305.
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra
ze dne 20. října 1952
o výbušinách.
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvy národní bezpečnosti, národní obrany, chemického průmyslu, stavebního průmyslu, všeobecného strojírenství, paliv a energetiky, hutního průmyslu a rudných dolů a jednotnou odborovou organisací a po slyšení Československé pojišťovny, národního podniku, podle § 6 odst. 1 vládního nařízení č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách:
Při výrobě výbušin a při zacházení s nimi je třeba odborné znalosti a zvláštní opatrnosti v zájmu bezpečnosti lidí a majetku; dále je nutno dbát o to, aby se výbušiny nedostaly do rukou osob nepovolaných. Je proto třeba zajistit předpoklady účinné ochrany před škodami, které by vznikly nesprávným zacházením s výbušinami a s předměty je obsahujícími nebo zneužitím těchto nebezpečných látek a předmětů.
(1) Tato vyhláška se vztahuje na všechny látky tuhé a tekuté, které podle technických pravidel mají vlastnosti výbušin (trhaviny, třaskaviny, střeliviny a pod.).
(2) Co jest stanoveno o výbušinách, platí obdobně o předmětech obsahujících výbušiny (rozbušky, střelivo a pod.), není-li stanoveno jinak.
(3) V pochybnostech, zda látka je výbušinou nebo zda předmět obsahuje výbušinu, rozhoduje ministerstvo chemického průmyslu (§ 77).
(1) Vyrábět, zpracovávat, uvádět do oběhu, nabývat, uskladňovat, přepravovat a používat lze jen ty druhy výbušin, jež byly schváleny ministerstvem chemického průmyslu, a pokud jde o předměty obsahující výbušiny, ministerstvem všeobecného strojírenství (schválené výbušiny). Ve schvalovacím výměru musí být vedle názvu a chemického složení výbušiny určeny podmínky pro její výrobu, zpracování, balení, přepravu, uskladňování, používání a ničení.
(2) Výrobní ministerstvo může výjimečně povolit, aby se přechodně a na zkoušku používalo výbušin, u nichž povolilo pouze pokusnou výrobu (§ 9).
V podnicích podléhajících dozoru orgánů veřejné báňské správy (dále jen „v hornictví”) lze používat jen těch druhů výbušin, jež byly k tomu účelu zvláště schváleny ústředním orgánem veřejné báňské správy.
Každý, kdo zachází s výbušinami, je povinen počínat si tak, aby nezpůsobil výbuch, požár nebo jinak nepoškodil nebo neohrozil lidské zdraví, život nebo národní majetek a jiné národohospodářské hodnoty.
Při výrobě a zpracování výbušin, jakož i při jiném zacházení s nimi je nutno učinit všechna opatření potřebná k zamezení výbuchu a k zasazení a zdolání požáru.
(1) Ve všech prostorech, v nichž se vyrábějí, zpracovávají, uskladňují, dávají do oběhu nebo používají výbušiny a v jejich přímé blízkosti je zakázáno kouření a jakékoli zacházení s otevřeným ohněm a nekrytým světlem nebo s rozpálenými předměty.
(2) Zápalky, zapalovače nebo jiné předměty a látky snadno vznětlivé se nesmějí přinášet do prostorů uvedených v předchozím odstavci.
(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se vyznačí na vhodných místech dobře viditelným nápisem.
Vyrábět (připravovat) a zpracovávat výbušiny smějí jen národní podniky určené příslušným výrobním ministerstvem.
Pokusně vyrábět a zpracovávat nové výbušiny lze jen s povolením výrobního ministerstva.
Výrobu výbušin pro účely studijní nebo vyučovací může povolit ministerstvo chemického průmyslu.
Distribuci výbušin obstarává výrobní ministerstvo svou hlavní správou odbytu, a pokud jde o střelivo do ručních střelných zbraní a bezdýmný a černý lovecký prach, ministerstvo vnitřního obchodu. Tato ministerstva mohou distribuci výbušnin (...) nisaci nebo jiný orgán v oboru své působnosti.
(1) Spotřebitelé výbušin smějí odebírat výbušiny zásadně jen ze skladů určených ministerstvem obstarávajícím distribuci výbušin (§ 13).
(2) Podniky, které při své činnosti používají značného množství výbušin, mohou je podle povolení okresního oddělení veřejné bezpečnosti prodat nebo jiným způsobem převést na oprávněné drobné spotřebitele.
Ministerstvo, které obstarává distribuci výbušin (§ 11), může k tomu účelu zřídit skladiště nebo sklad (soubor skladišť) výbušin nebo může pověřit uskladňováním výbušin svou odbytovou organisaci nebo jiný orgán.
Výbušiny odebrané podle odběrního průkazu (§ 23) lze přechodně uskladňovat po dobu, než dojde k jejich spotřebě podle odběrního průkazu.
K uskladňování výbušin v jiných případech, než které jsou uvedeny v §§ 13 a 14, zejména i k přechodnému uskladnění výbušin převzatých k přepravě, je třeba povolení okresního oddělení veřejné bezpečnosti.
(1) Výbušiny lze přepravovat jen podle povolení okresního oddělení veřejné bezpečnosti.
(2) Byl-li odběr výbušiny povolen, není třeba povolení podle předchozího odstavce, přepravují-li se výbušiny na místo jejich spotřeby nebo uskladnění, přepravce je však povinen na vyzvání předložit odběrní průkaz orgánu národní bezpečnosti.
(3) Výbušiny, které jsou předmětem vývozu, dovozu nebo průvozu, musí být za dopravy opatřeny průvodním listem (povolením k vývozu, dovozu, průvozu), který vydává ministerstvo národní bezpečnosti.
(1) Výbušiny musí za přepravy provázet odpovědný průvodce.
(2) Odpovědného průvodce nákladu výbušin schvaluje okresní oddělení veřejné bezpečnosti.
(3) Schválení průvodce přepravovaného nákladu výbušin se nevyžaduje, provází-li přepravu nákladu výbušin osoba mající povolení k odběru přepravovaných výbušin.
(1) Vyvážet a dovážet výbušiny mohou jen organisace (společnosti) určené ministerstvem zahraničního obchodu.
(2) Ministerstvo národní bezpečnosti může stanovit, které výbušiny nelze vyvážet, dovážet nebo provážet.
Výbušiny lze přepravovat jen tehdy, jsou-li bezpečně baleny a řádně označeny.
Při přepravě musí být rozbušky a bleskovice bezpečně odděleny od sebe i od ostatních výbušin.
Další ustanovení o balení a přepravě výbušin obsahuje příloha A k této vyhlášce.
Zvláštní předpisy o přepravě výbušin po železnici, poštou, na veřejné silnici, plavidly nebo letadly (přepravní řády, poštovní řád, pravidla silničního provozu a j.) zůstávají nedotčeny.
(1) Výbušiny — s výjimkami uvedenými v § 26 - smí odebírat od oprávněného dodavatele pouze ten, kdo obdržel povolení k odběru výbušin (odběrní průkaz). Útvary československé branné moci a orgány vojenské správy, jakož i útvary a orgány národní bezpečnosti a pohraniční stráže nepotřebují odběrního průkazu.
(2) Odběrní průkaz vydává okresní oddělení veřejné bezpečnosti, v jehož obvodu se má výbušiny použít.
(3) Odběrní průkaz se smí vydat jen v případech, v nichž je prokázána potřeba odběru a není obavy ze zneužití. Zpravidla se smí vydat pouze podnikům, družstvům a zařízením socialistického sektoru, úřadům a jiným orgánům státní správy.
(4) Odběrní průkaz je nepřenosný a kdykoli odvolatelný.
(5) Vzory odběrních průkazů vydá ministerstvo národní bezpečnosti.
(1) Výbušiny se smí použít zásadně jen k tomu účelu, který je uveden v odběrním průkazu. K jinému účelu lze výbušiny použít jen výjimečně (na př. při ohrožení lidských životů nebo mimořádném ohrožení hospodářských hodnot).
(2) Použije-li se výjimečně výbušiny k jinému účelu, než který je uveden v odběrním průkazu, nebo dojde-li ke ztrátě nebo ke zkáze výbušin, je odběratel povinen to neprodleně oznámit orgánu veřejné bezpečnosti, který odběrní průkaz vydal.
(1) Nespotřebují-li se odebrané výbušiny ve stanovené době, jest odběratel povinen oznámit to nejpozději v poslední den lhůty orgánu veřejné bezpečnosti, který vydal odběrní průkaz; při tom odběratel může žádat o prodloužení lhůty.
(2) Neprodlouží-li orgán veřejné bezpečnosti lhůtu ke spotřebě výbušin nebo odvolá-li povolení k jejich odběru, je odběratel povinen odeslat výbušiny na místo a ve lhůtě, které určí orgán veřejné bezpečnosti, jenž vydal odběrní průkaz.
Odběrního průkazu na výbušiny není třeba k nákupu nebo k jinému způsobu převodu:
Nákup a jiný způsob převodu některých ohňostrojných (pyrotechnických) výrobků, jakož i uskladňování těchto výrobků v prodejnách a jejich příručních skladech upraví ministerstvo národní bezpečnosti.
(1) Ničení výbušin smějí provádět jen pyrotechnici a střelmistři.
(2) Ničení výbušin se smí provádět jen na místech a za podmínek, jež určí okresní oddělení veřejné bezpečnosti.
(3) Při ničení výbušin se musí postupovat tak, aby nedošlo k ohrožení lidí a majetku.
(4) Národní podniky, jež výbušiny vyrábějí, jsou povinny dodat spotřebiteli podrobný návod na ničení jednotlivých druhů výbušin, schválený ministerstvem chemického průmyslu. Tento návod je pro spotřebitele závazný.
(1) Trhací práce s výbušinami a práce spojené s přípravou a prováděním ohňostrojů smějí provádět jen státně spolehlivé osoby, starší 18 let, jimž byl vydán průkaz způsobilosti k výkonu střelmistrovských prací (střelmistrovský průkaz).
(2) Trhací práce velkého rozsahu nebo za zvláště nebezpečných okolností (jako na př. destrukční práce, skalní práce na velkých stavbách, při nichž se použije najednou značného množství výbušin, a pod.), smějí střelmistři provádět jen pod přímým dozorem technického vedoucího podle předem schváleného plánu postupu. Technického vedoucího a plán postupu schvaluje krajský národní výbor. Při kterých pracích je třeba takto postupovat, určí ministerstvo stavebního průmyslu.
(3) Povolování komorových odstřelů a podmínky, za nichž lze tyto práce provádět, upraví směrnicemi ministerstvo stavebního průmyslu v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti a ostatními zúčastněnými úřady, jakož i s jednotnou odborovou organisací.
(1) Střelmistrovský průkaz vydá krajský národní výbor státně spolehlivým osobám, starším 18 let, které vykonaly střelmistrovskou zkoušku. Tato zkouška se skládá před zkušební komisí krajského národního výboru.
(2) K střelmistrovské zkoušce se mohou přihlásit osoby, které prošly praktickým výcvikem a theoreticko-praktickým školením v kursech pro přípravu střelmistrů (dále jen „kursy”). Kursy zřizuje při národních podnicích příslušné výrobní ministerstvo. O přijetí uchazečů do kursu rozhoduje krajský národní výbor (§ 77) na návrh podniku, v němž jsou uchazeči zaměstnáni.
(3) V odůvodněných případech může krajský národní výbor povolit výjimku z účasti v kursu.
Učební osnovy kursů a zkušební řád pro střelmistrovské zkoušky vydají se zřetelem na povahu jednotlivých oborů střelmistrovských prací ministerstva stavebního průmyslu a chemického průmyslu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a jednotnou odborovou organisací.
(1) Trhací práce s výbušinami mohou střelmistři vykonávat jen v oborech, pro něž obdrželi průkaz o způsobilosti k vykonávání těchto prací.
(2) Mají-li střelmistři vykonávat trhací práce s výbušinami v jiných oborech, jsou povinni vykonat zkoušku pro tento jiný obor (doplňovací zkoušku). Připouští-li to povaha věci, může krajský národní výbor stanovit, že doplňovací zkouška se vykoná bez předchozího školení v kursu.
Vykonává-li střelmistr své práce způsobem, který ohrožuje bezpečnost, nebo vyžadují-li to jiné důležité obecné zájmy, zakáže mu krajský národní výbor vykonávání těchto prací, při čemž může účinnost tohoto zákazu vázat na opětné vykonání střelmistrovské zkoušky, po případě na účast v kursu.
Základní postup při výkonu trhacích prací upravuje příloha B k této vyhlášce.
(1) Podniky, v nichž se výbušiny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují nebo uvádějí do oběhu, jsou povinny vést o stavu výbušin záznamní knihy.
(2) Povinnost vést záznamní knihy mají také všichni spotřebitelé výbušin.
(3) Záznamní kniha se nevede o prodeji a spotřebě loveckého střeliva, bezdýmného a černého loveckého prachu, střeliva do ručních střelných zbraní, zápalek, zápalnic a palníků.
Záznamní knihu vede zvláště pro každé skladiště jeho vedoucí, který odpovídá za správnost jejího obsahu.
(1) Záznamní knihy musí být bezpečně uschovány a musí být předloženy orgánu národní bezpečnosti k nahlédnutí, kdykoli o to požádá.
(2) Záznamní knihy musí být po provedení posledního zápisu neprodleně odevzdány okresnímu oddělení veřejné bezpečnosti. Jemu je rovněž nutno neprodleně odevzdat záznamní knihy ze závodu, který zanikl.
Záznamní knihy musí být vedeny podle vzorů stanovených ministerstvem národní bezpečnosti a podle jeho pokynů.
Pokud není ohrožen obecný zájem, může krajská správa veřejné bezpečnosti povolit výjimky a úlevy z předchozích ustanovení o vedení záznamních knih.
Výbušiny se smějí vyrábět a zpracovávat jen ve schválených výrobnách a uskladňovat jen ve schválených skladištích (skladech).
(1) O schvalování výroben a skladišť (skladů) výbušin i jejich změn platí všeobecné předpisy o schvalování provozoven, pokud vládní nařízení č. 1/1952 Sb. a předpisy vydané na jeho podkladě nestanoví něco jiného.
(2) Schvalovací řízení je třeba, pokud možno, spojit s řízením stavebním a provést je se vším urychlením.
(1) Věci týkající se schvalování výroben a skladišť (skladů) výbušin náležejí — s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 — do oboru působnosti ministerstva chemického průmyslu. Jde-li však o závody, v nichž se výbušiny zpracovávají, postupuje ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s ministerstvem všeobecného strojírenství a jde-li o skladiště výbušin v podnicích, postupuje v dohodě s ministerstvem stavebního průmyslu, po případě s jiným ministerstvem, jemuž podnik podléhá
(2) Věci týkající se schvalování skladišť výbušin v hornictví náležejí do působnosti ministerstva paliv a energetiky (ústřední orgán veřejné báňské správy).
(1) Závody na výrobu a zpracování výbušin (výrobny výbušin) a skladiště (sklady) výbušin schvaluje zásadně krajský národní výbor.
(2) Skladiště výbušin v hornictví schvaluje orgán veřejné báňské správy.
(3) Krajský národní výbor schvaluje výrobny a skladiště výbušin v součinnosti s krajskou správou veřejné bezpečnosti a s orgánem inspekce práce. Orgán veřejné báňské správy schvaluje skladiště výbušin v součinnosti s krajským národním výborem a s krajskou správou veřejné bezpečnosti.
Ministerstvo chemického průmyslu může schvalování některých výroben a skladišť (skladů) výbušin vyhradit, a to v dohodě s ministerstvy národní bezpečnosti a vnitra, jakož i s jinými zúčastněnými ministerstvy, podle povahy věci výrobnímu ministerstvu, po případě ministerstvu národní bezpečnosti nebo ministerstvu národní obrany.
Je-li bezpečnost dostatečně zajištěna jiným způsobem, může schvalující orgán (§§ 43 a 44) výjimečně povolit, aby výrobna nebo skladiště výbušin anebo jednotlivý jejich objekt, zařízení nebo provoz byl proveden nebo uspořádán odchylně od ustanovení směrnic (§ 57), po případě od ustanovení uvedených v příloze C k této vyhlášce (§ 56); při tom se přihlédne zejména k místním (územním) poměrům, množství a povaze výráběných nebo uskladňovaných výbušin, k výrobnímu postupu, k navrženým bezpečnostním opatřením a k jiným závažným okolnostem.
(1) Výrobny výbušin lze zřizovat jen na vhodných místech mimo zastavěné části obcí za podmínek zajišťujících okolí dostatečnou ochranu před výbuchem nebo požárem.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o skladištích (skladech) výbušin s tou odchylkou pro malá skladiště výbušin (č. 3 a 4 přílohy C k této vyhlášce), že je lze na přechodnou dobu výjimečně zřídit i v zastavěných částech obcí, je-li bezpečnost plně zajištěna.
(1) Schvalující orgán vymezí ve výměru o schválení výrobny nebo skladiště výbušin (jejich změn) okolní prostor, který v případě výbuchu nebo požáru je ještě ohrožen (bezpečnostní okruh). Skládá-li se výrobna nebo skladiště výbušin z několika objektů, určí se bezpečnostní okruh pro každý objekt.
(2) V bezpečnostním okruhu lze zřizovat budovy nebo jiná zařízení pouze za podmínek, které navrhne stavebnímu úřadu orgán příslušný ke schvalování výrobny (skladiště) výbušin.
(3) Podrobnosti o stanovení bezpečnostních okruhů upraví směrnice (§ 57).
(1) Pro každý objekt výrobny, jakož i pro jednotlivé skladiště stanoví schvalující orgán druh a nejvyšší váhové množství výbušin, které lze v něm vyrábět, zpracovávat nebo uskladňovat (obložení). Toto ustanovení se vztahuje též na hořlaviny, pokud se jich použije při výrobě výbušin.
(2) Pro uskladňování předmětů obsahujících výbušiny je rozhodující celkové množství jejich výbušné náplně.
(3) Ve výrobních objektech se nesmějí hromadit výbušiny nebo hořlaviny nad povolené obložení.
(1) Ve výrobnách a skladištích (skladech) výbušin musí být budovy, u nichž je nebezpečí výbuchu nebo požáru, přízemní a musí být prostorově odděleny od budov s bezpečným provozem.
(2) Jednotlivé budovy ve výrobnách nebo skladištích (skladech) výbušin musí být od sebe vzdáleny tak, a by v případě výbuchu nebyly navzájem ohroženy.
Je-li ve výrobním objektu několik pracovišť s výbušinami, musí být pracoviště, u nichž je nebezpečí výbuchu nebo požáru, od sebe prostorově oddělena. Kde je to účelné, je třeba vyvést dělicí zeď do dostatečně vzdálenosti na obě strany budovy.
Pracoviště ve výrobnách a skladištích (skladech) výbušin musí mít dostatečný počet bezpečných východů a cest k úniku.
(1) Ve skladištích výbušin se smějí uskladňovat pouze výbušiny.
(2) K společnému uskladňování různých druhů výbušin v témže skladišti je třeba povolení orgánu příslušného ke schválení skladiště.
(3) Rozbušky se smějí ve skladišti výbušin uskladňovat jen v odděleném prostoru.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí také o bleskovicích. Bleskovice se nesmějí ukládat společně s rozbuškami.
Ukládat výbušiny mimo schválené skladiště není dovoleno. Výjimka se připouští pouze u spotřebitelů, ukládá-li se nejvíce množství potřebné pro jednu směnu v blízkosti pracoviště, při čemž jsou učiněna potřebná bezpečnostní opatření; taková úschovna výbušin nevyžaduje schválení, podléhá však dozoru okresního oddělení veřejné bezpečnosti.
(1) Výrobny a skladiště (sklady) výbušin musí být řádně oploceny.
(2) Ke všem objektům výrobny a skladiště výbušin musí být zřízeny a řádně udržovány dostatečně široké spojovací cesty.
Pokud nejsou budovy, u nichž je nebezpečí výbuchu, chráněny příznivým terénem, je třeba chránit jejich okolí proti účinkům výbuchu a požáru ochrannými valy nebo jiným zařízením poskytujícím dostatečnou ochranu.
Další předpisy o zřizování skladišť (skladů) výbušin obsahuje příloha C k této vyhlášce.
Podrobné směrnice o schvalování a zřizování výroben a skladišť (skladů) výbušin vydá ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s ministerstvem všeobecného strojírenství a jinými zúčastněnými ministerstvy, jakož i v dohodě s jednotnou odborovou organisací.
Vedení podniků, v nichž se výbušiny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují, dávají do oběhu nebo používají, je povinno v rámci platných předpisů a podle současného stavu vědeckých výzkumů učinit všechna opatření potřebná k zajištění co největší bezpečnosti při práci.
(1) Podniky, v nichž se výbušiny vyrábějí nebo zpracovávají, jsou povinny pod osobní odpovědností vedoucího podniku vypracovat pro každou výrobu (zpracování) výbušin podrobný výrobní postup a předložit jej ke schválení ministerstvu, jemuž podnik podléhá.
(2) Výrobní postupy musí obsahovat směrná čísla pro největší a nejmenší výkon tak, aby bezpečnost práce byla zajištěna.
(3) Schválené výrobní postupy podléhají kontrole, jež se provádí podle pokynů ministerstva, jemuž podnik podléhá. Vedení podniku je povinno učinit potřebná opatření k zajištění této kontroly.
Vedoucí výroby a vedoucí provozu výroben výbušin musí mít odbornou způsobilost. Podrobnosti určí ministerstva chemického průmyslu a všeobecného strojírenství.
Pro každé skladiště a každý sklad výbušin musí být ustanoven vedoucí, který odpovídá za správné přejímání a vydávání výbušin a řádný provoz skladiště, jakož i za osoby, které mají do skladiště (skladu) přístup. Vedoucího skladiště (skladu) výbušin schvaluje okresní oddělení veřejné bezpečnosti.
Podniky, v nichž se výbušiny vyrábějí nebo zpracovávají, jsou povinny provádět soustavné odborné školení zaměstnanců, zejména pořádat pyrotechnické kursy pro vybrané pracovníky, aby se tak stále zvyšovala odborná úroveň kádrů, zvláště pokud jde o zacházení s výbušinami.
(1) Podrobné směrnice o provozu výroben a skladišť (skladů) výbušin vydá se zřetelem na jednotlivé druhy výbušin ministerstvo, jemuž podnik podléha.
(2) Podrobné směrnice o trhacích pracích vydá ministerstvo stavebního průmyslu.
(3) Ministerstvo vydá směrnice podle předchozích odstavců v dohodě s jednotnou odborovou organisací, a pokud jde o zájmy požární ochrany, v dohodě s ministerstvem vnitra a po slyšení Československé pojišťovny, národního podniku.
(1) Pro každé pracoviště ve výrobnách, skladištích (skladech) výbušin a v podnicích, v nichž se pravidelně používá výbušin (k trhacím pracím a pod.), musí vedení podniku vydat v mezích směrnic o provozu (§ 63) podrobné pracovní směrnice.
(2) Pracovní směrnice musí obsahovat přesné pracovní pokyny pro zaměstnance, pravidla k jejich ochraně a k zamezení možných nebezpečí a úrazů, jakož i návod k záchranným pracím. Jde-li o podniky, v nichž se pravidelně používá výbušin, musí pracovní směrnice obsahovat též pravidla o způsobu dopravy a ukládání výbušin mimo schválené skladiště, jakož i pravidla o provádění trhacích prací nebo o jiném nakládání s výbušinami na jednotlivých pracovištích.
(3) Pracovní směrnice schvaluje, pokud jde o výrobny výbušin, výrobní ministerstvo, v ostatních případech krajský národní výbor.
(4) Všichni zaměstnanci musí být s obsahem pracovních směrnic seznámeni.
(5) Nejdůležitější výňatky z pracovních směrnic musí být vyvěšeny na vhodných místech v závodě.
(1) Dozor na výrobny výbušin provádějí orgány příslušné k jejich schválení, v nejvyšší stolici příslušná výrobní ministerstva, jakož i ministerstvo národní bezpečnosti, nebo orgány těmito ministerstvy zmocněné.
(2) Dozor na skladiště a prodejny výbušin vykonávají krajské národní výbory, jakož i okresní oddělení veřejné bezpečnosti.
(3) Dozor na podniky, v nichž se výbušin používá, vykonávají okresní národní výbory, jakož i okresní oddělení veřejné bezpečnosti.
(4) Ostatní dozor v oboru výbušin (na př. při jejich přepravě) vykonávají orgány národní bezpečnosti.
(5) Při výkonu dozoru v oboru výbušin postupují dozorčí orgány v dohodě s orgány inspekce práce, a pokud jde o skladiště podléhající dozoru dopravního správního úřadu, též v dohodě s tímto úřadem.
(6) Dozorčí působnost orgánů veřejné báňské správy na uskladňování a používání výbušin v hornictví zůstává nedotčena.
(1) Dozorčí orgány (§ 65) mohou kdykoli provést prohlídku objektů, v nichž se výbušiny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují, uvádějí do oběhu nebo používají, mohou vstupovat do všech prostor takových objektů a zkoumat zejména, zda jejich zařízení, způsob a uspořádání výroby nebo uskladnění a používání výbušin je ve shodě s platnými předpisy a opatřeními.
(2) V případech naléhavě nutných a neodkladných může dozorčí orgán učinit k odstranění závad potřebná opatření, jichž musí být ihned dbáno.
(3) Předpisy o požárních prohlídkách zůstávají nedotčeny.
Vedení závodu je povinno o každém případu výbuchu, požáru nebo nehodě podat ihned zprávu dozorčím orgánům a na jejich požádání poskytnout potřebná vysvětlení.
K ochraně před nebezpečnými účinky výbušin mohou národní výbory činit potřebná opatření jak pro jednotlivé případy, tak i všeobecně podle § 3 zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
(1) Výrobny a skladiště výbušin schválené před účinností této vyhlášky musí být upraveny podle jejích ustanovení, po případě přemístěny jen potud, pokud je toho třeba k odstranění závad ohrožujících bezpečnost.
(2) Krajský národní výbor stanoví, které výrobny a skladiště výbušin schválené před účinností této vyhlášky musí být ve lhůtě jím určené upraveny, po případě přemístěny tak, aby vyhovovaly jejím ustanovením.
Výrobny a skladiště výbušin, jakož i jejich zařízení schválené před účinností této vyhlášky nevyžadují schválení podle vládního nařízení č. 1/1952 Sb. a této vyhlášky, pokud není ohrožena bezpečnost. V každém případě však vyžadují nové schválení výrobny a skladiště výbušin, v nichž došlo nebo má dojít k podstatným změnám, nebo jichž má býti užíváno pro jiný způsob výroby nebo uskladnění výbušin.
(1) Průkaz o způsobilosti k vykonávání střelmistrovských prací, vydaný před účinností této vyhlášky, nahrazuje střelmistrovský průkaz (§ 30) jen tehdy, ohlásí-li osoba, které byl vydán, nebo závod, v němž je tato osoba zaměstnána, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu má bydliště, do 31. prosince 1952 své dosavadní oprávnění k vykonávání střelmistrovských prací; neučiní-li tak, oprávnění uplynutím této lhůty zaniká.
(2) Podniky, v nichž vykonávají střelmistrovské práce osoby, jimž nebyl vydán průkaz způsobilosti k střelmistrovským pracím, jsou povinny oznámit krajskému národnímu výboru do 15. listopadu 1952 jména těchto osob a dobu, po kterou konají střelmistrovské práce. Krajský národní výbor rozhodne po slyšení příslušného podniku, zda tyto osoby mohou pod odpovědnosti vedoucího podniku (závodu) zatím vykonávat střelmistrovské práce; rozhodne-li kladně, určí zároveň lhůtu, v níž jsou povinny vykonat střelmistrovskou zkoušku; přitom jim může být prominuto školení v kursu.
Ministerstvo příslušné podle této vyhlášky může v dohodě s ministerstvy chemického průmyslu a národní bezpečnosti povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky, pokud již k tomu není podle předchozích ustanovení povolán jiný orgán.
Tato vyhláška se nevztahuje na výrobu, zpracování, uskladňování, přepravu a používání výbušin v oboru vojenské správy ani na uskladňování, přepravu a používání výbušin orgány národní bezpečnosti a pohraniční stráže.
O uskladňování a používání výbušin v hornictví platí zvláštní předpisy. Zejména není dotčena pravomoc orgánů veřejné báňské správy vydávat předpisy k zajištění bezpečnosti při uskladňování a používání výbušin v hornictví.
Ustanovení zákona č. 162/1949 Sb., o zbraních a střelivu, a předpisů podle něho vydaných, zůstávají nedotčena.
O úpravě způsobilosti k výkonu střelmistrovských prací v oboru vojenské správy, správy národní bezpečnosti a pohraniční stráže, jakož i v hornictví platí zvláštní předpisy.
(1) Ministerstva činí opatření, k nimž jsou příslušná podle této vyhlášky, v dohodě s ministerstvy národní bezpečnosti, národní obrany a jinými zúčastněnými ministerstvy, a pokud jde o zájmy požární ochrany, v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Národní výbory a orgány veřejné báňské správy vykonávají úkoly podle této vyhlášky v součinnosti s příslušnými odděleními, po případě správami veřejné bezpečnosti.
(1) Pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak, přísluší její provádění ministerstvu národní bezpečnosti a orgánům jím zmocněným.
(2) Úkoly příslušející podle této vyhlášky okresním oddělením veřejné bezpečnosti může ministerstvo národní bezpečnosti přenésti tam, kde toho povaha věci vyžaduje, na krajské správy veřejné bezpečnosti.
(3) Součinnost orgánů hygienické a protiepidemické služby při výrobě, zpracování, uskladňování, přepravě a používání výbušin upravují zvláštní předpisy. Působnost a oprávnění těchto orgánů zůstávají nedotčeny.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. října 1952.