63
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 4. května 1958
o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru.
Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem-předsedou Státního úřadu plánovacího podle § 9 odst. 1 a § 10 odst. 3 zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků, a podle § 12 odst. 2 rozpočtového zákona na rok 1958 č. 13/1958 Sb.:
Hospodářské organizace státního socialistického sektoru jsou vybaveny vlastními oběžnými prostředky. Hospodárné používání oběžných prostředků upevňuje chozrasčot a přispívá ke zvýšení tempa rozvoje národního hospodářství. Správné určení potřeby oběžných prostředků zabezpečuje co nejlepší podmínky pro výrobu a oběh výrobků a podněcuje k nejvyšší hospodárnosti a mobilizaci dalších zdrojů.
Tato vyhláška upravuje financování oběžných prostředků u hospodářských organizací státního socialistického sektoru včetně hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů (dále jen „podniky“).
(1) Výši potřeby oběžných prostředků a způsob jejího krytí plánuje podnik v pětiletém plánu oběžných prostředků.
(2) Výši potřeby oběžných prostředků a způsob jejího krytí zpřesní podnik v ročním plánu oběžných prostředků. Zpřesnění se provede tak, že se vypočte výše trvalé potřeby oběžných prostředků nezbytně nutné k plnění ročního hospodářského plánu (dále jen „normativ“) a určí se způsob krytí normativu.
(3) Normativ se skládá z normativů jednotlivých druhů oběžných prostředků; normativy musí být zdůvodněny propočty (na základě časových norem apod.).
(4) Návrh pětiletého i ročního plánu oběžných prostředků projedná podnik s pobočkou banky.
(1) Podnikům, kterým není plánem určen podíl z přírůstku zisku, popřípadě podíl ze zisku, podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku, podíl ze snížení vlastních nákladů apod., stanoví orgán přímo jim nadřízený normativ a způsob jeho krytí při rozpisu státního rozpočtu (finančního plánu). V souladu s tímto rozpisem sestaví podnik roční plán oběžných prostředků.
(2) Stanovený normativ a způsob jeho krytí smí být přímo nadřízeným orgánem změněn zásadně jen při změně plánu podniku, jinak jen ze závažných důvodů a v rámci rozpisu státního rozpočtu (finančního plánu).
(3) Ministerstvu (krajskému národnímu výboru za úseky řízené národními výbory), kterému není plánem určen podíl z přírůstku zisku, popřípadě podíl ze zisku, podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku, podíl ze snížení vlastních nákladů apod., stanoví normativ a jeho krytí pro podniky v oboru jeho působnosti ministerstvo financí při rozpisu státního rozpočtu (finančního plánu).
(1) Podnik je povinen, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 2 a 3, krýt normativ vlastními oběžnými prostředky (obratovým fondem) a stálými pasívy. Stálými pasívy (prostředky vlastním oběžným prostředkům podobnými) jsou cizí prostředky, které má podnik trvale k dispozici; výše plánovaných stálých pasív musí být zdůvodněna propočty.
(2) V podnicích, kde vlastní oběžné prostředky a stálá pasíva nekryjí plně normativy pro přechodný nedostatek vlastních finančních zdrojů, může být rozdíl kryt úvěrem podle předpisů o poskytování úvěrů.
(3) V odvětvích, u nichž určí ministr financi, že budou úvěrována podle předpisů o úvěrování podílovou účastí banky, kryjí vlastní oběžné prostředky a stálá pasíva jen stanovenou část normativu.
Ke krytí přechodné vyšší potřeby oběžných prostředků převyšující normativ poskytne banka podniku úvěr za podmínek stanovených v předpisech o poskytování úvěrů.
(1) Zdrojem plánovaného doplnění vlastních oběžných prostředků je podíl z přírůstku zisku, popřípadě podíl ze zisku, podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku, podíl ze snížení vlastních nákladů apod., stanovený podniku podle zvláštních předpisů.*)
(2) Podnikům nově zřízeným a podnikům s plánovanou ztrátou nebo s malým plánovaným přírůstkem zisku, popřípadě ziskem, je možno poskytovat a doplňovat vlastní oběžné prostředky z finančních zdrojů centralizovaných u nadřízených orgánů.
Pokud tyto centralizované zdroje pro tento účel nestačí, je možno krýt potřebu přídělem ze státního rozpočtu, u podniků zapojených na rozpočet národních výborů z rozpočtu vedoucího národního výboru.
V podnicích, kterým není plánem určen podíl z přírůstku zisku, popřípadě podíl ze zisku, podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku, podíl ze snížení vlastních nákladů apod. (§ 4 odst. 1), je zdrojem plánovaného doplnění vlastních oběžných prostředků zisk podniku, příděl z finančních zdrojů centralizovaných u nadřízených orgánů, popřípadě příděl ze státního rozpočtu (z rozpočtu vedoucího národního výboru) podle zásad uvedených v ustanovení § 7 odst. 2.
(1) Vlastní oběžné prostředky smějí být podniku odčerpány nadřízenými orgány jen
(2) Nadřízené orgány používají přebytku vlastních oběžných prostředků, které jim odvedly podniky v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) a při úsporách vzniklých reorganizací podniku jako centralizovaného zdroje financování, s výjimkou ustanovení odstavce 3.
(3) Vznikne-li u ministerstva jako celku z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) přebytek vlastních oběžných prostředků, budou odčerpané prostředky odvedeny do státního rozpočtu.
Orgány nadřízené podnikům a finanční orgány, zejména pobočky banky, u podniků zapojených na rozpočty národních výborů též finanční odbory rad národních výborů, působí k tomu, aby oběžných prostředků bylo využíváno efektivně a v souladu se zájmem společnosti.
Podrobnosti podle potřeby stanoví jednotlivá ministerstva se souhlasem ministerstva financí a pro podniky zapojené na rozpočty národních výborů ministerstvo financí v dohodě s příslušnými ministerstvy.
Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška č. 242/1956 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací, a vyhláška č. 262/1956 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1959.