Směrnice ministerstva stavebnictví o trhacích pracích na staveništích, stavbách a v lomech.

(1) Tyto směrnice jsou závazné pro všechna staveniště, stavby, lomy, štěrkovny, pískovny a hliniště podniků, závodů a zařízení, v nichž se provádějí trhací práce s výbušinami, a pro práce destrukční. Vedle těchto směrnic, které upravují podrobnosti, platí ustanovení vyhlášky a její přílohy B.

(2) Tyto směrnice neplatí pro pracoviště, která podléhají podle horních předpisů dozoru státní báňské správy.

(3) Směrnice se vztahují na trhací práce menšího i velkého rozsahu nebo prováděné za zvláště nebezpečných okolností (odstavec 19) s výjimkou komorových odstřelů, pro něž platí zvláštní směrnice.

(4) Za dodržení směrnic odpovídají ředitel podniku, hlavní inženýr a v oboru své působnosti vedoucí závodu a pracoviště, technický vedoucí trhacích prací a střelmistr.

(5) Trhací práce smějí řídit a provádět podle jejich povahy a druhu jen

1. a) technický vedoucí trhacích prací — jde-li o trhací práce velkého rozsahu nebo za zvlášť nebezpečných okolností (odstavec 19),
2. b) střelmistr — jde-li o trhací práce menšího rozsahu. Trhací práce velkého rozsahu nebo za zvlášť nebezpečných okolností smí střelmistr provádět jen podle pokynů a pod přímým dozorem technického vedoucího trhacích prací.
   1. A. Technický vedoucí trhacích prací.

      (6) Technického vedoucího trhacích prací (dále jen „technický vedoucí”) schvaluje výkonný orgán krajského národního výboru,*) příslušný podle bydliště nebo pracoviště žadatele. Zástupcem technického vedoucího může být určen jen pracovník, který má kvalifikaci a oprávnění technického vedoucího.

      (7) Průkaz o schválení může vydat jen státně spolehlivé osobě starší 20 let, která má prokazatelně teoretické i praktické znalosti jak zemních, tak i trhacích prací, jakož i odborné zkušenosti v projektování odstřelů a v jejich provádění, zná předpisy o bezpečném provádění trhacích prací a má střelmistrovský průkaz.

      (8) Odborné znalosti prokáže žadatel průkazem o úspěšném složení zkoušky před komisí, kterou ustanoví ministerstvo stavebnictví. Praktické zkušeností v oboru trhacích prací na staveništích a v lomech je nutno prokázat potvrzením o příslušné činnosti po dobu aspoň 6 měsíců.

      (9) Průkaz o schválení opravňuje technického vedoucího k řízení a provádění trhacích prací na celém území státu. Výkonný orgán krajského národního výboru však může své schválení omezit na trhací práce určitého rozsahu nebo druhu.

   1. B. Střelmistr.

      (10) Funkci střelmistra smějí vykonávat jen osoby, které mají střelmistrovský průkaz, vydaný výkonným orgánem krajského národního výboru podle § 30 vyhlášky.

      (11) Střelmistrovský průkaz vydá výkonný orgán krajského národního výboru jen státně spolehlivým osobám starším 19 let, které vykonaly střelmistrovskou zkoušku. Tato zkouška se skládá před zkušební komisí u výkonného orgánu krajského národního výboru.

      (12) Ke zkoušce smějí být připuštěny jen osoby podle lékařského posudku fysicky a duševně zdravé, které pracovaly alespoň 1 rok v tom pracovním oboru, pro který žádají střelmistrovský průkaz, a z toho nejméně 6 měsíců jako pomocníci střelmistra.

      (13) U absolventů škol technického směru (stavebních a báňských škol průmyslových, vysokých škol inženýrského stavitelství a vysokých škol báňských) se praxe nevyžaduje.

      (14) Střelmistrovi smí vedení podniku (závodu) vyměřit jen takový pracovní úsek, aby mohl přesně dodržovat předpisy o trhacích pracích a zacházení s výbušinami.

      (15) Při přípravě trhacích prací smějí střelmistrovi pomáhat jako jeho pomocníci jen spolehliví zaměstnanci starší 18 let. Tyto osoby musí být předem poučeny o rozsahu pomocných prací, o základních vlastnostech používaných výbušin a o bezpečném provádění přiděleného úkolu.

      (16) Pomocníci střelmistra smějí provádět jen tyto pomocné práce:

      1. a) přenášet trhaviny ze skladiště na pracoviště (nikoli však rozbušky ani bleskovice),
      2. b) nabíjet vývrty neadjustovanými náložkami trhavin,
      3. c) ucpávat vývrty, kromě prvních 20 cm ucpávky, pokud je ucpávka přímo nad roznětnou náložkou,
      4. d) odřezávat a připravovat zápalnice,
      5. e) rozněcovat zápalnice roznětných náloží,
      6. f) třídit neadjustované palníky podle odporu,
      7. g) při elektrickém roznětu pokládat hlavní roznětné vedení od roznětnice k drátům palníků (elektrických rozněcovačů); nesmějí však spojovat dráty palníků (elektrických rozněcovačů), připojovat konce drátů roznětného vedení k roznětnici a odpalovat,
      8. h) pomocné práce při zneškodňování selhávek, avšak jen v případech nezbytně nutných a jen za stálá přítomnosti a dozoru střelmistra.

      (17) Pomocníci střelmistra mohou pracovat jen pod přímým dozorem a odpovědností střelmistra a podle jeho pokynů.

      (18) O střelmistrech pověřených trhacími pracemi se vede na závodě záznam, který obsahuje údaje o průkazu, jejich způsobilosti a oprávnění. Do tohoto záznamu se zapisují zároveň pomocníci střelmistra a osoby, které se zaučují, aby získaly praktický výcvik, požadovaný pro střelmistrovské zkoušky.

(19) Za trhací práce velkého rozsahu nebo prováděné za zvlášť nebezpečných okolností se považují

1. a) trhací práce, při nichž se použije hlubinných širokých vrtů (clonové odstřely),
2. b) trhací práce na stavbách údolních přehrad,
3. c) bourání továrních komínů, budov, mostů v zastavěných oblastech,
4. d) trhací práce, při nichž se rozněcuje najednou více než 100 kg výbušin,
5. e) trhací práce v hustě obydleném území, při nichž se rozněcuje najednou více než 30 kg výbušin,
6. f) trhací práce v místech, kde je nebezpečí vzniku výbušných směsí, plynů, par nebo hořlavých prachů se vzduchem.

(20) Trhací práce velkého rozsahu mohou být prováděny jen s povolením výkonného orgánu krajského národního výboru po předložení a schválení technického projektu.

(21) K žádosti je nutno připojit ve dvojím vyhotovení technický projekt odstřelu, a to

1. a) situační výkres okolí pracoviště do vzdálenosti 1000 m od krajních náloží se zakreslením ohroženého území a stanovišť hlídek,
2. b) technickou zprávu se zdůvodněním projektu,
3. c) plán postupu prací,
4. d) určení technického vedoucího a jeho zástupce; u prací uvedených v odstavci 19 písm. a), c) a d) se dále ještě požadují
5. e) podrobné propočty náloží,
6. f) plán a propočet roznětné soustavy.

(22) Správnost údajů předložených výkazů a propočtů a všech podkladů uvedených v projektu a jeho přílohách potvrdí technický vedoucí.

(23) Žádost s technickým projektem je nutno předložit výkonnému orgánu krajského národního výboru nejméně 14 dní před započetím prací spojených s odstřelem.

(24) Výkonný orgán krajského národního výboru v dohodě se správou veřejné bezpečnosti s největším urychlením rozhodne s přihlédnutím k podmínkám sděleným orgány povolanými hájit obecné zájmy, které by mohly být dotčeny trhacími pracemi, a zpravidla po komisionální prohlídce místa a stanoví podmínky, za kterých se odstřel povoluje.

(25) Dokud nebyl technický projekt schválen, nesmí se začít s jakýmikoli pracemi. Všechny odstřely u trhacích prací uvedených v odstavci 19 a u clonových odstřelů [odstavec 19 písm. a)] mimo to také navážení výbušin, je podnik, který provádí odstřel, povinen předem hlásit správě veřejné bezpečnosti.

(26) K trhacím pracím s výbušinami se smějí používat

1. a) jen trhaviny, rozněcovadla, roznětnice a měřicí přístroje, které povolí používat ministerstvo nadřízené podniku, v němž se výbušiny nebo zařízení používají, a to při dodržování podmínek, stanovaných v povolovacím výměru a uvedených v příslušných částech těchto směrnic; ministerstvo si může vyhradit schvalování také jiných zařízení, která jsou používána při trhacích pracích (střelmistrovské kleště apod.); používaný schválený ohmmetr musí být aspoň jednou za rok porovnán s jiným dobře ukazujícím odporovým můstkem, což provede odborné místo určené ministerstvem;
2. b) jen trhaviny, rozněcovadla a měřicí přístroje, které opatřilo vedení podniku (závodu).

(27) Trhavin se smí používat jen ve tvaru náložek, dodaných výrobcem. Pokud není těmito směrnicemi stanovena výjimka, může ji povolit ministerstvo nadřízené podniku, v němž se trhaviny používají, v povolení podle odstavce 26 písm. a) směrnic.

(28) Ve tvaru náložek se nemusí nabíjet černý trhací prach, pokud se nabíjí do vrtů skloněných pod větším úhlem než 450 od vodorovné roviny, a při nabíjení náloží do spár a trhlin, pokud do nich padá vlastní vahou.

(29) Půlení nebo jakékoli řezání a přesypávání náložek trhavin je zakázáno.

(30) Výjimka z tohoto ustanovení se připouští u práškových trhavin amonoledkových při trhání balvanů vývrtovými náložemi, pokud tyto nálože jsou menší než 50 g a vrty naprosto suché.

(31) U trhacích prací uvedených v odstavci 19 směrnic, může povolit výjimku výkonný orgán krajského národního výboru při povolovacím řízení podle odstavce 20 směrnic.

(32) Před nabíjením vývrtů je nutno zkontrolovat nabijákem hloubku, směr a průměr vývrtu. Nesprávně umístěné a nevyčištěné vývrty nesmí střelmistr nabíjet. Rovněž nesmí nabíjet vývrty, jejichž průměr není větší alespoň o 5 mm než průměr náložek, měřeno na konci vývrtu.

(33) Nabíjí-li se vlhké nebo mokré vývrty hygroskopickými výbušinami, je nutno trhavinu s roznětnou částí chránit vodotěsným obalem.

(34) Při nabíjení je nutno se řídit těmito zásadami:

1. a) sypat černý trhací prach do vývrtů se smí jen zinkovou nebo bakelitovou nálevkou, jejíž délka trubice se rovná hloubce vývrtu. Hluboké vývrty, u nichž nelze již nálevky použít, nabíjejí se černým trhacím prachem v náložkách;
2. b) při nabíjení je nutno zacházet s nálevkou opatrně. Nálevka nesmí být prudce z vývrtu vytahována. Je zakázáno posunovat trhavinu nálevkou do vývrtu a natřásáním nálevky dopravovat trhavinu do vývrtu;
3. c) tam, kde není možno použít k nabíjení sypaných trhavin nálevky (úzké trhliny, spáry), je dovoleno výjimečně nabíjet trhavinu bez nálevky, a to se schválením bezpečnostního technika podniku;
4. d) zakazuje se mít v blízkosti vývrtů, nabíjených sypanou trhavinou, železné nářadí, náčiní a vůbec železné předměty;
5. e) bylo-li zjištěno, že ve vývrtu zůstaly úlomky vrtákového břitu, které se nedají čištěním vývrtu odstranit, musí se před nabíjením sypaným trhacím prachem ucpat vývrt u dna na délku 10 cm;
6. f) náložky nesmějí být do vývrtu násilím vtlačovány a zatloukány; smějí být pouze k sobě nabijákem přitlačovány;
7. g) nabíjí-li se do vývrtu více náložek, nesmějí být spolu svazovány nebo jinak k sobě připevňovány.

(35) Při sklípkování vývrtů a také tam, kde se používá jednoho a téhož nabíjeného prostoru k opětnému nabíjení, nesmí být používáno chlorátových trhavin.

(36) a) Před dalším nabíjením prostoru vývrtu pro sklípkování musí být vývrt očištěn od doutnajících zbytků;

1. b) k čištění vývrtů nesmí být použito textilních látek s roztřepaným pletivem;
2. c) tam, kde je zaveden stlačený vzduch, musí se čistit vývrty, které se sklípkují, vyfoukáváním s pomocí trubek z nejiskřícího materiálu, nejlépe gumové hadice.

(37) Sklípky a trhliny smějí být znovu a opětovně nabíjeny až po uplynutí 60 minut po odpálení předchozí nálože. Tuto čekací dobu je možno, zkrátit na 15 minut, bylo-li použito amonoledkové trhaviny a byl-li vývrt po uplynutí této čekací doby vyfoukáván po 5 minut stlačeným vzduchem.

(38) Použije-li se k dalšímu sklípkování sypané trhaviny, musí se před nabíjením celého určeného množství trhaviny nejdříve nabít po uplynutí čekací doby — odstavec 37 — něco trhaviny. Nedošlo-li ke vznícení malého předem nabitého množství trhaviny, je možno doplnit nálož zbytkem určeného množství trhaviny.

(39) Roznětné náložky se nabíjejí takto:

1. a) roznětná náložka se zápalnicí nebo se zápalnicí adjustovanou rozbuškou, která se vkládá do vývrtu poslední, musí být tak otočena, aby její konec s rozbuškou byl obrácen směrem ven z vrtné díry; totéž platí i pro elektrické palníky;
2. b) roznětná náložka s bleskovicí se nabíjí jako první náložka u dna vývrtu. Při lisovaném trhacím, prachu a trhacím prachu ve formě náložek se nabíjí roznětná náložka s bleskovicí jako poslední do vývrtu směrem k jeho ústí;
3. c) roznětná náložka s palníkem adjustovaným rozbuškou se nabíjí buď jako předposlední náložka směrem k ústí vývrtu, nebo se nabíjí uprostřed nálože, nebo jako první u dna vývrtu;
4. d) při vývrtech s vodní ucpávkou (odstavec 69) musí být roznětná nálož nabita uprostřed nálože nebo přímo u dna vývrtu.

(40) Před nabíjením je nutno odstranit obal lisovaného trhacího prachu, aby prach jedné náložky přilehl na prach druhé náložky.

(41) Zakazuje se nabíjet roznětnou náložku s hořící zápalnicí.

(42) Nabijáky smějí být jen ze dřeva, pryže nebo nekovových umělých hmot a jejich průměr nesmí být menší, než je průměr náložek. U vrtů delších než 3 m mohou být díly nabijáku spojovány kováním z kovu, který nezpůsobuje jiskry, nebo z umělé hmoty.

(43) Při práci s nabijákem a při nabíjení vývrtu trhavinou musí být střelmistr vždy stranou od vývrtu a musí uchopit nabiják dlaní bočně, nikoli za jeho konec.

(44) Náložky práškových amonoledkových trhavin je nutno před nabíjením mírně zkypřit, až není cítit hrudky trhaviny. Nesmí se ale přitom poškodit obal náložky.

(45) Je zakázáno vtlačovat náložky plastických nitroclycerinových trhavin (Gelatine-Donarit) do vývrtů stlačeným vzduchem.

(46) Po ukončení nabíjení musí být zbývající trhaviny a rozněcovadla ihned odstraněny z místa trhání.

(47) Adjustovat rozněcovadla, a to jen v množství podle počtu připravených vrtů, smí pouze střelmistr krátce před nabíjením. Adjustovat smí jen při vrtu nebo na chráněných místech zvláště k tomu určených.

(48) Osoba pověřená vedením skladiště výbušin přezkouší došlou zásilku zápalnic na dobu hoření, a to z každých 50 svitků kus zápalnice dlouhý 100 cm. Před zkoušením doby hoření odřízne se na každém konci zkoušeného kusu několik cm zápalnice, avšak tolik, aby zkoušený kus měl po odříznutí 100 cm. Tento kus má hořet asi 125 vteřin. Je-li doba hoření menší než 110 vteřin nebo větší než 140 vteřin, nesmí být zápalnice použito. Zkušební kusy zápalnic je nutno odebrat z těch svitků balíků, které jsou stočeny do nejmenšího průměru, tj. z těch, které jsou umístěny nejblíže ke středu balíku.

(49) Svitky zápalnic je nutno opatrně rozvinovat a narovnávat. Chladem ztuhlé zápalnice ve svitcích se rozvinují a narovnávají v teplé, místnosti. Před použitím se zápalnice protáhne rukama, aby prachová duše nebyla přerušena.

(50) Výsledky těchto zkoušek se zapíší do zvláštní knihy.

(51) Střelmistr provede krátce před upotřebením zevní prohlídku zápalnice a přezkouší její dobu hoření. Zjistí-li při zkoušce povrchu zápalnice nebo doby jejího hoření závadu, zajistí kontrolní štítky a zbývající část zbytku zápalnice a odevzdá jej vedoucímu pracoviště.

(52) Zkoušku na dobu hoření provede namátkou tak, že z každých 5 svitků, které obdrží ze skladiště, přezkouší kus 100 cm dlouhý. Zkoušení doby hoření střelmistrem se děje stejně, jak stanoví odstavec 48. Nevyhovují-li zkoušené zápalnice, zkouší se takto každý svitek zápalnice.

(53) O výsledku zkoušek zápalnic vede střelmistr zvláštní záznam. Společný záznam o zkouškách se může vést na těch pracovištích, kde zkoušky zápalnic po dojití zásilky zápalnic a zkoušky krátce před upotřebením zápalnice provádí jedna a táž osoba.

(54) Vadné zápalnice vrátí závod výrobci nebo je zničí.

(55) Rozbuška k zápalnici se smí připevnit jen rozbuškovými kleštěmi, které dodá vedení pracoviště.

(56) V mokrých nebo vlhkých vývrtech je nutno použít vodotěsné zápalnice. Při adjustování zápalnice rozbuškou v těchto vývrtech se musí spojení zápalnice s rozbuškou isolovat isolační páskou nebo jiným vlhkuvzdorujícím prostředkem (vosk, parafin nebo isolační tmely). K isolaci se nesmí používat tuků (vaseliny atd.).

(57) Pro zápalnice, které se vyrábějí na zvláštní objednávku pro mimořádné poměry, např. pro nízké nebo vysoké teploty, platí kromě úředních povolovacích podmínek ještě návod výrobce, jak se má s touto zápalnicí zacházet.

(58) Každá osoba, která odebrala rozbušky nebo elektrické rozbušky ze skladu, musí je mít až do jejich užití ve zvláštních schránkách (pouzdrech), označených nápisem „Rozbušky”. Tuto schránku dodá vedení závodu. Schránka s rozbuškami musí být dopravována odděleně od schránek (brašen) s trhavinami.

(59) Rozbušku nebo elektrickou rozbušku smí vybírat ze schránky jen střelmistr, a to těsně před zhotovením roznětné náložky, krátce před nabíjením a jen přímo na místě trhací práce. Toto ustanovení neplatí v případě trhací práce při hloubení šachty nebo studny, kdy je dovoleno zhotovovat roznětné náložky na povrchu; na místo trhací práce je dopraví střelmistr. Tato výjimka podléhá schválení inspekce práce, která stanoví potřebné podmínky.

(60) Délka náložky, do níž se vkládá rozbuška k zhotovení roznětné náložky, musí být nejméně 50 mm.

(61) Rozbuškou adjustovaná zápalnice se zavede do náložky tak, aby horní okraj rozbušky byl v rovině s trhavinou. Náložka se připojí k zápalnici ovázáním tenkým motouzem okolo konce obalového papíru, který tím těsně přilehne k zápalnici. Rozbuška musí být upevněna v roznětné náložce tak, aby se z ní při nabíjení nevytáhla.

(62) Roznětná náložka s adjustovaným elektrickým palníkem anebo s elektrickou rozbuškou se zhotovuje stejně jako roznětná náložka s adjustovanou zápalnicí. Dráty palníku i elektrické rozbušky zůstanou až do zapojení do roznětného okruhu (po nabíjení) spojeny nakrátko.

(63) Roznětných náložek se smí připravit jen tolik, kolik je jich nutně třeba k připravovaným roznětům. Roznětné náložky se smějí nabíjet do vývrtů teprve po ukončení všech přípravných prací a po odchodu všech nezúčastněných osob z ohroženého území.

(64) Nespotřebují-li se výjimečně roznětné náložky, musí být odevzdány vedení závodu ke zničení; Nespotřebované nebo z jiného důvodu nepoužité roznětné náložky se nesmějí rozebírat na původní součásti. Adjustované náložky se nesmějí ukládat do skladišť.

(65) Ucpávka musí zaplnit celý vývrt až po jeho ústí. Musí být dlouhá nejméně 50 cm. U krátkých vývrtů, kde není možno dodržet tuto podmínku, musí se délka ucpávky rovnat alespoň ½ délky nálože.

(66) Jako ucpávky může být použito sypké nebo plastické hmoty.

1. a) Svislé vývrty se ucpávají pouhým nasypáním sypké ucpávkové hmoty. Mírně ukloněné vývrty se ucpávají sypkou hmotou v papírových obalech na způsob náložek;
2. b) ucpávka z plastické hmoty, prostá tvrdých částí (kamínků, hrudek), se zhotovuje postupným zasouváním šišek z této hmoty do vývrtů.

(67) Do vývrtů se zatlačuje plastická ucpávka lehce nabijákem, pouze při ústí delšího vývrtů nejvýše na hloubku 30 cm upěchuje se lehkými údery.

(68) Každé násilné vtlačování a ubíjení ucpávky ve vývrtu je zakázáno s výjimkou kratších vývrtů než 40 cm a nabitých sypkým trhacím prachem, kde je dovoleno poslední třetinu ucpávky u ústí vývrtů údery dřevěné palice na nabiják ubíjet, avšak za podmínky, že ⅓ ucpávky, ležící na náloži, se volně vpraví do vývrtů a že se další třetina ucpávky lehce přitlačí, až upěchuje.

(69) Jsou-li vývrty naplněny vodou, může voda plně nahradit ucpávku, je-li výška její hladiny nad trhavinou větší než 100 cm. K trhací práci pod vodou lze použít jen trhavin vodovzdorných, což jsou pro práci ve stavebním průmyslu hlavně Gelatine-Donarit a tritol.

(70) K rozněcování sypané nálože trhacího prachu zápalnicí se zhotoví uzel na konci zápalnice, který se vloží do sypané nálože. Uzel je třeba na několika místech naříznout až na duši zápalnice.

(71) K rozněcování sypkého trhacího prachu v papírovém obalu (náložky) se postupuje podle odstavce 70.

(72) Při mělkých vývrtech (trhání balvanů, druhotné drobení bloků) se sypanou náloží trhacího prachu se zápalnice na jednom konci rozpoltí a obě půlky se zahnou od sebe, načež se vloží do vývrtů.

(73) Konce zápalnic, které vyčnívají z vývrtů, musí se nechat volně, viset, nesmějí se svinovat a svinuté smyčky zasunovat do vývrtů. Zápalnice musí vyčnívat z vývrtů nejméně 20 cm, při použití trhacího prachu nejméně 1 m.

(74) Při více než 2 roznětech pomocí zápalnice jednou osobou je zásadně nutno vždy provádět časovou kontrolu rozněcování. K tomu účelu se použije zažehovač s výstražným světlem. Není-li zažehovač s výstražným světlem k disposici, nutno použít k časové kontrole rozněcování zápalnic kontrolní zápalnice.

(75) Kontrolní zápalnice je kus normální zápalnice, odříznutý ze svitku a opatřený zvláštní pyrotechnickou rozbuškou. Musí být kratší než nejkratší rozbuškou adjustovaná zápalnice, a to o takovou délku, aby doba hoření umožnila po výbuchu rozbušky kontrolní zápalnice klidný a bezpečný odchod střelmistra a jeho pomocníků do úkrytu. Nesmí být delší než 60 cm.

(76) Kontrolní zápalnice označí se tak (páskem apod.), aby se odlišovala od ostatních adjustovaných zápalnic.

(77) Kontrolní zápalnicí je dovoleno také zažehovat zápalnice náloží. Kontrolní zápalnice, kterou se zažehuje, nemá i zvláštní pyrotechnickou rozbušku.

(78) Při více než 5 současných roznětech na jednom pracovišti je nutno použít dvou stejně dlouhých kontrolních zápalnic, které se roznítí současně. Alespoň jedna z nich musí být opatřena pyrotechnickou rozbuškou.

(79) Kontrolní zápalnicí rozněcuje střelmistr, a to dříve, než se začne s roznícením adjustovaných zápalnic náloží.

(80) Jakmile kontrolní zápalnice dohoří nebo vybuchne její pyrotechnická rozbuška, musí střelmistr i jeho pomocníci ihned přestat s dalším rozněcováním zápalnic náloží a odejít do úkrytu. Stanovení délky jednotlivých zápalnic a způsob jejich rozněcování je třeba tak organisovat, aby zápalnice všech náloží byly zažehnuty nejpozději v okamžiku dohoření kontrolní zápalnice.

(81) K zažehování zápalnic se smí použít zápalek, navazovacích zažehovačů, zažehovačů s výstražným světlem nebo zápalnic, které se nařežou až na prachovou duši v určitých vzdálenostech stejně daleko od sebe. Nesmí se zažehovat plamenem karbidové lampy.

(82) Rozněcuje-li se více náloží, střelmistr určí pořadí, v jakém se má zažehovat. Zápalnice se zažehují v souhlasném pořadí se směrem ústupu z pracoviště. Zápalnice, které mají být takto postupně odpáleny a jsou blízko zažehovaných zápalnic, musí být bezpečně chráněny před přeskočením plamene.

(83) Se zažehováním zápalnic se smí začít teprve, až všechny nálože jsou připraveny k roznětu, ohrožené území je vyklizeno a hlídkami uzavřeno a pro zažehující zaměstnance je zajištěn rychlý ústup z pracoviště.

(84) Zažehuje-li se více náloží na jednom pracovišti, smí zažehovat střelmistr nejvýše se dvěma pomocníky a všichni musí zažehovat současně. V úzkých štolách (až do 120 cm šířky) smí zažehovat jen sám nebo nejvýše s jedním pomocníkem. Střelmistr musí celý roznět organisovat tak, aby bylo možno všechny rány, které vyjdou, bezpečně počítat (aby nedošlo ke splynutí dvou nebo více ran v jediný výbuch).

(85) Zažehuje-li se zažehovači s výstražným světlem, smí v místech naprosto suchých a schůdných zažehovat jedna osoba až 8 zápalnic; nejsou-li splněny tyto podmínky, nejvýše 5.

(86) Střelmistr s pomocníkem počítá v krytu výbuchy náloží. Jestliže se jejich počty rozcházejí, platí počet toho z nich, který napočítal méně.

(87) Po odstřelu smí se vystoupit z krytu teprve na daný signál, který se smí dát jen na přímý pokyn střelmistra. Střelmistr smí vystoupit z krytů a provést prohlídku místa odstřelu nejdříve za 15 minut po výbuchu poslední nálože, jestliže podle počítání všechny nálože vybuchly.

(88) Při nevybuchlé nebo jen částečně vybuchlé náloží (selhávce) je vyčkávací doba 30 minut. Stejně dlouho je nutno čekat, jestliže evidence výbuchů náloží je obtížná.

(89) Pro jeden roznětný okruh se smí použít jen bleskovic od téhož výrobce a téže výrobní série.

(90) Bleskovice musí se před použitím prohlédnout a přezkoušet na účinnost. Střelmistr pečlivě bleskovici prohlédne a přesvědčí se, zda-li má neporušený povrch, zda její průměr je po celé délce stejný a zda její délka, odpovídá údajům na cívce. Při funkční zkoušce bleskovice zejména si ověří její spolehlivost na roznět rozbuškou, spolehlivý přenos ve spojích a uzlech a pracuje-li za určitých abnormálních podmínek (při vysoké teplotě, silném mrazu, pod vodou a podobně), spolehlivost iniciace náložky roznětné a přenos detonace.

(91) Bleskovice se smí řezat jen ostrým nožem kolmým řezem na podloženém prkénku z měkkého dřeva.

(92) Při řezání se bleskovice odvine z cívky tak, aby řezání mohlo být prováděno 10 m od cívky, na které zůstává zbytek bleskovice. Po provedení každého řezu se odstraní zbytky výbušiny nebo se provádí řez na jiném místě podložky.

(93) Potřebné kusy bleskovice musí se odříznout dříve, než se bleskovici adjustují náložky. Řezat bleskovicí, spojenou s rozbuškou nebo náložkou, je zakázáno.

(94) V okolí místa, kde se bleskovice řeže, nesmí být druhá cívka s bleskovici, rozbušky ani jakékoli jiné výbušiny. Při řezání bleskovice nesmí být přítomna druhá osoba.

(95) Bleskovice se smí připojit k roznětné části (rozbušce, elektrické rozbušce, po případě k hlavní větvi bleskovice) až po uložení a utěsnění všech náloží ve vývrtech, jako poslední operace před odchodem střelmistra do úkrytu. Spojení musí být chráněno před pádem kamene nebo před jiným nárazem. V okamžiku připojování bleskovice na roznětnou část musí být již všechen pomocný personál v úkrytu.

(96) Rozbuška se zápalnici nebo elektrická rozbuška se přiloží ke konci bleskovice a spojí s bleskovicí pevným ovinutím motouzem nebo isolační páskou.

(97) Spojení bleskovice s roznětnou náložkou se provede ovinutím bleskovice aspoň pěti závity kolem náložky a pevným zauzlením bleskovice. Oviny musí přiléhat těsně k sobě. Spojení bleskovice s náložkou z plastické trhaviny lze provést též protažením bleskovice otvorem, vytvořeným v celé délce náložky pomocí slabě konického kolíku z hlazeného dřeva nebo kovu, který nezpůsobuje jiskry. Pevnost spojení bleskovice s náložkou se v tomto případě zajistí zauzlením bleskovice na spodní části náložky.

(98) Doporučuje se spojovat bleskovice pomocí dobře utaženého uzlu „na osmu”. Jinak je možné jednotlivé kusy bleskovice spojovat také tak, že se konce přiloží k sobě na délku asi 20 cm a spojí ovinutím motouzem, po případě měkkým drátem, přes který se ovine isolační páska.

(99) Spojování dvou částí bleskovice pomocí rozbušky pouhým přiložením není dovoleno.

(100) Odnože bleskovic musí se na hlavní bleskovici tak zapojit, aby směr šíření detonace podél odboček souhlasil se směrem šíření detonace podél hlavní linky bleskovice. Bezpodmínečně je nutno vystříhat se ostrých záhybů bleskovice. Jednotlivé odnože bleskovice musí s hlavní bleskovicí svírat úhel nejméně 90° ve směru postupujícího roznětu, při čemž přechod musí být co nejvíce zaoblen. Použití uzlů je v tomto případě pro spolehlivost přenosu výhodnější než spojování jednotlivých větví bleskovice přeložením a ovinutím motouzem, popřípadě isolační páskou.

(101) Při zdvojeném bleskovicovém roznětu musí se oba okruhy odpálit současně.

(102) Od místa rozněcování bleskovice k vývrtům musí být bleskovice kladena přímočaře. V každém případě je nutno vyvarovat se smyček, ohybů a vzájemného křižování jednotlivých částí bleskovice. Bleskovice smějí být kladeny vedle sebe tak, aby jejich vzájemná vzdálenost nebyla nikdy menší než 20 cm.

(103) Bleskovice pentritová smí být použita pro trhací práce pod vodou nebo ve vlhku, jen když nemá poškozený povrch. Konce bleskovice musí být dobře utěsněny, aby duše bleskovice nenavlhla.

(104) Zapojení celého roznětného systému provede osobně střelmistr, který odchází do úkrytu zásadně jako poslední.

1. A. Elektrické rozněcovače.

   (105) Pro jeden roznětný okruh se smějí použít jen elektrické rozněcovače téhož výrobce a téže výrobní série.

   (106) Než se elektrické rozněcovače (palníky a elektrické rozbušky) vydají ze skladiště, podrobí se prohlídce, přezkouší se jejich vodivost a roztřídí se podle naměřeného ohmického odporu. Rozdíl v naměřených ohmických odporech mezi elektrickými palníky jednoho roznětného okruhu nesmí být větší než 0,5 ohmu, pokud ministerstvo, nadřízené podniku provádějícímu trhací práce, nestanoví pro ten který druh rozněcovače jinak. Svazky rozněcovačů se stejným odporem opatří se štítkem a údajem odporu v ohmech.

   (107) Prohlížet, zkoušet a třídit elektrické rozbušky smí jen střelmistr. Měření odporu smí provádět jen schváleným ohmmetrem [viz odstavec 26 písm. a)]. Měrný proud při zkouškách smí být nejvýše 25 mA.

   (108) Konce drátů přezkoušených elektrických rozbušek, které střelmistr ve skladišti přebírá, spojí se nakrátko. Před spojením nakrátko je třeba konce drátů pečlivě očistit. Krátká spojení drátů smějí se uvolnit teprve bezprostředně před jejich zapojením do roznětného okruhu nebo na zkušební přístroj.

   (109) Elektrické rozbušky mohou se zkoušet na vodivost a třídit podle odporů, jen je-li zkoušející chráněn pevnou stěnou, nebo je-li rozbuška umístěna v ochranném ocelovém válci. V blízkosti místa zkoušky nesmí být více než 50 elektrických rozbušek.

   (110) Konce okruhu elektrických rozbušek musí být pečlivě isolovány až do okamžiku jejich připojení na roznětné vedení. Okruh elektrických rozbušek, vložených do roznětných náloží, se nesmí nikdy přezkušovat na místě náloží.

1. B. Roznětné elektrické vedení.

   (111) Střelmistr smí odpálit současně více ran, jen když nálože jsou spojeny za sebou. Spojovat nálože vedle sebe nebo v kombinacích smí jen tehdy, má-li k tomu výslovné oprávnění od výkonného orgánu krajského národního výboru, poznamenané na střelmistrovském průkazu, nebo pracuje-li pod dozorem technického vedoucího.

   (112) Roznětný okruh musí vyhovovat příslušné státní normě;*) přitom však jsou vyloučeny vodiče neisolované, ale je možno podle okolností používat vodičů i průřezů menších než 1,5 mm², nejméně však 0,8 mm².

   (113) Na zřízení roznětného vedení se smí používat jen vodičů nejméně s isolací J (jednoduchá gumová isolace tloušťky aspoň 0,4 mm), ve vlhkých místech musí mít vodiče nejméně isolací G (dvojitá různobarevná gumová isolace s ochranným obalem z vhodně napuštěného vláknitého opletení). Vodiče musí být z dobře vodivého materiálu, nejlépe z mědí. Při použití železných vodičů musí být průřez nejméně 2 mm². Hliníkových vodičů nesmí být používáno.

   (114) Konce vodičů, které se spojují, musí se odisolovat a kovové jádro je nutno řádně očistit v takové délce, aby spoj mohl být proveden nejméně pěti skruty. Zaháčkovat konce drátů není dovoleno.

   (115) Ve vlhkých nebo mokrých místech se na zkroucené spoje nasunou isolační rychlospojky vyplněné vaselinou. Ve vlhkých místech může se spojení pečlivě obalit isolační páskou. Isolační rychlospojky je nutno nasunout na zkroucené spoje také tam, kde je nebezpečí bludných proudů.

   (116) Roznětný okruh musí být ve vzdálenosti nejméně 20 m od vedení silnoproudého napětí; nelze-li tuto vzdálenost dodržet, musí být silnoproudé vedení vypnuto před připojením palníků na roznětný okruh.

   (117) Dráty vedení, které slouží k zvláštním účelům (seismograf apod.), musí se vzhledem a barvou lišit od drátů roznětného okruhu a musí být od nich spolehlivě isolovány.

   (118) Země, různých kovových předmětů nebo vody se nesmí používat místo zpětného elektrického vedení.

   (119) Roznětné vedení musí být na obou koncích pečlivě nakrátko uzavřeno až do okamžiku úplného propojení celého roznětného okruhu. Před připojením palníků na roznětné vedení musí být toto vedení přezkoušeno na vodivost.

   (120) Jestliže se předpokládá existence bludných proudů o nebezpečném napětí, musí být podnikem po dobu trhací práce provedena zvláštní opatření na ochranu elektrických rozněcovačů proti bludným proudům (vypnutím elektrické sítě).

   (121) Inspekce práce jednotné odborové organisace může v místech ohrožených bludnými proudy určit další případná opatření.

   (122) Před vlastním roznětem náloží trhavin je nutno přezkoušet správné zapojení. Správné a řádné zapojení, zejména pokud se týče spojů, se zkouší schváleným ohmmetrem pro střelmistry. Celkový odpor roznětného okruhu nesmí přesahovat hodnotu, udanou na roznětném strojku, kterého se k odpálení nálože použije, aby bylo za všech okolností zaručeno, že roznětný proud bude mít intensitu nejméně 1 ampéru.

   (123) Roznětný okruh se smí zkoušet po prvním signálu jen z úkrytu a teprve, až všichni zaměstnanci se vzdálili za hranice výbuchem ohroženého území.

   (124) Konce drátů roznětného okruhu smí střelmistr připojil ke zdroji elektrického proudu až těsně před roznětem. Po roznětu musí od zdroje proudu konce roznětného okruhu ihned odpojit.

   (125) Blíží-li se bouřka nebo lze-li bouři očekávat, nesmí se elektrický roznět připravovat. Jsou-li však některé nebo všechny nálože již adjustovány roznětnými náložkami, musí se okamžitě odpálit. Po dobu místní bouřky nesmí zůstat neodpáleny. Není-li to možné, musí všechny osoby opustit okamžitě výbuchem ohrožené území a musí se učinit všechna pohotovostní opatření nařízená při normální trhací práci.

1. C. Zdroj proudu.

   (126) Jako zdroje proudu k elektrickému roznětu se smí použít jen roznětnic schváleného typu. Zdrojem proudu může být též střídavá síť malého nebo nízkého napětí, ale k roznětu lze v tom případě užít jen schváleného roznětného zařízení, pozůstávajícího z dvojpólového vypínače a z dvojpólového přerušovače (odstavce 132 a 133). Zařízení musí být tak upraveno, aby proud v roznětném okruhu nebyl závislý na okamžiku zapojení vzhledem k sinusovému průběhu napětí v síti a počet palníků zapojených v serii musí být jen takový, aby proud v roznětném okruhu byl nejméně 1 A. V místech s nebezpečím výbuchu třaskavých plynů a hořlavých prachů musí být délka proudového impulsu omezena na 4 milisekundy.

   1. a) Roznět roznětnicí.

      (127) K elektrickému roznětu se smí použít roznětnic jen schváleného typu, které dodá vedení podniku.

      (128) Roznětnice musí být tak zařízeny, aby nebylo možno zapnout proud bez zvláštního klíče, kliky atp. Klíč (kliku) musí mít u sebe vždy ten, kdo provádí odstřel. Střelmistrovi je zakázáno klíč (kliku) od roznětnice předávat nepovolaným osobám.

      (129) Roznětnice musí být uschovány na vhodném a suchém místě pod uzávěrou.

      (130) Roznětnice musí být jednou za rok a po každé opravě odborně přezkoušena zkušebním místem, které určí ministerstvo nadřízené podniku provádějícímu trhací práce, a výsledky zkoušek se zapíší do záznamu o roznětnici. Formuláře záznamu o roznětnici vydá ministerstvo.

   1. b) Roznět ze sítě.

      (131) Elektrického proudu ze silnoproudé sítě k roznětu náloží se smí použít jen s povolením výkonného orgánu krajského národního výboru a energetického rozvodného závodu, které stanoví podmínky, za kterých se smí odstřel provést.

      (132) Při roznětu proudem ze silnoproudé sítě musí být vedení k roznětu náloží připojeno k síti vypínačem pro všechny póly a přerušovačem spojeným za sebou. Vypínač i přerušovač musí být tak provedeny a zajištěny, aby se mohly zapínat jen zvláštním klíčem (klikou), jejž má u sebe střelmistr.

      (133) Přerušovač musí být tak zařízen, aby nebylo možno ponechat jej v zapjatém stavu.

      (134) Vedení mezd síti a vypínačem pro roznětný okruh musí být provedeno šňůrou v provedení aspoň HSS (dvojitá gumová isolace, vláknité opletení, textilní gumovaná páska, žíly jsou stočeny a olisovány gumou tloušťky nejméně 1,4 mm). Stav této šňůry musí být prohlédnut před každým odstřelem a poškozená šňůra musí být, vyřazena.

1. D. Postup po odstřelu.

   (135) Po odstřelu, i když k výbuchu nedošlo, musí se dráty roznětného okruhu odpojit a isolovat. Klíč od vypínače i přerušovače si ponechá ten, kdo provedl odstřel.

   (136) Použije-li se elektrických mžikových rozněcovačů, je čekací doba po odstřelu 5 minut. Toto ustanovení neplatí pro pracoviště pod zemí (ve štolách, v tunelech, ve studnách apod.); na těchto pracovištích smí střelmistr vystoupit z krytu a začít s prohlídkou místa odstřelu po uplynutí 5 minut, jestliže je pracoviště řádně vyvětráno. Jinak čeká až po vyvětrání pracoviště. Žádné podzemní pracoviště nesmí být považováno za vyvětrané, nebude-li dodávka čistého vzduchu do něho tak vydatná, aby zředila na bezpečnou míru jak otravné plyny, obsažené ve zplodinách po detonaci trhaviny, tak i obsah prachových částeček ve vzduchu po trhání. Příslušné normy jsou stanoveny předpisy ministerstva zdravotnictví.

   (137) Použijí-li se palníky časové (se zápalnici), je čekací doba 15 minut po detonaci poslední nálože. Použijí-li se palníky časované (se zpožďovací pyrotechnickou vložkou), je čekací doba 10 minut po detonaci poslední nálože.

   (138) Selžou-li nálože, je čekací doba po vypnutí elektrického zdroje 15 minut, bylo-li použito mžikových rozněcovačů, jinak 30 minut.

(139) V lomech, kde se denně konají trhací práce, mají se provádět pokud možno ve stejnou hodinu. Přesné dodržování doby odpalování není třeba při trhacích pracích pod zemí nebo v prostorách, kde je okruh nebezpečí omezen jen na ně.

(140) Vedení závodu má vypracovat časový rozvrh trhací práce a význam signálů během trhání. Časový rozvrh a oznámení o signálech musí být stále vyvěšeny v provozních budovách a na vhodných místech v sousedství lomu.

(141) Pro vlastní trhací práci je nutno vypracovat pasport, z něhož je hlavně zřejmé, kolik trhavin a rozněcovadel je pro trhací práce zapotřebí. Nespotřebuje-li se výjimečně pasportem stanovené množství trhavin a rozněcovadel, musí se zbytek ihned po směně vrátit do skladiště.

(142) Při trhacích pracích pod zemí je střelmistr povinen se přesvědčit, zda všechny osoby v okolí jsou v úkrytu a musí učinit vhodná opatření, aby se nikdo nemohl přiblížit k místu trhací práce. Je-li možno, že detonace náloží prorazí do sousedního pracoviště, musí se střelmistr postarat o varování osádky tohoto pracoviště a nařídit, aby se odebrala do vhodného úkrytu. Dokud se střelmistr nepřesvědčil, že se tak stalo, nesmí roznítit nálože. Není-li to možné, musí se postarat o zahražení sousedního pracoviště a o umístění tabulky s varováním před nebezpečím během trhací práce u zahrazeného místa.

(143) Není-li sousední pracoviště pod zemí osazeno a je-li nebezpečí proražení detonace nálože do něho, musí se střelmistr postarat o zahrazení tohoto pracoviště a o umístění hlídky a tabulky s varováním před nebezpečím vstupu během trhacích prací.

(144) Před začátkem práce na pracovišti pod zemí po trhání musí střelmistr pečlivě prohlédnout místo trhací práce, a jen přesvědčí-li se o úplné bezpečnosti další práce, může dovolit osádce návrat na pracoviště. Totéž platí i o blízkém sousedním pracovišti.

(145) Před započetím vrtacích prací musí být místa vrtů v okruhu asi 1 m důkladně očištěna, aby bylo možno zjistit po případě zbytky vývrtů (píšťaly) nebo selhané vývrty. Je-li možno předpokládat zvláštní nebezpečí, je třeba povolat střelmistra, který v tomto místě prováděl trhací práce.

(146) Při trhacích pracích v hloubení šachet a studní je nutno použít jen elektrického roznětu.

(147) Každý vývrt musí být odpálen v té směně, ve které byl nabit.

(148) Zůstanou-li z nějaké příčiny některé vývrty neodpálené, musí být až do doby odpálení hlídány.

(149) Zakazuje se zasouvat vrtáky nebo jiné kovové předměty do zbytků vývrtů po trhání.

(150) Nemohou-li se zaměstnanci závodu vzdálit při trhací práci na povrchu až za hranice ohroženého pásma a není-li nablízku vhodný přirozený kryt, musí být pro ně zřízen zvláštní bezpečný kryt.

(151) Zaměstnanci musí být při nástupu do závodu poučeni, kde se bezpečný úkryt nachází.

(152) Vytvoří-li se při výbuchu náloží nebezpečné převisy nebo skalní stěna se tak naruší, že dělníci pod ní pracující jsou ohroženi, musí vedoucí pracoviště dát převisy ihned odstranit a narušené stěny očistit a zajistit. Není-li to možné, musí dát nebezpečná místa ohradit a označit výstražnými tabulkami s výslovným zákazem práce až do odstranění nebezpečí.

(153) Zbytky trhavin a rozněcovadel, nalezené při nakládání kamene, musí se odevzdat ihned ke zničení. Zakazuje se zapalovat zbytky náloži trhacího prachu jakýmkoli způsobem.

(154) Po setmění se mohou konat trhací práce jen při dobrém osvětlení míst těchto prací a jejich širšího okolí. Dobře osvětleny musí být také dopravní a ústupové cesty. Při zacházení s trhavinami a rozněcovadly se nesmí používat otevřeného světla.

(155) Při nepříznivých povětrnostních podmínkách, jako při mlze nebo sněhu, musí být trhací práce co nejvíce omezeny.

(156) Zahájení trhacích prací musí být předem oznámeno výkonnému orgánu okresního národního výboru,*) který pro trhací práce, pro něž není třeba povolení výkonného orgánu krajského národního výboru podle odstavce 20, písemně stanoví podmínky, za kterých se odstřel povoluje. Jde-li o trhací práce v blízkosti dráhy, stanoví se podmínky se souhlasem příslušné správy dráhy; jde-li o trhací práce v blízkosti silnice, stanoví se podmínky se souhlasem správy dopravy rady krajského národního výboru.

(157) O zahájení trhacích prací v lomech se oznámení výkonnému orgánu okresního národního výboru nepodává, je-li lom schválen podle příslušných předpisů, k provádění trhacích prací byl dán souhlas a výkonný orgán okresního národního výboru stanovil podmínky, za kterých se smějí trhací práce provádět.

(158) Doba a místo provádění trhacích prací, rozsah nebezpečného pásma a význam varovných signálů, používaných při těchto pracích, se vyhlásí v sousedních obcích vyhláškami, místním rozhlasem apod.

(159) Při trhacích pracích trvalého rázu v lomech a na velkých stavbách se provede vyhlášení také na tabulích, postavených při všech vstupech na pracoviště, a na vhodných místech obvodu ohroženého území.

(160) Před odstřelem je třeba přikrýt nálože — je-li to podle zvláštních poměrů nutné a možné — tak, aby se části rozstřeleného materiálu příliš daleko nerozlétaly, Nálože se přikrývají haťovými rošty, spletí z drátů apod.

(161) Pokud rozsah ohroženého území není stanoven povolovacím rozhodnutím, určí jej vedoucí trhacích prací podle metody a druhu trhacích prací, místních podmínek a bezpečnostních opatření.

(162) Nebezpečné pásmo musí být řádně ohrazeno nebo uzavřeno řetězem hlídek, které je vyklidí a nedovolí nikomu vstoupit do nebezpečného pásma, dokud není dáno znamení o skončení odstřelu. Zejména musí být dobře střeženy silnice, cesty a pěšiny a v podzemí štoly, vedoucí k nebezpečnému pásmu.

(163) Jestliže nebezpečným pásmem projíždějí hromadné veřejné dopravní prostředky, je třeba dobu trhacích prací dohodnout s příslušným dopravním nebo jiným podnikem (orgánem).

(164) Hlídky musí být dostatečně početné a musí být vybaveny červenými látkovými praporky. Členové hlídky musí být střelmistrem o svých povinnostech řádně a prokazatelně poučeni.

(165) Počátek a konec odstřelu (vstupu a výstupu z krytu) musí být oznámeny varovnými zvukovými signály, dobře slyšitelnými na hranicích ohroženého území.

(166) Signály se dávají na pokyn střelmistra signální trubkou nebo sirénou s odlišným zbarvením zvuku od běžně používané sirény závodní, a to v tomto pořadí:

1. a) první signál oznamuje začátek odstřelu. Dává se dřív, než se začnou vkládat do vývrtů roznětné náložky, u náloží přiložených nebo usměrněných před dopravením roznětných náložek na pracoviště. Na toto znamení zaujmou hlídky své postavení a začnou vyklízet výbuchem ohrožené území. Teprve když v ohroženém území se nikdo nezdržuje, smí se začít s vkládáním roznětných náložek do vývrtů;
2. b) druhý signál se dává, když nálože jsou připraveny k roznětu a přikryty a v ohroženém území se již nikdo nezdržuje. Roznětný okruh při elektrickém roznětu musí být přezkoušen dřív, než se dá druhý signál;
3. c) třetí signál — nejdříve za minutu po druhém signálu — oznamuje první zažehnutí zápalnice, při elektrickém roznětu bezprostřední zapojení elektrického proudu. Střelmistr vyčká po roznětu v krytu po celou čekací dobu a teprve potom se přesvědčí o stavu pracoviště;
4. d) čtvrtý signál znamená konec odstřelu. Smí se dát teprve na pokyn střelmistra, který se přesvědčil na místě odstřelu, že nehrozí již nebezpečí. Teprve po čtvrtém signálu smí se vystoupit z krytu. Na tento signál se ruší hlídky a snímají se viditelná výstražná znamení.

(167) Signály první až třetí, které ohlašují přípravu a počátek odstřelu, musí být odlišné od signálu čtvrtého (ať již délkou nebo zvukově).

(168) Tam, kde se to jeví potřebným, musí se užívat k normálním signálům ještě signál z nouze (např. vběhne-li nějaká osoba do ohroženého území).

(169) Jsou-li během trhací práce zaměstnány osoby v provozních budovách s hlučným provozem (drtírny, kompresorovny atd.), které nemohou signály slyšet, musí je střelmistr osobně nebo poslem varovat před nebezpečím vběhnutí do ohroženého území.

(170) Běžně používaného signálního zařízení musí být používáno jen k vlastnímu varování (nikoli i pro jiné účely).

(171) Dojde-li při trhacích pracích k znečištění veřejných komunikací (zvláště úlomky kamene), je podnik, v jehož lomu se práce provádějí, povinen se postarat o včasné očištění těchto komunikací.

(172) Vyhledávat a zneškodňovat selhávky smí jen střelmistr, u něhož k selhávce došlo; jen není-li to možné ze závažných důvodů, může tyto práce provést také jiný střelmistr. Přitom je nutno vždy postupovat se zvýšenou opatrností.

(173) Zjistí-li střelmistr selhávku a nemůže ji sám ihned odstranit, učiní toto opatření:

1. a) selhávku zřetelně a nápadně označí způsobem, se kterým jsou všichni zaměstnanci obeznámeni, a je-li třeba, přístup k ní zahradí,
2. b) bude-li selhávku odstraňovat jiný střelmistr, osobně mu ji ukáže a řádně ho obeznámí se stavem selhané nálože, zejména se směrem a hloubkou vrtu, délkou nálože, druhem trhaviny, způsobem adjustace a roznětu a konečně s druhem a délkou ucpávky.

(174) Najdou-li zaměstnanci teprve během další práce selhávku, o níž do té doby nevěděli, jsou povinni přerušit práci a okamžitě to oznámit střelmistrovi.

(175) Každá selhávka (nevybuchlá nebo jen částečně vybuchlá nálož) musí být zneškodněna. Teprve po zneškodnění selhávky je dovolen přístup ostatním pracujícím do části pracoviště, kde byla selhávka.

(176) Selhané vývrtové nálože se smějí zneškodnit jedním z těchto způsobů:

1. a) odpálením nové pomocné nálože, umístěné ve vedlejším vývrtů téhož směru a téže délky ve vzdálenosti nejméně 30 cm od vývrtu původního; oba vývrty musí být rovnoběžné,
2. b) vyjmutím ucpávky selhané nálože a zavedením nové roznětné náložky do vrtu,
3. c) u náloží dynamonu, astralitu a černého trhacího prachu vypláchnutím ucpávky i nálože,
4. d) u náloží hlubokých méně než 50 cm volnou náloží, položenou těsně nad ústí vrtu.

(177) Odstranit selhávku podle odstavce 176 písm. b) je dovoleno, jen když bylo pro první část ucpávky, na výšku 15 cm nad poslední náložkou použito zřetelně odlišného ucpávacího materiálu.

(178) Jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 176, se smějí selhávky zneškodňovat jen se souhlasem inspekce práce jednotné odborové organisace.

(179) Natrhanou horninu při zneškodňování selhávky třeba pečlivě prohledat a nalezenou trhavinu a rozněcovadla odevzdat ke zničení.

(180) Pokud jde o provádění odstřelů v kamenolomech v blízkosti dráhy, zůstává nedotčeno ustanovení § 3 vyhlášky č. 108/1952 Ú. l., o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a dráhou.

(181) Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 15. ledna 1958.