Vyhláška ministra financí k zákonu o devisovém hospodářství.

§ 1.

Vývoz a dovoz československých peněz a platebních dokumentů na československou měnu.

(1) Osoby, které pracují v Československu a bydlí v cizině nebo naopak, smějí vyvážet v pohraničním styku 10 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v cizině nepoužijí a dovezou je zpět.

(2) Cestující s bydlištěm v cizině smějí volně dovážet a vyvážet na jejich jméno znějící šeky, pověřovací listy a jiné platební příkazy na Státní banku československou, vystavené v cizině a znějící na československé koruny.

(3) Cestující bez ohledu na své bydliště smějí volně vyvážet a dovážet na jejich jméno znějící šeky, akreditivy a jiné platební příkazy znějící na československé koruny vystavené Státní bankou československou na její zahraniční korespondenty.

(4) Vývoz a dovoz platebních dokumentů znějících na československé koruny odesílaných do ciziny československými podniky pro zahraniční obchod nebo jim z ciziny docházejících je volný.

§ 2.

Vývoz cizozemských peněz a platebních dokumentů na cizí měnu.

(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí volně vyvézt cizozemské peníze a platební dokumenty znějící na cizí měnu, prokáží-li jejich dovoz potvrzením celnice ne starším než 3 měsíce.

(2) Cestující s bydlištěm v cizině smějí volně vyvézt šeky a akreditivy v cizí měně vydané v cizině a znějící na jejich jméno.

(3) Cestující bez ohledu na své bydliště smějí volně vyvézt:

1. a) na jejich jméno znějící akreditivy, šeky a jiné platební příkazy v cizí měně vystavené Státní bankou československou na její zahraniční korespondenty a
2. b) cizozemské peníze, prokáží-li potvrzením Státní banky československé, ne starším než 30 dnů, že jim je vydala.

(4) Je dovoleno volně zasílat do ciziny šeky a akreditivy v cizí měně znějící na jméno, které byly vystaveny Státní bankou československou na její zahraniční korespondenty a nejsou opatřeny rubopisem.

(5) Ustanovení § 1 odst. 4 platí obdobně pro vývoz směnek znějících na cizí měnu.

(6) Dovoz cizozemských peněz a platebních dokumentů na cizí měnu je podle zákona volný.

§ 3.

Vývoz drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich.

(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí volně vyvézt drahé kovy, drahokamy, perly a výrobky z nich, jejichž dovoz prokáží potvrzením celnice.

(2) Jinak smí cestující bez ohledu na své bydliště vyvézt jen tyto výrobky z drahých kovů, aniž by měl zvláštní povolení ministerstva financí:

1. a) 1 náramkové nebo kapesní hodinky s jednoduchým řetízkem nebo náramkem z drahého kovu,
2. b) 1 snubní prsten nebo prsten s polodrahokamy,
3. c) 1 brýle nebo skřipec,
4. d) stříbrné výrobky do 400 g,
5. e) drobné výrobky ze zlata do 20 g.

(3) Dovoz drahých kovů, drahokamů, perel a výrobků z nich je podle zákona volný.

§ 4.

Vývoz fondovních a jiných hodnot.

(1) Cestující s bydlištěm v cizině smějí volně vyvézt fondovní hodnoty (zejména akcie, obligace, zástavní listy, úrokové a dividendové kupony a talony), vkladní knížky, životní pojistky, depositní potvrzenky a plné moci k nakládání majetkovými hodnotami, v cizině, pokud prokáží jejich dovoz potvrzením celnice.

(2) Vývoz depositních potvrzenek a jiných dokumentů znějících na jméno cestujícího, v nichž se potvrzuje, že byly do úschovy u československých peněžních ústavů odevzdány peníze, cenné papíry, včetně vkladních knížek, je volný. Vývoz plných mocí vystavených československými podniky pro zahraniční obchod je volný.

(3) Dovoz hodnot uvedených v odstavcích 1 a 2 je podle zákona volný.

§ 5.

Poštovní zásilky a úhrady poštou do ciziny a z ciziny.

(1) Pošta nesmí přijmout k dopravě nebo dopravit do ciziny zásilky, o nichž ví nebo u nichž zjistí, že obsahují:

1. a) československé peníze,
2. b) cizozemské peníze,
3. c) platební dokumenty,
4. d) drahé kovy, drahokamy, perly a výrobky z nich,
5. e) fondovní hodnoty, vkladní knížky, životní pojistky, depositní potvrzenky a plné moci k nakládání majetkovými hodnotami v cizině, ledaže by šlo o případy, kdy je vývoz volný (§ 1 odst. 4, § 2 odst. 4 a § 4 odst. 2) nebo kdy zásilky byly projednány způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3.

(2) Veškerá cenná psaní do ciziny, jakož i jiné zásilky do ciziny, které obsahují hodnoty a dokumenty uvedené v odstavci 1, musí být před podáním k poštovní dopravě celně projednány ve vývozu a opatřeny neporušenou uzávěrou celnice.

(3) Listovní zásilky do ciziny je pošta povinna předložit před výstupem do ciziny k devisové kontrole podle směrnic vydaných ministerstvem financí.

(4) Veškerá cenná psaní a balíky z ciziny je pošta povinna předložit před jejich vydáním adresátovi příslušné celnici k projednání.

(5) Listovní zásilky z ciziny je pošta povinna předložit po jejich vstupu na československé území k devisové kontrole podle směrnic ministerstva financí.

(6) Je dovoleno přijímat úhrady z ciziny též mezinárodními poštovními poukázkami. Příjemce úhrady je povinen sdělit poště na její vyzvání důvod úhrady. Úhrady do ciziny mezinárodními poštovními poukázkami je dovoleno konat s povolením ministerstva financí.

§ 6.

Prohlášení některých osob za devisové cizozemce.

(1) Za devisové cizozemce se považují, i když se zdržují v tuzemsku déle než 1 rok:

1. a) cizí státní příslušníci náležející k diplomatickému, kancelářskému a pomocnému personálu cizích zastupitelských úřadů v Československé republice nebo k personálu mezinárodních organisací, institucí nebo orgánů působících na území Československé republiky, jakož i členové jejich rodin, za předpokladu, že jsou registrování u ministerstva zahraničních věcí a že, pokud jde o personál cizích zastupitelských úřadů a členy jejich rodin, je vzájemnost zaručena,
2. b) cizí státní příslušníci, kteří se zdržují v tuzemsku pouze přechodně a výhradně jen za účelem provedení určitých prací (montéři, techničtí poradci, znalci a pod.), studia na československých školách nebo za účelem léčení.

(2) O osobách uvedených v odstavci 1 má se pro účely §§ 1 až 4 za to, že mají bydliště v cizině.

§ 7.

Úlevy pro devisové tuzemce zdržující se v cizině a jejich povinnosti.

(1) Devisoví tuzemci, kteří za svého pobytu v cizině získají za svoji práci nebo za své výkony cizí měnu anebo pohledávky vůči cizině a kteří obdrželi pro pobyt v cizině cizí měnu na základě povolení ministerstva financi, jsou povinni hradit svoje výdaje v cizině především z prostředků získaných v cizině; při tom mohou spotřebovat nejvýše částky odpovídající částkám uvedeným v povolení. Z prostředků přidělených na základě povolení smějí devisoví tuzemci čerpat teprve po spotřebování prostředků získaných v cizině Jestliže neobdrželi pro takový pobyt cizí měnu na základě povolení, smějí použít prostředků získaných v cizině k úhradě přiměřených výdajů spojených s pobytem v cizině (ubytování a stravování, cestovné v cizině, nákup předmětů pro přiměřenou osobní potřebu odpovídající době pobytu v cizině, nákup drobných předmětů upomínkových a pod.). Pro nespotřebovaný zbytek platí v obou případech povinnosti podle ustanovení § 5 zákona, leč by šlo o případy uvedené v odstavci 2 nebo o případy, kdy podle místních devisových předpisů není dovoleno cizozemské peníze vyvážet nebo kdy úhradu do tuzemska nelze provést. V posléze uvedených případech jsou devisoví tuzemci povinni ohlásit do 10 dnů po svém návratu z ciziny ministerstvu financí ty hodnoty, které v cizině zanechali.

(2) Devisoví tuzemci smějí si za svého pobytu v cizině ukládat v cizině svůj služební plat, který dostávají v cizině, na vkladní knížky a účty a nejsou až do svého návratu do tuzemska povinni převést tyto vklady do tuzemska, leč by k tomu byli ministerstvem financí vyzváni. Za návrat se nepokládá příležitostná cesta do tuzemska vykonaná v době, kdy devisový tuzemec má bydliště v cizině.

§ 8.

Úlevy z povinnosti nabídky drahých kovů.

(1) Od povinnosti nabídky Státní bance československé jsou osvobozeny:

1. a) drahé kovy ve zlomcích včetně starého zlata, stříbra a platiny, pokud pocházejí z předmětů, které sloužily přiměřené osobní potřebě jejich majitelů a jsou v jejich držení,
2. b) zlaté mince neoběžné, které mají hodnotu sběratelskou nebo pro jejich držitele hodnotu památkovou,
3. c) stříbrné mince neoběžné v menším množství,
4. d) drahé kovy ponechané ministerstvem financí výrobním a obchodním podnikům.

(2) V pochybných případech stanoví ministerstvo financí, jsou-li drahé kovy od povinnosti nabídky osvobozeny či nikoliv.

(3) S drahými kovy osvobozenými od nabídky smí být nakládáno jen takto:

1. a) neoběžné zlaté a stříbrné mince hodnoty sběratelské smějí být nabývány od soukromých osob nebo jim prodávány jen podniky, které k tomu obdrží od ministerstva financí zvláštní (numismatické) povolení; k jiným koupím a prodejům takových mincí je třeba povolení ministerstva financí.
2. b) zlaté a stříbrné mince osvobozené od nabídky smějí být darovány devisovým tuzemcům,
3. c) z drahých kovů osvobozených od nabídky, pokud nejde o zlaté mince a mince numismatické, mohou si dát jejich vlastníci zhotovit předměty z drahých kovu,
4. d) na drahé kovy osvobozené od nabídky je dovoleno zřizovat zástavní právo; nesmějí však být draženy nebo prodávány z volné ruky, nýbrž nabídnuty Státní bance československé.

§ 9.

Jiné úlevy.

(1) Pohledávky vůči devisovým cizozemcům smějí být bez povolení postupovány Státní bance československé.

(2) Z tuzemských pohledávek devisových cizozemců je dovoleno uhrazovat v tuzemsku bez povolení jejich daně, poplatky a jiné veřejné dávky a platy.

(3) Bez povolení nesmí devisový tuzemec zaplatit za devisového cizozemce jakékoli náklady jeho pobytu v tuzemsku, ať by tak činil, z jakéhokoli důvodu a ať by je s ním zúčtoval či nikoliv. Smí mu však poskytnout pohoštění ve vlastní domácnosti, zaplatit příležitostný oběd, večeři a pod.

(4) Bez povolení lze se zavázat v poměru k cizině k poskytování úhrad osobních potřeb ze zákona nebo takový závazek uznat, pokud jde o poskytování úhrady v obvyklé a přiměřené výši.

(5) O hodnotách, právech a nárocích v tuzemsku i v cizině je dovoleno volně pořizovat pro případ smrti a lze jich nabýt jako dědictví bez povolení.

(6) Z pohledávek vzniklých v cizině z výnosu cizozemských nemovitostí devisových tuzemců je dovoleno platit bez povolení výlohy spojené se správou těchto nemovitostí a jejich udržováním, jakož i běžné úrokové platby a kapitálové splátky hypotékárních zápůjček. Do 15. dubna každého roku je třeba předložit ministerstvu financí přehledné sestavení příjmů a platů za uplynulý kalendářní rok a dát si uhradit čistý výnos do tuzemska nebo, není-li to možné, ohlásit, kde byl uložen.

(7) Nájemné z tuzemských nemovitostí devisových cizozemců je dovoleno platit bez povolení na jejich účty nájemného u tuzemských peněžních ústavů nebo jejich správcům. Z takto složených nebo vybraných částek je dovoleno bez povolení uhrazovat v tuzemsku výlohy spojené se správou a udržováním nemovitostí a hypotekární závazky.

(8) Bez povolení je dovoleno platit v tuzemsku:

1. a) visové a konsulární poplatky cizím zastupitelským úřadům v Československé republice,
2. b) správní poplatky vyměřené československými zastupitelskými úřady v cizině, jakož i jimi účtované hotové výlohy, ministerstvu zahraničních věcí.

§ 10.

Prodej jízdenek do ciziny a používání spojových prostředků ve styku s cizinou.

(1) Prodej cestovních jízdenek pro cizozemský úsek (železničních, lodních, leteckých a pod.) je dovolen jen tehdy, bude-li prodejně jízdenek předloženo povolení ministerstva financí, leč by šlo o případy, kdy ministerstvo financí zmocní prodejnu k prodeji i bez takového povolení.

(2) Při používání spojových prostředků jsou devisoví tuzemci povinni ve styku s cizinou zachovávat co největší hospodárnost.

§ 11.

Cizozemské účty.

(1) Cizozemským je účet, který se vede u peněžního ústavu pro devisového cizozemce nebo jímž je oprávněn nebo spoluoprávněn disponovat devisový cizozemec. Takový účet se označí, nadpisem „cizozemský účet”.

(2) Platy na cizozemské účty a platy z nich se považují za platy ve prospěch devisových cizozemců a lze je proto konat jen s povolením ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu [§ 6 odst. 6 písm. a) zákona], leč by šlo o případy uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 a v § 9 odst. 2 a 7 nebo o dobropisy úhrad z ciziny ke krytí dlužného zůstatku účtů vedených v Kčs.

(3) Cizozemské účty mohou být vedeny v Kčs nebo v cizí měně.

(4) U Státní banky československé smějí být vedeny cizozemské účty v cizí měně, které vznikají bez povolení dotací cizí měny nebo převody z jiných účtů vedených v téže měně anebo vplaty v takové měně na základě povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu. S jejich kreditními zůstatky smí být volně nakládáno k úhradám do ciziny nebo do tuzemska ve měně účtu a do tuzemska i v československých korunách. O úhradách do ciziny v jiné měně než ve měně účtu rozhoduje Státní banka podle směrnic ministerstva financí.

(5) Zahraniční banky mohou mít u Státní banky československé transferové účty vedené v Kčs. Tyto účty vznikají bez povolení dotací cizí měny dané k disposici Státní bance československé nebo převody z jiných transferových účtů téhož druhu anebo dobropisy na základě povolení ministerstva financí nebo ministerstva zahraničního obchodu. S kreditními zůstatky transferových účtů může být volně disponováno do tuzemska, ke koupi cizí měny, z níž vznikly, a k převodům na transferové účty téhož druhu. O úhradách do ciziny v jiné cizí měně, než jakou byl účet dotován, rozhoduje Státní banka československá podle směrnic ministerstva financí.

(6) Devisoví cizozemci zdržující se v tuzemsku mohou si volně otevřít u Státní banky československé cizozemské účty dotované československými korunami, které získali za měnu cizí, za úhrady z ciziny nebo na základě povolení, a smějí s těmito účty volně disponovat k úhradě svých osobních výloh v tuzemsku. K názvu „cizozemský účet” u takových účtů budiž připojen dodatek „s volnou disposicí do tuzemska”.

(7) Peněžní ústavy smějí volně zúčtovat na cizozemských účtech své odměny a výlohy spojené s vedením těchto účtů, jakož i odměny a výlohy z běžných bankovních transakcí prováděných pro majitele účtu, pokud byly tyto transakce povoleny nebo povolení nepodléhají, dále mohou na cizozemských účtech volně účtovat závěrečné kontokorentní položky.

§ 12.

Hlášení pohledávek a závazků vůči cizině, jakož i jiných hodnot.

(1) Evidenci pohledávek a závazků vůči cizině, jakož i jiných hodnot podle § 6 odst. 1 zákona, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, vede ministerstvo financí. Hlášení se podává na úředních tiskopisech, které lze obdržet u Státní banky československé a jejích/poboček. Tiskopisy obsahují bližší ustanovení a pokyny pro hlášení.

(2) Vedením evidence pohledávek a závazků za vývoz a dovoz zboží, kromě pohledávek a závazků, které vede podle zákona v evidenci ministerstvo zahraničního obchodu, se pověřuje Ústřední likvidátor peněžních ústavů a podniků v Praze, pokud jde o evidenci týkající se Slovenska, Oblastní likvidátor v Bratislavě. Věřitelé z takových pohledávek a dlužníci z takových závazků jsou povinni podávat těmto orgánům táž hlášení, která by jinak byli povinni podávat ministerstvu financí,

(3) Ministerstvo financí může pověřit orgány uvedené v odstavci 2 i vedením evidence jiných pohledávek a závazků, jakož i jiných hodnot. Osoby povinné hlášením, které budou v takových případech o převodu evidence uvědoměny, mají pak vůči těmto orgánům tytéž povinnosti, jako by měly vůči ministerstvu financí.

(4) Pohledávky a závazky vůči cizině, jakož i jiné hodnoty, které byly řádně ohlášeny Státní bance československé podle zákona č. 92/1946 Sb. (devisový zákon), není třeba znovu ohlašovat.

§ 13.

Hlášení majetkově právních sporů s cizinou.

(1) Devisoví tuzemci, kromě podfuků pro zahraniční obchod nebo pokud nejde o případy patentní, známkové a vzorové ochrany nebo o případy licenčních platů, pro něž je příslušné ministerstvo zahraničního obchodu; jsou povinni ohlašovat ministerstvu financí majetkově právní spory s cizinou, v nichž vystupují jako žalobci, žalovaní nebo jiní účastnici (vedlejší intervenienti a pod.), a to jak před soudy a úřady cizozemskými, tak tuzemskými. Spory týkající se pohledávek a závazků vůči cizině a jiných hodnot uvedených v § 12 odst. 2 a 3 ohlašují se orgánům uvedeným v těchže ustanoveních. Ohlášení se provede dopisem obsahujícím také stručné vylíčení skutkové podstaty.

(2) Za spory podle odstavce 1 se považují též sporná řízení sporům podobná, zejména řízení u soudů rozhodčích, sporná řízení před správními úřady o majetkové hodnoty, řízení konkursní a vyrovnávací a pod.

(3) Ohlašovací povinnost je nutno splnit:

1. a) před zahájením sporů, má-li být spor zahájen z podnětu devisového tuzemce,
2. b) jakmile se devisový tuzemec doví, že byl proti němu zahájen spor z podnětu devisového cizozemce.

(4) Majetkově právní spory, které již byly ohlášeny Státní bance československé podle vyhlášky ministra financí č. 128/1950 Sb., není třeba znovu ohlašovat.

§ 14.

Zrušení platnosti dosavadních povolení.

Dnem 1. ledna 1954 se zrušují veškerá povolení (úlevy) udělená Státní bankou československou podle dosud platných devisových předpisů, pokud nejde o dosud platná povolení vydaná na tiskopisech s omezenou platností 1 nebo 3 měsíců. Dosud platná generelní povolení anebo všeobecná povolení k nabývání drahých kovů platí nejdéle do 31. března 1954. Žádosti o jejich obnovení je třeba podat nejpozději do 14. února 1954.

§ 15.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954.