok na základě informací poskytnutých podle článku 8 nebo jiných informací každá smluvní strana, která má důvod se domnívat, že jiná smluvní strana jedná nebo jednala způsobem neslučitelným s jejími závazky podle tohoto protokolu, může o tom informovat výkonný orgán a současně s tím i dotčené smluvní strany. Na žádost kterékoliv smluvní strany může být taková záležitost projednána na příštím zasedání výkonného orgánu.

Článek 4

Výměna technologií

1. 1. Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi usnadňují výměnu technologií ke snižování emisí VOC, zejména podporou:
   1. a) obchodní výměny dostupných technologií;
   2. b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;
   3. c) výměny informací a zkušeností;
   4. d) poskytování technické pomoci.

1. 2. Při podpoře činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku vytvářejí smluvní strany příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi příslušnými organizacemi i jednotlivci v soukromém a veřejném sektoru, kteří jsou schopni poskytovat technologie, konstrukční a inženýrské služby, zařízení nebo finanční prostředky.
2. 3. Nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zahájí smluvní strany úvahy o postupech vedoucích k vytvoření příznivějších podmínek pro výměnu technologií ke snížení emisí VOC.

Článek 5

Výzkum a monitorování, které mají být prováděny

Smluvní strany přisuzují vysokou prioritu výzkumu a monitorování, které jsou spojené s vývojem a používáním metod pro splnění národních či mezinárodních směrných hodnot pro troposférický ozon a pro dosažení dalších cílů v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Smluvní strany usilují, zejména prostřednictvím národních či mezinárodních výzkumných programů, v pracovním plánu výkonného orgánu a prostřednictvím dalších programů spolupráce v rámci úmluvy, o:

1. a) rozpoznání a kvantifikaci účinků emisí VOC, antropogenního i biogenního původu, a fotochemických oxidantů na lidské zdraví, životní prostředí a materiály,
2. b) určení geografického rozdělení citlivých oblastí,
3. c) rozvoj měření emisí a sledování kvality ovzduší a vývoj modelových výpočtů, včetně metodologií pro výpočet emisí, pokud možno s přihlédnutím k různým druhům VOC antropogenního i biogenního původu a k jejich reaktivitě, s cílem kvantifikovat dálkový přenos VOC a souvisejících znečišťujících látek přispívajících ke vzniku fotochemických oxidantů,
4. d) zdokonalení odhadů účinnosti a nákladů na technologie pro omezování emisí VOC a dokumentaci vývoje zdokonalených a nových technologií,
5. e) vývoj metod, v přístupu založenému na kritických úrovních, pro integraci vědeckých, technických a ekonomických údajů za účelem stanovení vhodných strategií pro omezování emisí VOC a zajištění celkové efektivnosti nákladů k dosažení dohodnutých cílů,
6. f) zdokonalení přesnosti emisních inventur VOC antropogenního i biogenního původu a sladění metod jejich výpočtu nebo odhadu,
7. g) prohloubení znalosti chemických procesů souvisejících s tvorbou fotochemických oxidantů,
8. h) určení možných opatření ke snížení emisí methanu.

Článek 6

Proces přezkoumávání

1. 1. Smluvní strany pravidelně přezkoumávají tento protokol, přičemž berou v úvahu nejlepší dostupné vědecké poznatky a technologický vývoj.
2. 2. První přezkoumání se uskuteční nejpozději do roka ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.

Článek 7

Národní programy, politiky a strategie

Smluvní strany vypracují bez zbytečného prodlení národní programy, politiky a strategie k plnění závazků plynoucích z tohoto protokolu, které budou sloužit jako prostředky k omezování a snižování emisí VOC nebo jejich toků přes hranice států.

Článek 8

Výměna informací a podávání ročních zpráv

1. 1. Smluvní strany si vyměňují informace tím, že informují výkonný orgán o svých národních programech, politikách a strategiích, které vypracovávají v souladu s článkem 7 a tím, že mu podávají zprávy o pokroku dosaženém v rámci těchto programů, politik a strategií a o případných změnách v nich. V prvním roce po vstupu tohoto protokolu v platnost podá každá smluvní strana zprávu o úrovni emisí VOC na svém území a o každé oblasti TOMA na svém území, a to jednak celkově, jednak v proveditelné míře podle sektoru původu a podle jednotlivých VOC, v souladu s obecnými zásadami, které stanoví výkonný orgán pro rok 1988 nebo jakýkoli jiný rok, který je brán jako základní rok pro účely čl. 2. odst. 2 a na jehož základě byly tyto emisní úrovně vypočteny.
2. 2. Kromě toho každá smluvní strana podává každoročně zprávu:
   1. a) o záležitostech uvedených v odstavci 1 za předchozí kalendářní rok a o všech opravách, které mohou být nezbytné v již vyhotovených zprávách za předcházející roky;
   2. b) o pokroku v uplatňování národních nebo mezinárodních emisních standardů a technik omezování emisí požadovaných podle čl. 2 odst. 3;
   3. c) o opatřeních přijatých za účelem usnadnění výměny technologií.

1. 3. Dále smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP podávají v intervalech stanovených výkonným orgánem informace o emisích VOC podle sektoru původu a v prostorovém rozlišení, specifikovaném výkonným orgánem, vhodným pro modelování vzniku a přenosu sekundárních fotochemických oxidantů.
2. 4. Takové informace se předkládají pokud možno podle jednotného vzoru pro podávání zpráv.

Článek 9

Výpočty

Za použití vhodných modelů a měření poskytne EMEP výročním zasedáním výkonného orgánu informace týkající se dálkového přenosu ozonu v Evropě. V oblastech mimo geografický rozsah EMEP se použijí modely odpovídající zvláštním podmínkám smluvních stran úmluvy.

Článek 10

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří nedílnou součást protokolu. Příloha I je povinná, zatímco přílohy II, III a IV mají povahu doporučení.

Článek 11

Změny protokolu

1. 1. Změny a úpravy protokolu mohou být navrženy kteroukoli smluvní stranou.
2. 2. Navrhované změny se předkládají písemně výkonnému tajemníku Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Výkonný orgán projedná navrhované změny na nejbližším výročním zasedání za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3. 3. Změny protokolu, s výjimkou změn jeho příloh, se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného výboru a vstupují v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem po dni uložení listiny o přijetí změn od dvou třetin smluvních stran. Pro kteroukoli další smluvní stranu, která je přijala po uložení listin o přijetí změn dvěma třetinami smluvních stran, vstupují změny v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tato strana uložila svou listinu o přijetí změn.
4. 4. Změny příloh se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabývají účinku 30 dní po dni oznámení podle odstavce 5 tohoto článku.
5. 5. Změny podle odstavců 3 a 4 tohoto článku sdělí výkonný tajemník všem smluvním stranám co nejdříve po jejich přijetí.

Článek 12

Urovnávání sporů

V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají smluvní strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem, který bude pro sporné strany přijatelný.

Článek 13

Podpis

1. 1. Tento protokol je otevřen k podpisu v Ženevě od 18. listopadu 1991 do 22. listopadu 1991 včetně, poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 22. května 1992, a to pro členské státy Komise a pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu, za předpokladu, že zúčastněné státy a organizace jsou smluvními stranami úmluvy.
2. 2. V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto organizace regionální hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol ukládá jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 14

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. 1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2. 2. Tento protokol je od 22. května 1992 otevřen k přistoupení pro státy a organizace uvedené v čl. 13 odst. 1.

Článek 15

Depozitář

Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který vykonává funkci depozitáře.

Článek 16

Vstup v platnost

1. 1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2. 2. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 13 odst. 1, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 17

Odstoupení

Kdykoliv po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo k pozdějšímu datu, které může být stanoveno v oznámení o odstoupení.

Článek 18

Platná znění

Prvopis tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.