§ 5.
změněno 1. 1. 1958 zákonem 246/1957 Ú. l.
§ 5. (1) Peněžní ústav smí z úvěru (půjčky) od dlužníka požadovat jen úroky, poplatky a náhrady stanovené podle této vyhlášky. U běžných vkladových účtů může se peněžní ústav s vkladatelem dohodnout, že jeho vklad nebude úročen. (2) Peněžní ústav je oprávněn upustit od účtování úroků ze vkladů na vkladní knížky, jestliže by zůstatek vkladu spolu s úrokem koncem roku činil méně než 20 Kčs, jakož i upustit od účtování úroků z běžných, obratových a úvěrových účtů, nepřevyšují-li tyto úroky ročně úhrnem 10 Kčs.