zrušený předpis

32.

VYHLÁŠKA

ministerstva dopravy

ze dne 26. února 1955,

kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 198/1953 Ú. l., jíž se vydává automobilový přepravní řád.

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 7 a § 19 odst. 1 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě:

ČI. I.

Odkaz ČI. I.

Vyhláška č. 198/1953 Ú. l., kterou se vydává automobilový přepravní řád, se mění a doplňuje takto:

  1. 1. Ustanovení § 1 odst. 2 se za písm. c) doplní ustanovením tohoto znění:
    1. „d) přiměřeně i pro přepravu prováděnou v rámci téhož hospodářského odvětví zvláštními dopravními útvary zřízenými jako samostatné organisační a účtující jednotky.”
  1. 2. Ustanovení § 6 odst. 2 se mění a zní:

    „(2) Zásilka, s niž nelze přepravovat současně týmž vozidlem jiné zásilky, se považuje vždy za vozovou. Ostatní zásilky v nákladní dopravě pravidelné i nepravidelné jsou buď zásilky vozové nebo kusové. Podrobnosti stanoví tarif.”

  1. 3. Ustanovení § 24 odst. 1. 2 a 3 se mění a zni:

    „(1) Dopravní podnik neodpovídá za ztrátu nebo poškození zásilky přijaté k přepravě, jestliže ztráta nebo poškození vznikly:

    1. a) událostí živelného rázu nebo jmou neodvratitelnou náhodou:
    2. b) pro zvláštní přirozené vlastnosti zboží přepravovaného v zásilce, které měly za následek jeho lom, rez, vnitřní zkázu a pod.;
    3. c) zaviněním odesilatele nebo příjemce;
    4. d) při nakládání nebo vykládání zásilky, prováděném odesilatelem nebo příjemcem, dále za přepravy, vznikla-li škoda tím, že přepravce nedbal při nakládání pokynů dopravního podniku:
    5. e) proto, že průvodce odesilatele doprovázející zásilku neučinil opatření k zachování zboží přepravovaného v zásilce;
    6. f) proto, že obal buď chybí nebo je vadný u zboží, které, není-li řádně baleno, je pro své vlastnosti vydáno ztrátě nebo poškození;
    7. g) přirozenou ztrátou z vysychání zboží za přepravy.

    (2) Na dopravním podniku je, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky vznikly z příčin uvedených v odstavci 1 písm. a) až d); v ostatních případech je věcí toho, kdo se domáhá náhrady škody reklamací nebo žalobou, aby dokázal, že ztráta nebo poškození zásilky nejsou v souvislosti s okolnostmi uvedenými v odstavci 1 písm. e) až g)

    (3) Dopravní podnik neodpovídá za úbytek váhy zboží přepravovaného v zásilce, dokáže-li, že tento Úbytek není důsledkem ztráty zboží nebo jeho poškození, k nimž došlo zaviněním dopravního podniku.”

  1. 4. Ustanovení § 26 odst. 2 druhá věta se mění a zní:

    „Jde-li o poškození zevně neznatelné, stačí, že byl podán příjemcem návrh na zjištění poškozeni do 3 dnů po dodání zásilky.”

  1. 5. Ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) se mění a zní:
    1. „f) způsob výpočtu přepravného u přeprav, které se opakují za zásadně stejných podmínek; u těchto přeprav může být přepravné počítáno za jejich souhrn podle sazeb stanovených pro střední výkon. Ministerstvo dopravy může stanovit podrobnosti zvláštními směrnicemi,”
  1. 6. V § 32 se škrtá odstavec 2 a odstavce 3 až 6 se přečíslují na odstavce 2 až 5.
  2. 7. Ustanovení § 48 odst. 2 se mění a zní:

    „(2) Cestovní zavazadla, která podle své povahy vyžadují obal, musí být balena řádně tak, aby byla za přepravy chráněna obalem před částečnou nebo úplnou ztrátou nebo poškozením a aby nemohla způsobit škodu. Chybí-li obal nebo je-li vadný nebo nedostatečný anebo je-li předmět podávaný jako cestovní zavazadlo poškozen, může dopravní podnik přijetí takového cestovního zavazadla odmítnout. Tarif může stanovit, zda a za jakých podmínek přijme dopravní podnik takové zavazadlo.”

  1. 8. Ustanovení § 46 se mění a zní:

    „(1) Dopravní podnik odpovídá za ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla. Při ztrátě je dopravní podnik povinen nahradit cenu, jakou měla ztracená věc v místě a době podeje cestovního zavazadla, nestanoví-li tarif nejvyšší částky, které mohou byt zaplaceny za ztracené věci podané jedním zavazadlovým lístkem. Při poškození se hradí znehodnocení, nejvýše však částka, která by příslušela při ztrátě

    (2) O omezení rozsahu odpovědnosti za provedeni přepravy cestovních zavazadel platí ustanoveni § 24 odst. 1 až 3 obdobně,

    (3) Dopravní podnik odpovídá za všechny své zaměstnance a za jiné osoby, kterých užije k přepravě.

    (4) Nároky podle odstavce 1 zanikají, přijme-li cestující, po případě držitel zavazadlového lístku cestovní zavazadlo od dopravního podniku bez výhrady.

    (5) Dopravní podnik odpovídá též za opožděný výdej cestovního zavazadla. Bližší podmínky jakož i výši částek, jež mohou být při zpožděném výdeji požadovány, stanoví tarif.

    (6) Cestující odpovídá za veškeré škody, které vzniknou tím, že podal k přepravě jako cestovní zavazadlo věci nevyhovující ustanovení § 42.”

Čl. II.

Odkaz

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1955.

První náměstek ministra:
Kalina v. r.