Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v závodech na výrobu hraček.

§ 1.

Působnost.

Tato vyhláška se vztahuje

1. a) místně: na země Českou a Moravskoslezskou,
2. b) věcně: na všechny závody, které vyrábějí hračky všeho druhu z různých surovin, pokud se výhradně nebo převážně zabývají touto výrobou,
3. c) osobně: na všechny zaměstnance podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění, ve znění předpisů jej pozměňujících a doplňujících.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonem ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb., a jeho prováděcími nařízeními v platném znění. Rozdělení pracovní doby a to jak denní, tak týdenní se ponechává dohodě závodu se závodní radou nebo závodním důvěrníkem.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu. Den pracovního klidu počíná v 6 hodin a končí v 6 hodin příštího dne. Na Štědrý den — nepřipadne-li na neděli nebo státem uznaný svátek nebo památný den — se pracuje do 12 hodin, při čemž se mzda zaplatí za tolik pracovních hodin, kolik by jich na tento den jinak připadlo.

§ 4.

Práce přes čas, v noci, práce ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Za práci v časové mzdě i v úkolu se platí příplatky v těchto případech:
   1. a) za práci přes čas, t. j. přes 48 hodin týdně 25%.

      Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce (§ 7 zák. č. 91/1918 Sb.), za které se platí normální mzda.

      Kočí, řidiči a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní, hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin (čítajíc v to případné práce přes čas a pomocné práce) týdenní mzdu stanovenou v § 11, bez příplatku za práci přes čas.

   § 4. Práce přes čas, v noci, práce ve dnech pracovního klidu.

   b) Za noční práci, t. j. od 22 hodin do 5 hodin, nejde-li o pravidelnou pracovní směnu

   50%.

   § 4. Práce přes čas, v noci, práce ve dnech pracovního klidu.

   c) Za práci ve dnech pracovního klidu (§ 3)

   50%.

   1. d) Za práci o placených svátcích a památných dnech státem uznaných podle předpisů o tom vydaných.

1. 2. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.
2. 3. Příplatky za práci noční a práci ve dnech pracovního klidu nenáležejí vrátným a hlídačům.
3. 4. Za ošetřování koní a práci ve dnech pracovního klidu, jakož i za odpolední krmení koní v tyto dny nepřísluší příplatek za práci ve dnech pracovního klidu, jestliže toto zaměstnání nepřesahuje denně 2 hodiny.
4. 5. Hodiny, které odpadly pro svátek, pro nemoc nebo zákonnou dovolenou, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jako odpracované.

   Totéž platí pro případy, v nichž se náhrada mzdy platí podle § 1154 b), odst. 1 a násl. všeob. obč. zák.

1. 6. Jest přípustno, aby práce přes čas spojená s provozem závodu, jako obsluha topenišť a strojů, čištění a úklid a pod. převyšují zákonnou dobu pracovní byla placena přiměřeným paušálem. Pro výši tohoto paušálu jest vžíti za základ očekávanou délku doby práce přes čas a práce pomocné.
2. 7. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu, požaduje-li to správa závodu v rámci zákonných předpisů.

§ 5.

Výpočet příplatků.

1. 1. Základem pro výpočet příplatků jest:
   1. a) u dělníků zaměstnaných v hodinové mzdě, jejich hodinová mzda, stanovená touto vyhláškou,
   2. b) u dělníků zaměstnaných v prémiové soustavě, jejich hodinová mzda, stanovená touto vyhláškou i s prémiemi, nejvýše však směrná úkolová sazba,
   3. c) u dělníků zaměstnaných v úkolu, směrná úkolová sazba, vyplývající z ustanovení této vyhlášky,
   4. d) u dělníků na týdenní mzdu s pravidelnou 54 hodinovou, po př. 60 hodinovou pracovní dobou ⅟₅₄, příp. ⅟₆₀ týdenní mzdy.

1. 2. Při výpočtu příplatků se nepřihlíží k naturálním požitkům.

Dovolená.

O placené dovolené platí všeobecná ustanovení.

§ 7.

Rozvázání pracovního poměru.

Není-li jinak ujednáno, platí oboustranně 14 denní výpovědní lhůta.

§ 8.

Zameškaná práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zák.

§ 9.

Mzdové oblasti.

1. Mzdová oblast I.:

   statutární města: Praha, Plzeň, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Liberec,

   správní okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih a Brno-venkov.

1. Mzdová oblast II.:

   Všechna ostatní místa.

§ 10.

Mzdové skupiny.

1. Dělníci se zařazují do těchto mzdových skupin:
   1. A. Dělníci s hodinovou mzdou.

      Mzdová skupina I.

      Zvláštní odborní dělníci (-ice) jsou ti, kteří se vyučili řemeslu a vykonávají kvalifikované řemeslné práce svého oboru, jako modeláři (vzorkaři), samostatní mechanici a nástrojaři, jakož i elektrotechnikové a řemeslníci, kteří provádějí opravy na závodním zařízení a strojích a udržují je v upotřebitelném stavu, zkoušení strojníci a zkoušení topiči u parních kotlů a strojů, stříkači laků, švadleny s výučním listem, modelářky (vzorkařky), střihačky a kadeřnice.

      Mzdová skupina II.

      1. Řemeslní a odborní dělníci jsou:
         1. a) dělníci (-ice), kteří se řemeslu řádně vyučili, jsou zaměstnáni ve svém řemesle a nejsou zařáděni do mzdové skupiny I.,
         2. b) samostatní dělníci (-ice), kteří prokazatelně byli zaměstnáni samostatně déle než 3 roky na řemeslných pracích svého oboru.

      Mzdová skupina III.

      Zaučení dělníci (-ice) jsou dělníci (-ice), kteří nenáležejí do mzdové skupiny I. a II. a jsou samostatně zaměstnáni v oboru na jednom nebo více strojích a jsou zodpovědní za kvalitu jejich výkonu nebo na odborných pracích déle než 1 rok, dále šičky bez výučního listu, oblékačky a vycpávačky.

      Mzdová skupina IV.

      Pomocní dělníci (-ice) jsou dělníci (-ice) v podniku zaměstnaní, kteří

      1. a) nevyhovují podmínkám stanoveným pro mzdové skupiny I., II. a III. nebo jsou toliko jako pomocníci přiděleni k dělníkům (-icím), zařaděným do I., II. a III. skupiny a
      2. b) dělníci(-ice) trvale zaměstnaní lehčími pracemi, nevyžadujícími tělesné námahy, jako na př. čištění, úklid, posílky, zatápění v kamnech, obstarávání jídla a pod.
   1. B. Dělníci s týdenní mzdou.

      Mzdová skupina V.

      Řidiči vyučení kovodělnému řemeslu.

      Mzdová skupina VI.

      Řidiči nevyučení kovodělnému řemeslu.

      Mzdová skupina VII.

      Závozníci.

      Mzdová skupina VIII.

      Kočí.

      Mzdová skupina IX.

      Vrátní a hlídači.

§ 11.

Mzdový sazebník.

1. 1. Základní mzdy pro jednotlivé mzdové skupiny (§ 10) se stanoví takto:

   § 11. Mzdový sazebník.

   		Mzdová oblast
   		I.	II.
   		za hod.
   		Kčs	Kčs
   Mzdová skupina I.
   	Zvláštní odborn. dělníci:
   	A.
   do 3 let po vyučení		10.—	9.70
   ve 4. roce po vyučeni		11.—	10.70
   po 4. roce po vyučení		11.80	11.50
   Mzdová skupina II.
   	Odborní dělníci:
   v 1. roce po vyučení		8.80	8.50
   ve 2. a 3. roce po vyučení		9.20	9.05
   ve 4. roce po vyučení		10.40	9.85
   po 4. roce po vyučení		11.35	10.85
   Zaučeným dělníkům započítává se jako doba po vyučení doba jejich zaměstnání po přeřadění do skupiny řemeslných a odborných dělníků, při čemž tato jejich mzda nesmí býti v žádném případě snížena.
   Mzdová skupina III.
   	Zaučení dělníci (-ice)
   do 18 let věku		8.20	7.90
   do 20 let věku		9.—	8.70
   do 21 let věku		9.50	9.20
   starší 21 let věku		10.20	9.90
   Mzdová skupina IV.
   a) Pomocní dělníci (-ice) [§ 10, IV. a)]
   do 16 let věku		6.90	6.60
   do 18 let věku		7.30	7.—
   do 20 let věku		8.30	8.—
   do 21 let věku		8.80	8.50
   starší 21 let		9.40	9.10
   b) Pomocní dělníci (-ice) při lehčích pracích [§ 10, IV. b)]
   do 16 let věku		6.50	6.20
   do 18 let věku		7.—	8.70
   do 20 let věku		7.30	7.—
   do 21 let věku		7.80	7.50
   starší 21 let věku		8.20	7.90

   § 11. Mzdový sazebník.

   B.
   Mzdová skupina V.	týdně
   Řidiči motorových vozidel vyučení kovodělnému řemeslu	570.—	555.–
   Mzdová skupina VI.
   Řidiči motorových vozidel nevyučení kovodělnému řemeslu	540.—	525.—
   Mzdová skupina VII.
   Závozníci	500.—	485.—
   Mzdová skupina VIII.
   Kočí	500.—	485.–
   Mzdová skupina IX.
   Vrátní a hlídači	500.—	485.–

§ 12.

Práce úkolová.

1. 1. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby tak stanoveny, aby v úkolu zaměstnaní dělníci (-ice) při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých vydělali 20% nad svou mzdu, stanovenou v § 11 této vyhlášky (úkolová směrná sazba). Směrná úkolová sazba platí za předpokladu průměrného výkonu jen jako směrnice při stanovení sazeb úkolových. Jde-li o dělníky, kteří mají podprůměrné nebo nadprůměrné výkony, pohybují se jejich výdělky pod nebo nad výdělkem průměrného pracujícího dělníka.
2. 2. Snížení úkolových sazeb jest (mimo případ očividně nesprávně propočítaných úkolových sazeb) připustilo jen tehdy, je-li to odůvodněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod.
3. 3. Výdělek jednotlivého v úkolu zaměstnaného dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, pokud příčiny nižšího výdělku nejsou prokazatelně v osobě dělníkově.

§ 13.

Zvláštní příplatky.

1. 1. Dělníci (-ice) vyjmenovaní v mzdových skupinách I., II., kteří z technických důvodů nepracují v úkole vůbec nebo jen zřídka, ač práce v úkolu je v závodě zavedena, dostanou ke svým mzdám stanoveným v § 11 této vyhlášky úkolový vyrovnávací příplatek ve výši 20%.
2. 2. Zvláště kvalifikovaní dělníci (-ice), kteří provádějí zcela samostatně mimořádně obtížné nebo zodpovědné práce spadající do rámce jejich mzdové skupiny, dostanou ke svým mzdám, stanoveným v § 11, příplatek ve výši 10 %.
3. 3. a) Za obtížné práce při sváření plynem nebo elektrickým proudem, na př. v uzavřených nádobách nebo při obzvlášť ztížené tělesné poloze svářeče, za zdraví škodlivé práce s kyselinami, žíravinami, olovem a sloučeninami zinku, s acetonovými barvami a ředidly, za práce pokovovací (galvanisační) 15%.
   1. b) Za čištění kotlů uvnitř a ostatní obdobné podstatně nečisté práce 10%.

   V pochybnostech o tom, komu příplatek přísluší rozhodne okresní úřad ochrany práce.

1. 4. Výše uvedené příplatky se vypočítávají ze základních hodinových mezd stanovených v § 11.
2. 5. Příplatek za obtížné nebo zdraví škodlivé práce se platí jen za dobu trvání těchto prací.

§ 14.

Výkonnostní příplatky.

Ke mzdám stanoveným touto vyhláškou mohou se poskytovati dělníkům, kteří pracují v časové mzdě, výkonnostní příplatky za nadprůměrné výkony, a to až do výše 25% jejich časové mzdy.

Souhrn těchto výkonnostních příplatků nesmí překročiti 15% úhrnu časových mezd v závodě.

§ 15.

Stravné a nocležné.

1. 1. Dělníci, řidiči automobilů, závozníci a kočí, při jízdách ven, t. j. mimo obec sídla závodu, dostanou, pokud jejich nepřítomnost v závodě trvá nejméně 8 hodin denně a nemohou se stravovati v místě svého závodu nebo v svém bydlišti, náhradu za zvýšené vydání, jež činí za den:

   na oběd Kčs 20, jestliže nemohou obědvati v obci sídla závodu nebo ve svém bydlišti v době od 12. do 14. hodiny; na večeři Kčs 15, vrátí-li se do závodu teprve po 19. hodině; na nocleh a snídani Kčs 40, jsou-li nuceni přenocovati mimo obec sídla závodu nebo mimo své bydliště.

1. 2. Prokáže-li zaměstnanec účtenkami odůvodněné vyšší výdaje za nocleh, budou mu plně hrazeny. Náhrada za stravné a nocležné odpadá, pokud závod zaměstnancům opatří vyhovující stravu a nocleh.

§ 16.

Naturální požitky.

Poskytují-li se naturální požitky, započítají se do mzdy. Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle norem platných pro veřejnoprávní pojištění.

§ 17.

Zmenšená pracovní výkonnost.

1. 1. Dělníkům (-icím), jejichž pracovní výkon neodpovídá požadavkům kladeným na dělníka s normálním pracovním výkonem, určí správa závodu po dohodě se závodní radou (závodním důvěrníkem) mzdu podle stupně zmenšeného výkonu.
2. 2. Stanovení snížené mzdy je třeba ihned písemně oznámiti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčnému dělníku (-ici).
3. 3. Snížení mzdy jest právně účinné, jestliže s ním okresní úřad ochrany práce neprojeví nesouhlas do 30 dnů po tom, co mu oznámení došlo.

§ 18.

Výplata mzdy.

1. 1. Není-li nic jiného ujednáno, vyplácí se mzda týdně, o jiném účtování dohodne se správa závodu se závodní radou (závodním důvěrníkem).
2. 2. Výplata budiž prováděna před skončením pracovní doby s přesným vyznačením srážek a konečné mzdy. Omyly ve vyplacených částkách buďtež hlášeny ještě při výplatě.

§ 19.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. dubna 1946.
2. 2. Zároveň pozbývá použivatelnosti vyhláška ze dne 19. června 1941, č. 469 (Ú. l. č. 143 za dne 20. června 1941) o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v průmyslu hračkářském, korkařském a dřevěných metrů a měřidel, pokud jde o závody na výrobu hraček.
3. 3. Dosavadní, pro zaměstnance příznivější, časové mzdy úředně schválené se touto vyhláškou nesnižují.
4. 4. Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.