Vyhláška ministra sociální péče, kterou se upravují pracovní a mzdové podmínky dělnictva průmyslu dutého skla.

Čl. I.

Vyhláška se vztahuje

1. 1. místně

   na země Českou a Moravskoslezskou,

1. 2. věcně

   na všechny závody vyrábějící duté neb tyčové sklo a zušlechťující duté sklo,

1. 3. osobně

   na všechny dělníky podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

Čl. II.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonnými ustanoveními.

Čl. III.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

Den pracovního klidu se počítá od 6. hod. ráno do 6. hod. ráno příštího dne.

Čl. IV.

Příplatky.

1. Při pracích v časové mzdě i v úkolu se platí za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční tyto příplatky:

   Čl. IV. Příplatky.

   a)	Za práci přes čas, t. j. přes zákonitou dobu pracovní	25%.
   	Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce (§ 7 zákona č. 91/1918 Sb.).
   b)	Za noční práci, t. j. od 22 do 5 hod., nejde-li o pravidelné směny	50%.
   c)	Za práci ve dnech pracovního klidu	50%.

Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, jest zaplatiti toliko nejvyšší příplatek.

Příplatky za noční práci a za práci ve dnech pracovního klidu nenáležejí vrátným, hlídačům, topičům u parních kotlů, jakož i strojníkům.

Práce přes čas a pomocné práce podle §§ 6 a 7 zákona č. 91/1918 Sb. mohou býti placeny úhrnně.

Paušalovaná částka musí býti přiměřená předpokládanému, průměrnému úhrnu práce přes čas a pomocných prací.

Příplatky za práci přes čas náležejí vrátným a hlídačům jedině za práci přes 60 hodin, řidičům motorových vozidel, závozníkům, kočím, topičům u parních kotlů, strojníkům jedině za práci přes 54 hodiny týdně.

Dělnictvo je povinno vykonati práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční nařízenou zaměstnavatelem v rámci zákonitých ustanovení.

Základem pro výpočet příplatků jest

1. 1. u příjemců hodinových mezd hodinový výdělek (hodinová mzda), u dělníků v úkolu průměrný úkolový, výdělek posledních 2 zúčtovacích mzdových období,
2. 2. u příjemců týdenních mezd a pravidelnou 48hodinovou pracovní dobou ⅟₄₈, s pravidelnou 54, po případě 60hodinovou pracovní dobou ⅟₅₄, po případě ⅟₆₀ týdenní mzdy.

Čl. V.

Mzdové oblasti.

1. Podniky jsou rozděleny do dvou mzdových oblastí:

   Do I. mzdové oblasti patří podniky, které jsou umístěny v okruhu do 5 km od nejbližší železniční nakládací stanice neb i dále, avšak mají vlastní železniční přípojku (vlečku).

   Do II. mzdové oblasti patří podniky, které jsou umístěny v okruhu přes 5 km od nejbližší železniční nakládací stanice a nemají vlastní železniční přípojku (vlečku).

Čl. VI.

Mzdy.

1. Mzdy jsou stanoveny v této vyhlášce podle těchto směrnic:
   1. 1. Časové mzdy jsou stanoveny za každou normální, skutečně odpracovanou hodinu, den nebo týden.
   2. 2. Týdenní mzdy uvedené ve mzdové tabulce platí pro pracovní dobu udanou pro dané případy. Týdenní mzdy se mění úměrně podle kratší nebo delší pracovní doby.
   3. 3. Zařádění dělnictva do jednotlivých mzdových skupin provede správa závodu v dohodě se závodní radou.
   4. 4. Provádějí-li dělníci pravidelně práce různých mzdových skupin, může býti ujednána odpovídající střední mzda.

Čl. VII.

Úkolová práce a výkonnostní příplatky.

1. 1. Dělníci pracují v úkolu, stanoví-li to v zájmu výroby správa závodu po dohodě se závodní radou.
2. 2. Při pracích v úkolu, kde jsou stanoveny směrné úkolové sazby, jest vzíti za základ pro tarifování tyto směrné úkolové sazby. V případech však, kde v příloze (mzdový sazebník) této vyhlášky nejsou stanoveny směrné úkolové sazby, je při úkolu stanoviti sazby (tarify) tak, aby dělníci při průměrném pracovním výkonu a za podmínek v závodě obvyklých dosáhli o 15% vyššího výdělku, než činí jejich časová mzda.
3. 3. Pracuje-li se na druzích skla, pro které nebyly stanoveny sazby (tarify), vyplácí se za tuto práci směrná úkolová mzda. Úkolové sazby (tarify) se stanoví podnikatelem po slyšení alespoň dvou předních dělníků a jednoho staršího pomocníka, zúčastněných na dotčené úkolové práci. Úkolové sazby (tarify) při výrobě do nových forem se stanoví teprve po vyzkoušení formy.
4. 4. Úkolové sazby (tarify) jsou tehdy správně stanoveny, vydělá-li si dělnictvo, zaměstnané týmiž pracemi, za podmínek v závodě obvyklých a se zřením k ustanovením článků VIII a IX o přejímání skla a náhradě za výměty v době 14 dnů alespoň směrnou úkolovou sazbu.
5. 5. Výdělek dělníka pracujícího v úkolu nesmí klesnouti pod zaručenou mzdu, po případě, kde není ve vyhlášce uvedena zaručená mzda, pod časovou mzdu, není-li příčina menšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově. V takovém případě má dělník nárok jen na výdělek jím skutečně v úkolu dosažený.
6. 6. Úkolové sazby (tarify) a podmínky nutno sděliti dotčeným dělníkům před započetím práce písemně nebo vývěskou v závodním oddělení. V každém závodě jest vésti knihu nebo kartotéku platných úkolových sazeb (tarifů).
7. 7. Změna stanovených a vyzkoušených úkolových sazeb v neprospěch zaměstnanců může býti provedena podnikatelem, nedojde-li k dohodě, po předchozí výpovědní týdenní lhůtě.

   Podnikatel jest povinen přezkoušeti úkolové sazby a po případě nově stanovití

   1. a) při nesprávném propočtu úkolových mezd,
   2. b) při změnách pracovního postupu nebo druhu materiálu,
   3. c) při technických zlepšeních nebo
   4. d) při podstatných změnách počtu kusů porovnatelných a sériově zhotovovaných předmětů. Ustanovení Čl. VII., odst. 3, platí obdobně.

1. 8. Dělníci (pomocníci a pod.) spolupracující s předním dělníkem ve skupinovém úkolu jsou zúčastněni podle procentních sazeb stanovených ve mzdové tabulce této vyhlášky na výdělku příslušného předního dělníka.
2. 9. Pozměněním ustanovení uvedených v odst. 8, může býti úkolová mzda jednotně stanovena při práci ve skupinovém úkolu pro stejné výrobky při stejné velikosti úkolové skupiny bez zření k její sestavě. Podíl jednotlivce zúčastněného na společném výdělku upraví závod podle výkonu jednotlivcova. Úprava má se provésti tak, aby každý ze zúčastněných vydělal směrnou úkolovou sazbu, která je pro něho směrodatnou. Jiné stanovení podílových sazeb jest přípustno se schválením ministerstva sociální péče. Směrná úkolová sazba skupiny jest tak vysoká jako souhrn směrných úkolových sazeb stanovených vyhláškou pro dělníky náležející ke skupině. Pracuje-li se ve skupině částečně v úkolu, částečně v časové mzdě, je směrná úkolová sazba za práci ve skupině tak vysoká jako souhrn právě příslušejících směrných úkolových a časových mezd. Při tom se použijí předpisy článku VII., odst. 5 (zaručený nejmenší výdělek) a článku XII. (zmenšená výkonnost). Při změně výkonu jednotlivce se upraví nově podílové sazby. Z tohoto důvodu se nesmí provésti změna mzdy skupinového úkolu.

   Podnikatelé, kteří použijí úpravy uvedené v tomto odstavci, jsou povinni oznámiti to ministerstvu sociální péče.

1. 10. Správa závodu může přiznati obzvláště výkonným dělníkům vyšší podílovou procentuální sazbu na výdělku předního dělníka, než by jim příslušela podle doby jejich práce.

   Překročení sazby, stanovené pro nejvyšší třídu stáří jednotlivých mzdových skupin, jest nepřípustnou. Při podprůměrné výkonnosti dělníka může zaměstnavatel snížiti podíl, který má tento dělník v procentech na výdělku příslušného předního dělníka, avšak ne o více než dvě postupové sazby.

1. 11. Dělníkům pracujícím v časové mzdě smějí býti poskytovány správou závodu po dohodě se závodní radou výkonnostní příplatky jen za zvláštní spolehlivost nebo mimořádné výkony, přesahující podstatně průměr a to nejvýše 30% dělnictva zaměstnaného v časové mzdě. Výkonnostní příplatek jednotlivého dělníka pracujícího v časové mzdě smí dosáhnouti nejvýše 20% časové mzdy, jež mu přísluší podle vyhlášky se zřením na jeho stáří a zařazení do mzdové skupiny.
2. 12. Přiznání vyšší podílové procentuální sazby nebo výkonnostního příplatku se oznamuje vývěskou v závodě, v níž je uvedeno jméno dělníka, stručné odůvodnění a výše podílu nebo výkonnostního příplatku (procenta sazby).

Čl. VIII.

Přejímání skla v úkolové práci.

1. 1. Zboží zhotovené v úkolu se přebírá:
   1. A. Od skláře:
      1. a) u hotového hutního skla po prvním třídění,
      2. b) u druhů, jež se pak dále opracovávají nebo zušlechťují, po opukávání nebo po prvním třídění po opukávání. Není-li třídění po opukávání z technických důvodů možné, je přejímáno zboží po obroušení a zatavení. Provádí-li se opukávání teprve v brusírně, nutno tříditi zboží již v huti.
   1. B. Od kulíře, brusiče, malíře a jiných,

      prošlo-li zboží dílnami a bylo tříděno.

1. 2. Zboží nutno přejmouti nejpozději do týdne po ukončení dotčené úkolové práce.
2. 3. Přebírá a zaplatí se jedině zboží, jež vyhovuje předpisům a bylo bezvadně vyrobeno.
   1. Za výměty z viny skláře se považují:
      1. a) sklo nestejné síly, nad nebo pod předepsané a obvyklé velikosti a váhy,
      2. b) sklo o rozdílných odstínech a tvarech,
      3. c) sklo s bublinkami od nabírání.

1. 4. Sklář je povinen žádati od správy závodu ihned výměnu špatně zpracovaných forem nebo nedostatečných nástrojů. Je také odpovědným za dělníky, pracující v jeho četě.

   Neplatí se výměty, způsobené špatnými nástroji a formami nebo neodbornou prací skláře se sklem, ledaže by při přebírání formy nebyla chyba zjistitelná.

1. 5. Sklář je povinen dbáti toho, aby sklo jím zpracované bylo se zřením k vyráběnému zboží dosti čisté. Závady musí hlásiti ihned správě závodu.

   Za „špatné“ sklo se považuje sklo kamenovité, pískovité, cuckovité, nitkovité, bublinkovité a puchýřovité, nedostatečně protavené nebo takové sklo, jež se nepojí s rubínem nebo jinými barvami (podjímané nebo vrstvené).

1. 6. Za výměty se považují takové druhy, jež byly vyrobeny bez výslovného příkazu ze špatného surového skla.
2. 7. Sklář je povinen vypracovati z pánví a z půlpánví sklo v rozsahu nařízeném správou závodu. Neplatí se vadné sklo, vyrobené nad rozsah, nařízený správou závodu.
3. 8. Nařídí-li správa závodu vypracování skla, ačkoliv sklář upozornil na jeho vadnou jakost (viz odst. 4 a 5), musí zaplatiti plný počet kusů.
4. 9. V chladicích pecích zpukané nebo ztavené sklo platí se plně, zjistí-li se, že obsluha nebo dozor u chladicích pecí nekonaly správně svou dozorčí povinnost. Vinu nese však sklář, jestliže nepoučil náležitě obsluhovače nebo dozorce u chladicích pecí o podstatě zpracovaného skla a podstatě chladicího pochodu.
5. 10. Vyskytnou-li se výměty při přejímání skla při jeho dalším zpracování nebo zušlechtění, možno srážeti ze mzdy jen tehdy, jsou-li prokazatelně zaviněny sklářskou dílnou.
6. 11. Všichni členové pracovní čety jsou zúčastněni při výmětech uvedených v odstavci 3 až 7, 9 a 10.
   1. C. Přejímací podmínky pro baňkaře při výrobě žárovek:

      Neplatí se baňky s pracovními chybami (na př. bublinky při nabírání, pruhovité baňky a pod.), jakož i baňky s tavnými chybami. Baňky nitkovité, cuckovité, kamenovité a s podobnými chybami se platí jen z poloviny.

      Vykazuje-li denní výkon jedné dílny průměrně více jak 10% tavných chyb, zaplatí se jedině část nad 10%. Tato úprava neplatí pro barevné baňky, s výjimkou baněk opálových, pracovaných přes balátko.

      Toto ustanovení neplatí, není-li sklo pro špatné suroviny nebo palivo tak čistě utaveno jako v normální době, a přesahují-li výměty pravidelně 5% denní výroby.

      Náhrada za zvláštní poruchy, jako na př. zlom formy, šlapadla, zlom při dopravě baněk a pod., se ponechává místní dohodě. Odkroužkované baňky až včetně do 20 kusů při jednodenním výkonu se neplatí.

      Je-li výmět způsoben slabou špatnou prací, odpadá jakákoliv náhrada.

   1. D. Podmínky pro přejímání chemickotechnického skla se vyhrazují závodní úpravě.

      Přicházejí-li však v úvahu druhy, zpracované nad kahanem nebo u pece, přejímá se až po opukávání.

   1. E. Podmínky pro přejímání lahví se vyhrazují závodní úpravě.

Čl. IX.

Placení výmětu a náhrada za ušlou mzdu.

1. 1. Za výměty, způsobené při řádném chodu podniku nitkami, kameny nebo cucky a pod. se neplatí až do výše 10% denní výroby jedné dílny u každého druhu skla.

   Toto ustanovení neplatí, není-li sklo pro špatné suroviny nebo palivo tak čistě utaveno jako v normální době, a přesahují-li výměty pravidelně 3% denní výroby.

   Započítá-li se při stanovení úkolu vyšší ušlá mzda, odpadá placení do výše této vyšší započítané ušlé mzdy.

1. 2. Pro případy, v nichž nemůže zaměstnanec konati práci pro okolnosti, které jsou na straně zaměstnavatelově, platí ustanovení § 1155 všeob. obč. zák.
2. 3. Doba přerušení výroby může býti použita k dělnické dovolené v rámci zákonitých ustanovení; v tom případě nenastane však prodloužení odškodňovací lhůty o dobu dovolené.
3. 4. Započneli- se s prací později, platí se promeškaná pracovní doba potud, pokud činí za týden více jak 1½ hodiny. Lze však požadovati, aby takto promeškaná doba byla napracována, a to do plných 48 pracovních hodin týdně bez jakéhokoliv příplatku.
4. 5. Průměrnou mzdu dělníkovu jest vypočítati tím způsobem, že se propočítá mzda, dosažená za odpracované směny v obdobích posledních 4 týdnů, při čemž se musí přihlížeti k 48 hodinovému pracovnímu týdnu. Z takto vypočteného mzdového průměru se vyjímají ony částky, jež byly dosaženy prací přes čas, nedělní a sváteční prací nebo po případě placením odškodného. Průměr denní mzdy nebo za směnu se vypočítává tím způsobem, že se dělí vydělaná mzda za poslední 4 týdny směnami v tomto období plně odpracovanými.

   Při omezení výroby použije se téhož způsobu propočítání průměrné mzdy.

Čl. X.

Placení mzdy.

1. 1. Mzda se vyplácí týdně. Výplatní den stanoví správa závodu.
2. 2. Není-li týdenní zúčtování možné z technických důvodů, zvláště při pracích v úkolu, nutno ve výplatní den vyplatiti zálohu alespoň ve výši 80% pravděpodobně vydělané mzdy. Konečné zúčtování se provede při příští výplatě.
3. 3. Správa závodu může vydati úpravu odlišnou od ustanovení odst. 1 a 2 v dohodě se závodní radou.
4. 4. Námitky proti zúčtování mzdy, nároky na náhradu nesprávného výpočtu nebo nesprávně stanovených úkolových sazeb (tarifů) se mají uplatniti u správy závodu co možná do 6 týdnů po jejich vzniku.

Čl. XI.

Zameškání práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a následujících všeob. obč. zákoníka.

Čl. XII.

Zmenšená výkonnost.

Dělníkům s menší tělesnou vadou nebo s nižší duševní zdatností mohou býti placeny snížené mzdy, stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi.

Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinnou, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

Čl. XIII.

Odškodné za vedlejší odborné práce.

1. 1. Za výměnu a točení pánví, jakož i za vsazování loděk, kamenů, kruhů a nebo za jejich výměnu, dále za výměnu bot, pánvových příkrovů a mostů, jsou-li tyto práce vykonávány odbornými sklářskými dělníky, platí se
   1. a) od začátku až do zakončení těchto prací průměrná hodinová mzda,
   2. b) konají-li se tyto práce přes čas, příplatek 25%, konají-li se v neděli, 50%.

1. 2. Jsou-li v jednotlivých závodech placeny vyšší sazby, než uvedeno v odst. 1, zůstávají i nadále nedotčeny.
2. 3. Všichni dělníci zúčastnění na přenášení pánví mají nárok na poměrný díl odškodného. Totéž platí i za jiné práce, uvedené v odstavci 1.

   Správa závodu stanoví počet osob bezpodmínečně nutný ku přenášení pánví. Tuto práci jsou povinni vykonávati všichni dělníci u pece.

1. 4. Točení a sázení pánví se děje tím způsobem, že otočení jedné pánve obstará tavič nebo sklář se svými pomocníky nebo šalířem.

   Otočení vícero pánví obstarávají skláři se svými pomocníky, při čemž má tavič povinnost také dohlédnouti.

   Nutnost otáčení pánví (i jedné) jest třeba vždy oznámiti správě závodu.

1. 5. Za vybírání skla z pánví a za vytahování skla z tašek se platí mzdy podle odst. 1.

   Totéž platí i při vyrážení skla z komor a jejich čištění.

Čl. XIV.

Náhrada za náčiní.

1. 1. Správa závodu jest povinna dáti dělnictvu k použití všechna potřebná náčiní. Náčiní udržuje správa závodu.
2. 2. Dá-li sklář při výrobě dutého skla k použití své vlastní náčiní, dostane tuto čtvrtletní náhradu:

   Čl. XIV. Náhrada za náčiní.

   a)	u dílny na strojové sklo	Kčs 180.—,
   b)	u dílny lisařské	Kčs 192.—,
   c)	u dílny na duté sklo	Kčs 240.— a
   d)	u dílny na speciální brusné sklo	Kčs 260.—.

1. 3. Ve sklářských dílnách s 5 odbornými dělníky, v nichž se vyrábějí určité druhy pracné, jako džbánky, kalíšky, růžice, vrstvené sklo, osvětlovací sklo a pod., dostanou skláři čtvrtletní náhradu za dodané náčiní ve výši Kčs 300.— na jednu dílnu.
2. 4. Za řádné udržování a úschovu náčiní, které dodala správa závodu, dostane sklářský mistr čtvrtletní náhradu ve výši Kčs 37.50 za jednu dílnu. Pokud brusiči dostávali náhradu za udržování náčiní, dostanou ji i nadále v téže výši.
3. 5. Formaři dostanou za vlastní náčiní čtvrtletní náhradu ve výši Kčs 240.—.

   Dělníci závodu na zušlechťování skla, kteří dodají své vlastní nářadí na žádost závodu, dostanou náhradu ve výši 25% úkolového výdělku celé pracovní čety.

   Započítala-li se v závodě náhrada za náčiní již při stanovení úkolových sazeb, sníží se tyto o částku započtenou v závodě, jestliže se mají vyplatiti částky stanovené v odstavci 2.

Čl. XV.

Ochranné pomůcky.

1. 1. Správa závodu musí dáti dělnictvu potřebné ochranné pomůcky bezplatně k použití.

   Dělnictvu zaměstnanému u pece se dávají ochranné brýle nebo chránítka na oči,

   míchači kmene dostanou ochranné masky a pracovní oděv,

   topiči obdrží ochranný plášť a čepici,

   leptařům, matovačům, leštičům kyselinou, střikačům, střikačkám, přelešťovačům a přelešťovačkám se vydá vhodný ochranný oblek, po případě maska,

   dělníci zaměstnaní špinavými pracemi při vybírání dehtu a řádném udržování dehtového vedení dostanou pracovní oblek.

1. 2. Každý dělník je povinen jemu svěřené ochranné pomůcky pečlivě uchovávati a vzniklá poškození ihned oznámiti. Ručí za hrubé i úmyslné jich poškození. Opravu nezaviněného poškození hradí závod.
2. 3. Po dobu vázaného hospodářství může správa závodu v dohodě se závodní radou poskytnouti dělníku místo ochranné pomůcky náhradu v penězích ve výši, odpovídající nákupní ceně pro podnik.

Čl. XVI.

Diety a zvláštní příplatky.

1. Při jízdách nebo při výkonu různých prací mimo obvod pravidelného pracovního působiště se vyplácí dělníkům vedle normálních příplatků za práci přes čas, za práci noční, nedělní a sváteční, které jim snad přísluší, denní dieta, a to:

   Čl. XVI. Diety a zvláštní příplatky.

   a)	při práci trvající déle než 4 hodiny	Kčs 20.—,
   b)	při práci trvající déle než 8 hodin bez přenocování	Kčs 40.— a
   c)	za nutné přenocování se snídaní	Kčs 40.—.

Čl. XVII.

Dovolená.

Dovolená pro dělníky a učně se řídí zákonnými předpisy.

Čl. XVIII.

Zkrácení pracovní doby.

Zavedení zkrácené pracovní doby musí býti oznámeno 3 dny předem, při čemž se den oznámení započítává.

V tomto případě jest přípustno zkrácení týdenních mezd stanovených vyhláškou v poměru k zkrácené pracovní době.

Čl. XIX.

Výpověď.

Výpovědní lhůta činí 14 dnů.

Čl. XX.

Naturální požitky.

Dělníkům (dělnicím) se poskytuje naturální byt. Na volný byt mají nárok dělníci (dělnice), kteří (-é) jsou v podniku zaměstnáni (-ny) jako stálí (-é) dělníci (-ice), pokud vedou samostatnou domácnost.

Pod pojmem „volný byt“ se rozumí byt, jehož uživateli zaměstnavatel nesráží z jeho mzdy ani nájemné ani jiné dávky.

O přídělu bytu a jeho velikosti rozhodne správa závodu v dohodě se závodní radou.

Pokud správa závodu neposkytne svým dělníkům (-icím) volný byt, zaplatí jim nájemné, u svobodných nejvýše 50.— Kčs, ženatých se dvěma dětmi 90.— Kčs a ženatých s více dětmi 130.— Kčs měsíčně. Dosud uhrazované vyšší nájemné zůstává touto úpravou nedotčeno.

Nájemné na byt se vyplácí vždy za uplynulý měsíc při nejbližší výplatě. Za kratší dobu než měsíc toto nájemné nepřísluší. Nárok na nájemné ztrácí, kdo bezdůvodně odmítne bydleti v přiděleném závodním bytě. Odmítnutí závodního bytu proto, že dělník bydlí ve svém vlastním domě nebo v domě neb bytě svých příbuzných neb příslušníků rodiny, považuje se za odůvodněné.

Dělníci (-ice) shora uvedení (-é) obdrží příděl paliva v dosavadním rozsahu a za dosavadních podmínek.

Správa podniků dodá palivo bezplatně až před dům v okruhu 2 km od místa podniku. Při větší vzdálenosti stanoví správa podniku v dohodě se závodní radou výši náhrady za dovozné podle místních poměrů.

Po dobu vázaného hospodářství s palivem obdrží zaměstnanec za nedodané palivo peněžitou náhradu ve výši nákupní ceny paliva podniku.

Bydlí-li více členů rodiny, kteří mají nárok na volný byt a bezplatný příděl paliva (uhlí nebo dřeva) ve společné domácnosti, přísluší tento nárok jen jednomu členu rodiny.

Nárok na volný byt a příděl paliva nezaniká, jestliže dělník byl povolán na vojenské cvičení ve zbrani a nejpozději do 7 dnů po odbytí vojenského cvičení vstoupí u téhož zaměstnavatele opět do zaměstnání. Nárok na volný byt nezaniká u dělníků, kteří onemocněli (i v případě úrazu v podniku), po dobu trvání nemoci, nejdéle však jeden rok.

Čl. XXI.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1946.
2. 2. Dnem účinnosti této vyhlášky se zrušuje použivatelnost, po případě platnost vyhlášky běž. č. 903, Ú. l. č. 255/1941, ve znění vyhlášky běž. č. 243, Ú. l. č. 60/1942, jakož i vyhlášky běž. č. 506, Ú. l. č. 149/1945.
3. 3. Dosavadní úkolové sazby musí býti v rámci této mzdové úpravy znovu propočteny a stanoveny jen, když skutečný úkolový výdělek nedosahuje výše směrné úkolové sazby, vyplývající z ustanovení této vyhlášky.
4. 4. Zaměstnavatel jest povinen vyvěsiti tuto vyhlášku na místě přístupném všem zaměstnancům.