§ 17.
změněno 1. 10. 1952 zákonem 269/1952 Ú. l.
§ 17. (1) Za neoprávněně odebranou elektřinu účtuje rozvodný podnik náhradu. Tuto náhradu stanoví podle množství elektřiny, kterou spotřebiče pravděpodobně spotřebovaly; přitom se nahrazuje elektřina při plném zatížení všech spotřebičů, a to u světelných spotřebičů po dobu nejméně 5 hodin denně, u ostatních spotřebičů po dobu nejméně 8 hodin denně. Není-li možno zjistit celkové období neoprávněného odběru elektřiny, vyúčtovává se odběr nejméně za 60 dnů. Účtuje se nejvyšší cena cenou elektřiny platná platnou pro prodej v drobném malá zařízení světelná, jde-li převážně o spotřebiče světelné, nebo pro málo užívané pohony, jde-li převážně o motory a jiné nesvětelné spotřebiče. K takto vypočteným částkám se připočtou veškerá vydání spojená se zjišťováním neoprávněného odběru, nejméně však 100 Kčs, a celková částka se pak sníží o to, co za elektřinu odebranou v době neoprávněného odběru bylo zaplaceno. Jsou-li pochybnosti o počátku neoprávněného odběru, je rozvodný podnik oprávněn vyúčtovat celkovou částku nejvýše za poslední tři roky. (2) Byl-li zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, je rozvodný podnik oprávněn ihned odpojit elektrická zařízení odběratele. (3) Zamlčí-li odběratel rozvodnému podniku údaje, které mají vliv na zvýšení stálého platu při odběru elektřiny podle složené sazby, elektroměr však registroval správně, je rozvodný podnik oprávněn vyúčtovat spotřebu podle jednoduché sazby pro malá zařízení světelná nebo podle povahy odběru pro málo užívané pohony, a to za celou dobu počítanou od poslední kontroly. Nebyla-li kontrola provedena, může rozvodný podnik vyúčtovat spotřebu za dobu od podání přihlášky nebo od uzavření smlouvy, nejdále však za tři roky.