Výnos ministerstva ochrany práce a sociální péče, j. zn. VI-1001/1-23/3-46, o organisaci rozhodčího a pojišťovacího soudnictví veřejnoprávního sociálního pojištění v pohraničním území.

Podle čl. II, čl. 1, odst. 1 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku (příloha k zákonu ze dne 19. prosince 1945, č. 12 Sb. z r. 1946), pocházejí ústavní a jiné právní předpisy Československého státu, vydané do 29. září 1938 včetně, ze svobodné vůle československého lidu a jsou československým právním řádem. Podle odstavce 2 téhož článku nejsou předpisy vydané v oblasti tohoto řádu v době, kdy československý lid byl zbaven své svobody, součástí československého právního řádu.

Podle těchto ustanovení zůstal zachován v pohraničním území zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění, jak platil dne 29. září 1938. Ustanovení tohoto zákona doznala po 5. květnu 1945 změny ve dvojím směru: Podle čl. V zákona č. 158/1945 Sb., o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění, byla na celé území země České a Moravskoslezské rozšířena použivatelnost předpisů z doby nesvobody, jimiž byly v této době změněny předpisy zákona č. 221/1924 Sb. Vedle toho zasáhly do předpisů zákona č. 221/1924 Sb. v pohraničním území i dekret presidenta republiky č. 93/1945 Sb., o prozatímních opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, jejž podle čl. I, odst. 2 ústavního zákona č. 57/1946 Sb. jest považovati za zákon, a na jeho podkladě vydané vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 10. prosince 1945, č. 558, Ú. l. I, částka 152/1945, o přechodných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, a ze dne 22. prosince 1945, č. 6/1946, Ú. l. I, částka 2/1946, o sídlech a obvodech úřadoven sociálního pojištění v pohraničním území.

Podle posléz uvedených předpisů staly se nositeli veřejnoprávního nemocenského pojištění v pohraničním území úřadovny sociálního pojištění (§ 1 vyhlášky č. 558/1945 Ú. l.), které převzaly také provádění nemocenského pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. (§ 3 jmenované vyhlášky) a nastoupily tak v tom směru na místo nemocenských pojišťoven, určených k tomu podle zákona č. 221/1924 Sb., jejichž působnost převzaly a vykonávají. Totéž platí mutatis mutandis o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců podle zákona č. 221/1925 Sb.

Vládním nařízením č. 365/1941 Sb. bylo přebudováno nemocenské pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a vládním nařízením č. 70/1943 Sb. pojištění u bratrských pokladen. Účinnost obou těchto předpisů byla rozšířena čl. V zákona č. 158/1945 Sb. i na pohraniční území.

Podle předchozích předpisů staly se nositeli nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách v pohraničním území rovněž úřadovny sociálního pojištění (§ 3 vyhlášky č. 558/1945 Ú. l.), které nastoupily v tom směru na místo Nemocenské pojišťovny soukromých zaměstnanců v Praze a jejích úřadoven, určených k tomu vládním nařízením č. 365/1941 Sb.

Stejně tak nastoupily v pohraničním území úřadovny sociálního pojištění (§§ 3 a 4 vyhlášky č. 558/1945 Ú. l.) na místo revírních bratrských pokladen jako nositelek nemocenského pojištění a úřadoven Ústřední bratrské pokladny podle vl. nař. č. 70/1943 Sb.

Je proto v pohraničním území třeba

1. a) podle § 196 zákona č. 221/1924 Sb. pro obor nemocenského pojištění dělníků,
2. b) podle § 101 vl. nař. č. 365/1941 Sb. pro obor nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách,

uvésti v činnost rozhodčí soudy v sídle těchto úřadoven, a

1. c) podle § 216 zákona č. 221/1924 Sb. obnoviti činnost pojišťovacího soudu v sídle sborového soudu prvé stolice.

V oboru vládního nařízení č. 365/1941 Sb. není třeba uváděti v činnost pojišťovací soudy, pokud se týče obnoviti jejich činnost, protože příslušným pro odvolání jest pojišťovací soud v Praze resp. v Brně (§ 122 vl. nař. č. 365/1941 Sb.).

V oboru nemocenského pojištění veřejných zaměstnanců platí § 40 zákona č. 221/1925 Sb. a v oboru nemocenského pojištění u bratrských pokladen pak předpisy o rozhodčím soudnictví podle § 226 vládního nařízení č. 70/1943 Sb.

1. V rámci uvedených předpisů jsou tedy v pohraničním území povolány k rozhodování dávkových sporů nemocenského pojištění tyto soudy:
   1. a) o žalobách podle § 196 zákona č. 221/1924 Sb. proti výměru úřadovny sociálního pojištění jako nositelky nemocenského pojištění v pohraničním území podle tohoto zákona výlučně rozhodčí soud úřadovny, zřízený v jejím sídle,
   2. b) o žalobách podle § 101 vl. nař. č. 365/1941 Sb. proti výměru úřadovny sociálního pojištění jako nositelky nemocenského pojištění v pohraničním území podle tohoto nařízení výlučně rozhodčí soud úřadovny, zřízený v jejím sídle,
   3. c) o sporech podle § 40 zák. č. 221/1925 Sb. mezi úřadovnou sociálního pojištění jako nositelkou nemocenského pojištění věřejných zaměstnanců v pohraničním území podle tohoto zákona a pojištěnci o poskytování dávek rozhodčí soud pro nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců podle vl. nař. č. 46/1927 Sb.,
   4. d) o sporech podle §§ 225 a 237 vl. nař. č. 70/1943 Sb. proti výměru úřadovny sociálního pojištění jako nositelky nemocenského pojištění a jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny v pohraničním území podle tohoto nařízení výlučně rozhodčí soud bratrských pokladen, pokud se týče jeho pobočky, zřízené podle § 226 vl. nař. č. 70/1943 Sb.

Do té doby však, než budou zřízeny případné pobočky, rozhoduje o uvedených sporech v zemi České rozhodčí soud revírní bratrské pokladny v Kladně, v zemi Moravskoslezské rozhodčí soud revírní bratrské pokladny v Brně, pokud jde o spory s úřadovnami sociálního pojištění v Moravské Třebové, Šternberku a Šumperku, a rozhodčí soud revírní bratrské pokladny v Moravské Ostravě, pokud jde o spory s úřadovnou sociálního pojištění v Moravském Berouně.