1830.

Vyhláška

ministra financí

ze dne 30. září 1946,

kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé o platebním styku mezi republikou Československou a frankovou oblastí.

Podle § 27, odst. 6 zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 92 Sb., o vázaném devisovém hospodářství (devisový zákon), vyhlašuji připojené opatření Národní banky Československé ze dne 12. září 1946.

Ministr financí:
Dr. Dolanský v. r.

Opatření

Národní banky Československé

o platebním styku mezi republikou Československou a frankovou oblastí.

Provádějíc dohodu o platebním styku mezi republikou Československou a frankovou oblastí, sjednanou mezi vládou republiky Československé a vládou francouzskou dne 29. července 1946, stanoví Národní banka Československá podle § 11, odst. 2 devisového zákona toto:

OdkazČl. 1.

(1) Běžné platy z republiky Československé do frankové oblasti lze konati ve francouzských francích nebo československých korunách. V případech, kdy ku provedení platu bude třeba některé z místních měn, platných v některých místech frankové oblasti, budou dány tyto místní měny k disposici za franky.

(2) Běžné platy z frankové oblasti do republiky Československé lze konati v československých korunách nebo ve francouzských francích. V případech, kdy placení bylo provedeno v místních měnách, platných v některých místech frankové oblasti, bude provedeno přeúčtování na francouzské franky.

OdkazČl. 2.

Frankovou oblastí se rozumí Francie (včetně Korsiky a Alžíru), knížectví Monacké, Francouzská západní Afrika, Francouzská rovníková Afrika, Madagaskar a území k němu přičleněná, Réunion, Francouzské Somalské pobřeží, Francouzská Guyana, Martinique, Guadeloupe, Saint Pierre a Miquelon, francouzské državy v Indii, Indočína, Nová Kaledonie, francouzské državy v Oceanii, Společenství Nové Hebridy, Marokko a Tunis, Kamerun a Togo, Syrie a Libanon.

OdkazČl. 3.

Se souhlasem příslušných míst v republice Československé a ve frankové oblasti lze konati a přijímati běžné platy v měně druhého smluvního státu i ve prospěch osob v třetích zemích.

OdkazČl. 4.

Běžnými platy podle článku 1 jsou: obchodní platy, včetně vedlejších výloh; mzdy, platy a honoráře; platy za služby (zahrnujíc v to pronájem francouzských a československých lodí, nájemné z lodí, transitní výlohy atd.); podpory vyživovací příspěvky, cestovní výlohy; pense, jiné příjmy, úroky, podnikatelské zisky, smluvní amortisace, poplatky za patenty, licence, ochranné známky, autorská práva, poplatky za zapůjčení filmů; daně, pokuty, soudní výlohy; výlohy pojištění a zajištění (prémie a odškodné); platy za udržování diplomatických a konsulárních zastoupení; převody kapitálového majetku Čechů a Slováků se sídlem ve Francii, kteří se definitivně vracejí do Československa, a Francouzů se sídlem v Československu, kteří se definitivně vracejí do Francie, až do maximální výše, která bude stanovena oběma cedulovými ústavy; vyrovnání všech pohledávek, které se týkají kategorií výše vyjmenovaných a které nebyly vyrovnány dříve než nabyla platnosti dohoda o platebním styku; všechny jiné platy v dohodě příslušných úředních míst obou zemí.

OdkazČl. 5.

(1) Pro platy podle tohoto opatření platí obecné devisové předpisy.

(2) Pro úhrady do frankové oblasti a likvidaci úhrad z frankové oblasti platí podmínky Národní banky Československé pro nákup a prodej cizozemských platidel a pro provádění úhrad do ciziny a z ciziny.

OdkazČl. 6.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení a nahrazuje vyhlášku Národní banky Československé ze dne 1. listopadu 1945, uveřejněnou v Úředním listě republiky Českosloveské I, částka 129 ze dne 4. listopadu 1945.

V Praze dne 12. září 1946.
Národní banka Československá.
Dr. Nebesář v. r.
Dr. Chmela v. r.
Oliva v. r.