Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení rostlinné výroby.

§ 1.

Šlechtěné odrůdy.

(1) Ministerstvo zemědělství povolí štěchtěnou odrůdu jako nové šlechtění (novou odrůdu), jestliže splňuje tyto podmínky:

1. a) odlišuje se užitkovými vlastnostmi a zpravidla i vnějšími znaky od dosavadních povolených odrůd a je vyrovnaná,
2. b) má užitkové vlastnosti pro zemědělství významné,
3. c) byla získána šlechtitelskou prací.

U bramborů se přihlíží zejména k tomu, aby byly odolné proti rakovině bramborů; ministerstvo zemědělství může povolit výjimku z tohoto ustanovení.

(2) Jako nová šlechtěná odrůda může být povolena též odrůda heterosivní, získaná každoročně sprášením těchže dvou nebo více odrůd podle téhož způsobu.

§ 2.

Krajové odrůdy.

1. Ministerstvo zemědělství povolí nešlechtěnou odrůdu jako odrůdu krajovou, jestliže splňuje tyto podmínky:
   1. a) dokonale se přizpůsobila dlouholetým pěstováním výrobním podmínkám kraje,
   2. b) má užitkové vlastnosti alespoň v tomto kraji pro zemědělství významné,
   3. c) není obdobná povoleným odrůdám šlechtěným nebo krajovým.

§ 3.

Přezkoušení nových odrůd před povolením.

(1) Nové odrůdy šlechtěné i krajové přezkušuje před povolením, pokud jde o samostatnost a pěstitelskou hodnotu, Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský v Praze (dále jen „ústav“) a jeho pobočky, a to za pomoci jejich zkušebních stanic.

(2) Ústav určí se souhlasem ministerstva zemědělství zkušebním stanicím druhy zkoušených rostlin. Přezkušování odrůd se provádí podle směrnic ministerstva zemědělství.

(3) Zkoušky samostatnosti a pěstitelské hodnoty trvají 3 roky; mohou však být ministerstvem zemědělství zkráceny nebo prodlouženy. Zkoušky pěstitelské hodnoty se konají na několika místech určených ústavem a schválených ministerstvem zemědělství; na dvou zkušebních stanicích se konají zároveň zkoušky samostatnosti.

(4) Ústav podává šlechtiteli a ministerstvu zemědělství během zkoušení zprávy o tom, jak se nová odrůda osvědčuje, a sděluje jim rovněž výsledek zkoušek.

§ 4.

Přihlášky k přezkoušení a k povolení odrůdy.

(1) Přihlášky k přezkoušení a k povolení odrůdy podávají šlechtitelé v českých zemích u ústavu a na Slovensku u pobočky ústavu v Bratislavě na tiskopisech vydaných ústavem. Přihlášky se podávají u ozimů do 15. června a u jařin do 15. ledna roku výsevu.

(2) Ústav nebo jeho pobočka v Bratislavě zašle přihlašovateli nové odrůdy odrůdový dotazník, který šlechtitel vyplní a vrátí ústavu nebo jeho pobočce v Bratislavě, šlechtitel dodá ústavu nebo jeho pobočce v Bratislavě bezplatně a vyplaceně podle jejich pokynů rovněž vzorky osiva a sadby přihlašované odrůdy.

(3) Přihlašovatel může novou odrůdu ze zkoušení odvolat. Ministerstvo zemědělství může odrůdu ze zkoušení vyloučit.

§ 5.

Prohlídka šlechtitelského podniku,

Před povolením nové odrůdy vykonají tři přehližitelé (§ 16) prohlídku šlechtitelského podniku za účelem zjištění všech skutečností rozhodných pro povolení odrůdy. Dva z nich určí ministerstvo zemědělství z řad svých zaměstnanců nebo zaměstnanců ústavu nebo jeho poboček, a jednoho příslušný krajský národní výbor. Prohlédnuty musí být šlechtitelské záznamy, školky, rozmnožovací materiál, srovnávací pokusy vztahující se na odrůdu a zařízení potřebná k řádnému šlechtění. Přitom musí být zjištěno, jakou šlechtitelskou metodou odrůda vznikla. O výsledku přehlídky sepíší přehližitelé protokol na tiskopise vydaném ústavem a předloží jej ministerstvu zemědělství.

§ 6.

Povolování nových odrůd.

(1) Ministerstvo zemědělství povoluje novou odrůdu po dobrozdání ústavu nebo jeho pobočky v Bratislavě po skončení přezkoušení a po prohlídce šlechtitelského podniku, a podle potřeby po slyšení krajských národních výborů hlavních produkčních oblastí, jakož i výrobních a spotřebních složek a ústředních úřadů, kterých se povolení nové odrůdy zvlášť dotýká.

(2) Nešlechtěné odrůdy krajové mohou být povoleny především Československým státním statkům, národnímu podniku, jednotným zemědělským družstvům a komunálním podnikům.

(3) Jméno nové odrůdy určí ministerstva zemědělství. Přitom vezme v úvahu případný návrh šlechtitele.

§ 7.

Zkoušení povolených odrůd,

(1) Ústav nebo jeho pobočka v Bratislavě zkouší každoročně povolené odrůdy podle směrnic ministerstva zemědělství, pokud jde o pěstitelskou hodnotu.

(2) Osivo nebo sadbu povolené odrůdy pro zkoušení je šlechtitel povinen dodat bezplatně v množství a termínech stanovených ústavem nebo jeho pobočkou v Bratislavě.

§ 8.

Odnímání povolení odrůd.

Ministerstvo zemědělství odejme povolení odrůdy, vyjde-li dodatečně najevo, že odrůda v době jejího povolení nesplňovala požadované podmínky nebo pozbyla vlastností, pro něž byla po, volena, anebo se stala z jiných důvodů pro zemědělství bezvýznamnou. Ministerstvo zemědělství rozhodne o odnětí povolení po dobrozdání ústavu a podle potřeby též po slyšení krajských národních výborů hlavních produkčních oblastí, jakož i výrobních a spotřebních složek a ústředních úřadů, kterých se odnětí povolení odrůdy zvlášť dotýká.

§ 9.

Rayonisace odrůd.

(1) Ministerstvo zemědělství určí oblasti pro pěstování povolených odrůd podle výsledků zkoušek pěstitelské hodnoty v rayonisačních pokusech. Rayonisační pokusy provádějí výzkumné ústavy zemědělské v jednotlivých oblastech u Československých státních statků, národního podniku, jednotných zemědělských družstev a komunálních podniků podle směrnic ministerstva zemědělství.

(2) Krajské národní výbory předkládají po slyšení okresních národních výborů ministerstvu zemědělství rayonisační návrhy pro pěstování povolených odrůd pro jednotlivé okresy a kraje, a to vždy do 31. ledna pro příští plánovací rok.

§ 10.

Zahraniční odrůdy.

Ustanovení §§ 1 až 9 platí i pro zahraniční odrůdy. Výjimky může povolit ministerstvo zemědělství.

§ 11.

Povinnost šlechtitelů.

Šlechtitelé plní své úkoly podle hospodářského plánu a uzavřených smluv.

§ 12.

Ústavy pro zkoušení a uznávání semen.

Osivo a sadby uznávají:

1. a) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze v krajích: Pražském, Českobudějovickém, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Hradeckém a Pardubickém,
2. b) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Brně, v krajích: Jihlavském, Brněnském, Olomouckém, Gottwaldovském a Ostravském,
3. c) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Bratislavě, v krajích: Bratislavském, Nitranském, Banskobystrickém a Žilinském,
4. d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Košicích, v krajích: Košickém a Prešovském,
5. e) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Žatci, pokud jde o chmel

(dále jen „kontrolní ústav“).

§ 13.

Stupně uznávání osiva a sadby.

(1) Osivo a sadba se uznávají v těchto studních:

1. a) elitní s označením ročníku rozmnožování,
2. b) šlechtěné,
3. c) přesev (přesázení),
4. d) krajové odrůdy,
5. e) heterosisní.

(2) Rozsah uznávání přesevu (přesázení) určí podle potřeby ministerstvo zemědělství.

(3) Ministerstvo zemědělství může určit oblasti pro množení osiva a sadby jednotlivých plodin a jejich stupňů; přitom může povolit výjimky s přihlédnutím k potřebám jednotných zemědělských družstev.

§ 14.

Uznávací řízení.

1. Uznávací řízení záleží:
   1. 1. v přihlášení porostů do uznávacího řízení, v přehlídce a posouzení tohoto porostu; přehlídka a posouzení mají být provedeny v době plného vývoje rostlin, u bramborů a květin v době plného kvetu. Pro posouzení stačí jedna přehlídka, u dvouletých druhů se provede zvlášť přehlídka sazeček a zvlášť přehlídka semenic;
   2. 2. v odebrání vzorku z vyčištěného a vytříděného osiva a sadby, pocházejících z uznaného porostu (vzorkování) a v posouzení jakosti odebraného vzorku; u bramborů se odebírají a posuzují vzorky sadby jen jde-li o sadbu určenou pro vývoz nebo uznanou v porostu pod podmínkou, že bude přezkoušena jakost vzorku. Jinak se u bramborů odebírají a posuzují vzorky jen na pokyn ministerstva zemědělství;
   3. 3. ve vydání uznávacího listu, nebo povolení pro obchodní osivo nebo sadbu (část III), po případě v zamítnutí.

§ 15.

Přihlašování porostů do uznávacího řízení.

(1) K uznání musí být přihlášeny každoročně všechny porosty elitních a šlechtěných osiv a sadby, s nimiž počítá výrobní plán osiva a sadby, vyjma porosty, které byly zničeny a u nichž tuto okolnost potvrdí místní národní výbor. Plochy zničených porostů hlásí místní národní výbor ihned okresnímu národnímu výboru.

(2) Přihlášky k uznávání porostů zašlou kontrolnímu ústavu, příslušnému podle místa množení

1. a) Šlechtitelé, pokud jde o porosty na pozemcích, na nichž hospodaří, a na pozemcích jejich smluvních množitelů,
2. b) Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, pokud jde o porosty na pozemcích jeho smluvních množitelů (dále jen „přihlašovatelé“).

(3) Přihlašovatel ručí, že údaje v přihlášce jsou správné a že budou učiněna opatření ke včasnému provedeni přehlídek, ke včasnému převzetí osiva a sadby, a k jejich vyčištění, vytřídění a vzorkování.

(4) Přihlašovatel může přihlášku písemně odvolat u kontrolního ústavu do 10 dnů počítajíc ode dne stanoveného kontrolním ústavem pro podávání přihlášek. Byl-li porost zničen, může přihlašovatel odvolat přihlášku nejpozději před započetím přehlídky u přehližitele; k odvolání přihlášky musí přiložit prohlášení místního národního výboru, potvrzené okresním národním výborem, že porost byl zničen, a uvést příčiny zničení.

(5) U elitních porostů povolených odrůd, k jejichž osevu bylo, použito elitního osiva a sadby, které však nebyly dosud uznány, musí přihlašovatel prokázat kontrolnímu ústavu záznamy, že osivo a sadba byly získány postupným rozmnožováním v podniku šlechtitele.

(6) Kontrolní ústav odevzdá převzaté přihlášky k uznávání porostů krajským národním výborům, a pokud jde o semenné okopaniny, zeleninu a květiny, přímo přehližitelům.

§ 16.

Přehlídka porostů přihlášených do uznávacího řízení.

(1) Porosty přihlášené do uznávacího řízení přehlížejí a posuzují přehlížitelé, které jmenuje zemědělská správa rady krajského národního výboru na návrh zemědělského odboru rady okresního národního výboru v počtu odpovídajícím skutečné potřebě. Přehlížiteli mohou být nejen zaměstnanci kontrolního ústavu nebo jiných orgánů státní správy, nýbrž i jiné osoby, na př. členové jednotných zemědělských družstev a důchodci. Provádění přehlídek porostů zaměstnanci orgánů státní správy se považuje za jejich vedlejší činnost, s výjimkou

1. a) zaměstnanců kontrolního ústavu,
2. b) zaměstnanců národních výborů, u nichž řízení přehlídek porostů patří k jejich pracovním úkolům,
3. c) zaměstnanců, u nichž je účast při provádění přehlídek porostů součásti jejich praxe nebo výcviku.

Přehlížitelům porostů, s výjimkou zaměstnanců uvedených v předchozí větě písm. a) až c), přísluší za provedení přehlídky porostu odměna ve výši a za podmínek, které stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí. Všichni přehlížitelé mají nárok na náhradu cestovních a jiných výdajů podle příslušných předpisů.

(2) Přehližitelé mají být znalí rostlinné výroby a uznávacích předpisů a musí být školeni k řádnému výkonu služby, školení provádějí krajské národní výbory za součinnosti okresních národních výborů a kontrolního ústavu.

(3) Krajské národní výbory předloží seznamy jmenovaných přehližitelů kontrolnímu ústavu každoročně do 30. listopadu; na rok 1951 předloží krajské národní výbory tyto seznamy do 14 dnů po dni počátku nabytí účinnosti této vyhlášky.

(4) Krajské národní výbory a přehližitelé odpovídají za řádné a včasné provedení přehlídek a za dodání posudků kontrolnímu ústavu a přihlašovatelům. Krajské a okresní národní výbory kontrolují činnost přehližitelů a činí opatření, aby přehlídky byly prováděny odpovědně a ve stanovených lhůtách.

(5) Přehližitel je povinen oznámit alespoň jeden den napřed datum přehlídky porostů příslušnému místnímu národnímu výboru, který o tom uvědomí všechny množitele svého obvodu (též Československé státní statky, národní podnik), a zúčastní se přehlídky svým zástupcem. Přehližitel zpraví o době konání přehlídky též příslušné hospodářské družstvo. Přihlašovatel je povinen zúčastnit se přehlídky svým zástupcem.

(6) Před započetím přehlídky zjistí přehližitel se zástupcem místního národního výboru, zda se údaje v přihlášce shodují se skutečným stavem na poli, a zda byly dodrženy zásady agrotechniky, a zjištěné závady uvede v posudku; o vážných závadách podá zvláštní zprávu krajskému národnímu výboru a kontrolnímu ústavu.

§ 17.

Posuzování porostů přihlášených do uznávacího řízení.

(1) Při posuzování porostů přihlášených do uznávacího řízeni hodnotí a zaznamenává přehližitel v posudku (osvědčení) celkový stav, druhovou vyrovnanost, odrůdovou pravost a čistotu, zaplevelení obtížnými plevely, výskyt a intensitu zvláště škodlivých chorob a škůdců s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu sousedních porostů, jakož i ochranu proti cizosprášení.

(2) Porost nesmí být uznán, vykazuje-li podprůměrný stav a podprůměrnou vyrovnanost, větší druhovou a odrůdovou příměs, větší napadení chorobami a škůdci, větší zaplevelení a menší prostorovou ochranu proti cizosprášení, než stanoví normy pro posuzování porostů přihlášených do uznávacího řízení, stanovené směrnicemi ministerstva zemědělství.

(3) Uznat lze jen celý porost. Nevyhovuje-li část porostu z jiných důvodů než pro nepřípustné napadení chorobami, může být uznána vyhovující část pod podmínkou, že sklizeň vyhovující části bude provedena a uložena odděleně od osiva a sadby zčásti nevyhovující. Jednotlivé uznávané porosty musí být odděleny od jiných pěšinkou (brázdou) o šířce 50 cm, aby se zabránilo pomísení s jinými druhy a odrůdami.

(4) Přehližitel oznámí výsledek přehlídky přítomnému zástupci místního národního výboru a přihlašovateli, a zašle nejpozději do 3 dnů po provedení přehlídky krajskému národnímu výboru, kontrolnímu ústavu a přihlašovateli po 1 stejnopise posudku (osvědčení).

(5) Do 3 dnů po provedení první přehlídky, při níž nebyl porost uznán, může přihlašovatel požádat písemně o provedení druhé (kontrolní) přehlídky, a to u semenných okopanin, zeleniny a květin kontrolní ústav, u ostatních plodin krajský národní výbor. Žádost musí obsahovat přesnou adresu množitele a důvody, proč žadatel nesouhlasí s výsledkem první přehlídky. Krajský národní výbor, po případě kontrolní ústav, nařídí provedení kontrolní přehlídky zvláštním přehližitelem. Zjistí-li se kontrolní přehlídkou, že první přehlídka byla provedena správně, hradí náklady kontrolní přehlídky přihlašovatel; zjistí-li se, že první přehlídka byla provedena nesprávně, hradí náklady kontrolní přehlídky kontrolní ústav, který zároveň zruší posudek z první přehlídky.

(6) Přihlašovatel je povinen osivo a sadbu z uznaných porostů včas převzít, pokud není sám šlechtitelem nebo množitelem, řádně vyčistit (vytřídit), a z hotového osiva a sadby dodat kontrolnímu ústavu vzorek ve lhůtě mu stanovené ministerstvem zemědělství.

§ 18.

Odebrání vzorku z osiva a sadby, pocházejících z uznaného porostu (vzorkování), a posouzení jakosti vzorku.

(1) Vzorkování osiva a sadby, pocházejících z uznaného porostu, provedou vzorkovatelé ustanovení kontrolním ústavem na návrh zemědělského odboru rady okresního národního výboru, schválený zemědělskou správou rady krajského národního výboru, podle zásad a směrnic pro vzorkování, vydaných kontrolním ústavem a schválených ministerstvem zemědělství. Vzorkovateli mohou být nejen zaměstnanci kontrolního ústavu, nýbrž i jiné osoby. Vzorkování osiva a sadby prováděné zaměstnanci orgánů státní správy se považuje za jejich vedlejší činnost s výjimkou

1. a) zaměstnanců kontrolního ústavu.
2. b) zaměstnanců národních výborů, u nichž řízení vzorkování osiva a sadby patří k jejich pracovním úkolům,
3. c) zaměstnanců, u nichž je účast při vzorkování osiva a sadby součástí jejich praxe nebo výcviku.

Vzorkovatelům osiva a sadby, s výjimkou zaměstnanců uvedených v předchozí větě písm. a) až c), přísluší za odebrání a vypravení vzorku osiva a sadby odměna ve výši a za podmínek, které stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí. Všichni vzorkovatelé mají nárok na náhradu cestovních a jiných výdajů podle příslušných předpisů.

(2) Vyčištěné osivo může být vzorkováno jen z neporušených pytlů opatřených přihlašovatelem návěsky a plombami, jež vydá kontrolní ústav. Ministerstvo, zemědělství může z tohoto Ustanovení povolit v odůvodněných případech výjimky. Návěsek musí obsahovat jméno podniku, u něhož bylo vzorkování provedeno, jméno druhu a odrůdy a stupeň, v němž bylo osivo uznáno, a rok sklizně.

(3) Vzorkovatel vydá při vzorkování prohlášení o původu osiva a odebrání vzorku na tiskopisech vydaných kontrolním ústavem. Vzorky s prohlášeními odešle podnik, u něhož byl vzorek odebrán, kontrolnímu ústavu ke zkoušení.

(4) Kontrolní ústav zjistí rozborem vzorku, zda osivo a sadba vyhovují normám pro uznávání osiva a sadby a pro povolování obchodního osiva a sadby, stanoveným směrnicemi ministerstva zemědělství.

§ 19.

Vydávání průkazů o uznávání osiva a sadby. Dodávky uznaného osiva a sadby.

(1) Na osivo a sadbu, které vyhovují jakostí podmínkám stanoveným pro uznané osivo a sadbu, vydá kontrolní ústav uznávací list. Na osivo a sadbu, které vyhovují jakostí alespoň podmínkám stanoveným pro obchodní osivo a sadbu a ustanovením části III, vydá kontrolní ústav povolení pro obchodní osivo, po případě sadbu. Osivo a sadbu, které nevyhovují stanoveným podmínkám, kontrolní ústav neuzná.

(2) Nebylo-li osivo, po případě sadba, kontrolním ústavem uznána, může přihlašovatel po přečištění osiva nebo sadby požádat o nové vzorkování a přezkoušení. Náklady druhého vzorkování a přezkoušení vzorku hradí přihlašovatel.

(3) Uznání osiva a sadby platí pro sklizeň, pro kterou bylo provedeno. Osivo, nepoužité k osevu do 31. července roku následujícího po sklizni, musí být po tomto dni před vydáním k osevu znovu vzorkováno a přezkoušeno; náklady spojené s tímto vzorkováním a přezkoušením hradí podnik, který dal osivo znovu vzorkovat a přezkoušet. Odpovídá-li osivo uvedené v předchozí větě podmínkám stanoveným pro uznané osivo, prodlouží kontrolní ústav platnost uznávacího listu.

(4) Podniky jsou povinny hlásit ministerstvu zemědělství u ozimů vždy k 31. prosinci, u jařin vždy k 31. květnu zásoby osiva, jehož nepoužily k osevu do 31. července roku následujícího po sklizni.

(5) Uznané osivo a sadba musí být dodávány zásadně jen v uzavřených obalech opatřených návěsky; výjimky pro sadbu bramborovou na běžný osev může povolit ministerstvo zemědělství.

(6) Dodavatelé uznaných osiv a sadby jsou povinni vyznačovat na účtech (dodacích listech) a nákladních listech, na místě „Údaje o zásilce pro příjemce“, číslo uznávacího listu, jméno odrůdy a stupeň. Při prodeji z otevřených obalů, které byly plombovány, je dodavatel povinen vydat kupujícímu záruční list podle vzoru vydaného kontrolním ústavem. U zeleninových a květinových semen, které se prodávají v pestrých sáčcích pořadově číslovaných, musí být na obalu uvedeno jméno podniku, který sáček plnil, jméno druhu a odrůdy, rok plnění a slova „Záruka pravosti, druhu, odrůdy a předepsané jakosti“. Bylo-li dáno ministerstvem zemědělství povolení k balení osiva s nižší klíčivostí, musí být pestrý sáček opatřen doložkou „Nižší klíčivost nahrazena větším množstvím (povoleno výnosem ministerstva zemědělství ze dne ……….č. j……..)“.

§ 20.

Výroba osiv a sadby na semenářských dílcích jednotných zemědělských družstev.

(1) Ustanovení §§ 14 až 19 se nevztahují na výrobu osiv a sadby na semenářských dílcích jednotných zemědělských družstev, vyrábí-li jednotné zemědělské družstvo osivo nebo sadbu pro vlastní potřebu a z elitního, po případě šlechtěného osiva nebo sadby. Porosty na semenářských dlících, pocházející z elitního, po případě šlechtěného osiva nebo sadby, podléhají kontrole okresního národního výboru, vykonávané za účasti zástupců jiného jednotného zemědělského družstva, než o jehož porost jde. Nebudou-li při této kontrole jmenované porosty shledány závadnými, jsou jednotná zemědělská družstva povinna řádně vyčištěná osiva vyrobená na semenářských dílcích ve lhůtách stanovených směrnicemi ovzorkovat a vzorek zaslat k přezkoušení ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (přímo označeným laboratořím tohoto ústavu).

(2) Ústav zašle o výsledku zkoušky písemný posudek jednotnému zemědělskému družstvu a v opise okresnímu národnímu výboru, zda osivo vyhovuje, zda byly zjištěny závady nebo zda je osivo k osivovým účelům nezpůsobilé. Když byly zjištěny závady, které se dají odstranit, je nutné osivo po odstranění závad znovu ovzorkovat a zaslat ústavu k novému přezkoušení.

(3) Osiva, která podle výsledku zkoušky vyhovují, jsou jednotná zemědělská družstva povinna před výsevem řádně namořit.

(4) Okresní národní výbory sledují jakost osiv vyráběných na semenářských dílcích a dbají, aby závady zjištěné zkouškami vzorků byly odstraněny a nezpůsobilé osivo vyměněno.

(5) Bližší pokyny pro zkoušení osiva ze semenářských dílců vydá ministerstvo zemědělství směrnicemi.

§ 21.

Výjimky.

Ministerstvo zemědělství může v případech hodných zvláštního zřetele povolit výjimky z ustanovení této části vyhlášky.

§ 22.

Při nedostatku uznaného šlechtěného osiva a sadby, a osiva a sadby krajových odrůd stanoví ministerstvo zemědělství pro každý hospodářský rok množství a druhy jiného než uznaného osiva a sadby, jež může být povoleno a uváděno do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství pod názvem „obchodní osivo a sadba“.

§ 23.

(1) Povolování obchodního osiva a sadby provádí podle pokynů ministerstva zemědělství kontrolní ústav. O povolení žádá u kontrolního ústavu:

1. a) pro osivo a sadbu domácí výroby výrobce nebo podnik, který osivo a sadbu hodlá uvádět do oběhu jako obchodní osivo a sadbu,
2. b) pro osivo a sadbu zahraničního původu dovozce,
3. c) pro obchodní osivo a sadbu, u nichž uplynula lhůta platnosti povolení, ten kdo je držitelem osiva a sadby a chce je dále uvádět do oběhu.

(2) Povolení pro obchodní osivo, po případě sadbu platí 12 měsíců; u polních luštěnin, seťové kukuřice a sadby pouze 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty nesmějí se osivo a sadba uvádět do oběhu bez nového přezkoušení jakosti. Jestliže jakost osiva a sadby vyhovuje jakostním normám, může být povolení prodloužena vždy o dalších 6 měsíců.

(3) K dovozu osiva a sadby, které se mají uvádět do oběhu jako obchodní osivo a sadba, mohou být připuštěny jen osivo a sadba vhodného původu (provenience), a to po předchozím souhlasu ministerstva zemědělství. Dovozce červeného jetele a vojtěšky musí po provedení rozboru kontrolním ústavem označit na obalech zřetelně původ (provenienci). Při prodeji je prodávající povinen hlásit kupujícímu původ podle tohoto označení.

§ 24.

(1) Obchodní osivo a sadba musí vyhovovat jakostním normám, stanoveným směrnicemi ministerstva zemědělství, a bližším podmínkám stanoveným v povolení pro obchodní osivo, po případě sadbu.

(2) Obchodní osivo a sadba (i vyvážené a dovážené) podléhají odbornému dozoru kontrolního ústavu, který se pověřuje též vzorkováním, plombováním, prováděním rozborů vzorků a kontrolou obchodního osiva a sadby, uváděných do oběhu.

(3) Pro vzorkování a plombování, jakož i zkoušení obchodního osiva a sadby platí přiměřeně ustanovení části II. Kontrolní ústav se při tom řídí pokyny ministerstva zemědělství.

§ 25.

Za správnost hospodářských vlastností povoleného obchodního osiva a sadby ručí ten, kdo žádal o povolení obchodního osiva a sadby. Záruka pravosti odrůdy se poskytuje jen na podkladě zvláštního ujednání. U obchodního osiva a sadby kukuřice, bramborů, zeleniny a květin se ručí podle povolovacích podmínek za pravost a čistotu odrůdy, a podle toho nutno udat jméno odrůdy.

§ 26.

Provádění kontroly pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby a účel kontroly.

(1) Kontrola pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby k setí (sázení) se provádí zpravidla před provedením, po případě po provedení dodávky. Kontrolou pravosti se zjišťuje, zda osivo a sadba odpovídají druhu, po případě odrůdě, které uvádí dodavatel. Kontrolou jakosti se zjišťuje, zda osivo a sadba odpovídají stanoveným jakostním normám.

(2) Kontrola pravosti a jakosti se provádí podle pokynů ministerstva zemědělství.

(3) Dodávky osiva a sadby pro vývoz podléhají kontrole pravosti a jakosti jen před provedením dodávky.

§ 27.

Orgány provádějící kontrolu pravosti a jakosti.

(1) Kontrolu pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby provádí kontrolní ústav svými zaměstnanci a vzorkovateli.

(2) Zkoušení pravosti a jakosti odebraných vzorků provádí výhradně kontrolní ústav.

§ 28.

Podniky, v nichž se provádí kontrola pravosti a jakosti.

1. Kontrola pravosti a jakosti osiva a sadby se provádí:
   1. a) v podnicích, které připravují osivo a sadbu k dodávce zemědělským nebo jiným podnikům,
   2. b) v zemědělských podnicích,
   3. c) v jiných podnicích (vyjma dopravních), které jsou držiteli osiva a sadby.

§ 29.

Odebrání vzorků osiva a sadby pro zkoušení.

(1) Vzorky osiva a sadby odebírají kontrolní orgány nebo vzorkovatelé. K zajištění kontroly pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby mohou odebírat vzorky též národní výbory.

(2) Podnik, v němž byl vzorek odebrán, zašle jej za dozoru kontrolního orgánu ihned kontrolnímu ústavu, který vydal na osivo nebo sadbu uznávací list. Kontrolní ústav přezkouší vzorek zaslaného osiva a sadby a oznámí výsledek přezkoušení (posudek) tomu, kdo vzorek zaslal. Zjistí-li kontrolní ústav vážné závady v pravosti nebo jakosti osiva nebo sadby, hlásí to ihned krajskému národnímu výboru a ministerstvu zemědělství.

(3) Jednotná zemědělská družstva a místní národní výbory při společných objednávkách osiva a sadby pro zemědělské podniky v obci, jsou povinny a ostatní odběratelé jsou oprávněni žádat odebrání vzorku z osiva a sadby, které jim byly dodány, k provedení přezkoušení. Vzorek odebere v přítomnosti odběratele osiva nebo sadby vzorkovatel ustanovený pro obvod odběratele. Zjistí-li kontrolní ústav, že osivo, po případě sadba, je závadné, uhradí kontrolnímu ústavu náklady na zkoušení vzorku dodavatel osiva nebo sadby, jinak uhradí náklady na zkoušení odběratel. Výjimečně provádí kontrolní ústav zkoušení zdarma.

(4) Je-li možno závadu, která byla zjištěna při zkoušení osiva nebo sadby, odstranit čištěním (přebráním), vyjádří se kontrolní ústav ve svém posudku též o výši náhrady, která by měla být poskytnuta příjemci osiva nebo sadby za výdaje spojené s čištěním nebo přebráním.

(5) Nemůže-li odběratel odstranit závadu v pravosti nebo jakosti dodaného osiva nebo sadby, nelze považovat dodávku za uznané osivo nebo za uznanou sadbu, po případě ani za obchodní osivo nebo sadbu.

§ 30.

Kontrola pravosti dodávek osiva a sadby.

(1) Závady v pravosti osiva a sadby oznámí příjemce dodavateli bez zbytečného odkladu po tom, kdy měl možnost osivo nebo sadbu prohlédnout, t. j. při převzetí osiva nebo sadby; příjemce je povinen hlásit závadu též kontrolnímu ústavu, který vydal na osivo nebo sadbu uznávací list, a zaslat kontrolnímu ústavu zároveň vzorek odebraný vzorkovatelem.

(2) Kontrolní ústav zařídí přezkoušení vytýkaných závad, a to vytýkají-li se závady při dodávce osiva nebo sadby, provedením vegetačního pokusu z dodaného kontrolního vzorku, vytýkají-li se závady v porostu, provedením komisionelního šetření porostu. Podle výsledku zkoušení nebo šetření vydá kontrolní ústav stranám posudek.

§ 31.

Kontrola osiva a sadby kontrolním ustaven.

Kontrolní ústav může též kontrolovat, zda podniky, které připravují osivo nebo sadbu k dodávce zemědělským nebo jiným podnikům, plní řádně povinnosti při přípravě osiva a sadby podle údajů, na základě nichž jim byl vydán na osivo nebo sadbu uznávací list.

§ 32.

Práva kontrolních orgánů. Povinnosti podniků vůči kontrolním orgánům.

Orgány provádějící kontrolu pravosti a jakosti jsou oprávněny vstupovat na pozemky, do skladišť a provozoven podniků, které připravují osivo nebo sadbu k dodávce zemědělským nebo jiným podnikům, dále do zemědělských a jiných podniků, které jsou držiteli osiva nebo sadby. Provozovatelé jmenovaných podniků jsou povinni umožnit kontrolním orgánům vstup na pozemky, do skladišť a provozoven, předložit jim potřebné záznamy a doklady, umožnit jim odebrání vzorků a poskytnout jim žádaná vysvětlení. Kontrolní orgány jsou při prohlídkách povinny šetřit předpisů o ochraně svobody osobní, domovní, tajemství listovního a tajemství dopravovaných zpráv, jakož i předpisů o přístupu do podniků a jiných objektů.

§ 33.

Postup při dovozu a vývozu osiva a sadby.

(1) Plán dovozu a vývozu osiva a sadby určí vývozní a dovozní množství osiva a sadby podle jednotlivých druhů plodin.

(2) U osiva a sadby určeného k vývozu stanoví ministerstvo zemědělství po slyšení výrobních složek a příslušné výsadní dovozní a vývozní společnosti, se zřetelem na množitelský výrobní plán, odrůdy, stupeň pěstění a množství, ve kterých bude plánovaný vývoz splněn, a vydá pokyn k jejich kontraktaci podle předpisů o hospodářských smlouvách.

(3) U osiva a sadby, které má být dovezeno, určí ministerstvo zemědělství po slyšení výrobních složek a příslušné výsadní dovozní a vývozní společnosti odrůdy, stupeň pěstění, množství a původ (provenienci), ve kterých mají být osivo a sadba zakoupeny a dodány.

§ 34.

Jakostní normy.

Dovážené a vyvážené osivo a sadba musí odpovídat tuzemským jakostním normám pro příslušný druh osiva a sadby. Ministerstvo zemědělství může v případě potřeby povolit výjimku.

§ 35.

Přezkušováni a plombování vyváženého osiva a sadby.

Vyvážené osivo a sadba musí být přezkoušeny a plombovány kontrolním ústavem.

§ 36.

Odebírání kontrolního vzorku.

Při dovozu osiva a sadby zařídí příjemce zásilky odbavené celním orgánem odebrání kontrolního vzorku. Tento vzorek zašle neprodleně kontrolnímu ústavu spolu s hlášením o množství a druhu dováženého osiva a sadby, aby mohlo být zjištěno, zda toto osivo a sadba odpovídá předepsaným jakostním podmínkám. Zjistí-li kontrolní ústav, že osivo a sadba neodpovídá stanoveným podmínkám, nesmí být jako osivo a sadba uváděno do oběhu, nestanoví-li ministerstvo zemědělství jinak.

§ 37.

Kontrolní orgány.

Aby byl zajištěn zdravý vývin školkařských výpěstků, vykonávají okresní národní výbory svými rostlinolékařskými odborníky jako kontrolními orgány (dále jen „kontrolní rostlinolékařský orgán“) zdravotní dozor na školky a jejich výrobky určené k výsadbě (ovocné a révové podnože, výpěstky ovocných stromů, keřů, révy vinné a jahodníků).

§ 38.

Vykonávání prohlídek kontrolními rostlinolékařskými orgány.

(1) Kontrolní rostlinolékařský orgán vykoná prohlídku každé školky třikrát ročně (u jahodníků alespoň jednou ročně), z toho dvě prohlídky v době vegetace a jednu prohlídku při dobývání školkařských výrobků. Alespoň jednu prohlídku každé školky v roce vykoná kontrolní rostlinolékařský orgán společně s kontrolním orgánem národního výboru, vykonávajícím pěstitelskou kontrolu, který zjišťuje, zda je ve školce plněn výrobní plán a zda je školka odborně vedena.

(2) Kontrolní rostlinolékařský orgán pořídí o každé prohlídce zápis, v němž uvede, jaký je zdravotní stav výpěstků a jaká zdravotní opatření byla provedena nebo nařízena, kterých částí kultury nelze použít k výsadbě nebo kterých lze použít k výsadbě jen za podmínek jím stanovených.

(3) Zápis se pořídí trojmo a kontrolní rostlinolékařský orgán vyhotoví k němu rovněž trojmo hrubý situační náčrtek školky, jež byla kontrolována. Místa, kde byly zjištěny závady, se v náčrtku vyznačí. Prvopis zápisu a náčrtku odevzdá kontrolní rostlinolékařský orgán držiteli školky, který je předloží vždy na vyzvání kontrolnímu rostlinolékařskému orgánu. Kontrolní rostlinolékařský orgán si ponechá jeden opis zápisu a náčrtku, a druhý opis zápisu a náčrtku zašle ministerstvu zemědělství. Provede-li se zdravotní kontrola společně s kontrolou pěstitelskou, podepíše zápis též orgán vykonávající pěstitelskou kontrolu.

§ 39.

Povinnosti držitele školky při výkonu zdravotního dozoru.

(1) Držitel školky je povinen:

1. a) přihlásit školkařské kultury a jahodové sazenice ke zdravotnímu dozoru do 15. dubna každého roku okresnímu národnímu výboru, a to na tiskopisech vydaných krajským národním výborem,
2. b) pečovat o náležitý zdravotní stav kultur a řídit se při tom pokyny vydanými ministerstvem zemědělství a kontrolními rostlinolékařskými orgány,
3. c) desinfikovat ve vyhovujících zařízeních (desinfekčních komorách a pod.) podle pokynů, po případě za účasti kontrolního rostlinolékařského orgánu školkařské výpěstky určené k vývozu, a rozhodne-li tak okresní národní výbor, též školkařské výpěstky určené k přemístění uvnitř státu,
4. d) dbát pokynů kontrolních rostlinolékařských orgánů o zamezení a rozšiřování škůdců a jejich vyhubení, o vyloučení závadných školkařských výpěstků z dalšího pěstování, nebo o zničení školkařských výpěstků napadených škůdci.

(2) Vyloučení závadných školkařských výpěstků z dalšího pěstování, po případě jejich zničení, uloží kontrolní rostlinolékařský orgán držiteli školky jen, jsou-li školkařské výpěstky silně napadený škůdci, zejména kůrovci, červci, mšicí krvavou, merami, sviluškou, americkým přástevníkem, padlím jabloňovým, strupovitostí, moniliosami, bakterielní boulovitostí a rakovinami.

§ 40.

Účel hubení škůdců.

Ochranná opatření proti škůdcům rostlin (dále jen „škůdci“) nutno provádět tak, aby byly zajištěny a překročeny hektarové výnosy stanovené jednotným hospodářským plánem. Opatření tato musí být proto plánována, organisována a vedena s ohledem na nebezpečnost jednotlivých škůdců pro plnění úkolů stanovených plánem rostlinné výrobě.

§ 41.

Opatření k vyhubení, zamezení výskytu a rozšiřování škůdců.

(1) Uživatelé pozemků (i neobdělávaných) a skladišť zemědělských plodin jsou povinni činit všechna opatření k vyhubení, zamezení výskytu a rozšiřování škůdců i skladovaných plodin, po případě plodin v upraveném stavu (na př. mouky, pokrutin, melasy).

(2) Opatření podle odstavce 1 nutno činit proti všem škůdcům ať živočišného nebo rostlinného původu, plevelům i rostlinám hostitelským (pokud nejsou pěstovány jako samostatné kultury k zvláštním účelům podle hospodářského plánu). Nebezpeční škůdci jsou uvedeni v § 2 odst. 1 vládního nařízení č. 8/1951 Sb., o ochraně proti rozšiřování nebo zavlečení škůdců rostlin při dovozu, průvozu a vývozu; přehled běžných škůdců vydá směrnicemi ministerstvo zemědělství.

§ 42.

Předcházení výskytu škůdců (preventivní ochrana).

Výskytu škůdců předcházejí osoby uvedené v § 41 odst. 1 zejména

1. a) dodržováním pravidel agrotechniky a zaváděním travopolního systému (na př. včasná a mělká podmítka, hluboká podzimní orba),
2. b) zaváděním a pěstováním odrůd odolných proti škůdcům,
3. c) změnou podmínek prostředí ve směru pro škůdce nepříznivém (na př. změna vlhkosti vzduchu větráním, zaléváním).
4. d) zvyšováním odolnosti rostlin agrotechnickými zásahy (na př. přihnojováním, plečkováním).

§ 43.

Doba a způsob hubení škůdců.

(1) Opatřeni proti škůdcům je nutno provádět vhodnými a účinnými způsoby a prostředky v době, kdy je škůdce nejvíce a nejsnáze zranitelný. Při tom je nutno brát zřetel na růst a rozvoj zemědělských plodin.

(2) Hubení škůdců se provádí těmito způsoby:

1. a) biologicky, t, j. využitím přirozených nepřátel škůdců (na př. drůbeží, bakterielními nástrahami),
2. b) chemicky (na př. postřikem, poprašováním, otrávenými nástrahami, proplyněním, vykuřováním, desinfekcí, mořením osiva),
3. c) mechanicky (na př. pomocí lapacích přístrojů, ochranných příkopků, ochrannými pásy, lepy, sběrem, pletím, pálením, promrazováním, prohříváním, vyplavováním, odstřelem).

§ 44.

Zvlášť nebezpečni škůdci.

(1) Zvlášť nebezpečnými škůdci jsou u nás mandelinka bramborová, rakovina brambor, kalifornský červec (San José) a révokaz.

(2) Každý, zejména pěstitel nebo držitel plodin a rostlin, je povinen hlásit ihned místnímu národnímu výboru výskyt zvlášť nebezpečných škůdců nebo jejich zárodků, jakož i podezření z jejich výskytu.

§ 45.

Mandelinka bramborová.

(1) Není dovoleno přenášet živé mandelinky bramborové v kterémkoliv vývojovém stadiu.

(2) Uživatelé pozemků jsou povinni označit napadené místo pozemku postavením tabulky s nápisem „Zamořeno mandelinkou bramborovou, nepovolaným vstup zakázán“. Zároveň vytýčí přesně místo nálezu.

(3) Místní národní výbor pečuje o provedení všech opatření proti mandelince bramborové, organisuje hledači dny a prohledání všech porostů bramborů v obci. Při tom postupuje místní národní výbor podle pokynů ministerstva zemědělství.

(4) Místní národní výbor vede seznam zamořených pozemků a provedených opatření s časovými údaji. Okresní národní výbor vede seznam zamořených obcí se jmény pěstitelů a záznamy o provedených opatřeních. Krajský národní výbor vede seznam zamořených obcí.

(5) Místní národní výbor dbá o řádné použití a uložení chemických prostředků a strojů pro hubení mandelinky bramborové.

§ 46.

Rakovina bramborů.

(1) Brambory nesmějí být vyváženy z obce, jestliže v jejím obvodu se vyskytuje rakovina bramborů. Okresní národní výbor může povolit vývoz bramborů z té části území obce, které není zamořeno rakovinou; přitom může stanovit vhodná opatření k zamezení šíření rakoviny.

(2) Pěstitelé bramborů jsou povinni dodat místnímu národnímu výboru bezpečně uzavřený vzorek bramborových hlíz napadených rakovinou s označením „K rostlinolékařské prohlídce“. Místní národní výbor v zemích českých zašle vzorek k přezkoušení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, pobočce v Brně, na Slovensku Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, pobočce v Bratislavě,

(3) Podle výsledku přezkoušení prohlásí okresní národní výbor obec za zamořenou rakovinou. Okresní národní výbor prohlásí obec za rakoviny prostou, jestliže přezkušováním poboček (odstavec 2) po dobu dvou až tří let bude zjištěno, že na pozemcích, které byly dříve rakovinou zamořeny, rakovina se již nevyskytuje.

(4) Místní národní výbor vede seznam zamořených pozemků a provedených opatření s časovými údaji. Okresní národní výbor vede seznam zamořených obcí se jmény pěstitelů a záznamy o provedených opatřeních. Krajský národní výbor vede seznam zamořených obcí. Celostátní seznam o výskytu rakoviny vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pobočka v Brně.

§ 47.

Kalifornský červec (San José).

(1) Z oblastí zamořených kalifornským červcem je zakázáno vyvážet sadbu (rouby). Přeprava ovoce je povolena jedině na základě osvědčení okresního národního výboru o tom, že přepravovaná zásilka je prosta kalifornského červce.

(2) Okresní národní výbory a krajské národní výbory vedou seznamy zamořených obcí.

§ 48.

Révokaz.

(1) V krajích Brněnském, Olomouckém, Jihlavském, Gottwaldovském a Ostravském a na Slovensku může být pěstována pouze réva šlechtěná na révových podnožích vzdorujících révokazu. Pravokořennou révu lze pěstovat pouze v ostatních krajích českých; na Slovensku pouze na imunních píscích s povolením ministerstva zemědělství.

(2) Převoz révové sadby (roubů) z krajů vyjmenovaných v odstavci 1 větě prvé na Slovensko nebo naopak je dovolen pouze s povolením krajských národních výborů po provedené desinfekci. Převoz sadby z těchto krajů a ze Slovenska do ostatních krajů českých je zakázán.

(3) V krajích vyjmenovaných v odstavci 1 větě prvé a na Slovensku, kde réva je napadena révokazem, je nutno révové keře léčit dávkami sirouhlíku. Při výskytu révokazu v ostatních českých krajích je nutno provést desinfekcí půdy a zničení révokazu silnými dávkami sirouhlíku a vykopat napadené vinné keřů, které musí být na místě spáleny.

§ 49.

Výjimky.

Ministerstvo zemědělství může v jednotlivých případech s přihlédnutím k hospodářskému plánu povolit výjimky z ustanovení §§ 45 až 48, zejména pokud jde o přemisťování bramborů, ovoce a vinných hroznů.

§ 50.

Oprávněni okresních národních výborů.

Okresní národní výbory mohou, jestliže toho vyžaduje účinné hubení škůdců,

1. a) dát příkaz k zničení plodin nebo rostlin napadených škůdci a stanovit způsob zničení,
2. b) zakázat na pozemku zamořeném škůdci na určitou dobu pěstování určitých plodin, po případě nařídit, které plodiny mají být na pozemku pěstovány a po jakou dobu, po případě nařídit jiná vhodná opatření k zabránění výskytu škůdců a jejich šíření,
3. c) zakázat použití napadených plodin nebo plodin ze zamořeného pozemku k setí, sadbě nebo výsazu.

§ 51.

(1) Osoby, které pracují s prostředky na ochranu rostlin (dále jen „prostředky“), musí být řádně obeznámeny s vlastnostmi prostředků a o způsobu práce s nimi. Osob mladších 16 let nesmí být k práci s jedovatými prostředky používáno.

(2) Při práci s prostředky se nesmí jíst a kouřit. Při práci samé je nutno používat ochranného oděvu, rukavic, po případě brýlí a polomasky. Po ukončení práce je nutno řádně vyčistit oděv a umýt obličej a ruce.

(3) Při práci s plynovými, kouřovými a těkavými prostředky je nutno kromě ochranného oděvu používat masek. Desinfikovaný rostlinný materiál a skladované plodiny je nutno náležitě provětrat. Při proplynování rostlinného materiálu a skladovaných plodin je nutno dbát o neprodyšné uzavření desinfikovaných prostorů.

§ 52.

(1) Při používání prostředků musí být dbáno ochrany zdraví lidí a zvířat. V prostorech, kde se pracuje s prostředky, nesmí být povolen přístup dětem a domácím zvířatům a nesmí být v nich uskladněny poživatiny a plodiny určené k lidskému požívání. Místo, kde se jedovaté prostředky připravovaly, je nutno překopat, neupotřebené zbytky a obaly hluboko zakopat nebo spálit, po případě jinak odborně zničit. Všechny použité nádoby, stroje a nářadí je nutno po provedené práci důkladně vymýt a dbát toho, aby nebylo použito těchto nádob k napájení zvířat, po případě k podávání krmiv.

(2) Na pozemku, na němž bylo provedeno poprášení nebo postřik jedovatými prostředky, je možno pást teprve tehdy, jestliže od doby ošetření dvakrát vydatně pršelo, nejdříve však za jeden měsíc. Pást je zakázáno rovněž i na dvacetimetrovém ochranném pásu kolem ošetřovaného pozemku. Uživatelé okolních pozemků musí být vždy o použití jedovatých prostředků zavčas vyrozumění těmi, kdož prostředku použili.

(3) Při práci s práškovitými prostředky je třeba dbát toho, aby pracující osoby i potahy nedýchaly zvířený prach. Při práci s jedovatými prostředky je nutno zabránit pasení potahů.

§ 53

(1) U zeleniny, ovoce, hroznů vinné révy a léčivých rostlin není dovoleno používat jedovatých prostředků 5 týdnů před sklizní, při umělém zadešťování 3 týdny. Používat olovnatých prostředků u zeleniny, ovoce, hroznů vinné révy a léčivých rostlin je zakázáno.

(2) Není dovoleno používat prostředků u zemědělských plodin v době květu a těsně před květem. Kvetoucí plevele je nutno před ošetřením s pozemků odstranit.

§ 54.

(1) Prostředky mohou být převáženy jenom v dokonale uzavřených obalech a nesmí se převážet společně a potravinami nebo krmivy. Po provedeném převozu je nutno provést důkladnou prohlídku ložné plochy vozu a případné stopy prostředků odstranit.

(2) Otrávené nástrahy je nutno klást tak, aby byly dostupný pouze škůdcům, proti kterým jsou určeny. Práce s bakterielními nástrahami a práce s plynovými, kouřovými a těkavými prostředky je nutno provádět podle pokynů a pod dozorem rostlinolékařského odborníka okresního národního výboru.

§ 55.

Společné hubeni škůdců.

(1) Národní výbory, především místní národní výbory, učiní vhodná opatření proti škůdcům, kteří se vyskytli v nebezpečném rozsahu nebo je důvodná obava před jejich nebezpečným rozšířením, a organisují společná opatření proti nim. Tato opatření učiní národní výbory při výskytu zvlášť nebezpečných škůdců (§ 44 odst. 1) v každém případě.

(2) Místní národní výbory zajistí účinnost hromadných opatření v součinnosti s jednotnými zemědělskými družstvy, Československými státními statky, národním podnikem, strojně traktorovými stanicemi, Ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jeho složkami a s masovými organisacemi. Jestliže nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.

§ 56.

Neznámí škůdci.

Uživatelé pozemků a skladišť zemědělských plodin jsou povinni, zjistí-li neznámého škůdce, podat o tom zprávu místnímu národnímu výboru a dodat mu vše, podle čeho může být škůdce určen (na př. vzorek poškozených částí plodin nebo rostlin, usmrceného škůdce a pod.). Jestliže místní národní výbor nemůže sám určit škůdce, učiní oznámení kontrolnímu ústavu a zašle současně všechny pomůcky, které o škůdci má po ruce. Kontrolní ústav určí škůdce a sdělí místnímu národnímu výboru prostředky na jeho hubení, jakož i návod k použití prostředků.

§ 57.

Druhy prostředků.

Prostředky jsou s hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat zdraví škodlivé. Jedovatými z nich jsou kysličník siřičitý a sirouhlík a sloučeniny arsenu, baria, brucinu, fluoru, fosforu, kyanovodíku, močoviny, nikotinu, olova, rtuti, selenu, strichninu a thalia.

§ 58.

Povolování uvádět prostředky do oběhu.

Výrobní nebo dovozní podnik, který zamýšlí uvést do oběhu nový prostředek, musí jej přihlásit předem k vyzkoušení ministerstvu zemědělství. V přihlášce je uvést význačné chemické a jiné vlastnosti prostředku a návod k používání, předběžně vyčíslenou cenu prostředku, jakož i doklad o tom, že byly odeslány 2 zaplombované vzorky přípravku ve váze po 0,5 kg kontrolnímu ústavu k přezkoušení. Ministerstvo zemědělství podle výsledku zkoušek v dohodě s příslušnými ministerstvy povolí výrobci uvádět prostředky do oběhu nebo dá souhlas k jich dovozu; v povolení uvádět prostředky do oběhu nebo v souhlasu k dovozu se stanoví též, v jakých obalech mohou být prostředky uváděny do oběhu.

§ 59.

Stálá kontrola prostředků.

Prostředky podléhají stálé kontrole kontrolního ústavu. Zjistí-li se, že vlastnosti prostředků neodpovídají vlastnostem původně schváleného vzorku, nebo, že údaje a návod na obalu neodpovídají vlastnostem takového prostředku, povolení uvádět prostředky do oběhu bude odňato.

§ 60.

Obaly na prostředky.

Sloučeniny arsenu, kyanovodíku, nitrokresolu a sirouhlíku se skladují a uvádějí do oběhu v plechových nebo železných obalech; ostatní prostředky podle své povahy v obalech plechových, impregnovaných, lepenkových nebo papírových, dřevěných sudech, skleněných nebo keramických nádobách a pod. Obaly musí být tak pevné, aby obsah při přepravě ani po dalším skladování neunikal. Velikost balení prostředků schvaluje ministerstvo zemědělství. Na obalu musí být tyto údaje: jméno prostředku, chemický název, procentní obsah účinné látky, jméno výrobce, datum výroby, číslo výrobního díla a návod k použití s poučením o první pomoci. Znění návodu schvaluje ministerstvo zemědělství. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy platné pro železniční přepravu.

§ 61.

Označování jedovatých a zdraví škodlivých prostředků.

(1) Jedovaté prostředky se označují nápadným nápisem „Jed“ a umrlčí hlavou velikosti přiměřené obalu. Prostředky zdraví škodlivé musí být opatřeny nápadným nápisem „Zdraví škodlivé". Hořlavé prostředky se označují „Hořlavé — pozor na oheň“.

(2) Jedovaté prostředky musí být výrazně zbarveny, a to arsenové prostředky zeleně, rtuťnaté a fosforové červeně; i ostatní jedovaté prostředky musí být výrazně zbarveny.

§ 62.

Uskladnění prostředků.

(1) Prostředky nutno skladovat v chladných a suchých místnostech zajištěných proti ohni. Tekuté prostředky třeba chránit před mrazem. Jedovaté prostředky musí být uskladňovány samostatně a pod zámkem. Prostředek nesmí se uskladňovat s potravinami a krmivy. Hořlavé prostředky se uskladňují podle příslušných předpisů.

(2) Skladiště s jedovatými prostředky musí být opatřeno řádným osvětlovacím zařízením a zvenku zřetelně označeno nápisem „Sklad jedů, nepovolaným vstup zakázán“.

§ 63.

Povinnost osob skladujících prostředky.

Osoba, odpovědná za skladování a za vydávání jedovatých prostředků, musí být obeznámena s vlastnostmi jedů, zacházením s nimi a znalá první pomoci při otravách.

§ 64.

Poučování o jedovatých prostředcích.

Osobám do 16 let nesmějí být vydávány jedovaté prostředky; každý příjemce jedovatých prostředků musí být osobou vydávající tyto prostředky výslovně upozorněn na to, že jde o jedovaté prostředky ohrožující zdraví a život lidí a zvířat.

§ 65.

Bezpečnostní a zdravotní pravidla.

Bezpečnostní a zdravotní pravidla o zacházení s jedovatými prostředky musí být vyvěšena vždy na viditelném místě v místnosti, kde se tyto vydávají.

§ 75.

(1) Za úřední plombování obchodního osiva a sadby s použitím plomby a návěsku a vždy při vývozu osiva a sadby vybírá kontrolní ústav za každé plombované balení (pytel a pod.):

Náhrada se platí i tehdy, když si přihlašovatel (výrobce) provádí plombování osiva a sadby sám z pověření kontrolního ústavu.

(2) Přihlašovatel je dále povinen zaplatit kontrolnímu ústavu za provedené vzorkování:

1. a) náhradu hotových výloh vzorkovatele podle příslušných předpisů,
2. b) za každý odebraný vzorek osiva nebo sadby 35 Kčs.

§ 76.

(1) Za zkoušení jakosti osiva a sadby, přihlášených k povolení obchodního osiva a sadby, a v případech, kdy výrobci nebo spotřebitelé požádají o provedení rozboru ve vlastním zájmu, vybírá kontrolní ústav tyto náhrady:

1. A. u obilovin, kukuřice, pohanky, prosa a polních i zahradních luštěnin:

   § 76.

   a)	za určení čistoty, klíčivosti, vyrovnanosti, obsahu plevelů i jiných škodlivých příměsí	30 Kčs,
   b)	za totéž s určením vzcházivosti	40 Kčs,
   c)	za každé dodatkové stanovení	25 Kčs,

1. B. u olejnin: konopí, lnu, máku, řepky, řepice a pod.:

   § 76.

   a)	za určení čistoty se stanovením obsahu plevelů a jiných škodlivých příměsí a stanovení klíčivosti	50 Kčs,
   b)	za totéž se stanovením vzcházivosti	60 Kčs,
   c)	za každé další dodatkové stanovení	25 Kčs,

1. C. u jetelovin (vyjma seradely a vičence)

   § 76.

   a)	za určení čistoty, příměsi cizích druhů a plevelů a klíčivosti	60 Kčs,
   b)	za totéž se stanovením původu	70 Kčs,
   c)	za každý další dodatečný rozbor (kromě sušiny)	30 Kčs,

1. D. u seradely a vičence:

   § 76.

   a)	za určení čistoty, příměsi cizích druhů a plevelů a klíčivosti (u vičence též za stanovení příměsi krkavce)	35 Kčs,
   b)	za totéž se stanovením původu	50 Kčs,
   c)	za každý další dodatkový rozbor	25 Kčs,

1. E. u trav:

   § 76.

   1.	u čiroku, jílku anglického, italského, westerwoldského, kostřavy luční, rákosovité, různolisté, moháru ovsíku, srhy laločnaté a sveřepu:
   a)	za určení čistoty se stanovením jiných druhů, plevelů a klíčivosti	65 Kčs,
   b)	za totéž se stanovením původu	85 Kčs,
   c)	za určení, pravosti odrůdy křemíkovou lampou jako dodatkové stanovení (u jilku)	40 Kčs,
   d)	za každý další dodatkový rozbor	30 Kčs,
   2.	U bojínku, kostřavy červené, lesknice rákosovité, lipnice, medyňku, ovsíku žlutavého, pohanky hřebenité, psárky luční, psinečku, tomky vonné:
   a)	za určení čistoty se stanovením jiných druhů a plevelů a klíčivosti, u bojínku též za stanovení kokotice a nahých semen	65 Kčs,
   b)	za totéž se stanovením původů	85 Kčs,
   c)	za určení podílu plevelovitého bojínku jako dodatkového rozboru	40 Kčs,
   d)	za totéž methodou Chromosomovou	90 Kčs,
   e)	za každý další dodatkový rozbor	30 Kčs,

1. F. u řepy cukrové, krmné a salátové

   § 76.

   a)	za určení čistoty a klíčivosti, druhu podle procentického zastoupení velikostních kategorií klubíček bez stanovení počtu klíčků	70 Kčs,
   b)	za každé dodatkové stanovení	30 Kčs,

1. G. u směsí:

   § 76.

   1.	u směsí luštěnin nebo luštěnin s obilninami:
   a)	za určení čistoty, klíčivosti, podílu plevelů a jiných škodlivých příměsí, skládá-li se směs jen ze dvou druhů	70 Kčs,
   b)	za každý další druh ve směsi obsažený	25 Kčs,
   c)	za každé jednotlivé stanovení příměsi dvou druhů	40 Kčs,
   d)	za každý další druh	20 Kčs,
   2.	u směsí jetelových, travních nebo jetelotravních:
   a)	za určení čistoty, klíčivosti, podílu plevelů, skládá-li se směs jen ze dvou druhů	80 Kčs,
   b)	za každý další druh ve směsi obsažený	25 Kčs,
   c)	za každé jednotlivé stanovení při směsi dvou druhů	50 Kčs,
   d)	za každý další druh	20 Kčs,

1. H. u zeleniny na rostlin aromatických a kořenných kromě drobnozrn:

   § 76.

   a)	za určení čistoty obsahu jiných druhů a plevelů a klíčivosti	60 Kčs,
   b)	za každé další dodatkové stanovení	25 Kčs,

1. J. u jiných semen polních plodin a drobnozrnných zelenin a květin:

   § 76.

   1.	u velkozrnných druhů, na př. čekanky, kolence, svazenky, fialy letní a pod.:
   a)	za určení čistoty, obsahu jiných druhů a plevelů, jakož i klíčivosti	60 Kčs,
   b)	za každé další dodatkové stanovení	25 Kčs,
   2.	u drobnozrnných druhů, na př. celeru, majoránky, tabáku, hledíku, náprsníku, petunie, begonie a pod.:
   a)	za určení čistoty, obsahu jiných druhů semen a plevelů, jakož i klíčivosti	70 Kčs,
   b)	za každé" další dodatkové stanovení	25 Kčs,

1. K. u ovocných semen, pecek a jader:

   § 76.

   a)	za určení čistoty a klíčivosti naklíčením nebo řezem	50 Kčs,
   b)	za stanovení klíčivosti biochemickou cestou	60 Kčs,

1. L. u semen všech druhů a odrůd:

   § 76.

   1.	za stanovení vlhkosti jako samostatný rozbor	40 Kčs,
   2.	za stanovení vlhkosti jako dodatkový rozbor	30 Kčs,
   3.	za určení pravosti druhu nebo odrůdy:
   	a) makroskopicky	25 Kčs,
   	b) mikroskopicky	60 Kčs,
   	c) rozborem klíčků	50 Kčs,
   	d) vegetačním pokusem	75 Kčs,

1. M. u bramborů:

   § 76.

   za určení pravosti, vyrovnanosti a zdravotního stavu

   30 Kčs,

1. N. u semenačky řepy, čekanky, mrkve a cibule a pod.:

   § 76.

   za stanovení pravosti odrůdy a zdravotního stavu

   35 Kčs,

1. O. za opisy a osvědčeni o rozborech:

   § 76.

   a)	při originálu za stránku	20 Kčs,
   b)	za dodatečné žádané opisy	35 Kčs,
   c)	za další opis v případě uvedeném pod písm. b)	15 Kčs,
   d)	za vyhotovení mezinárodního certifikátu	40 Kčs.

(2) Poplatky poštovní za doručení osvědčení o rozboru nebo poplatky telefonické a telegrafické za sdělení výsledku rozboru nejsou obsaženy ve stanovených náhradách; účtují se zvlášť a nutno je v účtu náhrad vykázat.

§ 77.

Za rozbory dovážených nebo vyvážených osiv, po případě sadby, vybírá kontrolní ústav od dovozce nebo vývozce náhrady stanovené v § 76.

§ 78.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.