Vyhláška ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 255/1954 Ú. l., o domácích porážkách prasat a o výkupu sádla a kůží.

Čl. 1.

1. Vyhláška č. 255/1954 Ú. l. se mění a doplňuje takto:
   1. 1. § 4 zní:

      㤠4.

      Odkaz 㤠4.

      (1) U záhumenkářů, kteří užívají záhumenku nepřesahujícího výměru stanovenou vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev a u držitelů zemědělské půdy o výměře do 0,5 ha se při povolování první domácí porážky v roce nepřihlíží k prodeji masa na státní výkup. U jednotlivě hospodařících rolníků, kteří se stali vstupem do jednotného zemědělského družstva záhumenkáří v průběhu roku, se nepřihlíží při povolování první domácí porážky též k prodeji vepřového masa na státní výkup za tu část roku, v které hospodařili jako jednotlivě hospodařící rolníci; podmínkou je, že si ponechali na svém záhumenku nejvýše počet prasat, který připouštějí vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev.

      (2) Druhá a další porážka v témže kalendářním roce se povolí záhumenkářům a držitelům zemědělské půdy o výměře do 0,5 ha však teprve tehdy, jestliže předem prodají na státní výkup celé množství masa stanovené na běžný rok. U záhumenkářů, kteří se stali členy jednotného zemědělského družstva v průběhu roku, je kromě toho podmínkou pro povolení druhé a další porážky v témže kalendářním roce, že již prodali na státní výkup to množství vepřového masa, které na ně připadá za tu část roku, kdy ještě hospodařili jako jednotlivě hospodařící rolníci.

      (3) U záhumenkářů je povolení druhé a další porážky v témže kalendářním roce kromě toho podmíněno též tím, že družstvo splňuje podmínky pro povoleni domácí porážky.”

   1. 2. § 11 zní:

      㤠11.

      Odkaz 㤠11.

      (1) Při povolení každé domácí porážky prasete vyměří okresní plnomocník množství škvařeného sádla, které žadatel prodá na státní výkup. O odvolání platí obdobně ustanovení § 9.

      (2) Množství sádla k prodeji na státní výkup se stanoví:

      1. a) zařízením společného stravování včetně vojenských závodních jídelen, jakož i lůžkovým zařízením preventivní a léčebné péče ve výši 2 kg škvařeného sádla z každé domácí porážky,
      2. b) hostinským podnikům socialistického sektoru ve výši 9 kg škvařeného sádla z každé domácí porážky,
      3. c) jednotným zemědělským družstvům ve výši 5 kg škvařeného sádla z každé domácí porážky,
      4. d) všem záhumenkářům ve výši 5 kg škvařeného sádla z první a 7,5 kg z druhé a každé další domácí porážky v témže kalendářním roce,
      5. e) členům jednotných zemědělských družstev nižšího typu, jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním držitelům zemědělské půdy s výjimkou držitelů zemědělské půdy uvedených pod písm. f), jakož i bezzemkům ve výši 5 kg škvařeného sádla z první, 9 kg z druhé a 12 kg ze třetí a každé další domácí porážky v témže kalendářním roce,
      6. f) držitelům zemědělské půdy o výměre nad 0,5 ha, u nichž výměra orné půdy nepřesahuje 50 % veškeré půdy jimi obhospodařované, ve výši 3 kg škvařeného sádla z první, 9 kg z druhé a 12 kg ze třetí a každé další domácí porážky v témže kalendářním roce.

      (3) Z nutně poraženého prasete, které bylo držiteli ponecháno pro zásobení jeho domácnosti, se množství sádla k prodeji na státní výkup nestanoví, bylo-li maso uznáno veterinárním lékařem za méně hodnotné nebo podmíněně poživatelné. Bylo-li maso uznáno za poživatel ne bez omezení, nevyměří okresní plnomocník množství sádla k prodeji na státní výkup jen tehdy, jestliže mrtvá váha prasete podle potvrzení výkonného orgánu místního národního výboru nepřesahuje 50 kg; při vyšší mrtvé váze než 50 kg vyměří množství sádla ve výši uvedené v odstavci 2. Jestliže toto množství sádla by bylo vzhledem k váze nutné poraženého prasete neúměrně vysoké, sníží je okresní plnomocník podle pokynů, které vydá ministerstvo potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.

      (4) Okresní plnomocník vyměří množství sádla k prodeji na státní výkup jen v poloviční výši, jestliže povolí domácí porážku s výhradou, že půlka prasete bude prodána na státní výkup masa.”

   1. 3. § 12 zní:

      㤠12.

      Odkaz 㤠12.

      (1) Žadateli, v jehož domácnosti žijí 4 děti do 15 let, se k prodeji na státní výkup stanoví množství sádla z první domácí porážky v kalendářním roce ve výši 3 kg. Žadatelé s více než 4 dětmi do 15 let jsou od prodeje sádla na státní výkup z první domácí porážky v kalendářním roce osvobozeni.

      (2) Při druhé a další porážce v témže kalendářním roce se sleva ani osvobození neposkytuje.”

   1. 4. § 13 zní:

      㤠13.

      Odkaz 㤠13.

      (1) Žadateli, v jehož domácnosti je jeden člen nemocen tuberkulosou, se množství sádla stanovené v § 11 očist. 2 písm. d) až f) k prodeji na státní výkup z první domácí porážky v kalendářním roce snižuje o 2,5 kg škvařeného sádla. Onemocnění musí být prokázáno potvrzením okresního zdravotního střediska. Při druhé a další porážce v témže kalendářním roce se sleva neposkytuje.

      (2) Žadatel, v jehož domácnosti žijí dva nebo více členů nemocných tuberkulosou, nebo sice jeden člen nemocný tuberkulosou, ale zároveň alespoň 2 děti do 15 let, je od prodeje sádla na státní výkup z první domácí porážky v kalendářním roce osvobozen.”

   1. 5. § 20 odst. 3 se doplňuje takto:

      „(3) Na domácí porážky vyřazených plemenných kanců a bagounů-kudrnáčů (mangalic dlouhosrstých) se povinnost stažení a odprodeje kůže nevztahuje. Držitel je povinen připojit k žádosti o povolení porážky potvrzení výkonného orgánu místního národního výboru, že jde o kance, který byl používán k plemenitbě po případě o bagouna-kudrnáče (mangalici dlouhosrstou).”

Čl. 2.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1956.