zrušený předpis

108.

VYHLÁŠKA

ministerstva dopravy

ze dne 8. května 1952

o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a drahou.

Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 31 odst. 3 zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, a podle § 11 a 48 vládního nařízeni č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah:

  1. 1. Ochrana dráhy před škodlivou činností v jejím okolí.

    § 1.

    Odkaz § 1.

    Omezení v užívání pozemků a při provádění staveb.

    (1) Není přípustné odvádět vodu na pozemek sloužící provozu dráhy, do drážních příkopů, jam v sousedství dráhy nebo drážních objektů (propustků), leda by k tomu dal souhlas drážní podnik nebo to povolil vodoprávní orgán.

    (2) Při svádění vody směrem k dráze je třeba dbát toho, aby drážní těleso nebylo podmáčeno a aby odváděním vody drážními objekty nedocházelo k rozrušování zdiva ani k prohlubování dna, které by mohlo mít škodlivý vliv na stabilitu opěr a pilířů.

    (3) Zřizované násypy, zdi, ploty a pod. nesměji být umisťovány tak, že by se tvořily na tělese, dráhy závěje nebo návěje nebo by se ztěžoval rozhled.

    (4) V oplocení pozemků přiléhajících k dráze nesmějí být zřizovány východy přímo na trať dráhy.

    (5) Konstrukce staveb v okolí dráhy musí být navrhovány se zřetelem na otřesy vznikající provozem dráhy.

    § 2.

    Odkaz § 2.

    Zakázaný prostor.

    (1) Byl-li na dráze povolen takový způsob provozu, který způsobuje nebezpečí požáru, je třeba provést stavby v zakázaném prostoru tak, aby byly bezpečny proti požáru.

    (2) Za bezpečné proti požáru se považují stavby vybudované z nehořlavého materiálu a stavby brázděné s vyzděnými poli, stavby srubové a prkenné však jen tenkráte, jsou-li omítnuty maltou nebo jiným ohnivzdorným materiálem. Střechy musí být zhotoveny z krytin nespalných, ve výjimečných případech těžko spalných. Veškeré otvory ve stavbách, obrácené směrem k dráze, musí být zaskleny nebo tak zařízeny, aby vniknutí jisker dovnitř stavby nebylo možné.

    (3) V zakázaném prostoru nesmějí být prováděny otevřené výmlaty ani ukládány nebo ponechány věci snadno zápalné, leč v místnostech zajištěných proti požáru; tyto místnosti musí být spolehlivě uzavírány. Snadno zápalné zemědělské plodiny je třeba ihned po posečení odvézti s pozemku. Není-li to možné a dopouští-li to rozloha pozemku, je třeba je odklidit alespoň ze zakázaného prostoru; mimo to je třeba vyorat, jde-li o plodiny bez podsevu (podplodin) a dopouští-li to řádné hospodaření, ochranný pruh v šíři alespoň 1 m.

    § 3.

    Odkaz § 3.

    Kamenolomy.

    (1) O tom, zda lze povolit zřízení kamenolomu v blízkosti dráhy a odstřelování kamene v něm nebo pouze ruční lámání, rozhodují zřetele bezpečnosti a nerušenosti průvozu dráhy.

    (2) Leží-li kamenolom níže než trať, je třeba dbát toho, aby mezi patou drážního tělesa a horní hranou kamenolomu byl ponechán ochranný pruh v šíři odpovídající uvrstvení materiálu, nejméně však v šíři 6 m. Leží-li kamenolom výše než trať nebo není-li přes bezpečnostní opatření vyloučeno, že kamení nebo jiný materiál by se mohly posunout na trať, je třeba zřídit ochranné zdi, valy a pod.

    (3) Má-li být zřízen kamenolom na strmých stěnách položených výše než trať, je třeba lámat kámen v terasách a stupních dostatečně širokých, po případě zachovávat ještě jiná místním poměrům odpovídající bezpečnostní opatřeni. Je-li při provozu kamenolomu možnost sesutí skály na trať, musí být v dohodě s drážním podnikem zajištěno co nejrychlejší odstranění možných překážek bezpečného provozu dráhy.

    (4) Ve vzdálenosti 20 m od trati nebo od stanice dráhy lze odstřel kamene povolit jenom výjimečně za zvýšených bezpečnostních opatření. Odstřelovací práce, při nichž je možné padání kamene na trať, smí být prováděny pouze za dozoru osoby, která odpovídá za to, že v dohodě s drážním podnikem byla učiněna všechna potřebná opatření, aby se zamezilo ohrožení dráhy a osob na ní pracujících nebo přepravovaných. Po odstřelu musí být trať neprodleně prohlédnuta zaměstnancem dráhy a spolehlivě zajištěna bezpečnost provozu dráhy.

    § 4.

    Odkaz § 4.

    Hliniště a pískovny.

    Při zřizování hlinišť a pískoven v sousedství dráhy je třeba postupovat přiměřeně podle ustanovení § 3. Přípustná vzdálenost od tělesa dráhy se určí podle povahy dobývaného materiálu s přihlédnutím k úhlu jeho přirozené sklonitosti.

    § 5.

    Odkaz § 5.

    Skladiště minerálních olejů.

    Vzdálenost od obytných budov předepsaná pro skladiště minerálních olejů platí také pro vzdálenost od provozních budov a od kolejí dráhy.

  1. II. Styk mezi obecenstvem a drahou.

    § 6.

    Odkaz § 6.

    Oznámení o věcech drážního provozu.

    Závažná sdělení týkající se drážního provozu a bezpečnosti občanstva na dráze uvádí drážní podnik v mezích technické a hospodářské účelnosti v obecnou známost vhodným způsobem, zejména vyhláškami, nápisy, označeními, rozhlasem nebo vyvoláváním. Obecenstvo je povinno takto daných pokynů dbát.

    § 7.

    Odkaz § 7.

    Vstup do obvodu dráhy.

    (1) Občanstvo smí na dráze vstupovat jen na místa k tomu určená, a to pouze v mezích předpisů o tom vydaných.

    (2) Osoby, jimž náleží pečovat o zvířata, musí dbát, aby zvířata nevstupovala na trať.

  1. III. Vyvlastnění.

    § 8.

    Odkaz § 8.

    Zvláštní ustanovení pro vyvlastnění k účelům drah.

    Pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za Vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení, platí obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných, a to s těmito odchylkami:

    1. 1. K žádosti o vyvlastnění je třeba připojit:
      1. a) výkupní plány v měřítku podrobného polohopisného plénu, sestavené odděleně podle katastrálních území; v plánech je třeba vyznačit nemovitosti dotčené vyvlastněním a nemovitosti sousední i jejich parcelní čísla a rozsah navrhovaného vyvlastnění; výkupní plány není třeba připojit, žádá-li se o vyvlastnění pouze celých parcel;
      2. b) seznamy žádaných pozemků a práv, sestavené odděleně podle katastrálních území; v seznamech je třeba uvést okresní soud, v jehož obvodu jsou pozemky, všechna parcelní čísla a plošné výměry parcel, jež mají být vyvlastněny, jakož i přibližné výměry žádaných ploch;
      3. c) seznamy jmen a bydlišť osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění, po případě jejich zákonných zástupců, a to zvlášť pro každé katastrální území, s označením čísel knihovních vložek.
    1. 2. Podmínce uvedené v § 18 odst. 2 písm. c) vyhlášky ministerstva techniky č. 672/1930 Ú. l. I je učiněno zadost, osvědčí-li vyvlastňující drážní podnik, že nabídl vyvlastňovanému náhradu, a prohlásí-li, že v předepsané patnáctidenní lhůtě nedošlo k dohodě.
    2. 3. Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem, aby se vyvlastnění stalo co nejdříve, na příklad pro odstranění provozní poruchy nebo ohrožení bezpečnosti provozu, lze přiloží ti k žádosti o vyvlastnění jen jednoduchý náčrtek (kopii katastrální mapy) s vyznačením potřebných ploch; přílohy uvedené pod č. 1 se v tomto případě předloží dodatečně.
    3. 4. Má-li při předběžném užívání nemovitosti dojít ke zbourání stavby, musí být dříve, než se tak stane, proveden úřední odhad této stavby.
    4. 5. Malé odchylky ve výměře, které se zjistí po přesném zaměření v přírodě, nevyžadují nového vyvlastňovacího řízení.
  1. IV. Účinnost.

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1952.

Ministr:
Pospíšil v. r.