Vyhláška ministerstva státní kontroly, kterou se vyhlašují směrnice o ukládání peněžitých náhrad orgány ministerstva státní kontroly.

Čl. 1.

Ministerstvo státní kontroly ukládá podle § 2 odst. 2 písm. f) vládního nařízení č. 73/1951 Sb., ve znění vládního nařízení č. 38/1952 Sb., peněžité náhrady odpovědným osobám, které při výkonu služby způsobily škodu státu (dále jen „odpovědné osoby”).

Čl. 2.

Peněžité náhrady se ukládají, bude-li při kontrole zjištěno, že odpovědné osoby se dopustily nesprávných jednání, kterými způsobily škodu státu, a to zejména:

1. a) vyplácením platů na udržování správního aparátu nad stanovené osobní stavy, nad stanovené mzdové fondy nebo nad stanovené pracovní příjmy, jakož i překročením administrativně-hospodářských výdajů nad stanovené rozpočty,
2. b) nezákonnými výplatami peněžitých a naturálních prémií, odměn a podpor,
3. c) nezákonnými výplatami odměn zaměstnancům za práce, které spadají do jejich služebních povinností,
4. d) vyplácením vyšších než stanovených částek zaměstnancům a jiným osobám jako služební náhrady,
5. e) zkázou a ztrátou zboží, technického zařízení; surovin, paliva a jiného materiálu,
6. f) nezákonným vydáváním prostředků na representaci, slavnosti a patronátní účely,
7. g) zanedbáním včasného vymáhání pohledávek, zejména náhrady škody, jestliže tím pohledávka byla promlčena nebo se tím stala nedobytnou,
8. h) zaplacením pokuty z prostředků úřadu, podniku nebo organisace, jež byla uložena osobě, která při výkonu své služby nedodržela zdravotní, bezpečnostní, nebo jiná opatření.

Čl. 3.

Náhrady mohou být uloženy i v jiných obdobných případech, jestliže nezákonným jednáním odpovědných osob byla způsobena škoda státu.

Čl. 4.

Odpovědným osobám, které jsou z podnětu ministerstva státní kontroly soudně stíhány, se peněžitá náhrada neuloží a o náhradě škody, způsobené těmito osobami státu rozhoduje soud.

Čl. 5.

Peněžité náhrady jsou ukládány ve výši škody, způsobené státu, nejvýše však v částce tříměsíčního platu odpovědné osoby, které byla náhrada uložena.

Čl. 6.

Vojenským osobám z povolání je peněžitá náhrada ukládána ve výši stanovené v příslušných předpisech ministerstva národní obrany.

Čl. 7.

Výše peněžitých náhrad za škodu, kterou způsobilo státu několik osob společně, je určována pro každou osobu odděleně podle povahy a míry zavinění.

Čl. 8.

Podkladem pro vydání příkazů o uložení peněžitých náhrad je protokol o kontrole provedené orgány ministerstva státní kontroly.

Čl. 9.

Pokud nebude peněžitá náhrada vymáhána soudní exekucí, provádí vymáhání peněžitých náhrad účtárna úřadu, podniku nebo organisace na základě výpisů z příkazů o náhradách. V tomto případě se vymáhání u odpovědných osob provádí na jejich pracovišti srážkou z platu do výše 25% veškeré příslušející jim měsíční mzdy, a to až do úplného zaplacení celkové náhradové částky.

Čl. 10.

U osob, které ještě nezaplatily náhradu a přešly do jiného úřadu, podniku nebo organisace, je náhrada vymáhána až do úplného jejího zaplacení na novém pracovišti. V takových případech je vedoucí úřadu, podniku nebo organisace povinen zaslat na nové pracoviště těchto osob výpis z příkazu o náhradě a zároveň sdělit, jaké částky byly vymoženy.

Čl. 11.

Vymožené částky peněžitých náhrad odvedou se do státní pokladny nejdéle do tří dnů ode dne vybrání, a to poukazem příslušné částky na šekový podúčet ministerstva financi č. 3*5 s označením „Náhrady ukládané ministerstvem státní kontroly (účet 835)”.

Čl. 12.

Odpovědnost za včasné vymožení peněžitých náhrad a za odvedení vymožených částek do státní pokladny se ukládá vedoucím příslušných úřadů, podniků nebo organisací a vedoucím účtáren.

Čl. 13.

Kontrola včasného vymáhání peněžitých náhrad a jejich odvodu do státní pokladny se ukládá finančním referátům okresních národních výborů sídla úřadu, podniku nebo organisace, které provádějí vymáhání náhrady.

Čl. 14.

Není-li možno vymoci peněžitou náhradu nebo její nezaplacenou část ze mzdy, může být náhrada vymáhána z majetku osob, jimž byla náhrada uložena. V těchto případech provedou finanční referáty okresních národních výborů soupis majetku a vymáhají náhradu způsobem zákonem stanoveným.

Čl. 15.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1952.