57.
VYHLÁŠKA
státního úřadu plánovacího
ze dne 4. února 1953
o hospodářských smlouvách o dodávce a odběru výrobků.
V roce 1952 vyskytly se při uzavírání hospodářských smluv závažné chyby, které snižovaly význam a účinnost smluv v našem hospodářství. Rámcové smlouvy se podobaly spíše nezávazným ujednáním než skutečným smlouvám. Strany neuzavíraly na veškeré výrobky, které měly dodat a odebrat, jedinou dílčí smlouvu, nýbrž uzavíraly zbytečně řadu smluv na jednotlivé výrobky. Smlouvami nebyly zajištěny všechny úkoly státního plánu, takže často docházelo k bezesmluvním dodávkám. Smlouvy byly uzavíraný pozdě a smírčí jednání se protahovalo daleko za lhůty, ve kterých měly být plánované úkoly splněny.
Státní úřad plánovací proto stanoví v součinnosti s příslušnými ministerstvy podle § 10 odst. 1 zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži, novou vyhlášku o hospodářských smlouvách o dodávce a odběru výrobků.
(1) Na rok 1953 se uzavřou hospodářské smlouvy (dále jen „smlouvy”) nejpozději v těchto lhůtách:
(2) Způsob a lhůty uzavírání podílových, sezónních, krátkodobých a jednorázových smluv upravují základní podmínky dodávky.
Smlouvy se uzavírají na základě státního plánu a základních podmínek dodávky, které upravují otázky společné pro všechny dodavatele a odběratele příslušného druhu výrobků.
(1) Dílčí a přímé smlouvy stanoví podrobně dodávky a odběr výrobků připadající na jednotlivé dodavatele a odběratele. Dílčí smlouvy musí obsahovat zejména:
(2) Dílčí smlouvy se uzavírají na celoroční období a na veškerý objem výrobků (mimo dodávky maloobchodního rozsahu), jež mají být podle rámcové smlouvy dodány a odebrány v příslušném ročním plánovacím období mezi týmiž dodavateli a odběrateli. Přímé smlouvy se mohou uzavírat i na jiná než roční období.
Ve smlouvě nesmí být sjednána výhrada vyšší moci ani jiných nepředvídaných okolností.
Smlouvy se uzavírají, mění a ruší písemně; podepisuje je vedoucí příslušného orgánu nebo podniku nebo jeho zmocněný zástupce.
Rámcový odběratel je povinen zaslat doporučeně rámcovému dodavateli rozpis svého přídělu výrobků v nomenklatuře dodavatelského ministerstva s uvedením celoročních a čtvrtletních kvot jednotlivých dílčích odběratelů. Rozpis musí odběratel doručit nejpozději 35 dnů před koncem lhůty, do které musí být uzavřena rámcová smlouva.
Došlo-li ke změně státního plánu, jsou strany povinny provést odpovídající změny smluv ihned, jakmile se dověděly o změně plánu.
(1) Roční množství výrobků musí být ve smlouvách určeno v přesném souladu se stanoveným státním plánem.
(2) Množství výrobků musí být vždy vyjádřeno v technických jednotkách (váha, délka, objem a pod.), v nichž jsou výrobky plánovány.
Požadavky odběratele nesmí převyšovat jeho potřebu podle stanoveného státního plánu.
V dílčích a přímých smlouvách musí být stanoveny dílčí lhůty plnění uvnitř čtvrtletí. U sezónních výrobků musí být dílčí lhůty plnění stanoveny tak, aby zajišťovaly včasné využití výrobků v příslušné sezóně. U zvlášť složitých výrobků se určují definitivní lhůty vyhotovení celého výrobku a je-li třeba i lhůty předání jednotlivých částí.
Ve smlouvě o dodávce a odběru spotřebních výrobků může být stanoveno, že odběratel po předchozím upozornění dodavatele může odmítnout přijetí části výrobků, u nichž dodavatel překročil lhůtu plnění.
(1) Není přípustné odvolávat se ve smlouvách na stanovené ceny bez uvedení těchto cen. Odvolává-li se smlouva při určení cen na ceník, musí tam být také uvedeno datum schválení ceníku.
(2) Tam, kde nejsou ceny stanoveny, urči se ve smlouvě podle platných předpisů.
(3) Určení orientačních cen podle skutečných vlastních nákladů (výsledné kalkulace) není přípustné. Výjimečně může se tak stát jen u prvních objednávek na výrobky, které se v tuzemsku po prvé (ve vývoji) vyrábějí, ale i v těchto případech musí být ve smlouvě přesně uveden způsob a lhůta dohody o definitivní ceně.
(1) Smlouvami musí být zajištěna dodávka výrobků příslušné jakosti v souhlase se stanovenými technickými normami, dohodnutými technickými podmínkami, se vzorky a pod. a musí být též upraven způsob předání výrobků příslušně značkovaných podle druhů.
(2) Technické normy musí strany uvést ve smlouvě jejich číslem a datem jejich vyhlášení. Dohodnuté technické podmínky musí být oběma stranami podepsány a připojeny ke smlouvě. Dodávají-li se výrobky podle vzorků, musí být orazítkované a zaplombované vzorky uschovány u obou stran.
(3) Výrobky horší jakosti, než jaká byla smluvena, nemusí odběratel převzít; organisace vnitřního obchodu takové výrobky na účet plnění smlouvy převzít nesmí.
Sortiment výrobků musí být přesně určen na celou dobu platnosti smlouvy. U dodávek se složitým sortimentem může být ve smlouvě stanoveno, že strany budou dohodou sortiment čtvrtletními specifikacemi zpřesňovat. Toto čtvrtletní zpřesnění sortimentu, podepsané oběma stranami, je závazným doplňkem smlouvy.
Výrobky je dodavatel povinen dodat kompletně se všemi nutnými částmi, i když tyto části sám nevyrábí, pokud ve smlouvě není stanoveno jinak. Dodané nekompletní výrobky nemusí odběratel platit až do doby jejich kompletace.
(1) Při uzavírání smluv se strany musí řídit základními podmínkami dodávky, které upravují nejdůležitější otázky, společné všem dodavatelům a odběratelům určitého druhu výrobků. Základní podmínky dodávky stanoví příslušná dodavatelská ministerstva v dohodě s ministerstvy odběratelskými a státním úřadem plánovacím.
(2) Základní podmínky dodávky upravuji zejména tyto otázky:
(3) Základní podmínky dodávky se přikládají ke smlouvě a jsou její nedílnou součástí.
(4) Nejsou-li základní podmínky dodávky vydány, musí být všechny otázky, jichž se mají základní podmínky dodávky týkat, upraveny ve smlouvě.
(5) O fakturování a placení za výrobky a o následcích opožděného fakturování a placení platí zvláštní předpisy.
(1) Nedodá-li dodavatel odběrateli výrobky ve smluvené dodací lhůtě vůbec nebo dodá-li jen část smluveného množství, je povinen zaplatit odběrateli za každý den prodlení penále ve výši 0,05% z ceny výrobků nedodaných k poslednímu dni dodací lhůty, nejdéle však za 30 dnů. Trvá-li prodlení déle než 30 dnů, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli ještě jednorázové penále ve výši 5% z ceny nedodaných výrobků.
(2) Neodebere-li odběratel ve smluvené dodací lhůtě výrobky vůbec, odebere-li jich pouze část nebo znemožní-li včasné dodání výrobků, je povinen zaplatit dodavateli za každý den prodlení penále ve výši 0,05% z ceny neodebraných výrobků, nejdéle však za 30 dnů. Trvá-li prodlení déle než 30 dnů, je odběratel povinen zaplatit dodavateli ještě jednorázové penále ve výši 5% z ceny neodebraných výrobků.
(3) Penále uvedené v odstavci 1 a 2 může být dohodou stran ve smlouvě zvýšeno.
(4) Při prodlení v uzavření rámcové smlouvy platí strana, která nedodržela některou ze lhůt uvedených v §§ 7 a 8 pokutu 1.000 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 20.000 Kčs. U dílčích a přímých smluv činí pokuta 500 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 10.000 Kčs.
(5) Ve smlouvě musí být stanoveno penále nebo pokuta též za porušení každé jiné povinnosti, kterou straně ukládá smlouva, zejména za dodávky nekvalitních nebo nekompletních výrobků a za nedodržení sortimentu dodávky. Výše penále a pokuty musí být v těchto případech odstupňována podle významu dodávky, povahy jednotlivých smluvních závazků a podle stupně splnění závazku.
Zaplacením penále nebo pokuty se strana nezbavuje povinnosti splnit smlouvu a uhradit škodu.
Jestliže strana opětovně porušuje základní smluvní závazky, mohou jí arbitrážní orgány penále nebo pokuty zvýšit.
Vzájemné započtení (kompensování) penále nebo pokut mezi stranami není přípustné a je neúčinné. Rovněž je neúčinné prominutí nebo snížení penále nebo pokuty vzájemnou dohodou. Penále nebo pokutu může snížit ve zcela výjimečných případech pouze příslušný arbitrážní orgán.
(1) Povinnost platit penále a pokuty se promlčuje uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy vznikla povinnost platit.
(2) Veškerá nároky vzniklé z dodávky nekvalitních a nekompletních výrobků se promlčují uplynutím 6 měsíců ode dne dodávky.
(3) Všechny ostatní nároky z hospodářských smluv včetně nároků na náhradu škody se promlčují uplynutím jeden a půl roku ode dne vzniku nároku.
(1) Rámcoví kontrahenti jsou povinni zaslat do 10 dnů ode dne, kdy mají být uzavřeny rámcové smlouvy, Ústředí Státní banky (Investiční banky) v Praze nebo Oblastnímu ústavu Státní banky (Investiční banky) v Bratislavě hlášení o stavu uzavřených rámcových smluv s uvedením rozsahu neuzavřených smluv.
(2) Obdobné hlášení jsou povinni zaslat kontrahenti dílčích a přímých smluv své financující pobočce Státní banky (Investiční banky) do 10 dnů po lhůtě stanovené pro uzavření těchto smluv.
(3) Ministerstvo financí určí v dohodě se státním úřadem plánovacím a státním úřadem statistickým úpravu těchto hlášení.
(4) Státní banka (Investiční banka) je oprávněna požadovat od smluvních stran i další potřebné údaje nebo podklady týkající se smluv.
(5) Podniky a orgány jsou povinny vést řádnou evidenci o plnění uzavřených smluv.
(1) Veškerá plnění uskutečněná v běžném roce se započítávají do plnění smluv uzavřených na tento běžný rok. Dodávky ze smluv uzavřených na období roku předcházejícího není dovoleno plnit v běžném roce, pokud nebyly pojaty do státního plánu na tento rok.
(2) Právní následky smluv uzavřených na období roku předcházejícího trvají i nadále.
Dnem stanovení státního plánu vládou pozbývají účinnosti veškerá ujednání o dodávce a odběru výrobků, včetně potvrzených objednávek, pokud jsou s tímto plánem v rozporu.
Pokud smlouvy o službách a pracích nejsou upraveny zvláštními předpisy, platí pro ně přiměřeně ustanovení této vyhlášky.
Státní úřad plánovací může v součinnosti s příslušnými ministerstvy povolit nebo nařídit výjimku z ustanovení této vyhlášky nebo podle potřeby povolit nebo nařídit jinou úpravu.
Zrušuje se vyhláška státního úřadu plánovacího č. 376/1951 Ú. l., o hospodářských smlouvách o odběru a dodávce zboží a o službách a pracích, ve znění vyhlášky státního úřadu plánovacího č. 170/1952 Ú. l.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.