§ 2.
změněno 1. 5. 1954 zákonem 91/1954 Ú. l.
§ 2. (1) Organisace mohou koupit zboží v maloobchodě pouze ve vyhrazených prodejnách, a to jen ve v množství nezbytně nezbytné nutném, které však nesmí přesahovat rozsah obvyklý při dodávkách z velkoobchodu, a v rámi rámci finančních limitů, které stanoví vláda na každé čtvrtletí v plánu maloobchodního obratu. Vyhrazená prodejna nebo ředitelství (ústředí) podniku vydá na nákup zboží fakturu, kterou organisace zaplatí ihned bankovním převodem nebo, jde-li o částku a) do 200 Kčs hotově,— b) přes 200 Kčs v místním i mezimístním platebním a zúčtovacím styku buď ihned bankovním převodem nebo inkasním příkazem, hotově anebo (jen v místním platebním a zúčtovacím styku) šekem k zúčtování podle předpisů o platebním a zúčtovacím styku.*) Způsob placení (zda má být placeno převodním příkazem, inkasním příkazem nebo šekem k zúčtování) se řídí dohodou obou zúčastněných stran. Organisace vyjmenované v § 3 odst. 1 mohou platit své opakující se nákupy potravinářského zboží nejdéle za desetidenní období; na tyto dodávky se vyhotoví sběrné faktury nebo soupisy faktur. (2) Vyhrazené prodejny vyhlásí krajský národní výbor podle směrnic ministerstva vnitřního obchodu. (3) Vyhrazená prodejna nesmí překročit stanovený finanční limit; do limitů se nezahrnují schválené nákupy pojištěnců na předpis zdravotních středisek, které uhrazuje státní správa. (4) Ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem financí určí limity krajským národním výborům a krajské národní výbory ve spolupráci s okresními národními výbory stanoví limity jednotlivým vyhrazeným prodejnám.