Vládní vyhláška, kterou se nařizuje označování výrobků výrobní značkou.

§ 1.

Aby byla zvýšena odpovědnost výrobních podniků za jakost výrobků jimi vyráběných a aby kupujícím byl zabezpečen výběr výrobků těch podniků, které se dobře doporučily, označují se výrobky vyrobené v tuzemsku výrobní značkou

§ 2.

(1) Výrobní značka musí obsahovat:

1. a) plný nebo zkrácený název podniku,
2. b) sídlo podniku,
3. c) označení nadřízeného ústředního uřadu nebo hlavní správy,
4. d) druh výrobku a
5. e) byla-li pro výrobek vyhlášena technická norma nebo technické podmínky, číslo normy nebo podmínek.

(2) Výrobní podniky jsou povinny označovat zboží, které dodávají pro vnitřní obchod, ještě dalšími údaji, ktere pro jednotlivé skupiny zboží stanoví ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ústředním úřadem, jemuž výrobní podnik podléhá.

§ 3.

(1) Výrobní značkou musí označovat své výrobky všechny výrobní podniky národní, podniky místního průmyslu a podniky lidových družstev.

(2) Výrobky složené z částí vyrobených několika podniky označuje výrobní značkou podnik, který vyrobil výsledný výrobek. Uvádí-li se některá část samostatně do prodeje na domácím trhu, musí být označena podnikem, který ji vyrobil.

§ 4.

Povinnost označovat výrobky výrobními značkami se nevztahuje

1. a) na vyrobky určene pro vyvoz, pokud ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušným ústředním úřadem nestanoví, že tyto výrobky musí být označeny výrobní značkou.
2. b) na vyrobky zemědělské a lesnicke prvovýroby rostlinné a živočišné.

§ 5.

Ústřední úřad, jemuž výrobní podnik podléhá, může v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu v odůvodněných případech stanovit, že některé výrobky nemusí být označovány výrobními značkami.

§ 6.

(1) Jednotlivým výrobním podnikům může být nadřízeným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a úřadem pro vynálezy povoleno, aby své výrobky nebo některé z nich označovaly místo výrobní značkou zapsanou ochrannou známkou

(2) Jde-li o předměty široké spotřeby, přicházející na domácí trh, může ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s příslušným výrobním ústředním úřadem a úřadem pro vynálezy nařídit, že místo výrobní značky nebo vedle výrobní značky musí být výrobky označovány ochrannou známkou.

(3) Nebyl-li dán souhlas podle odstavce 1 nebo uložena povinnost podle odstavce 2, nezprošťuje užívání zapsané ochranné známky od povinnosti označovat výrobky výrobní značkou.

§ 7.

Výrobní značky mohou být podle povahy výrobku umístěny na výrobku samém. na obalu nebo připojeny 1 na štítku (etiketě, visačce a pod.).

§ 8.

Kontrolu, zda výrobní značky odpovídají ustanovením této vyhlášky, provádí ministerstvo vnitřního obchodu ve spolupráci s úřadem pro vynálezy.

§ 9.

(1) úřad pro vynálezy vede zvláštní seznamy:

(a) výrobků určených pro vývoz, které musí byt označeny výrobní značkou [§ 4 písm a)],

1. b) výrobků, které nemusí být označovány výrobní značkou (§ 5),
2. c) výrobku, které mohou být místo výrobní značkou označovány ochrannou známkou (§ 6 odst. 1) a
3. d) výrobků, které musí být místo výrobní značky nebo vedle výrobní značky označovány ochrannou známkou (§ 6 odst. 2).

(2) Do seznamu ochranných známek, kterých se může nebo musí užívat místo výrobních značek nebo vedle výrobních značek, může každý nahlížet.

§ 10.

Rozhodnutí o povinnosti označovat výrobky určené pro vývoz a rozhodnutí, že některé výrobky nemusí být označovány výrobními značkami, doručí příslušný, ústřední úřad, který rozhodnutí vydal, současně úřadu pro vynálezy.

§ 11.

Výrobní podniky smějí dodávat výrobky, vyrobené do počátku účinnosti této vyhlášky bez označení výrobní značkou, nejdéle do 31. prosince 1954.

§ 12.

Označováni výrobků výrobní značkou zavedou všechny podniky (§ 3) podle výrobních možností postupné tak, aby od 1 března 1954 výrobní značkou již označovaly všechny své vyrobky.

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954.