Vyhláška ministerstva chemického průmyslu o využití odpadních a upotřebených mazacích olejů.

§ 1.

Plnění státního národohospodářského plánu vyžaduje, aby bylo využíváno upotřebených a odpadních mazacích olejů (dále jen „odpadní oleje”).

§ 2.

Odpadní oleje jsou takové minerální oleje, jejichž původní vlastnosti se použitím změnily tak, že jich nelze bez regenerace chemickou cestou (dále jen „regenerace”) k předepsanému (určenému) účelu nadále použít.

§ 3.

Všichni spotřebitelé mazacích olejů jsou povinni odpadní oleje zachycovat, shromažďovat a odvádět do sběren.

§ 4.

(1) Výhradním sběrem odpadních olejů se pověřují odbytové základny Chema ministerstva chemického průmyslu.

(2) Sběr odpadních olejů pro odbytové základny provádějí:

1. a) od spotřebitelů, odebírajících oleje na základě hospodářských smluv, sklady pohonných látek, provádějící dodávky mazacích olejů,
2. b) od soukromých spotřebitelů (držitelů motorových vozidel) čerpací stanice.

(3) Odbytové základny Chema zahrnou do hospodářských smluv se spotřebiteli (o odběru a dodávce olejů) též ustanovení o povinnosti odvodu odpadních olejů ve smyslu této vyhlášky. Smluvní podmínky pro dodávku a odběr odpadních olejů se stanoví podle „Základních podmínek dodávky chemických, gumárenských a osinkových výrobků” a podle směrnic ministerstva chemického průmyslu.

§ 5.

(1) Povinný odběr se vztahuje na tyto druhy odpadních olejů:

1. a) letecké motorové oleje,
2. b) automobilové oleje motorové, motorové oleje pro naftové motory, kompresorové oleje trvanlivé,
3. c) ložiskové oleje I a II, nízkotuhnoucí oleje, trvanlivé oleje turbinové, isolační oleje transformátorové,
4. d) automobilové oleje převodové.

(2) Sběr ostatních druhů mazacích olejů je dobrovolný; odbytové základny Chema jsou povinny tyto oleje odebírat společně s oleji skupiny d).

§ 6.

(1) Povinný sběr odpadních olejů se určuje z nakupovaných olejů nejméně v této výši:

(2) Spotřebitel je povinen odevzdat příslušné množství odpadního oleje nejpozději do 3 měsíců po uplynutí období, na které platila hospodářská smlouva na dodávky olejů.

§ 7.

Z povinnosti sbírat a odvádět odpadní oleje se vyjímají spotřebitelé používající oleje pro účely:

1. a) technologické (pro výrobu jiného zboží),
2. b) exportní jako první náplň nově vyrobených strojů a zařízení,
3. c) výzkumné, studijní a pod.

§ 8.

(1) Spotřebitelům turbinových a transformátorových olejů se povoluje provádění regenerace ve mzdě.

(2) Při regeneraci ve mzdě obdrží spotřebitel zpět svůj vlastní zregenerovaný olej, pokud jej zašle k regeneraci v množství nejméně 3000 kg.

(3) Při menším množství je regenerace prováděna společně se stejnými druhy olejů od různých spotřebitelů.

§ 9.

(1) Regeneračními stanicemi jsou rafinerie minerálních olejů a jejich pobočné závody, které určí ministerstvo chemického průmyslu.

(2) Regenerační stanice ostatních resortů mohou provádět regeneraci jen se souhlasem ministerstva chemického průmyslu, a to pro svojí potřebu.

(3) Regeneraci ve mzdě mohou provádět regenerační stanice jiných sektorů pouze výjimečně a se souhlasem ministerstva chemického průmyslu při splnění kvalitativních podmínek a příslušných ustanovení o atestech.

§ 10.

Jednotlivé skupiny odpadních olejů, uvedené v § 5 odst. 1 nesmějí být před sběrem navzájem míseny nebo jakkoli znehodnocovány.

§ 11.

(1) Odbytové základny vyplatí za odvedené odpadní oleje tyto ceny za 100 kg čisté váhy:

(2) Uvedené částky se rozumějí při vyplacených dodávkách drahou na nejbližší železniční stanici sběrny, po případě franko sběrna při použití jiných dopravních prostředků, za předpokladu, že maximální obsah vody a nečistot v odpadních olejích není vyšší než 2 %.

(3) U čerpadel se poskytuje soukromým spotřebitelům náhrada za donesený odpadní olej v penězích. Pokud podle provozních poměrů bude moci být spotřebiteli u čerpadla provedena výměna odpadního oleje přímo v motoru, je náhradou za odevzdaný odpadní olej tato poskytnutá služba.

(4) Při změně cenových složek může ministerstvo chemického průmyslu stanovené ceny přiměřeně změnit.

§ 12.

Ministr chemického průmyslu může povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 13.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1957.