Vyhláška ministerstva práce a sociální péče, kterou se stanoví směrnice pro postup při splácení zápůjček zaručených státem podle některých předpisů o stavebním ruchu.

§ 1.

(1) Věřitelé zápůjček, zaručených státem podle některého z předpisů uvedených v § 1 odst. 1 zákona č. 133/1948 Sb., o splacení zápůjček zaručených státem podle některých zákonů o stavebním ruchu a o změně zákona o náhradě podle zákonů o stavebním ruchu (dále jen „zaručené zápůjčky“), přihlásí do 30. června 1950 ministerstvu práce a sociální péče, na Slovensku pověřenectvu práce a sociální péče, své pohledávky z těchto zápůjček.

(2) Tuto lhůtu může ministerstvo práce a sociální péče v případech hodných zvláštního zřetele na věřitelovu žádost prodloužiti, nejdéle však do 31. prosince 1950.

§ 2.

V přihlášce svých pohledávek uvedou věřitelé u každé zaručené zápůjčky odděleně jednak dlužnou jistinu (§ 3), jednak dlužné úroky (§ 4).

§ 3.

(1) Dlužnou jistinu každé zaručené zápůjčky uvedou věřitelé

1. 1. skutečným zůstatkem ke dni 15. srpna 1950, je-li přesně znám průběh dluhové služby v době nesvobody, nebo
2. 2. ideálním zůstatkem ke dni první úrokové splatnosti po 5. květnu 1945, vypočteným při pravidelném umořování za podmínek platných dne 29. září 1938, není-li přesně znám průběh dluhové služby v době nesvobody.

(2) Skutečné zůstatky zaručených zápůjček (odstavec 1 č. 1) uvedou věřitelé bez úlev (slevy z jistiny a dobropisu), které jsou povinni poskytnouti dlužníkům podle zákona č. 271/1948 Sb., o úlevách v plnění některých závazků, které zněly na říšské marky; tyto úlevy (sleva z jistiny a dobropis) se uvedou u každé zaručené zápůjčky odděleně.

§ 4.

(1) Dlužné úroky ze zůstatku každé zaručené zápůjčky uvedou věřitelé

1. 1. za dobu ode dne první úrokové splatnosti po 5. květnu 1945 do dne první úrokové splatnosti po 3. červnu 1948 ve výši určené dlužním úpisem, nejvýše však sazbou
   1. a) ⁴³/₈% u zápůjček poskytnutých svazkům lidové správy;
   2. b) 4½% u ostatních zápůjček;

1. 2. za dobu ode dne první úrokové splatnosti po 3. červnu 1948 do 15. srpna 1950 ve výši 3%.

(2) Je-li věřitel povinen poskytnouti dlužníku úlevy podle zákona č. 271/1948 Sb. (slevu z jistiny a dobropis), je základem pro výpočet úroků skutečný zůstatek zápůjčky snížený o tuto úlevu.

(3) Úroky za dobu do dne první úrokové splatnosti po 5. květnu 1945 ani úroky z prodlení se neuvádějí.

§ 5.

Od pohledávky ze zaručené zápůjčky se odečte

1. 1. záloha na úroky, poukázaná ministerstvem práce a sociální péče;
2. 2. částka připadající z úroků, zaplacených předem, na dobu po 15. srpnu 1950.

§ 6.

Věřitelé podají podle připojených vzorů jednak samostatnou přihlášku pro každou pohledávku ze zaručené zápůjčky (jednou), jednak seznam jejich úhrnu (trojmo) a připojí k nim doklady uvedené ve vzoru č. 1; potřebný počet tiskopisů objednají u ministerstva práce a sociální péče, na Slovensku u pověřenectva práce a sociální péče, do 15 dnů od uveřejnění této vyhlášky.

§ 7.

(1) Pohledávky ze zaručených zápůjček budou splaceny ke dni 15. srpna 1950 dluhopisy 3% sjednocené státní půjčky emise B (dále jen „dluhopisy“), které vydá k tomu účelu ministr financí podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 133/1948 Sb. a § 1 odst. 3 zákona č. 168/1949 Sb., o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby do 31. prosince 1945. Věřitelé jsou povinni přijmouti tyto dluhopisy ve jmenovité hodnotě k vyrovnání všech svých pohledávek ze zaručených zápůjček (§ 1 odst. 2 zákona č. 133/1948 Sb.).

(2) Pohledávky ze zaručených zápůjček se splatí dluhopisy tak, že se úhrn pohledávek téhož věřitele zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou tisícem. Zbytek se zaplatí věřiteli hotově.

§ 8.

O splacení pohledávek ze zaručených zápůjček rozhoduje ministerstvo práce a sociální péče. O svém rozhodnutí vyrozumí věřitele a ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí), které dluhopisy uloží na jméno věřitele do povinné úschovy u Poštovní spořitelny, národního podniku (§ 3 odst. 1 zákona č. 168/1949 Sb.).

§ 9.

Tato vyhláška se nevztahuje na pohledávky ze zaručených zápůjček, které náležely 5. prosince 1949 věřitelům, jejichž majetek podléhá konfiskaci.

§ 10.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.