Vyhláška ministra sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v živnostech kominických.

§ 1.

Působnost.

1. Vyhláška se vztahuje:
   1. 1. místně:

      na země Českou a Moravskoslezskou,

   1. 2. věcně:

      na všechny závody živnosti kominické,

   1. 3. osobně:

      na všechny dělníky, kteří podléhají nemocenskému, invalidnímu a starobnímu pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a jsou trvale nebo převážně zaměstnáni v živnostech kominických.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pravidelná pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. o osmihodinné době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.
2. 2. Pracovní doba začíná nástupem do práce u zaměstnavatele a to předáním kontrolních knížek k provádění kominických prací
3. 3. Cesta na pracovní místo a cesta z pracovního místa do sídla a stanoviště zaměstnavatele se započítává polovinou do pracovní doby.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci a práce ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Práce přes čas je každá práce konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídil nebo dodatečně schválil zaměstnavatel nebo bezprostředně k tomu zmocněný zaměstnanec.
2. 2. Odměna za každou odpracovanou hodinu práce přes čas činí ⅟₄₈ týdenní mzdy s připočtením 25% a jde-li o práci noční (od 20. do 6. hodiny) s připočtením 50%.
3. 3. Odměna za práci ve dnech pracovního klidu činí ⅟₄₈ hrubé týdenní mzdy s připočtením 100%, pokud zvláštními předpisy není jiného ustanovení.
4. 4. Přijde-li v úvahu několik příplatků, třeba zaplatiti toliko příplatek nejvyšší.

§ 5.

Místní třídy.

Živnosti, na které se vztahuje tato vyhláška, se zařazují do tří místních tříd.

1. I. Místní třída:

   Města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc.

1. II. Místní třída:

   Všechna ostatní místa nad 20.000 obyvatel.

1. III. Místní třída:

   Všechna ostatní místa.

§ 6.

Mzdový sazebník.

1. 1. Pomocníkům náleží při 48 hodinové pracovní době tyto mzdy:

   § 6. Mzdový sazebník.

   		Místní třída:
   		I.	II.	III.
   		Kčs týdně
   v 1.—3. roce po vyučení		540.—	520.—	500.—
   ve 4.—7. roce po vyučení		560.—	540.—	520.—
   po 7. roce po vyučení		600.—	580.—	560.—

1. 2. Náměstku živnosti se platí příslušná týdenní mzda s připočtením příplatku 20%.
2. 3. Zaměstnanci, přijatí na výpomoc nejvýše 7denní, obdrží ke mzdě stanovené v odst. 1 příplatek Kčs 20.— za každý den výpomocné práce.

§ 7.

Naturální požitky.

Poskytují-li se zaměstnancům naturální požitky (byt, otop, světlo, strava a pod.) započítávají se tyto naturální požitky do mzdy a oceňují se podle, sazeb platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního pojištění.

§ 8.

Výkonnostní příplatky.

1. 1. Výkonnostní příplatky smí poskytovati zaměstnavatel v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem jen za nadprůměrné výkony nebo mimořádnou spolehlivost, přesahující podstatně průměr, a to nejvýše 30% dělnictva zaměstnaného v závodě v časové mzdě.
2. 2. Výkonnostní příplatek nesmí u jednotlivého dělníka přesahovati 20% sazby jeho časové mzdy, stanovené touto vyhláškou.
3. 3. Poskytování výkonnostního příplatku nesmí vésti k lineárnímu zvýšení mezd.

§ 9.

Učňové.

Vychovávací příspěvky učňů jsou stanoveny vyhláškou ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 1. prosince 1945 (Ú. l. I č. 151/1945, běž. č. 543), ve znění vyhlášky ministra sociální péče ze dne 30. září 1946, běž. č. 1823 Ú. listu I.

§ 10.

Dovolená.

Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními. Rozdělení dovolené a její nástup se děje v dohodě zaměstnavatele se závodní radou případně důvěrníkem dělnictva.

§ 11.

Zameškání práce.

Nemohl-li dělník pracovati z důvodů uvedených v §§ 1154 b a 1155 všeobecného občanského zákoníka, řídí se jeho nároky podle těchto ustanovení.

§ 12.

Náhrada výloh za umývání a používání cestovních prostředků.

1. 1. Zaměstnavatel jest povinen poskytnouti zaměstnanci řádnou umývárnu, otop, světlo a veškeré pomůcky k umytí, t. j. mýdlo a ručník, který musí býti každý týden vyměněn.

   Nemá-li zaměstnavatel vhodné umývárny pro své zaměstnance, nutno jim poskytnouti náhradu v penězích podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče, běž. č. 320 ze dne 29. ledna 1946, o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

1. 2. Je-li pracovní místo vzdáleno více než 3 km od stanoviště závodu, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, vyžaduje-li toho potřeba, jízdní kolo nebo jiný dopravní prostředek. Výlohy s udržováním jízdního kola nebo jiného dopravního prostředku hradí zaměstnavatel.

   Použije-li zaměstnanec k žádosti zaměstnavatele svého dopravního prostředku, hradí mu zaměstnavatel náhradu v penězích tohoto dopravního prostředku ve výši Kčs 75.— měsíčně.

§ 13.

Ochranný oděv.

Ochranný oděv bude dělnictvu v případě potřeby opatřen zaměstnavatelem a zůstane ve vlastnictví závodu.

Nebude-li ochranný oděv poskytován zaměstnanci in natura, obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele příspěvek k opatření a udržování ochranného oděvu ve výši Kčs 100.— měsíčně.

§ 14.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1946.
2. 2. Týmž dnem se zrušuje použivatelnost vyhlášky ministra sociální a zdravotní správy ze dne 31. prosince 1940 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v živnostech kominických (Ú. l. č. 16/1941).