§ 7.
změněno 17. 1. 1946 zákonem 37/1946 Ú. l. I
§ 7. (1) Úplata za použití pohřebního vozu (bez potahu), po případě věncových vozů (bez potahu), při pohřbu se stanoví při jízdách do 5 km částkou nejvýše 0.5% ceny vozů vozu. Při delších jízdách může pohřební podnik účtovati účtovat za každý vůz kromě toho ještě 4 K 7 Kčs za každý další i započatý kilometr. Dopravuje-li se pohřebním vozem nebo i jiným vozem prázdná rakev, po př. s pohřebním příslušenstvím, nebo rakev se zemřelým mimo pohřeb, může pohřební podnik účtovat za použití pohřebního vozu nebo i jiného vozu jen 4 K 7 Kčs za každý i započatý kilometr. Přepravují-li se jedním vozidlem dvě nebo více rakví současně, smí být jednotlivým objednavatelům účtována jen přiměřená část. (2) Za každý pár koní s postroji při pohřbu může pohřební podnik účtovat nejvýše tyto sazby: základní sazba 40 K 70.— Kčs, za každý i započatý km kilometr jízdy 5 K 10.— Kčs, za každý i započatý km kilometr jízdy při zařádění zařadění do pohřebního průvodu 6 K 12.— Kčs, za každou i započatou čtvrthodinu čekací doby 5 K 12.50 Kčs. (3) Za použití jednoho pohřebního automobilu (autofurgonu, nebo automobilu pro věnce) při pohřbu může pohřební podnik účtovat nejvýše tyto sazby: základní sazba 60 K 100.— Kčs, za každý i započatý km jízdy do vzdálenosti 40 km 6 K 10.— Kčs, za každý i započatý km jízdy na vzdálenost přes 40 km 5 K 9.— Kčs, za každý i započatý km jízdy při zařádění zařadění auta do pohřebního průvodu 9 K 15.— Kčs, za každou i započatou čtvrthodinu čekací doby 5 K. 12.50 Kčs. Pohřební podniky, které používají pohřebních automobilů (autofurgonů nebo automobilů pro věnce) na pohon benzínem, benzolem nebo jinou pohonnou směsí, mohou k sazbám kilometrovým připočítat ještě přirážku nejvýše 10%. Tuto přirážku však nemohou účtovat pohřební podniky, které používají pohřebních automobilů (autofurgonů nebo automobilů pro věnce) na pohon dřevoplynem, tekutým plynem, methanem nebo svítiplynem. (4) Sazby podle odstavce 2 a 3 platí také při přepravě prázdných rakví, po př. s pohřebním příslušenstvím, nebo rakví se zemřelým mimo pohřeb, a to: a) v plné výši při dopravě pohřebním vozem nebo pohřebním automobilem, b) snížené o 20% při dopravě jiným vozem nebo automobilem, při čemž základní sazba nesmí být při přepravě prázdné rakve, po př. s pohřebním příslušenstvím, účtována. Přepravují-li se jedním vozidlem dvě nebo více rakví současně, smí být jednotlivým objednavatelům účtována jen přiměřená část; základní sazba smí být účtována jen jednou. (5) Majitelé koňských potahů nebo automobilů, pokud nejsou zároveň pohřebními podniky, smějí požadovat za jejich zapůjčení nejvýše úplaty podle odstavců 2 až 4 snížené o 10%. Při zapůjčení koňských potahů bez postrojů snižují se úplaty o další 2%. Za zapůjčení koňských potahů a vozů bez kočího nebo aut bez řidiče smějí požadovat nejvýše úplatu přípustnou podle platných cenových předpisů. (6) Pohřební podnik, který si vypůjčí koňský potah (po případě s vozem) nebo automobil, účtuje objednavateli pohřbu úplaty podle odstavců 1 až 4, při čemž nesmí k těmto úplatám připočítávati přirážku podle § 12, odst. 1 a 2. (7) Úplaty se účtují za všechny ujeté kilometry. Jízdy smějí být počítány jen za nejkratší možnou cestu. (8) Úplaty podle odstavců 1 až 5 zahrnují amortisaci, náklady na čištění a na desinfekci, pojištění, odměnu kočím i řidičům a pod.