Vyhláška ministerstva zdravotnictví o specialisaci lékařů.

§ 1.

Tato vyhláška upravuje jednotně odbornou výchovu lékařů za účelem získání specialisace, aby bylo zajištěno poskytování kvalifikované zdravotní péče v jednotlivých oborech ve všech zdravotnických zařízeních.

§ 2.

(1) Specialisaci lze získat v těchto oborech:

1. 1. lékařství vnitřní,
2. 2. lékařství nervové,
3. 3. lékařství dětské,
4. 4. ftiseologie,
5. 5. chirurgie,
6. 6. lékařství zubní,
7. 7. lékařství ženské a porodnictví,
8. 8. lékařství ušni, nosní a krční,
9. 9. lékařství oční,
10. 10. lékařství kožní a pohlavní,
11. 11. roentgenologie,
12. 12. radiologie,
13. 13. psychiatrie,
14. 14. tělovýchovné lékařství,
15. 15. patologická anatomie,
16. 16. laboratorní metody vyšetřovací,
17. 17. hygiena — epidemiologie,
18. 18. mikrobiologie,
19. 19 organisace zdravotnictví,
20. 20 zdravotnická osvěta.

(2) Podle potřeby stanoví ministerstvo zdravotnictví v některých oborech stupně specialisace.

§ 3.

Po dosažení specialisace v některém oboru uvedeném v § 2 odst. 1 lze získat další specialisaci v těchto oborech:

1. 1. lékařství vnitřní:
   1. infekční choroby, dorostové lékařství, choroby z povolání, gerontologie, kardiologie, reumatologie, endokrinologie, balneologie, dietologie, gastroenterologie, anestesiologie, transfusní služba,

1. 2. lékařství dětské:
   1. transfusní služba, dorostové lékařství, infekční choroby, tuberkulosa, neurologie, kardiologie, chirurgie, gynekologie, otorinolaryngologie, stomatologie, psychiatrie, školní hygiena;

1. 3. chirurgie:
   1. ortopedie, urologie, rekonstrukční chirurgie, anestesiologie, onkologie, neurochirurgie, torakální chirurgie, transfusní služba;

1. 4. lékařství zubní:
   1. stomatochirurgie, protetika, ortodontie;

1. 5. lékařství ženské a porodnictví:
   1. onkologie, anestesiologie;

1. 6. lékařství ušní, nosní a krční:
   1. foniatrie;

1. 7. radiologie:
   1. onkologie;

1. 8. patologická anatomie:
   1. soudní lékařství;

1. 9. hygiena — epidemiologie:
   1. hygiena komunální, hygiena školní, hygiena práce, hygiena výživy, epidemiologie.

§ 4.

(1) Specialisace v oborech uvedených v § 2 odst. 1 lze dosáhnout po třech letech činnosti v oboru. Absolventi lékařské fakulty hygienické a fakulty dětského lékařství a absolventi fakulty všeobecného lékařství směru zubního mohou dosáhnout specialisace v těchto oborech po dvou letech činnosti v oboru

(2) Specialisaci lze získat prací na systemisovaných místech*) odborných pracovišť zařízení preventivní a léčebné péče, zařízení hygienické a protiepidemické služby a výzkumných a fakultních ústavů, ve specialisačních kursech a po případě na školicích místech, která určí pro jednotlivé obory ministerstvo zdravotnictví

(3) Rozsah odborných znalostí nutných k získání specialisace v jednotlivých oborech, po případě stupních (§ 2), a bližší podmínky pro získání specialisace v oborech uvedených v § 3 stanoví ministerstvo zdravotnictví

§ 5.

Podle této vyhlášky jsou specialisty:

1. a) lékaři, kteří splní podmínky stanovené pro získání specialisace a jejichž odborné znalosti budou prověřeny kvalifikační, atestací.
2. b) universitní profesoři a docenti, jakož i lékaři, kteří splňuji podmínky stanovené pro získání specialisace bez kvalifikační atestace.
3. c) lékaři, jimž byla udělena specialisace podle vyhlášky č 248/1952 Ú. l., o odborné výchově lékařů podají-li žádost nejdéle do konce června 1955 u příslušných zdravotnických odborů rad krajských národních výborů nebo u ministerstva zdravotnictví.

§ 6.

(1) Kandidáty ke kvalifikačním atestacím určují zdravotnické odbory rad krajských národních výborů, dále ministerstvo zdravotnictví, pokud jde o lékaře pracující v ústředně plánovaných jednotkách, a jiné orgány, pokud jde o lékaře pracující mimo státní zdravotní správu

(2) Kvalifikační atestace se koná před komisí, kterou určí Ústav pro doškolování lékařů v součinnosti se zdravotnickým odborem rady krajského národního výboru; tento ústav odpovídá za průběh atestace. Kvalifikační atestace může být opakována nejdříve za půl roku.

(3) Po úspěšně skončené kvalifikační atestaci obdrží lékař osvědčení o specialisaci, v němž bude uveden obor, po případě i specialisační stupeň. Osvědčení vydává ministerstvo zdravotnictví, po případě z jeho pověření Ústav pro doškolování lékařů. Osvědčení o specialisaci se vydá také lékařům, kteří se stávají specialisty bez kvalifikační atestace.

§ 7.

Lékaři, kteří byli specialisty podle vyhlášky č. 248/1952 Ú. l. a splnili podmínku uvedenou v § 5 písm c), zůstávají specialisty ve svých oborech; jestliže však byli specialisty v oborech, které nejsou uvedeny v § 2 odst. 1 nebo v § 3, určí jim, s výjimkou lékařů všeobecné praxe, zdravotnický odbor rady krajského národního výboru, po případě ministerstvo zdravotnictví některý z oborů uvedených v § 2 odst. 1. Osvědčení o specialisaci jim vydá příslušný zdravotnický odbor rady krajského národního výboru, po případě ministerstvo zdravotnictví.

§ 8.

Přeruší-li lékař praxi ve svém oboru na dobu delší pěti let, může dále pracovat jako specialista ve svém oboru jen po kvalifikační atestaci.

§ 9.

Odborná výchova vojenských lékařů je upravena směrnicemi ministerstva národní obrany. Za průběh kvalifikačních atestaci v armádě odpovídá Vojenská lékařská akademie. Osvědčení o specialisaci pro vojenské lékaře vydává ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

§ 10.

Soustavné zvyšování kvalifikace lékařů se provádí podle směrnic ministerstva zdravotnictví v seminářích a v doškolovacích kursech.

§ 11.

Výjimky z ustanovení § 4 odst. 2 a § 5 povoluje ministerstvo zdravotnictví.

§ 12.

Vyhláška č. 248/1952 Ú. l. se zrušuje.

§ 13.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1954.