Vyhláška ministerstva výkupu o dodávkových podmínkách, jakostních normách a o výkupních cenách obilovin, luštěnin, olejnin a slámy.

Dodávkové podmínky při výkupu.

Jakostní normy.

1. I. Obiloviny.

   § 10.

   Odkaz § 10.

   (1) Obiloviny (pšenice, žito, ječmen oves, kukuřice, proso, pohanka, rýže a čirok) se zařazují podle jakostních znaků jednotlivých druhů do jakostních tříd, jednotlivé, druhy se v každé jakostní třídě vykupují ve dvou jakostech:

   1. a) jakost A — obilí standardní, t. j. obilí zdravé, suché bez zatuchlého, plesnivého a jakéhokoliv cizího škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem příměsků a vody stanoveným pro jednotlivé druhy;
   2. b) jakost B — obilí nestandardní, t. j. obilí, které neodpovídá pažadavkům stanoveným pro jakost A, je však ještě způsobilé k obvyklému použití.

   (2) Obvyklým způsobem použití je

   1. a) u pšenice, žita, průmyslového ječmene, pohanky, prosa, rýže a čiroku (mlýnské obilí) zpracování na jedlé mlýnské výrobky;
   2. b) u sladařského ječmene zpracování na slad;
   3. c) u krmného ječmene, ovsa, kukuřice a čiroku metlového použití ke krmným účelům.

   § 11.

   Odkaz § 11.

   Pšenice.

   (1) Pšenice, která je určena ke zpracování pro lidskou výživu (pšenice konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv pšeničných zrn. Zařazuje se do pěti jakostních tříd:

   § 11. Pšenice.

   	Jakostní váha			Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků
   				standardní zboží příměsky			nestandardní zboží příměsky
   Jakostní třída	v 1 hl. kg	v 1 litru g		celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé	celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé
   		od	do
   I.	82 a výše	814		5	2	0,5	15	5	1,5
   II.	80—81	794	813	5	2	0,5	15	5	1,5
   III.	79	783	793	5	2	0,5	15	5	1,5
   IV.	79—78	753	782	5	2	0,5	15	5	1,5
   V.	75 a níže	712	752	5	2	0,5	15	5	1,5

   (2) Pšenice jakosti A, t. j. standardní pšenice muže obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pšenice může obsahovat 16% vody.

   Pšenice jakosti B, t. j. nestandardní pšenice může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (3) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zlomky, poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna, a zrna v plůchách,
   2. 2. slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.
   3. 3. zrostlá zrna, t. j. zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek anebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem, avšak se zřejmými známkami zrůstu,
   4. 4. zrna poškozená zapařením nebo sušením připálená) se zřejmě změněnou barvou obalu a s porušeným jádrem,
   5. 5. zrna sušením vydutá,
   6. 6. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,
   7. 7. zrna žita a ječmene celá i poškozená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

   (4) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,
   2. 2. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a p.),
   3. 3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.).
   4. 4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn žita a ječmene,
   5. 5. zrna pšenice, žita a ječmene shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,
   6. 6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

   (5) Za škodlivé příměsky se považuji:

   1. snětivé kuličky, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   (6) Podle rozsahu zamazání a pachu se rozeznávají dva stupně snětivosti, a to

   1. a) snětlivost I. stupně — pšenice nepatrně snětivá, způsobilá ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech bez pracího zařízení;
   2. b) snětivost II. stupně — pšenice silněji snětivá, avšak způsobilá ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech s pracím zařízením.

   § 12.

   Odkaz § 12.

   Žito.

   (1) Žito, které je určeno ke zpracování pro lidskou výživu (žito konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv žitných zrn. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

   § 12. Žito.

   	Jakostní váha			Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků
   				standardní zboží			nestandardní zboží
   Jakostní třída	v 1 hl. kg	v 1 litru g		příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé	příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé
   		od	do
   I.	70 a výše	687		4	2	0,5	15	5	1,5
   II.	60 a níže	633	686	4	2	0,5	15	5	1,5

   (2) Žito jakosti A, t. j. standardní žito může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní žito může obsahovat 16% vody.

   Žito jakosti B, t. j. nestandardní žito může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (3) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zlomky, poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna,
   2. 2. slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.
   3. 3. zrostlá zrna, t. j. zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek anebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem, avšak se zřejmými známkami zrůstu,
   4. 4. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou obalu a s porušeným jádrem,
   5. 5. zrna vydutá sušením,
   6. 6. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,
   7. 7. zrna ječmene, celá i poškozená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

   (4) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,
   2. 2. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a p.),
   3. 3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),
   4. 4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a ječmene,
   5. 5. zrna žita, pšenice a ječmene shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,
   6. 6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

   (5) Za škodlivé příměsky se považují:

   1. námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   (6) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

   § 13.

   Odkaz § 13.

   Ječmen.

   Podle účelu použití se rozeznávají tři druhy ječmene:

   1. a) ječmen sladařský,
   2. b) ječmen průmyslový,
   3. c) ječmen krmný.

   § 14.

   Odkaz § 14.

   Ječmen sladařský.

   (1) Ječmen sladařský je jarní, dvouřadý ječmen, který se hodí pro sladařské účely. Zařazuje se do tří jakostních tříd:

   Jakostní třída I — výběrový sladařský ječmen.

   1. a) Jakostní znaky standardního zboží:
      1. hektolitrová váhal — nejméně 68 kg (678 g v 1 litru),
      2. barva — světležlutá až žlutá, vyrovnaná,
      3. plucha — jemná,
      4. vůně — zdravého ječmene,
      5. zrůst — prakticky bez zrostlých zrn.

      § 14. Ječmen sladařský.

      podíl zrna nad sítem 2,5 mm	nejméně 80%,
      propad pod sítem 2,2 mm	nejvýše 1%,
      zlomky a poškozená zrna	nejvýše 0,5%,
      nečistoty (příměsky)	nejvýše 0,5%,

   1. b) minimální jakostní znaky výběrového sladařského ječmene:

      § 14. Ječmen sladařský.

      podíl zrna nad sítem 2,5 mm	nejméně	75%,
      propad pod sítem 2,2 mm,
      zlomky, poškozená zrna a nečistota
      dohromady	nejvýše	4%,
      (přitom pšenice a žito dohromady	nejvýše	0.5%).

   Jakostní třída II — prima sladařský ječmen.

   1. a) Jakostní znaky standardního zboží:
      1. hektolitrová váha — nejméně 67 kg (668 g v 1 litru),
      2. vůně — zdravého ječmene,
      3. zrostlá zrna — prakticky bez zrostlých zrn,

      § 14. Ječmen sladařský.

      podíl zrna nad sítem 2,5 mm	nejméně 70%,
      propad pod sítem 2,2 mm	nejvýše 3%,
      zlomky a poškozená zrna	nejvýše 1%,
      nečistota (příměsky)	nejvýše 0,5%.

   1. b) minimální jakostní znaky prima sladařského ječmene: propad pod sítem, zlomky poškozená zrna

      § 14. Ječmen sladařský.

      a nečistota dohromady

      nejvýše

      7%,

      § 14. Ječmen sladařský.

      (přitom pšenice a žito dohromady

      nejvýše 0.5%).

   Jakostní třída III — běžný sladařský ječmen.

   1. a) Jakostní znaky standardního zboží:
      1. hektolitrová váha — nejméně 66 kg (658 g v 1 litru),
      2. vůně — zdravého ječmene,

      § 14. Ječmen sladařský.

      zrostlá zrna	nejvýše	0,5%,
      propad pod sítem 2,2 mm	nejvýše	5%,
      zlomky a poškozená zrna	nejvýše	2%,
      nečistota (příměsky)	nejvýše	1%,

   1. b) minimální jakostní znaky běžného sladařského ječmene:

      § 14. Ječmen sladařský.

      zrostlá zrna	nejvýše	1%,
      propad pod sítem 2,2 mm,
      zlomky poškozená zrna a nečistota dohromady	nejvýše	11%,
      (přitom pšenice a žito dohromady	nejvýše	1%)

   (2) Podle obsahu vody se rozeznávají ve všech třídách:

   1. sladařský ječmen standardní do 15%,
   2. sladařský ječmen nestandardní nad 15% do 17%; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní sladařský ječmen může obsahovat 16% vody.

   § 15.

   Odkaz § 15.

   Ječmen průmyslový.

   (1) Ječmen průmyslový je ječmen hodící se ke zpracování na krupařské výrobky nebo na kávoviny. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

   § 15. Ječmen průmyslový.

   	Jakostní váha				Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků
   					standardní zboží		nestandardní zboží
   Jakostní třída	v 1 hl kg	v 1 litru g		příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé	příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé
   		od	do
   I.	65	649		5	2	0,5	15	8	1,5
   II.	62/64	620	648	5	2	0,5	15	8	1,5

   (2) Ječmen průmyslový jakosti A, t. j. standardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní ječmen průmyslový může obsahovat 16% vody.

   Ječmen průmyslový jakosti B, t. j. nestandardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (3) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zlomky a poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna,
   2. 2. zrostlá zrna,
   3. 3. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou pluchy a s porušeným jádrem,
   4. 4. naplesnivělá zrna s nepoškozeným jádrem,
   5. 5. zrna sušením vydutá,
   6. 6. zrna pšenice a žita celá i porušená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

   (4) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,
   2. 2. minerální příměsky (hlína,, písek, kaménky, prach a pod.),
   3. 3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),
   4. 4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a žita,
   5. 5. zrna ječmene, pšenice a žita shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,
   6. 6. zrna s úplně vyžraným jádrem.

   (5) Za škodlivé příměsky se považují:

   sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlavačku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   (6) V celkovém množství příměsků mohou být nejvýše 2% žitných zrn.

   § 16.

   Odkaz § 16.

   Ječmen krmný.

   (1) Ječmen krmný je ječmen hodící se ke krmným účelům, který obsahuje nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ječmene.

   (2) Jakostní znaky:

   § 16. Ječmen krmný.

   Nejvyšší přípustné váhové procento
   příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých)	standardní zboží příměsky bez cenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé	příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých	nestandardní zboží příměsky bez cenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé
   6	3	0,5	15	8	1,5

   (3) Ječmen krmný jakosti A, t. j. standardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblast, v kterých standardní ječmen krmný může obsahovat 16% vody.

   Ječmen krmný jakosti B, t. j. nestandardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (4) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zrostlá zrna nad 5%,
   2. 2. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem.

   (5) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),
   2. 2. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod ),
   3. 3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin,
   4. 4. zrna obilovin a luštěnin shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,
   5. 5. zrna s úplně vyžraným jádrem.

   (6) Za škodlivé příměsky se považuji:

   snět, námel a jiná jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   (7) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

   § 17.

   Odkaz § 17.

   Oves.

   (1) Oves musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ovsa. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

   § 17. Oves.

   	Jakostní váha			Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků
   				standardní zboží				nestandardní zboží
   Jakostní třída	v 1 hl kg	1 litru g		příměsky celkem (včetně bez cenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé	příměsky celkem (včetně bez cenných a škodlivých)	příměsky bezcenné a škodlivé celkem	příměsky škodlivé
   		od	do
   I.	50 a výše	498		6	3	0,5	15	8	1,5
   II.	49 a níže	413	497	6	3	0,5	15	8	1,5

   (2) Oves jakosti A, t. j. standardní oves může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem, zemědělství určí oblasti, v kterých standardní oves může obsahovat 16% vody.

   Oves jakosti B, t. j. nestandardní oves může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (3) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zrostlá zrna,
   2. 2. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou a s porušeným jádrem,
   3. 3. zrna neplesnivělá s neporušeným jádrem.

   (4) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),
   2. 2. organické příměsky (části stébel, kusy klasů, prázdné slupky, plevy a pod.),
   3. 3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin včetně ovsa černozrnného, kromě zrn jiných obilovin a luštěnin,
   4. 4. zrna ostatních obilovin a luštěnin, shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,
   5. 5. zrna s úplně vyžraným jádrem.

   (5) Za škodlivé příměsky se považují:

   sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   (6) Za příměsky se nepovažují zrna ovsa a ostatních obilovin, jakož i semena luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně, poškození mezi příměsky nepatří.

   § 18.

   Odkaz § 18.

   Kukuřice v zrně.

   (1) Kukuřice v zrně se dělí na čtyři typy:

   1. a) drobnozrnná (včetně perlové),
   2. b) velkozrnná, kulatá,
   3. c) koňský zub,
   4. d) pukancová.

   (2) Kukuřice v zrně vyšších typů nesmí obsahovat více než 15% kukuřice nižších typů.

   Kukuřice, která obsahuje více než 15%, kukuřice typů nižších se pokládá za směs.

   (3) Jakostní znaky:

   § 18. Kukuřice v zrně.

   standardní zboží		nestandardní zboží
   příměsky (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bez cenné a škodlivé celkem	příměsky (včetně bezcenných a škodlivých)	příměsky bez cenné a škodlivé celkem
   5	2	15	8

   (4) Kukuřice v zrně jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 18% vody;

   kukuřice v zrně jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 21% vody.

   (5) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. zlomky, vyžraná zrna a slabě vyvinutá zrna, t. j. zrna, která u velkozrnné kukuřice propadnou přes síto s kulatými otvory o průměru 4,5 mm a u drobnozrnné kukuřice přes síto s kulatými otvory o průměru 3,5 mm,
   2. 2. zrostlá zrna kukuřice,
   3. 3. pomačkaná zrna kukuřice,
   4. 4. zrna kukuřice poškozená při sušení s připálenou slupkou,
   5. 5. zrna kukuřice s pokaženým, plesnivým zárodkem.

   (6) Za bezcenné příměsky se považuji:

   1. 1. minerální příměsky (hlína, písek, prach, kaménky a pod.),
   2. 2. organické příměsky (části stébel, listů, kusy klasů),
   3. 3. semena kultrních a divoce rostoucích rostlin,
   4. 4. zrna kukuřice poškozená při sušení (připálená, zuhelnatělá) vždy se zřejmě porušeným jádrem,
   5. 5. zrna kukuřice se zjevně porušeným jádrem, napadená houbovitými a bakterielními chorobami, s poškozeným obalem zrna a s obnaženým jádrem, zrna se zřejmě viditelným napadením plísní, zrna shnilá.

   (7) Kukuřice uměle sušená smí obsahovat nejvýše 14% vody a nejvýše 3% zrn s částečně poškozenou (připálenou) slupkou.

   § 19.

   Odkaz § 19.

   Kukuřice v klasech.

   (1) Kukuřice v klasech musí obsahovat vyzrálé klasy zbavené listů z celého množství klasů; musí být bez zatuchlého nebo cizího pachu.

   (2) Kukuřice se dělí na čtyři typy:

   1. a) drobnozrnná včetně perlové,
   2. b) velkozrnná kulatá,
   3. c) koňský zub,
   4. d) pukancová.

   Kukuřice, která obsahuje více než 15% kukuřice nižších typů se pokládá za směs.

   (3) Kukuřice v klasech jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 28% vody v zrně;

   kukuřice v klasech jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 30% vody v zrně.

   (4) Standardní kukuřice v klasech musí mít výtěžnost zrna nejméně 60% z váhy klasů.

   (5) Standardní kukuřice v klasech nesmí obsahovat:

   1. a) žádné minerální příměsky (hlína, písek, kaménky),
   2. b) více než 2% klasů nedozrálých včetně klasů zjevně napadených chorobami (napadeni jádra zrna snětí nebo houbovitou plísní),
   3. c) více než 5 váhových procent zrn poškozených mechanickým způsobem a škůdci, zrn zrostlých, naplesnivělých, nahnilých s porušeným jádrem a zrn se zkaženým plesnivým zárodkem.

   § 20.

   Odkaz § 20.

   Proso.

   (1) Proso se dělí na tři typy:

   1. 1. žluté a bílé,
   2. 2. červené až hnědé,
   3. 3. šedé různých odstínů (sem patří i proso černé).

   (2) Proso jakosti A, t. j. standardní proso může obsahovat nejvýše 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní proso může obsahovat 16% vody.

   Proso jakosti B, t. j. nestandardní proso může obsahovat nejvýše 8% příměsků, přitom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých, a nejvýše 18% vody.

   (3) Za méněcenné příměsky se považují:

   1. 1. poškozená zrna,
   2. 2. zaschlá a nedozrálá zrna, t. j. zrna propadající na sítě 1,4 mm,
   3. 3. zrostlá zrna,
   4. 4. zrna poškozená zapařením, sušením nebo plísní, se zřejmě porušeným jádrem.

   (4) Za bezcenné příměsky se považují:

   1. 1. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),
   2. 2. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),
   3. 3. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin.

   (5) Za škodlivé příměsky se považují:

   1. sněť a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

   § 21.

   Odkaz § 21.

   Pohanka.

   (1) Pohanka jakosti A, t. j. standardní pohanka může obsahovat nejvýše 3% tatarské pohanky a 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně 0,5% škodlivých příměsků.

   (2) Pohanka jakosti B, t. j. nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 8% příměsků, při tom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých příměsků.

   (3) Standardní pohanka může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pohanka může obsahovat 16% vody.

   Nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 18% vody.

   (4) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5.

   § 22.

   Odkaz § 22.

   Rýže.

   (1) Standardní tuzemská neloupaná rýže musí být bez pachů a nesmí obsahovat více než 2% poškozených zrn (zlomků), 4% zaschlých a nevyvinutých zrn a 2% cizích příměsků.

   (2) Podle obsahu vody se rozeznává

   § 22. Rýže.

   rýže standardní	do	15%,
   rýže nestandardní	nad	15% do 18%.

   § 23.

   Odkaz § 23.

   Čirok.

   (1) Čirok může obsahovat nejvýše 6% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody.

   (2) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5 s tou výjimkou, že za zaschlá a nedozrálá zrna se považují zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

   § 24.

   Odkaz § 24.

   Luštěniny.

   Luštěniny (hrách, fazole, čočka, vikev, peluška, lupina a koňský bob) se vykupují ve dvou jakostech:

   1. a) jakost A — luštěniny standardní, t. j. luštěniny zdravé, suché, bez zatuchlého, plesnivého nebo jakéhokoliv cizího škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem zrn jiné barvy, zrn muškovitých, příměsků a vody stanoveným pro jednotlivé druhy;
   2. b) jakost B — luštěniny nestandardní, t. j. luštěniny, které neodpovídají požadavkům stanoveným pro jakost A, jsou však ještě způsobilé k obvyklému použití.

   § 25.

   Odkaz § 25.

   Jedlé luštěniny.

   (1) Jedlé luštěniny (hrách, čočka, fazole) se vykupují v těchto druzích:

   1. hrách žlutý velkozrnný a drobnozrnný,
   2. hrách zelený velkozrnný a drobnozrnný,
   3. čočka velkozrnná a drobnozrnná,
   4. fazole bílé, barevné a míchané.

   (2) Hrách a čočka se označují jako velkozrnné, jestliže sítem s kulatými otvory o průměru 6 mm propadá z celkové váhy nejvýše 20% zrn; jestliže propadá více než 20% zrn, označují se jako drobnozrnné.

   (3) Jako barevné fazole se označují fazole jednotné barvy (odrůdy), které obsahují nejvýše 6% fazolí jiné barvy. Jako míchané fazole se označuje směs různých odrůd fazolí nebo směs fazolí barevných s bílými.

   (4) Jakostní znaky jedlých luštěnin:

   1. Jakost A — standardní:
      1. Nejvyšší přípustný obsah váhových procent:

      § 25. Jedlé luštěniny.

      Druh	zrn jiné barvy	příměsků	vody.
      hrách žlutý	3	2	16
      hrách zelený	3	2	16
      čočka	nepřihlíží se	2	16
      fazole bílé	3	2	17
      fazole barevné	3	2	17
      fazole míchané	nepřihlíží se	2	17

   1. Jakost B — nestandardní:
      1. Nejvyšší přípustný obsah váhových procent:

      § 25. Jedlé luštěniny.

      Druh	zrn jiné barvy	příměsků	vody
      hrách žlutý	10	5	18
      hrách zelený	10	5	18
      čočka	nepřihlíží se	5	18
      fazole bílé	3	5	20
      fazole barevné	6	5	20
      fazole míchané	nepřihlíží se	5	20

   (5) Luštěniny jakosti A mohou obsahovat nejvýše 0,1 váhového procenta muškovitých zrn. Pro luštěniny jakosti B stanoví nejvyšší přípustné váhové procento muškovitých zrn v jednotlivých oblastech ministerstvo výkupu před zahájením sklizně.

   Muškovitá jsou zrna, která obsahují luskokaze v kterémkoliv stadiu vývoje, nebo která jsou luskokazem vyžrána. Muškovité luštěniny mají být vykupovány podle možnosti sterilisované.

   (6) Za příměsky se považují:

   1. a) každý propad při přesívání hrachu přes síto s kulatými otvory a průměru 1 mm,
   2. b) minerální příměsky (hlína, písek),
   3. c) organické příměsky (části stébel, listů, lusek),
   4. d) příměsky plevele, divoce rostoucích nebo kulturních rostlin,
   5. e) bezcenné příměsky (shnilá a plesnivá zrna hrachu, fazolí a čočky),
   6. f) nevyvinutá zrna, zaschlá, porostlá zrna, zrna poškozená zahřátím, zrna s porušeným jádrem, plesnivá, pomačkaná,
   7. g) semena cizích luštěnin celá i poškozená,
   8. h) polovina z celkového počtu pomačkaných, poškozených a vyžraných zrn (polovina patří k základním zrnům),
   9. ch) půlky hrachu přesahující 10%.

   § 26.

   Odkaz § 26.

   Krmné luštěniny.

   (1) Krmné luštěniny jakosti A (hrách krmný, fazole krmné, vikev, peluška, koňský bob a lupina) musejí být zdravé a suché a mohou obsahovat nejvýše 6 váhových procent příměsků včetně 1% minerálních příměsků.

   Krmná vikev, peluška, koňský bob a lupina se dodávají a vykupují netříděné (přírodní).

   (2) Za příměsky se považují:

   1. a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky),
   2. b) organické příměsky (části stébel, listů, lusek, semene plevelů a všech divoce rostoucích rostlin a rostlin kulturních s výjimkou jiných luštěnin),
   3. c) shnilá, spařená a plesnivá zrna s poškozeným jádrem.

   (3) Do příměsků se u jednotlivých druhů nepočítají semena nebo zlomky jiných luštěnin do 15 váhových procent. Jsou-li tato semena nebo zlomky jiných luštěnin obsažena v dodávaném druhu ve větším množství, považuje se celá, dodávka za směs.

   (4) Krmné luštěniny neodpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1 se vykupují jako krmné luštěniny jakosti B.

   (5) Podle obsahu vody se rozeznávají

   § 26. Krmné luštěniny.

   luštěniny standardní	do 16%,
   luštěniny nestandardní	nad 16%	do 19%.

Olejniny.

Výkupní ceny.

Závěrečná ustanovení.