Vyhláška ministerstva průmyslu o strojních zařízeních a o zařízeních na povrchu v hornických závodech.

§ 110.

(1) Plocha oken a vrchního osvětlení všech pracoven budiž tak vyměřena a rozvržena, aby místnosti byly náležitě osvětleny podle prací v nich prováděných. Budiž zamezeno, aby dělníci v uzavřených pracovnách byli obtěžováni přímým slunečním světlem. K lepšímu osvětlení temných částí dílen s nedostatkem denního světla (v suterénech, v přízemích s okny do úzkých ulic, dvorů a pod.) jest užiti reflektorů nebo hranolů anebo jiných vhodných zařízení.

(2) Osvětlovací plochy buďtež udržovány v náležité čistotě.

§ 111.

(1) Nedostatek denního světla budiž po celou dobu práce nahrazen především elektrickým osvětlením, a není-li ho, jiným vhodným a zdravotně nezávadným umělým světlem. To platí jak pro pracovny, tak i pro skladiště, chodby, schody, dvory a pod. Umělé osvětlení budiž takové, aby vyhovovalo provádění úkonů, a tak upraveno, aby neoslňovalo.

(2) Veškerá svítidla mají býti umístěna bezpečně. Lampy na lehce prchavá svítiva s hořáky upravenými pod nádržkou na svítivo buďte tak provedeny a zavěšeny, aby se nádržka nemohla silněji zahřáti. Upotřebuje-li se svítiv kapalných, nebuď užíváno lamp s nádržkami skleněnými a pod. Nádržky na svitivo mají býti tak veliké, aby jejich náplň vydržela po celou pracovní směnu. Svítivo z nádržek kapající budiž vhodně a bezpečně zachycováno.

(3) Lampy s otevřenými plameny, nejsou-li od hořlavých částí stropů vzdáleny aspoň 75 cm, musí býti opatřeny ochrannou stříškou.

(4) Místnosti k ukládání lamp s tekutým svítivem nesmí býti užíváno k trvalému pobytu dělnictva.

(5) V místnostech a prostorách se zvýšeným nebezpečím ohně (truhlárny, tesárny a pod.) nesmí se užívati ani pevných, ani přenosných lamp s otevřeným světlem.

§ 112.

(1) Nezpůsobuje-li výrobní pochod sám dostatečného vyhřátí provozovny nebo nevyžaduje-li toho výroba, aby byla zachována nižší teplota, třeba všechny uzavřené pracovny, určené k trvalému pobytu dělníků vytápěti tak, aby nevzniklo nebezpečí požáru, aby dělnictvo nebylo obtěžováno sálavým teplem a nebylo poškozováno jeho zdraví.

(2) Topná potrubí nebo tělesa nemají překážeti práci na strojích ani chůzi. Podle možnosti buďtež umístěna pod okny, nikoli pod pracovními stoly, a to tak, aby bylo možno čistiti snadno nejen je, nýbrž i prostor za nimi.

(3) Železná kamna třeba opatřiti plechovými plášti nebo zástěnami. Topná potrubí a tělesa v koupelnách, pokud jsou tak horká, že by se o ně mohl člověk spáliti, třeba ohraditi nebo umístiti tak, aby dotyk obnaženým tělem nebyl možný.

(4) Zplodiny topných těles plynových, petrolejových a pod. nutno vyváděti navenek.

(5) Vytápění místností otevřenými koksovými ohni (v železných koších) není dovoleno.

§ 133.

(1) Topné zařízení dílen nutno upraviti tak, aby zaručovalo náležité vyhřátí i při větších mrazech. S vytápěním budiž počato vždy včas před započetím práce, aby byly pracovny při nastoupení dělnictva již přiměřeně vyhřáty.

(2) V závodech, kde z důvodů výrobních nelze pracovny vytápěti nebo v nichž je třeba zachovávati nižší teplotu, buďtež dělnictvu vykázány vhodné ohřívárny, anebo jim budiž dána jiná příležitost k ohřátí v pracovních přestávkách.

(3) Přístroje a výrobní pomůcky, které vzláště obtěžují dělnictvo sálavým teplem, buďte, pokud je to technicky možné, isolovány proti sálání tepla.

§ 114.

Pracovny, ve kterých jsou při výrobě výbušné nebo snadno zápalné látky, plyny nebo kapaliny, smějí býti vytápěny toliko způsobem, který vylučuje nebezpečí, že se uvedené hořlaviny vznítí.

§ 115.

(1) V každé pracovně budiž pečováno o stejnoměrně rozdělený přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu a o odvádění zkaženého vzduchu, při čemž třeba přihlížeti k tomu, aby dělnictvo nebylo obtěžováno průvanem nebo horkem nebo nedostatkem vlhkosti přiváděného vzduchu.

(2) V nejhořejších částech aspoň každého druhého okna buďtež zpravidla upravena větrací křídla, která by se dala táhly s podlahy sklápěti.

§ 116.

(1) Pracovny, kde je značný vývin prachu nebo kde vznikají škodlivé plyny nebo výpary, buďtež opatřeny odssávacím zařízením zachycujícím tyto zdraví škodlivé zplodiny pokud možno v místech jejich vzniku.

(2) Odssávaný prach, páry, plyny a pod. třeba odváděti a shromažďovati nebo ničiti tak, aby ani ovzduší budovy podniku netrpělo.

§ 117.

Do prostorů (sklepů, studní, kanálů a pod.), do kotlů, nádrží a pod., v nichž lze očekávati nahromadění dusivých, otravných nebo snadno vznětlivých plynů nebo výparů, smí se vstupovati jen po náležitém vyvětrání a s náležitou opatrností.

§ 118.

V pracovnách, ve kterých při výrobě vzniká množství vodních par, budiž vhodnými opatřeními (jako na příklad jímáním a odváděním par na místě jejich vzniku, vytápěcími úpravami, účinnou ventilací, umělým přívodem ohřátého suchého vzduchu, zamezením přímého přístupu chladného vzduchu zvenku, zřízením dvojitých oken, dveří se závětřím, dvojitých střech, zdí teplo nepropouštějících a pod.) působeno k tomu, aby byl zamezen vznik mlhy, ohrožující bezpečnost dělnictva, zejména tenkrát, jsou-li v takových místnostech motoricky hnané stroje.

§ 119.

Otevřena ohniště buďte tak upravena, aby dým byl odváděn z pracoven navenek.

§ 120.

(1) Výfukové plyny ze spalovacích motorů umístěných v místnostech buďtež vhodnou úpravou zachyceny a odvedeny nad střechu.

Odvádění výfukových plynů spalovacích motorů do stok není dovoleno; smějí však býti odváděny komíny, jež jsou v nečinnosti a jejichž spojitost s příslušnými topeništi je spolehlivě přerušena.

(2) Výfuková trouba od motorů budiž ohnivzdorná a tam, kde prochází stěnami, stropem a střechou, ohnivzdorně isolována proti dřevěným částem budov; je-li v dosahu dělníků nutno učiniti vhodné opatření na jejich ochranu proti popálení. Do výfukového potrubí buďte podle potřeby vloženy tlumiče hluku.

§ 121.

Automobilové garáže buďte opatřeny účinným větráním při podlaze i při stropě. Větrací otvory buďte umístěny pokud možno v protilehlých stěnách a opatřeny drátěnou síťkou. Motor nesmí býti spuštěn v uzavřené místnosti.

§ 122.

(1) Prostory, v nichž jsou lehce vznětlivé, již při obyčejné teplotě vzduchu těkající látky, jako benzin, éter, sirouhlík a. pod. v množství přesahujícím 15 kg, anebo kde při užívání takových a jiných látek se mohou hromaditi nebo vyvíjeti hořlavé a výbušné plyny nebo páry v nebezpečné míře, buďte opatřeny zvenčí nápisem: „Nebezpečí požáru. Kouřiti a užívati otevřeného světla a zápalek se zakazuje. Nepovolaným přístup zakázán.“

(2) V takových místnostech nesmějí býti otevřené zdroje ohně nebo světla a není dovoleno stavěti spalovací motory.

(3) Podlahy takových prostor musí býti nepropustné a z takového materiálu, aby spadnuvší předměty nemohly na nich vyvolati jiskry.

(4) Pro elektrická zařízení v takových prostorách platí ustanovení části XIV předpisů ESČ (Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami, nebezpečnými výbuchy).

§ 123.

(1) Místnosti, v nichž se pracuje s látkami lehko zápalnými nebo podléhajícími snadno samovznícení, nebo v nichž se udržují k účelům výrobním vysoké teploty, smějí býti zřizovány zpravidla toliko v budovách přízemních; musí býti ohnivzdorně stavěny a opatřeny železnými dveřmi a okenicemi, které se dají zvenčí uzamknouti.

(2) Takové uzavření nemusí míti úpravny uhlí, mlýny na výrobu práškového uhlí, briketárny a kotelny, v nichž se jím topí.

§ 124.

Stabilní nádoby na hořlavé tekutiny smějí býti uzavřeny jen tak, aby vyvinující se páry, zejména zahřátím při požáru, mohly unikati bez značnějšího tlaku.

§ 125.

(1) Výrobní pochody, při nichž vzniká neobyčejný hluk, větší množství prachu, plynů, výparů nebo oslňujícího světla, tepla, nebo se tvoří mnoho páry nebo mlhy a pod., buďte pokud možno umístěny ve zvláštních místnostech, oddělených od ostatních pracoven, aby bylo škodlivým vlivům vystaveno co nejméně dělníků.

(2) Základy lomozících strojů třeba vhodně isolovati nebo, je-li to nutno, stavebně odděliti.

§ 126.

(1) Místnosti skladní musí úpravou východů, schodů, osvětlením a větráním vyhovovati předpisům stavebního řádu i všem požadavkům bezpečnosti, které na ně nutno klásti se zřetelem na hmoty ve skladní místnosti uložené a na dělnictvo ve skladišti zaměstnané. Zejména buď též pečováno a to, aby ve skladištích jakýchkoli hmot a předmětů byly zachovány dostatečně široké volné příchody k jednotlivým částem a oddělením skladu a aby východy byly vždy snadno dosažitelné.

(2) Ve skladních místnostech, které jsou nad jinými místnostmi, budiž zřetelně vyznačeno největší dovolené zatížení v kilogramech na čtverečný metr; při hmotách sypkých budiž výše, do které smějí býti nasypány, vyznačena na stěnách nápadnou barvou.

(3) Hmoty a předměty musí býti tak ukládány, aby se při skládání, odebírání nebo při braní zkoušek (vzorků) nemohly sesunouti. Podle potřeby buďte skladiště opatřena účelnými zařízeními zdvihacími a dopravními.

§ 127.

(1) Zásoby tekutých hořlavých látek smějí býti chovány toliko v ohnivzdorných místnostech, které nesmějí ležeti pod pracovnami, a musí býti od nich odděleny a vydatně větrány. Podlaha jejich musí ležeti hlouběji než podlaha nebo úroveň prostor sousedících, nebo musí býti dveřní práh dosti vysoký, aby tekutá hořlavina nemohla ze skladiště vytéci. Taková skladiště buďtež nápadně označena.

(2) Vedle skladiště hořlavin budiž stále pohotově zásoba vhodných hasidel a příslušného náčiní k hašení (písek, popel, lopaty atd.) i bezpečných hasicích přístrojů.

(3) Těchto skladišť nesmí býti užíváno ani k ukládání látek jiných, ani k jiným účelům, a smí se do nich vstupovati jen s bezpečnostními lampami. Použije-li se elektrického osvětlení, musí odpovídati části XIV, předpisů ESČ. (Elektrická zařízeni v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem).

(4) Také při práci s prázdnými nádobami od tekutých hořlavých látek budiž dbáno největší opatrnosti se zřetelem na nebezpečí výbuchu. Tyto nádoby buďte ukládány pokud možno v uzavřených a dobře větraných prostorách nebo na ohrazených prostranstvích, jež třeba označiti nápadným nápisem, že se zakazuje kouřiti, zacházeti s ohněm a s otevřeným světlem a vstup nepovolaným.

(5) Ostatně platí pro ukládání tekutých hořlavých látek příslušná zákonitá ustanovení. O ukládání karbidu a výbušin platí pak příslušné zvláštní předpisy.

§ 128.

Látky jedovaté a žíravé, není-li jiných zákonitých předpisů, buďte ukládány ve zvláštních místnostech. Tyto látky smějí se ukládati a vydávati jen za dohledu závodního nebo jiné osoby, jím ustanovené a ve služební knize poznamenané.