§ 10.
změněno 1. 1. 1958 zákonem 263/1957 Ú. l.
§ 10. (1) Záchranný sbor musí cvičiti pravidelně nejméně čtvrtletně tak, aby si každý jeho člen osvojil důkladně všechny potřebné znalosti a zkušenosti při pracích potřebných ve vážném případě a užíval při tom dýchacího přístroje nepřetržitě 2 hodiny. Tato cvičení buďtež konána na povrchu ve vhodné místnosti a v dole. Místnost na povrchu (dýmnice s přístroji na měření výkonu) budiž zařízena tak, aby mohla býti naplněna kouřem nebo nedýchatelným plynem, který nepůsobí škodlivě na pryžové součástky záchranných přístrojů (na př. nikoli SO2), a přizpůsobena i jiným okolnostem, zvláště zvýšené teplotě, vyskytujícím se při záchranných pracích ve vážném případě. V dole se smějí konati cvičení v zaplynovaných předcích jen bylo-li záchranné mužstvo dobře vycvičeno. (2) O cvičeních záchranného mužstva třeba vésti přehledný záznam a kmenové listy cvičenců podle přiložených vzorů. (3) O každém upotřebení záchranných dýchacích přístrojů při vážných událostech v dole třeba podati zprávu revírnímu obvodnímu báňskému úřadu do 8 dnů. V této zprávě buďtež uvedeny mimo krátké vylíčení příčiny zákroku, též poznatky o upotřebení a spolehlivosti přístrojů, tělesném a duševním stavu záchránců po práci, jak dlouho trvaly práce v přístrojích a jakého druhu byly.