§ 1.
Odkaz § 1.Příslušnost.
Československé cestovní pasy a průkazy je nahrazující vydává, prodlužuje a jejich územní platnost rozšiřuje ministerstvo zahraničních věcí nebo československé zastupitelské úřady k tomu zmocněné.
2.
VYHLÁŠKA
ministerstva zahraničních věcí
ze dne 31. prosince 1951,
kterou se vydávají podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech.
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 2 odst. 1, § 4, 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 53/1949 Sb., o cestovních pasech, a podle vládního nařízení č. 125/1951 Sb., kterým se působnost ve věcech pasových přenáší na ministerstvo zahraničních věcí:
Československé cestovní pasy a průkazy je nahrazující vydává, prodlužuje a jejich územní platnost rozšiřuje ministerstvo zahraničních věcí nebo československé zastupitelské úřady k tomu zmocněné.
(1) Československý cestovní pas obsahuje příjmení a jméno osoby, které byl vydán, datum a místo jejího narození, bydliště, zaměstnání, popis osoby s fotografií, podpis držitele pasu, vyznačení časové a územní platnosti a označení úřadu, který pas vydal.
(2) Děti mladší patnácti let mohou být zapsány v cestovním pasu otce nebo matky, mají-li stejné příjmení jako držitel pasu; po dovršení patnácti let budou z pasu vyškrtnuty. Jiné osoby nemohou být do cestovního pasu držitele zapsány.
(1) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k cestám do zahraničí za účelem obchodním, studijním, sportovním, kulturním nebo k cestám služebním, se podávají u ministerstva zahraničních věcí. Žádosti podávají ústřední úřady za své pracovníky a vrcholné orgány dobrovolných organisací za své členy.
(2) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k soukromým cestám do zahraničí podávají žadatelé osobně u okresního oddělení ministerstva vnitra — oddělení veřejné bezpečnosti příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele, v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě u městské správy veřejné bezpečnosti.
(3) Českoslovenští občané, kteří se zdržují v cizině, podávají žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 osobně u československého zastupitelského úřadu, v jehož obvodě pobývají. Zastupitelský úřad může z povinnosti osobního podání žádosti povolit výjimku.
Žádosti o povolení cesty do zahraničí se podávají na předepsaných tiskopisech, které lze obdržet u úřadu, u něhož se žádost podává. K žádosti je třeba předložit doklady uvedené v příloze této vyhlášky.
Československý cestovní pas opravňuje k cestě do ciziny, jen je-li opatřen výjezdním povolením, které uděluje ministerstvo zahraničních věcí. Jednorázové výjezdní povolení opravňuje k jediné cestě do ciziny, trvalé výjezdní povolení k více cestám v době jeho platnosti.
Československým občanům, trvale usedlým v cizině, uděluje povolení k cestě do Československé republiky československý zastupitelský úřad, příslušný podle místa bydliště žadatele.
(1) Podle povahy cesty, zejména jde-li o jednorázové výjezdní povolení, může být žadateli místo cestovního pasu vydán cestovní průkaz jej nahrazující.
(2) Náhradními cestovními průkazy jsou:
(3) Ustanovení o výjezdním povolení a o povolení k cestě do Československé republiky (§§ 6 a 7) platí také pro náhradní cestovní průkazy.
Pro podávání žádostí o náhradní cestovní průkazy platí obdobně ustanovení § 3.
(1) Československé cestovní pasy, vydané k účelům uvedeným v § 3 odst. 1, odevzdávají se neprodleně po návratu do československé republiky ústřednímu úřadu nebo vrcholnému orgánu dobrovolných organisací, které o vydání pasu nebo výjezdního povolení žádaly.
(2) Československé cestovní pasy, vydané k cestě soukromé a průkazy, nahrazující československé cestovní pasy, budou při příjezdu do československé republiky orgány pasové kontroly odebírány a zasílány k uložení na ministerstvo zahraničních věcí. O odebrání pasu vydá orgán pasové kontroly cestujícímu písemné potvrzení.
(3) Osoby, které cestují do zahraničí, nesmějí mít u sebe občanský průkaz s výjimkou případů, kdy je ho třeba k cestovnímu průkazu.
(1) Cizinci mohou překročit hranice Československé republiky, nebo se v ní zdržovat, jen pokud mají platný cestovní pas opatřený příslušným československým visem (průjezdním, návratným, vstupním, výjezdním nebo zpětným).
(2) Ministerstvo zahraničních věcí může u některých druhů cestovních pasů zrušit visovou povinnost.
(1) Československá visa uděluje ministerstvo zahraničních věcí a československé zastupitelské úřady jím k tomu zmocněné; tyto úřady také mohou platnost uděleného visa kdykoliv zrušit.
(2) Žádosti o československá visa se podávají na československých zastupitelských úřadech. Cizinci, pokud jim nebylo uděleno zastupitelským úřadem návratné visum, požádají po skončení pobytu v Československé republice o výjezdní visum u krajské správy ministerstva vnitra — správy veřejné bezpečnosti příslušné podle místa pobytu. Tamtéž podávají žádosti o zpětná a výjezdní visa při cestách do zahraničí cizinci trvale usedlí v Československé republice.
Československé cestovní pasy a průkazy je nahrazující jsou majetkem československého státu.
Zvláštní průkazy, vydané podle platných mezinárodních smluv a opravňující k překročení hranic, jakož i propustky vydávané osobám zaměstnaným při úpravě československých státních hranic, uznávají se za průkazy nahrazující cestovní pasy.
Zrušují se:
Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanoví, za jakých podmínek budou vydány československé cestovní pasy držitelům plaveckých a námořnických knížek a průkazů, jakož i zvláštních průkazů pro zaměstnance Československých státních drah, národního podniku, a Československé státní pošty, národního podniku, opravňující je k překročení hranic při výkonu povolání. Až do této úpravy nahrazují tyto průkazy československé cestovní pasy.
Dosud vydané československé cestovní pasy zůstávají v platnosti.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952.
K žádosti ve věcech cestovních pasů (§ 4) je předložiti zejména tyto doklady: