Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu

Definice¹)

1. Pro účely této úmluvy se:
2. 1. „nepříznivými účinky změny klimatu“ rozumějí takové změny ve fyzickém prostředí nebo v biotě v důsledku změny klimatu, které mají výrazně škodlivé účinky na složení, regenerační schopnosti či produktivitu přirozených a řízených ekosystémů, nebo na činnost sociálně-ekonomických systémů, nebo na lidské zdraví a blahobyt;
3. 2. „změnou klimatu“ rozumí taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek;
4. 3. „klimatickým systémem“ rozumí veškerá atmosféra, hydrosféra, biosféra a geosféra a jejich vzájemné ovlivňování;
5. 4. „emisemi“ rozumí uvolňování skleníkových plynů nebo jejich prekurzorů do atmosféry nad určitou oblastí po určitou dobu;
6. 5. „skleníkovými plyny“ rozumějí ty plynné složky atmosféry, jak přírodní tak antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření;
7. 6. „organizací regionální hospodářské integrace“ rozumí organizace vytvořená suverénními státy dané oblasti, která má pravomoci v souvislosti se záležitostmi upravenými touto úmluvou nebo jejími protokoly a je náležitě pověřena, v souladu se svými vnitřními ustanoveními, podepisovat, ratifikovat, přijímat či schvalovat uvedené dokumenty nebo k nim přistupovat;
8. 7. „rezervoárem“ rozumí ta část nebo ty části klimatického systému, kde jsou skleníkové plyny nebo jejich prekurzory ukládány;
9. 8. „propadem“ rozumí proces, činnost nebo mechanismus, který odstraňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu z atmosféry;
10. 9. „zdrojem“ rozumí jakýkoli proces nebo činnost, při kterých se uvolňuje do atmosféry skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu.

Cíl

Konečným cílem této úmluvy a jakýchkoli souvisejících právních dokumentů, které konference smluvních stran případně přijme, je dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opatřeními úmluvy, stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém období, které umožní ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin, a hospodářskému rozvoji, aby mohl pokračovat udržitelným způsobem.

Zásady

1. Při svých činnostech směřujících k naplnění cílů této úmluvy a k provedení jejích ustanovení se smluvní strany řídí, mimo jiné, těmito zásadami:
2. 1. smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných a budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků;
3. 2. v úvahu by měly být plně brány specifické potřeby a zvláštní podmínky smluvních stran rozvojových zemí, zejména těch, které jsou obzvláště vystavené nepříznivým účinkům změny klimatu, a smluvních stran, zejména smluvních stran rozvojových zemí, které by v souvislosti s touto úmluvou měly nést nadměrné nebo nepřiměřené zatížení;
4. 3. smluvní strany by měly předběžně učinit opatření k předvídání, prevenci či minimalizaci příčin vedoucích ke změně klimatu a zmírnit tak její nepříznivé účinky. Pokud existuje hrozba vážné nezvratné škody, neměl by nedostatek úplné vědecké jistoty sloužit jako důvod k odkladu takových opatření za předpokladu, že přístupy a opatření řešící problém změny klimatu jsou nákladově efektivní a jsou schopny zajistit celosvětový prospěch při nejnižších možných nákladech. Aby bylo dosaženo těchto cílů, zmíněné přístupy a opatření by měly brát v úvahu různé sociálně-ekonomické souvislosti, být komplexní, zahrnovat všechny příslušné zdroje, propady a rezervoáry skleníkových plynů, stejně jako všechna odvětví hospodářství. Úsilí zúčastněných smluvních stran ve věci klimatu by mělo být vynakládáno ve vzájemné spolupráci;
5. 4. smluvní strany mají právo a měly by podporovat udržitelný rozvoj. Přístupy a opatření k ochraně klimatického systému před změnou způsobenou člověkem by měly odpovídat specifickým podmínkám každé smluvní strany, měly by být integrovány do vnitrostátních rozvojových programů a měly by brát v úvahu, že hospodářský rozvoj je základem pro přijetí opatření vůči změně klimatu;
6. 5. smluvní strany by měly spolupracovat při rozvíjení podpůrného a otevřeného mezinárodního hospodářského systému, který by vedl k udržitelnému hospodářskému růstu a rozvoji všech smluvních stran, zvláště smluvních stran rozvojových zemí, a tak jim umožnit lépe se vyrovnávat s problémem změny klimatu. Opatření přijatá v boji proti změně klimatu, včetně jednostranných opatření, by se neměla stát nástrojem svévolné či nespravedlivé diskriminace či skrytým omezením v mezinárodním obchodě.

Závazky

1. 1. Všechny smluvní strany, berouce v úvahu své společné, ale rozdílné odpovědnosti a své konkrétní národní a regionální priority, cíle a podmínky, budou:
   1. a) rozvíjet, pravidelně doplňovat, zveřejňovat a zpřístupňovat konferenci smluvních stran, v souladu s článkem 12, národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, za použití srovnatelných postupů dohodnutých konferencí smluvních stran;
   2. b) formulovat, uplatňovat, zveřejňovat a pravidelně aktualizovat národní a případně regionální programy obsahující opatření ke zmírnění změny klimatu se zaměřením na antropogenní emise podle zdrojů a jejich snížení v důsledku propadů u všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, a opatření, která by usnadnila přiměřenou adaptaci změně klimatu;
   3. c) ve vzájemné spolupráci podporovat vývoj, využití a rozšiřování, včetně převodu technologií, postupů, procesů, které vedou ke kontrole, omezení či prevenci antropogenních emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, a to ve všech příslušných odvětvích včetně energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství, lesnictví a nakládání s odpady;
   4. d) podporovat udržitelné hospodaření s místy propadu a rezervoáry všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, včetně biomasy, lesů, oceánů, stejně tak jako ostatních pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů, a ve vzájemné spolupráci podporovat jejich ochranu a rozvoj;
   5. e) spolupracovat při přípravě na adaptaci vůči dopadům změny klimatu, vyvíjet a rozpracovávat odpovídající a integrované plány pro postupy v pobřežních zónách, pro vodní zdroje a zemědělství a pro ochranu a obnovu oblastí, zvláště v Africe, které jsou postiženy suchem a desertifikací i záplavami;
   6. f) v přiměřeném rozsahu zohledňovat změnu klimatu v systémech jejich sociální, hospodářské a environmentální politiky a opatření, využívat vhodné metody, např. posouzení dopadu na životní prostředí, které budou definované a určené na národní úrovni, s ohledem na minimalizaci nepříznivých účinků jimi realizovaných projektů a opatření ke zmírnění či přizpůsobení se změně klimatu na hospodářství, na zdraví obyvatelstva a na kvalitu životního prostředí;
   7. g) ve vzájemné spolupráci podporovat vědecký, technologický, technický, společensko-hospodářský a ostatní výzkum, systematická sledování a rozvoj datových archivů týkajících se klimatického systému a zaměřených na prohloubení znalostí a snížení či odstranění zbývajících nejasností, které se týkají příčin, účinků, velikosti a časového postupu změny klimatu, a hospodářských a sociálních důsledků různých strategií vůči této změně;
   8. h) ve vzájemné spolupráci podporovat úplnou, otevřenou a rychlou výměnu příslušných vědeckých, technologických, technických, společensko-hospodářských a právních informací, které souvisejí s klimatickým systémem a změnou klimatu a s hospodářskými a společenskými důsledky různých strategií vůči změně klimatu;
   9. i) ve vzájemné spolupráci podporovat vzdělávání, výuku a povědomí veřejnosti v souvislosti se změnou klimatu a povzbuzovat co nejširší účast v tomto procesu, včetně nevládních organizací;
   10. j) sdělovat konferenci smluvních stran informace, týkající se realizace opatření v souladu s článkem 12.

1. 2. Smluvní strany rozvinutých zemí a další smluvní strany zahrnuté v příloze I přijímají následující konkrétní závazky:
   1. a) každá z těchto smluvních stran přijme národní²) přístupy a odpovídající opatření ke zmírnění změny klimatu s tím, že omezí své antropogenní emise skleníkových plynů a že bude chránit a rozšiřovat své propady a rezervoáry skleníkových plynů. Tyto přístupy a opatření budou důkazem, že rozvinuté země zaujímají vedoucí postavení při změnách dlouhodobých tendencí antropogenních emisí v souladu s cílem úmluvy, že uznávají, že jestliže se koncem tohoto desetiletí sníží antropogenní emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, přispěje to k těmto změnám, a přitom se bere v úvahu rozdílnost ve výchozích podmínkách a přístupech těchto smluvních stran a v jejich hospodářských strukturách a zdrojových základnách, jejich potřeba udržet silný a udržitelný hospodářský růst, dostupné technologie a další specifické okolnosti, stejně tak jako potřeba rovnocenného a odpovídajícího příspěvku každé z těchto smluvních stran ke globálnímu úsilí s ohledem na výše uvedený cíl. Tyto smluvní strany mohou takové přístupy a opatření provádět společně s ostatními smluvními stranami a mohou jiným smluvním stranám pomáhat při dosahování cíle úmluvy, zejména v tom, o čem pojednává toto písmeno;
   2. b) v zájmu podpory pokroku směřujícímu k tomuto cíli, každá z těchto smluvních stran sdělí do šesti měsíců ode dne, kdy pro ni tato úmluva vstoupila v platnost, a poté již pravidelně v souladu s článkem 12 podrobné informace o svých přístupech a opatřeních podle písmena a) i o svých předpokládaných antropogenních emisích podle zdrojů a sníženích v důsledku propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, po dobu stanovenou v písmenu a), s cílem návratu ať již jednotlivě nebo společně na úroveň antropogenních emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, dosaženou k roku 1990. Tyto informace přezkoumá konference smluvních stran na svém prvním zasedání a poté již pravidelně, v souladu s článkem 7;
   3. c) výpočty emisí podle zdrojů a snížení v důsledku propadů skleníkových plynů pro účely písmene b) by měly brát v úvahu nejlepší dostupné vědecké poznatky, včetně efektivní kapacity míst propadu a jednotlivých příspěvků těchto plynů ke změně klimatu. Konference smluvních stran zváží a odsouhlasí postupy pro tyto výpočty na svém prvním zasedání a dále je bude pravidelně přezkoumávat;
   4. d) na svém prvním zasedání přezkoumá konference smluvních stran přiměřenost písmen a) a b). Toto přezkoumání se provede s ohledem na nejlepší dostupné vědecké informace a posouzení změn klimatu a jejich dopadů, stejně tak jako příslušných technických, společenských a hospodářských informací. Na základě tohoto přezkoumání podnikne konference smluvních stran příslušné kroky, které mohou zahrnovat přijetí změn závazků obsažených v písmenech a) a b). Konference smluvních stran na svém prvním zasedání rovněž rozhodne o kritériích pro společné provádění opatření, jak je naznačeno v písmenu a). Druhé přezkoumání písmen a) a b) proběhne nejpozději do 31. prosince 1998 a dále v pravidelných intervalech určených konferencí smluvních stran, dokud nebude cíle úmluvy dosaženo;
   5. e) každá z těchto smluvních stran:
      1. i) případně koordinuje s dalšími takovými smluvními stranami příslušné hospodářské a správní nástroje k dosažení cílů úmluvy;
      2. ii) identifikuje a pravidelně přezkoumává své vlastní politiky a zvyklosti, které podporují činnosti směřující k vyšší úrovni antropogenních emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, než jaké by jinak bylo dosaženo;
   1. f) konference smluvních stran přezkoumá nejpozději do 31. prosince 1998 dostupné informace, aby mohla rozhodnout o případných změnách seznamů v přílohách I a II podle potřeby a se souhlasem dotčené smluvní strany;
   2. g) jakákoli smluvní strana, která není uvedena v příloze I, může ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení nebo kdykoli poté oznámit depozitáři, že hodlá být vázána písmeny a) a b). Depozitář o takovém oznámení uvědomí ostatní signatáře a smluvní strany.

1. 3. Smluvní strany rozvinutých zemí a další rozvinuté smluvní strany zahrnuté v příloze II poskytnou nové a dodatečné finanční zdroje, aby byly pokryty odsouhlasené plné náklady smluvních stran rozvojových zemí při plnění závazků podle čl. 12 odst. 1. Poskytnou rovněž takové finanční zdroje, včetně zdrojů určených na převod technologií, které smluvní strany rozvojových zemí potřebují na pokrytí odsouhlasených plných přírůstkových nákladů na prováděcí opatření ve smyslu odstavce 1 tohoto článku a které jsou dohodnuty mezi smluvní stranou rozvojové země a mezinárodním subjektem či subjekty v souladu s článkem 11. Při uskutečňování těchto závazků je třeba brát v úvahu potřebu přiměřenosti a předvídatelnosti toku fondů a významnost odpovídajícího rozdělení zátěže mezi smluvní strany rozvinutých zemí.
2. 4. Smluvní strany rozvinutých zemí a další rozvinuté smluvní strany zahrnuté v příloze II budou rovněž pomáhat smluvním stranám rozvojových zemí zvláště vystaveným nepříznivým účinkům změny klimatu tím, že pokryjí náklady na přizpůsobení se těmto nepříznivým účinkům.
3. 5. Smluvní strany rozvinutých zemí a další rozvinuté smluvní strany zahrnuté v příloze II učiní veškeré možné kroky k podpoře, usnadnění a financování převodu environmentálně vhodných technologií a know-how ostatním smluvním stranám, zvláště stranám rozvojových zemí, aby jim umožnily provést opatření úmluvy. Smluvní strany rozvinutých zemí v tomto procesu podpoří rozvoj a rozšiřování domácích kapacit a technologií smluvních stran rozvojových zemí. Ostatní smluvní strany a organizace, které k tomu mají předpoklady, mohou pomoci rovněž při usnadňování převodu technologií.
4. 6. Při uskutečňování závazků podle odstavce 2 konference smluvních stran povolí smluvním stranám, které jsou uvedeny v příloze I a jsou v procesu transformace na tržní hospodářství, určitou míru flexibility tak, aby se zvýšila schopnost těchto smluvních stran zabývat se změnou klimatu, s ohledem na dřívější úroveň antropogenních emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol.
5. 7. Rozsah, v jakém budou smluvní strany rozvojových zemí účinně uskutečňovat své závazky obsažené v úmluvě, bude záviset na účinném uskutečnění závazků smluvních stran rozvinutých zemí v souvislosti s finančními zdroji a převodem technologií a bude plně zohledňovat skutečnost, že hospodářský a sociální rozvoj a vymýcení chudoby jsou prvořadými a základními prioritami smluvních stran rozvojových zemí.
6. 8. Při uskutečňování závazků podle tohoto článku zúčastněné smluvní strany náležitě zváží, jaké akce jsou podle této úmluvy nezbytné, včetně akcí souvisejících s financováním, pojištěním a převodem technologií, aby se uspokojily specifické potřeby a zájmy smluvních stran rozvojových zemí plynoucí z nepříznivých účinků změny klimatu nebo z dopadu opatření, které těmto nepříznivým účinkům čelí, a to zvláště:
   1. a) v malých ostrovních zemích,
   2. b) v zemích s nížinnými pobřežními oblastmi,
   3. c) v zemích s aridními a semiaridními oblastmi, zalesněnými oblastmi a s oblastmi náchylnými k úbytku lesů,
   4. d) v zemích s oblastmi náchylnými k přírodním katastrofám,
   5. e) v zemích s oblastmi náchylnými k suchu a desertifikaci,
   6. f) s vysokým znečištěním ovzduší ve městech,
   7. g) v zemích s oblastmi křehkých ekosystémů, včetně horských ekosystémů,
   8. h) v zemích, jejichž hospodářství je velmi závislé na příjmu z produkce, zpracování a exportu nebo na spotřebě fosilních paliv a příslušných energeticky náročných výrobků,
   9. i) v zemích bez přístupu k moři a v tranzitních zemích.

   Konference smluvních stran může případně přijmout další opatření s ohledem na tento odstavec.

1. 9. Smluvní strany ve svých opatřeních týkajících se financování a převodu technologií plně přihlédnou ke konkrétním potřebám a zvláštním situacím v nejméně rozvinutých zemích.
2. 10. Smluvní strany, v souladu s článkem 10, přihlédnou při uskutečňování závazků úmluvy k situaci smluvních stran, a zvláště smluvních stran rozvojových zemí, jejichž hospodářství je ohroženo nepříznivými účinky opatření, kterými čelí změně klimatu. To se týká zvláště smluvních stran, jejichž hospodářství je silně závislé na příjmu z produkce, zpracování a exportu nebo na využívání takových fosilních paliv, pro něž tyto smluvní strany nemohou bez vážných obtíží nalézt alternativy.

Výzkum a systematická sledování

Při uskutečňování svých závazků podle čl. 4 odst. 1 písm. g) smluvní strany:

1. a) podporují a podle potřeby dále rozvíjejí mezinárodní a mezivládní programy a sítě nebo organizace určené k definování, řízení, posuzování a financování výzkumu, shromažďování údajů a k systematickému sledování a berou přitom v úvahu snahu zamezit zdvojení těchto snah;
2. b) podporují mezinárodní a mezivládní úsilí k posílení systematického sledování, kapacit a možností státního vědeckého a technického výzkumu, zvláště v rozvojových zemích, usnadňují přístup k údajům a analýzám získaným z oblastí mimo rámec národní působnosti;
3. c) berou v úvahu zvláštní zájmy a potřeby rozvojových zemí a spolupracují při rozšiřování jejich endogenních kapacit a možností podílet se na úsilí podle písmen a) a b).

Vzdělávání, odborné vzdělávání a povědomí veřejnosti

Při uskutečňování svých závazků podle čl. 4 odst. 1 písm. i) smluvní strany:

1. a) na národní a případně subregionální a regionální úrovni v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy a v rámci svých odpovídajících možností podporují a usnadňují:
   1. i) rozvíjení a provádění programů vzdělávání a programů týkajících se povědomí veřejnosti se zaměřením na změnu klimatu a její účinky,
   2. ii) přístup veřejnosti k informacím, které se týkají změny klimatu a jejích účinků,
   3. iii) účast veřejnosti v akcích zaměřených na změnu klimatu a její účinky a při vyvíjení odpovídajících protiopatření,
   4. iv) výchovu vědeckého, technického a řídicího personálu;

1. b) na mezinárodní úrovni, při vzájemné spolupráci a kde je to vhodné, s využitím stávajících subjektů, podporují:
   1. i) rozvoj a výměnu materiálů o výchově a povědomí veřejnosti v oblasti změny klimatu a jejích účinků,
   2. ii) rozvoj a provádění vzdělávacích a výchovných programů, včetně posilování státních institucí, a výměny nebo přidělování pracovníků pro výuku expertů v této oblasti, zvláště pro rozvojové země.

Konference smluvních stran

1. 1. Zřizuje se konference smluvních stran.
2. 2. Konference smluvních stran, jako nejvyšší orgán této úmluvy, pravidelně přezkoumá provádění této úmluvy a jakýchkoli souvisejících právních dokumentů, které konference smluvních stran přijme, a v rámci svého mandátu učiní rozhodnutí, která jsou nezbytná pro účinné provádění této úmluvy. K dosažení tohoto cíle:
   1. a) pravidelně zkoumá závazky smluvních stran a institucionální opatření v rámci úmluvy, a to z hlediska cílů úmluvy, zkušeností získaných při jejím provádění a vývoje vědeckých a technických poznatků;
   2. b) podporuje a usnadňuje výměnu informací o opatřeních, která smluvní strany přijaly ve věci změny klimatu a jejích účinků, a to při zohlednění různosti okolností, odpovědností a schopností smluvních stran a jejich závazků v rámci úmluvy;
   3. c) na žádost dvou či více smluvních stran usnadňuje koordinaci opatření, která byla přijata ve věci změny klimatu a jejích účinků, a to při zohlednění různosti okolností, odpovědností a schopností smluvních stran a jejich závazků v rámci úmluvy;
   4. d) v souladu s cílem a ustanoveními úmluvy podporuje a vede práce na rozvoji a pravidelném zlepšování srovnatelných metodologií, které má schválit konference smluvních stran, mimo jiné za účelem přípravy inventur skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů a pro hodnocení účinnosti opatření k omezení emisí a podpoře odstraňování těchto plynů;
   5. e) na základě všech dostupných informací a v souladu s opatřeními úmluvy posuzuje provádění úmluvy smluvními stranami, celkovou účinnost opatření přijatých na základě této úmluvy, zvláště v oblasti životního prostředí a v oblasti sociální a hospodářské, a stejně tak i kumulativní dopady a míru přiblížení se k cíli;
   6. f) zvažuje a přijímá pravidelné zprávy o provádění úmluvy a zajišťuje jejich zveřejňování;
   7. g) připravuje doporučení v jakékoli záležitosti nezbytné pro provádění úmluvy;
   8. h) usiluje o mobilizaci finančních zdrojů v souladu s čl. 4 odst. 3, 4 a 5 a s článkem 11;
   9. i) zřizuje pomocné orgány, jaké se jeví nezbytné pro provádění úmluvy;
   10. j) přezkoumává zprávy předložené pomocnými orgány a poskytuje jim obecné pokyny;
   11. k) konsensem schvaluje a přijímá jednací řád a finanční pravidla pro vlastní činnost a pro pomocné orgány;
   12. l) vyhledává a využívá podle potřeby služby, spolupráci a informace nabízené příslušnými mezinárodními, mezivládními i nevládními organizacemi;
   13. m) vykonává takové další funkce, které jsou potřebné k dosažení cíle úmluvy, stejně tak jako všechny další funkce svěřené jí touto úmluvou.

1. 3. Na svém prvním zasedání přijme konference smluvních stran vlastní jednací řád a rovněž jednací řád pro pomocné orgány ustavené na základě úmluvy, včetně postupů při rozhodování v záležitostech, které nejsou zatím obsaženy v rozhodovacích postupech určených úmluvou. Takové postupy mohou zahrnovat specifické určení většiny vyžadované pro přijetí určitých rozhodnutí.
2. 4. První zasedání konference smluvních stran svolá dočasný sekretariát podle článku 21 a koná se nejpozději rok po dni vstupu této úmluvy v platnost. Dále se budou běžná zasedání konference smluvních stran konat každý rok, nerozhodne-li konference smluvních stran jinak.
3. 5. Mimořádná zasedání konference smluvních stran se konají v termínech, které považuje konference smluvních stran za nezbytné, nebo na písemnou žádost některé ze smluvních stran za předpokladu, že během šesti měsíců ode dne, kdy sekretariát sdělil tuto žádost smluvním stranám, bude žádost podpořena alespoň jednou třetinou smluvních stran.
4. 6. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, stejně jako členské státy či státy se statutem pozorovatele, které nejsou zatím stranou úmluvy, se mohou zúčastnit zasedání konference smluvních stran jako pozorovatelé. Jakákoli instituce nebo agentura, vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní či nevládní, která má kvalifikaci v záležitostech uvedené úmluvy a která uvědomila sekretariát o svém přání účastnit se zasedání konference smluvních stran v roli pozorovatele, může být přijata, pokud nejméně jedna třetina smluvních stran nepředloží námitky. Přijetí a účast pozorovatelů je předmětem jednacího řádu schváleného konferencí smluvních stran.

Sekretariát

1. 1. Zřizuje se sekretariát.
2. 2. Funkce sekretariátu jsou:
   1. a) připravovat zasedání konference smluvních stran a jejích pomocných orgánů ustavených na základě úmluvy a poskytovat jim veškeré požadované služby,
   2. b) shromažďovat a rozšiřovat zprávy, které jsou mu předloženy,
   3. c) poskytovat na základě požadavku pomoc smluvním stranám, zvláště smluvním stranám rozvojových zemí, při sestavování a předávání informací, které jsou vyžadovány v souladu s úmluvou,
   4. d) připravovat zprávy o své činnosti a předkládat je konferenci smluvních stran,
   5. e) zajišťovat nezbytnou koordinaci se sekretariáty příslušných mezinárodních orgánů,
   6. f) pod obecným dohledem konference smluvních stran vstupovat do správních a smluvních ujednání, která jsou žádoucí pro účinný výkon jeho funkcí,
   7. g) vykonávat další funkce sekretariátu specifikované v úmluvě a v kterémkoli z jejích protokolů a takové další funkce, které určí konference smluvních stran.

1. 3. Na svém prvním zasedání jmenuje konference smluvních stran stálý sekretariát a učiní opatření pro jeho fungování.

Pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství

1. 1. Zřizuje se pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství, aby poskytoval konferenci smluvních stran a podle potřeby jejím dalším pomocným orgánům aktuální informace a rady týkající se vědeckých a technologických záležitostí se vztahem k úmluvě. Tento orgán je otevřený účasti všech smluvních stran a je mnohaoborový. Je složen ze zástupců vlád příslušných pro danou odbornost. Pravidelně informuje konferenci smluvních stran o všech aspektech své činnosti.
2. 2. Pod vedením konference smluvních stran a v součinnosti se stávajícími příslušnými mezinárodními orgány tento orgán:
   1. a) poskytuje posouzení stavu vědeckého poznání ve vztahu ke změně klimatu a jejím účinkům;
   2. b) připravuje vědecká posouzení účinků opatření, která byla přijata v rámci provádění úmluvy;
   3. c) identifikuje inovační, účinné a nejnovější technologie a know-how a poskytuje rady o způsobech a prostředcích podpory vývoje nebo o převodu těchto technologií;
   4. d) poskytuje rady o vědeckých programech, o mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji ve vztahu ke změně klimatu a o způsobech a prostředcích k podpoře rozšiřování vlastních kapacit v rozvojových zemích;
   5. e) odpovídá na vědecké, technologické a metodologické otázky, které tomuto orgánu položí konference smluvních stran a její pomocné orgány.

1. 3. Funkce a podmínky činnosti tohoto orgánu může dále rozpracovat konference smluvních stran.

Pomocný orgán pro provádění úmluvy

1. 1. Zřizuje se pomocný orgán pro provádění úmluvy, který je nápomocen konferenci smluvních stran při hodnocení a zpracování přehledu účinného provádění úmluvy. Tento orgán je otevřen účasti všech smluvních stran a je složen ze zástupců vlád, kteří jsou odborníky v záležitostech souvisejících se změnou klimatu. O všech aspektech své práce pravidelně informuje konferenci smluvních stran.
2. 2. Tento orgán pod vedením konference smluvních stran:
   1. a) zvažuje informace sdělené v souladu s čl. 12 odst. 1 a hodnotí všeobecný souhrnný účinek postupů jednotlivých smluvních stran s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům týkajícím se změny klimatu;
   2. b) zvažuje informace získané v souladu s čl. 12 odst. 2 s cílem pomoci konferenci smluvních stran při provádění přezkoumání podle čl. 4 odst. 2 písm. d);
   3. c) vhodným způsobem napomáhá konferenci smluvních stran při přípravě a provádění jejích rozhodnutí.

Finanční mechanismus

1. 1. Definuje se mechanismus pro poskytování finančních zdrojů v podobě grantů či úlev, včetně převodu technologií. Provádí se pod dohledem a kontrolou konference smluvních stran, která rozhodne o strategii, programových prioritách a o kritériích způsobilosti ve vztahu k této úmluvě. Jeho provoz bude svěřen jednomu nebo několika ze stávajících mezinárodních subjektů.
2. 2. Finanční mechanismus má rovnocennou a vyváženou účast všech zúčastněných smluvních stran v rámci průhledného systému řízení.
3. 3. Konference smluvních stran a subjekt či subjekty pověřené provozem finančního mechanismu se dohodnou na opatřeních, jimiž shora uvedené odstavce uvedou v činnost, včetně:
   1. a) způsobů zajištění, aby financované projekty vztahující se ke změně klimatu byly v souladu se strategií, programovými prioritami a kritérii způsobilosti tak, jak je určila konference smluvních stran;
   2. b) způsobů, podle kterých bude možné určitá finanční rozhodnutí znovu prověřit s ohledem na tyto strategie, programové priority a kritéria způsobilosti;
   3. c) předkládání pravidelných zpráv konferenci smluvních stran příslušnými subjekty o jejich finančních operacích v souladu s požadavkem kontrolovatelnosti podle shora uvedeného odstavce 1;
   4. d) určení výše finanční částky nezbytné a dostupné pro provádění této úmluvy předvídatelným a identifikovatelným způsobem a určení podmínek, za kterých bude tato částka pravidelně přezkoumávána.

1. 4. Na svém prvním zasedání učiní konference smluvních stran opatření k uskutečnění výše uvedených zásad, přičemž přezkoumá a vezme v úvahu prozatímní opatření uvedená v čl. 21 odst. 3 a rozhodne, zda tato prozatímní ustanovení budou zachována. Během následujících čtyř let konference smluvních stran přezkoumá finanční mechanismus a přijme příslušná opatření.
2. 5. Smluvní strany rozvinutých zemí mohou poskytovat a smluvní strany rozvojových zemí mohou využívat finanční zdroje k provádění úmluvy prostřednictvím bilaterálních, oblastních a dalších multilaterálních vazeb.