Čl. IV.
změněno 8. 2. 1949 zákonem 327/1949 Ú. l. I
Čl. IV. Vedlejší dávky. A. Dovozné. (1) Řepaři náleží dovozné za řepu s území jedné obce na území obce jiné za každý km a q čisté váhy: a) s pole do cukrovaru, který je v provozu 60 hal., b) na filiálku nádražní, polní, vodní nebo úzkokolejné dráhy 30 hal. Jako základ pro výpočet kilometrů platí střed obce (osady) a přejímací váha. Načatý km se počítá za celý, přesahuje-li vzdálenost 500 m. (2) Vyžadují-li to dopravní poměry, jest řepař povinen řepu, kterou dodal na polní filiálku, odvézti svými potahy nebo dáti odvézti na svůj náklad do cukrovaru nebo na nádražní filiálku. Za tento odvoz řepy s polní filiálky obdrží řepař za každý km a q řepy hrubé váhy dovozné 80 hal. Pro výpočet km je směrodatná skutečně ujetá vzdálenost z místa skladu na filiálce na váhu v cukrovaru nebo na železniční stanici. (3) Za dovoz řepy, který se děje na území pouze jediné obce, náleží řepaři místní dovozné za každý q řepy čisté váhy bez ohledu na vzdálenost: a) s pole do cukrovaru, který je v provozu 60 hal., b) na filiálku nádražní, polní, vodní nebo úzkokolejné dráhy 30 hal. B. Cukr. (1) Řepaři náleží za každých 100 q čisté váhy dodané řepy zdarma, avšak se započítáváním na spotřební dávku, 4 kg krystalového cukru, při čemž se zlomky poměrně vypočítávají. Tento cukr se nevydá in natura, nýbrž se nahradí každému řepaři výhradně v penězích, a to za stanovenou spotřebitelskou cenu. (2) Podle vyhlášky ministryně výživy ze dne 15. června 1948, č. 1170/1948 Ú. l. I, o vydávání cukerních premií a zvláštního přídělu cukru pěstitelům cukrovky, čekanky a semenaček řepy obdrží pěstitelé cukrovky od cukrovarů bez započtení do spotřební dávky za stanovenou cenu tuto cukerní prémií v krystalovém cukru: Při celkové výměře orné půdy zemědělského závodu: Vydá se za každých 100 q řepy čisté váhy dodané do cukrovaru nebo lihovaru ze sklizně 1948 jako kg cukru: pod 3 ha 15 kg od 3 ha do 3.99 ha 14 kg od 4 ha do 4.99 ha 13 kg od 5 ha do 5.99 ha 12 kg od 6 ha do 6.99 ha 11 kg od 7 ha do 19.99 ha 10 kg od 20 ha do 49.99 ha 8 kg od 50 ha výše 6 kg Z této cukerní prémie vydá se pěstitelům cukrovky od 31. května 1948 pro podporu jarních řepních prací zálohově 3 kg cukru na každý ha plochy oseté cukrovkou. Toto množství cukru pěstitel cukrovky přenechá bez započtení do spotřební dávky osobám, které provedou jarní řepní práce, a to za vyjednocení 1 ha cukrovky 2 kg cukru a za druhou okopávku cukrovky na stejné výměře 1 kg cukru. (3) Podle téže vyhlášky jest pěstitel cukrovky oprávněn zakoupiti od cukrovaru kromě cukerní prémie podle odstavce 2 a bez započtení do spotřební dávky cukru za každých 100 q čisté váhy dodané cukrovky 5 kg krystalového cukru za stanovenou základní cenu, z toho 3 kg pro osoby činné při řepních pracích. Jestliže pěstitel cukrovky odebere jiný druh než krystal, jest povinen cenový rozdíl nahraditi. (4) Pěstitel cukrovky nesmí cukr odebraný podle odstavců 2 a 3, s výjimkou v těchto ustanoveních výslovně povoleného přídělu pro osoby činné při řepních pracích, ani prodati, ani darovati, či směniti. Také osobám zaměstnaným při řepních pracích (odstavec 2 a 3) jest každý způsob dalšího přenechání tohoto cukru zakázán. (5) Cukr uvedený v odstavcích 2 a 3 musí pěstitel cukrovky odebrati nejpozději do 30. září 1949, jinak nárok na odběr zaniká. C. Řízky. (1) Řepaři náleží na dodanou řepu čisté váhy 60% řízků se zaručeným obsahem sušiny 8%. Dodávka řízků se rozumí loko cukrovar nebo franko železniční (úzkokolejná, vodní) filiálka, podle toho, kam pěstitel řepu dodal. Řízky na řepu dodanou na polní filiálku obdrží řepař podle toho, kam byla řepa z této váhy dále dopravena buď v továrně nebo na nakládací stanici řepy. Dohodne-li se cukrovar s řepařem na jiném způsobu odběru řízků, než jak jest výše stanoveno, jde úspora ve prospěch řepaře, zdražení na jeho vrub. Dohoda podléhá schválení Svazu a Jednotného svazu českých zemědělců. Odváží-li se však řepa z polní filiálky nákladními auty, platí pro dovoz řízků, připadajících na tuto řepu, dosavadní zvyklosti, pokud nebude sjednána nová dohoda za účasti Jednotného svazu českých zemědělců. Vydává-li cukrovar řízky se zaručeným obsahem sušiny 10%, náleží řepaři na dodanou řepu čisté váhy 48%, při sušině 12% mu náleží 40% takových řízků, při čemž platí ostatní výše zmíněné podmínky. Za řízky přebrané nad stanovená množství jest zaplatiti cenu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým. (2) Členům lihovarů, případně řepařům, kteří se přihlásí k odběru výpalků, náleží na řepu (v čisté váze) jimi do lihovaru dodanou 48% řízků se zaručeným obsahem sušiny 8%. Zbytek nároku do 60% čisté váhy dodané řepy se nahradí v penězích. (3) Řízky v množství uvedeném v odstavci 1 a 2 obdrží řepaři zdarma, jsou však povinni odebírati je během kampaně postupně podle disposic cukrovaru po dohodě se zástupcem Jednotného svazu českých zemědělců, jinak pozbudou nároku na dodávku in natura a obdrží náhradu v penězích. (4) Náhrada za neodebrané řízky se vyplatí podle cen, stanovených nejvyšším úřadem cenovým. Tyto ceny platí i pro řízky prodané cukrovarem z volné ruky, dále pro řízky, které řepař prodal cukrovaru, nebo které cukrovar nemůže dodati pro kampaňové potíže. Prodává-li cukrovar čerstvé řízky, jest povinen nabídnouti je nejdříve svým řepařům. Tyto řízky se rozdělí pokud možno stejnoměrně na jednotlivé obce podle množství odevzdané řepy. (5) Dodá-li cukrovar řízky sušené, dodá v poměru na 100 kg čerstvých řízků se zaručeným obsahem sušiny 8% 6 kg sušených, nebo 6½ kg řízků melasových. Řepař je oprávněn požadovati na řepu zpracovanou cukrovarem alespoň 25% čerstvých řízků z čisté váhy dodané řepy. D. Melasa. Řepaři náleží zdarma na dodanou řepu č. v. 1 ze sklizně 1948 ½% melasy o minimální polarisaci 50%, a to ½% zdarma a ½% za stanovenou cenu a ostatních podmínek. Přihlášku na melasu je řepař povinen odevzdati na tiskopisu cukrovaru při odevzdání řepního lístku a odebrati ji do 31. května 1949. Jestliže řepař melasu do té doby neodebere, pozbývá nárok na odběr in natura a cukrovar mu zaplatí za melasu poskytovanou zdarma stanovenou cenu. E. Saturační kaly. (1) Řepaři náleží za dodanou řepu čisté váhy 6% saturačních kalů loko továrna zdarma. Při řepním odpočtu (řepní pořádnosti) musí řepař ohlásiti, zda kaly odebere, či zda požaduje náhradu výpočtem podle ceny, stanovené nejvyšším úřadem cenovým. Rozhodne-li se řepař kaly odebrati, musí se tak státi do 15. června 1949. Neodebere-li je do této lhůty, ztrácí nejen nárok na kaly, nýbrž i na náhradu v penězích. Za kaly z oné řepy, na kterou se poskytuje kilometrové dovozné, odpovídající vzdálenosti až do 6 km od cukrovaru, jest náhrada nepřípustná. (2) Nakládací výlohy za kaly po kampani nese řepař.