Vyhláška ministerstva průmyslu o organisaci záchranné služby v hornických závodech.

§ 14. (1) Na dolech, které byly prohlášeny za doly nebezpečné třaskavými plyny nebo prachem uhelným, dále na dolech, které byly prohlášeny za takové, u nichž jest pro skrovný nebo jen příležitostný výskyt methanu potřeba zvláštní opatrnosti, jakož i na dolech, které byly prohlášeny za nebezpečné nedýchatelnými plyny nebo důlními požáry, budiž zřízena závodní telefonní ústředna, trvale přímo obsluhovaná nebo alespoň vybavená signálem na poplach. Tato ústředna musí míti spojení a) s veřejnou telefonní ústřednou, b) s hlavními náražími jámy, c) s těžními nebo větrnými jámami vzdálenými více než 100 m anebo s místy, kde mají stanoviště strojníci větrníků, d) s telefonními stanicemi sousedních závodů téhož podniku, e) se záchrannou stanicí na závodě a se společnou nebo s ústřední záchrannou stanicí, je-li k ní závod přičleněn. (2) Je-li to místními a bezpečnostními poměry zvláště odůvodněno, může revírní obvodní báňský úřad naříditi zřízení telefonu a jeho stálou pohotovost i na jiných báňských závodech podléhajících hornímu zákonu, případně zřízení telefonu od jámy do odlehlých částí dolu se soustředěným větším počtem osazenstva.