143.
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství
ze dne 11. června 1952
o některých opatřeních ve vinařství.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 1 odst. 3 zákona č. 80/1948 Sb., kterým se ministr zemědělství zmocňuje k opatřením v zemědělské výrobě, a podle § 21 zákona č. 188/1950 Sb., o zdokonalení rostlinné výroby:
K dosažení vysokého rozvoje našeho vinařství a zvyšování produktivity na tomto úseku zemědělské výroby je třeba stále rozšiřovat a upevňovat socialistické formy hospodaření a plně využívat vědeckých a praktických poznatků, především poznatků sovětského vinařství, opřených o novou socialistickou výrobní organisaci.
(1) Révové školky mohou být zakládány jen u zemědělských závodů ústředně plánovaných, především u státních statků, a dále u jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu. K založení školek u těchto družstev je však třeba povolení krajského národního výboru.
(2) Krajský národní výbor zajišťuje zaškolkování plánovaného množství řízků nebo štěpovanců. Za tím účelem každoročně určí pěstitelům uvedeným v odstavci 1 vhodné pozemky pro založení révové školky.
(3) Školkovací úkol (t. j. počet řízků a štěpovanců) a množství oček a roubů ve vhodné odrůdové skladbě na příští rok stanoví pro jednotlivé pěstitele krajský národní výbor vždy nejpozději do 30. září běžného roku; současně stanoví i úkol výtěžnosti sazenic v příštím roce.
(4) Úkoly štěpování sazenic stanoví pro jednotlivé pěstitele krajský národní výbor vždy nejpozději do 31. ledna běžného roku.
(1) V révové školce mohou být pěstovány pouze:
(2) množení sazenic lze použít výhradně materiál získaný selekcí z plodných vinic révy evropské.
Přesun štěpovanců a řízků může být v rámci kraje prováděn pouze se souhlasem krajského národního výboru; jde-li o přesun mezi kraji, udílí souhlas krajský národní výbor, z jehož obvodu štěpovance a řízky mají být přesunuty, po předchozí dohodě a krajským národním výborem, do jehož obvodu se přesun provádí.
(1) Podnožové vinice mohou být zakládány jen u zemědělských závodů ústředně plánovaných, především u státních statků, a dále u jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu. K založení podnožových vinic u těchto družstev je třeba povolení krajského národního výboru.
(2) Krajský národní výbor určuje pěstitelům uvedeným v odstavci 1 vhodné pozemky pro založení podnožové vinice a zajišťuje jejich výsadbu.
(3) Krajský národní výbor stanoví pěstitelům též výrobní úkol výtěžnosti podnožového materiálu pro jednotlivé podnožové vinice.
(4) V podnožové vinici lze pěstovat pouze matečné keře podnožové révy k získání podnoží.
(1) Používat révy přímoplodících hybrid jako podnoží nebo pro vypěstování sazenic se zakazuje.
(2) O výsadbách pravokořenných sazenic ušlechtilé révy platí ustanovení § 48 vyhlášky č. 118/1951 Ú. l. I, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení rostlinné výroby.
(1) Při založení plodných vinic se vyžaduje povolení okresního národního výboru, který rozhoduje se zřetelem k výrobnímu plánu vinic.
(2) Okresní národní výbor může povolení udělit jen zemědělským závodům ústředně plánovaným, především státním statkům, a dále jednotným zemědělským družstvům III. a IV. typu, a t jen s podmínkou, že
(3) Plodné vinice mohou být zcela nebo zčásti zrušeny jen s povolením krajského národního výboru, který také činí opatření ke zlepšení výrobních možností u vinic s nízkou výtěžností.
Povolení není třeba k založení plodné vinice o výměře nejvýše 0,10 ha na záhumenkách členů jednotných zemědělských družstev. Totéž platí i v případech, kdy člen jednotného zemědělského družstva doplňuje vinici založenou na záhumence před účinností této vyhlášky na výměru 0,10 ha. Povolení není dále třeba k novému vysazení nejvýše 100 sazenic vinné révy na domácí zahrádce.
(1) Krajský národní výbor vede podle jednotného vzoru vypracovaného ministerstvem zemědělství evidenci révových školek a podnožových vinic.
(2) Krajský národní výbor provádí vždy v květnu a srpnu svými, po případě pověřenými orgány, pěstitelskou a zdravotní kontrolu révových školek a podnožových vinic.
Ministerstvo zemědělství může povolit výjimky z ustanoven této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1952.