Vyhláška státního úřadu plánovacího, kterou se vydávají závazné směrnice pro kalkulaci v obchodních podnicích.

§ 1.

Kalkulační povinnost u dodávek zboží a jiných služeb.

(1) Obchodní podniky musí v mezích vytčených vládním nařízením č. 165/1948 Sb., kterým se stanoví jednotné kalkulační zásady (dále jen „vládní nařízení“), sestavovati

1. a) u dodávek zboží kalkulaci pořizovací ceny a kalkulaci nákladů,
2. b) u jiných služeb kalkulaci nákladů.

(2) Dodávkami zboží se rozumějí služby obchodních podniků souvisící s jejich činností od nákupu až po odbyt zboží.

(3) Jinými službami se rozumějí vedle dodávek zboží a prováděných oprav služby, které poskytují obchodní podniky, jako na př. žehlení šatů, úschova kožešin, pedikúra, pronájem garáží, mytí vozů, regulace hodin, ladění pian, zprostředkování dopravy, zprostředkování oprav.

§ 2.

Kalkulační povinnost u oprav a výrobků.

Provádějí-li obchodní podniky opravy pro své zákazníky, po případě provozují-li výrobní činnost, musí sestavovati kalkulaci nákladů u oprav, po případě kalkulaci nákladů u výrobků,

§ 3.

Kalkulační povinnost u podružných výkonů.

Obchodní podniky nemusí sestavovati kalkulaci u podružných výkonů, t. j. u dodávek zboží, jiných služeb, oprav nebo výrobků, které jsou nepatrného rozsahu a významu pro podnik a které se v něm provádějí ojediněle.

§ 4.

Rozsah kalkulační povinnosti u dodávek zboží a jiných služeb.

(1) U dodávek zboží a jiných služeb se musí sestaviti předběžná a výsledná kalkulace každé kalkulační jednice nejméně jednou v účetním roce.

(2) Předběžná kalkulace se musí sestaviti nejpozději v době sestavování podnikového rozpočtu.

(3) Výsledná kalkulace se musí sestaviti po zjištění potřebných údajů v době co nejkratší po uplynutí období, z něhož byly brány údaje pro sestavení odpovídající předběžné kalkulace.

(4) Ve vysvětlivkách podle § 2 odst. 2 zákona (dále jen „vysvětlivky“) se může podle potřeb plánování předepsati povinnost sestaviti předběžnou a výslednou kalkulaci vícekrát než jednou v účetním roce.

§ 5.

Rozsah kalkulační povinnosti u oprav a výrobků.

(1) Pro rozsah kalkulační povinnosti u oprav platí přiměřeně ustanovení §§ 2 a 3 vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady č. 2608/1948 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro kalkulaci nákladů v průmyslových podnicích.

(2) Rozsah kalkulační povinnosti u výrobků se stanoví podle ustanovení §§ 2 až 4 vyhlášky č. 2608/1948 Ú. l. I.

§ 6.

Splnění kalkulační povinnosti rozpočteními zápisy.

Rozpočetními zápisy se považuje za splněnou povinnost sestavovati předběžnou kalkulaci

1. a) u dodávek zboží za předpokladu, že obsahují údaje vyhovující ustanovením §§ 9 až 13 a 16 až 19,
2. b) u jiných služeb za předpokladu, že obsahují údaje vyhovující ustanovením §§ 10 až 13 a 20 až 23,
3. c) u oprav a výrobků, vyhovují-li přiměřeně předpokladu stanovenému v § 5 vyhlášky č. 2608/1948 Ú. l. I.

§ 7.

Splnění kalkulační povinnosti zápisy provozního účetnictví.

Zápisy provozního účetnictví se považuje za splněnou povinnost sestavovati výslednou kalkulaci

1. a) u dodávek zboží za předpokladu, že obsahují údaje vyhovující ustanovením §§ 9 až 13 a 16 až 19,
2. b) u jiných služeb za předpokladu, že obsahují údaje vyhovující ustanovením §§ 10 až 13 a 20 až 23,
3. c) u oprav a výrobků, vyhovují-li přiměřeně předpokladu stanovenému v § 6 vyhlášky č. 2608/1948 Ú. l. I.

§ 8.

Sestavování kalkulace pro zvláštní účely.

Ustanovení §§ 6 a 7 nelze použíti, požaduje-li státní úřad plánovací, ať přímo či jinými úřady nebo orgány, předložení předběžné, po případě výsledné kalkulace pro zvláštní účely.

§ 9.

Kalkulační jednice.

Kalkulačními jednicemi jsou v kalkulaci pořizovací ceny přijímané dodávky zboží a v kalkulaci nákladů prováděné dodávky zboží, vymezené zejména:

1. a) způsobem dodávek zboží (na př. dodávka ve velkém nebo malém, traťová dodávka),
2. b) druhem (na př. pánská letní obuv, rozhlasový přijimač) nebo skupinami druhů zboží (obuv, elektrické spotřebiče pro domácnost),
3. c) určitým počtem jednotek, kterých se používá pro vyjádření rozsahu dodávek zboží (na př. m, kg, q, kus, tucet, Kčs).

§ 10.

Určení kalkulační jednice.

(1) Podle potřeb plánování se může ve vysvětlivkách podrobněji stanovití, jak podnik má určití kalkulační jednice.

(2) Je-li možno při určení kalkulační jednice použiti různorodých jednotek (na př. q nebo hl, kus nebo kg) a nestanoví-li jednotku vysvětlivky, smí se zvolený způsob určení kalkulační jednice změniti jen ze závažných důvodů uvedených v kalkulačním dokladě.

(3) Při určení kalkulační jednice je dovoleno vymeziti dodávky zboží v předběžné a výsledně kalkulaci různým počtem stejnorodých jednotek, nestanoví-li vysvětlivky jinak.

§ 11.

Zásady přičítání nákladů.

Náklady jest přičítati kalkulačním jednicím v takové výši, v jaké s nimi souvisí; přitom se musí zejména dbáti, aby se tytéž náklady přičítaly téže kalkulační jednici jen jednou.

§ 12.

Způsoby přičítání nákladů.

(1) Náklady se přičítají kalkulačním jednicím

1. a) přímo, jde-li o jednicové náklady (přímé přičítání),
2. b) nepřímo, jde-li o režijní náklady (nepřímé přičítání).

(2) Ve vysvětlivkách se může podrobněji určití, které náklady se musí zachycovati jako jednicové a které jako režijní.

(3) Ve výsledné kalkulaci se musí přičítati náklady kalkulační jednici způsobem, kterého se použilo v odpovídající předběžné kalkulaci.

§ 13.

Nepřímé přičítání nákladů.

(1) Pro nepřímé přičítání nákladů kalkulačním jednicím se musí určití základny, které se mění pokud možno přímo úměrně s režijními náklady podle nich přičítanými. Základnami mohou být na př. nákupní cena, doba uskladnění, váha zboží, po případě i součiny z některých těchto základen.

(2) Základny pro nepřímé přičítání nákladů se mohou podrobněji určití ve vysvětlivkách.

(3) Poměr mezi režijními náklady a základnami pro nepřímé přičítání nákladů se vyjádří režijními sazbami nebo přirážkami.

§ 14.

Vztah předběžné kalkulace k výsledkovému rozpočtu.

(1) Údaje předběžné kalkulace a příslušného výsledkového rozpočtu musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti v předběžné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z příslušných výsledkových rozpočtů.

§ 15.

Vztah výsledné kalkulace k provoznímu účetnictví.

(1) Údaje výsledné kalkulace a provozního účetnictví musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti ve výsledné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z provozního účetnictví.

§ 16.

Směrný kalkulační vzorec.

(1) Kalkulace pořizovací ceny se může sestavovat; společně s kalkulací nákladů; je však třeba, aby se v tomto případě vykázala v kalkulačním listě pořizovací cena příslušné kalkulační jednice. Vysvětlivky však mohou určití, kdy je třeba sestavovati samostatnou kalkulaci pořizovací ceny.

(2) Pro sestavování kalkulace pořizovací ceny a kalkulace nákladů se stanoví tento směrný kalkulační vzorec:

(3) Směrný kalkulační vzorec uvedený v odstavci 2 platí pro sestavování předběžné a výsledné kalkulace.

(4) Sestavuje-li se v důsledku ustanovení vysvětlivek kalkulace pořizovací ceny odděleně od kalkulace nákladů, je v kalkulaci nákladů první položkou pořizovací cena.

(5) Kalkulace pořizovací ceny podle směrného kalkulační ho vzorce obsahuje též kalkulaci nabývací hodnoty uvedenou v § 1 odst. 1 písm. b) vládního nařízení.

§ 17.

Odborové kalkulační vzorce.

Směrný kalkulační vzorec může býti ve vysvětlivkách podle potřeb plánování podrobněji upraven rozvedením nebo sloučením jeho jednotlivých položek v odborové kalkulační vzorce.

§ 18.

Podrobnosti k položkám kalkulačních vzorců.

(1) Jednotlivé položky kalkulačních vzorců se musí v kalkulaci vykazovati, jsou-li pro ně číselné údaje.

(2) Jednotlivé položky kalkulačních vzorců se mohou v kalkulaci podrobněji rozčleniti; musí však býti zřejmé, ke které položce kalkulačního vzorce rozčleněné položky patří.

§ 19.

Obsah položek směrného kalkulačního vzorce.

(1) K nákladům souvisícím s nabytím (pořizovací náklady) patří, ať jde s hlediska kalkulačního o náklady jednicové nebo režijní:

1. a) náklady přímo souvisící s koupí zboží, na př. nákupní provise v zahraničním obchodě, část obchodního rozpětí vyčerpaná dodavatelem,
2. b) náklady souvisící s dopravou zboží do podniku nebo na jiné místo určené podnikem, na př. dovozné, pojistné, vážné, vlečné, náklady spojené s nakládáním a s vykládáním, při čemž nerozhoduje, provádí-li se doprava vlastními nebo cizími dopravními prostředky,
3. c) ostatní náklady souvisící s nabytím zboží (na př. clo, celní poplatky, poplatky z dovozního povolení a jiné importní náklady, náklady na obaly), vyjma náklady uvedené v odstavci 3 a vyjma penále, pokuty, zdržné, stojné a náklady souvisící s úvěrovým a platebním stykem.

(2) Náklady souvisící se skladováním a ošetřováním zboží, s jeho dopravou ve skladech a mezi sklady, jakož i se správou skladu, se vykazují jako skladní náklady. Souvisí-li tyto náklady s kalkulační jednicí přímo, vykazují se jako jednicové náklady skladní, jinak jako režijní náklady skladní.

(3) Mezi skladními náklady se vykazují v kalkulaci podle směrného kalkulačního vzorce také náklady nepřímo souvisící s koupí zboží, ať jde s hlediska kalkulačního o náklady jednicové nebo režijní, a náklady souvisící s přejímáním a zkoušením zboží.

(4) Správní režií se rozumějí osobní a věcné náklady souvisící s řízením podniku jako celku.

(5) Náklady souvisící s odbytovou činností podniku se vykazují jako

1. a) odbytová režie, souvisí-li s kalkulační jednicí nepřímo, jako na př. režie prodejen, po případě režie prodejního oddělení,
2. b) jednicové náklady odbytové, souvisí-li s kalkulační jednicí přímo, jako na př. náklady zvláštního balení při odbytu, náklady na zvláštní obaly, dopravné při odbytu, pojistné, prodejní provise, vývozní clo.“

§ 20.

Kalkulační jednice.

Kalkulačními jednicemi jsou poskytované jiné služby vymezené zejména jejich druhem a množstvím.

§ 21.

Směrný kalkulační vzorec.

Pro sestavování předběžné a výsledné kalkulace nákladů u jiných služeb se stanoví tento směrný kalkulační vzorec:

jednicové mzdy

jednicový materiál

skladní režie

správní režie

součet = vlastní náklady.

§ 22.

Obsah položek směrného kalkulačního vzorce.

(1) Jednicovými mzdami se rozumějí náklady na práci v podniku, které souvisí přímo s poskytováním jiné služby.

(2) Jednicovým materiálem se rozumějí náklady na materiál spotřebovaný přímo při poskytování jiné služby.

(3) O skladní, správní a odbytové režii platí přiměřeně ustanovení § 19 odst. 4 až 6.

§ 23.

Sestavováni kalkulace u jiných služeb.

Jinak pro sestavování předběžné a výsledné kalkulace nákladů u jiných služeb platí přiměřeně §§ 10 až 15, 17 a 18.

§ 24.

Sestavování kalkulace u oprav.

(1) Pro sestavování předběžné a výsledné kalkulace nákladů u oprav, které provádějí obchodní podniky pro své zákazníky, platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 13 a 15 až 22 vyhlášky č. 2608/1948 Ú. l. I.

(2) Směrný kalkulační vzorec stanovený vyhláškou uvedenou v odstavci 1 může býti pro kalkulaci nákladů u oprav ve vysvětlivkách podle potřeb plánování podrobněji upraven rozvedením nebo sloučením jeho jednotlivých položek v odborový kalkulační vzorec.

§ 25.

Sestavování kalkulace u výrobků.

Předběžná a výsledná kalkulace nákladů u výrobků v obchodních podnicích, které provozují též výrobní činnost, se sestavují podle ustanovení §§ 7 až 22 vyhlášky č. 2608/1948 Ú. l. I.

§ 26.

Náležitosti kalkulačních listů.

V kalkulačním listu kromě obsahu předepsaného v § 12 odst. 2 vládního nařízení musí býti vyčerpávajícím způsob na uvedeny údaje rozhodné pro přičítání nákladů příslušné kalkulační jednicí (na př. údaje o rozpočtovaném nebo dosaženém obratu, základny pro přičítání nákladů, normy pro výpočet poměrových čísel).

§ 27.

Využiti kalkulačních listů.

(1) Kalkulace, jimž jsou obsahově stejné náležitosti kalkulačního listu společné, lze zapsati na jednom kalkulačním list.

(2) Kalkulace se nemusí znovu zapsati na kalkulační list, lze-li ji beze změny použíti, a to ani v případech, kdy se musí podle ustanovení této vyhlášky znovu sestaviti. V těchto případech stačí, aby osoba odpovědná za správnost kalkulace znovu podepsala původní kalkulaci s připojením data, kdy se tak stalo. Toto datum je pak rozhodující pro počítání úschovné lhůty kalkulačního listu.

§ 28.

Hospodárnost a přizpůsobení organisace kalkulace.

(1) Při organisaci kalkulace se musí dbáti zásady hospodárnosti.

(2) Při přizpůsobení organisace kalkulace velikosti a provozu podniku, jakož i druhu výkonu je třeba dbáti, aby se v podniku mohlo uskutečniti v plném rozsahu hospodaření podle rozpočtu a aby se mohlo údajů kalkulace použíti pro stanovení nebo kontrolu obchodního rozpětí.

§ 29.

Stanovení okruhu podniků.

Státní úřad plánovací stanoví vyhláškou v příslušném úředním listu, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky a rozsah této povinnosti.

§ 30.

Výjimky.

Státní úřad plánovací může v případech hodných zvláštního zřetele povoliti nebo naříditi výjimku z ustanovení této vyhlášky.

§ 31.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.