Čl. I.
změněno 1. 5. 1949 zákonem 546/1949 Ú. l. I
Čl. I. Vyměřovací základy u zemědělských podnikatelů. § 1. (1) Roční vyměřovací základ u zemědělských podnikatelů (§ 4 zákona) se stanoví podle § 20, odst. 3 zákona takto: Stupeň Oblast Vyměřovací základ Pojistné řepařská obilnářská bramborářská pastvinářská měsíčně čtvrtletně pololetně ročně nad — do nad — do nad — do nad — do ha ha ha ha Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs 1 0— 1 0— 2 0— 2 6.000 50.— 150.— 300.— 600.— 2 0— 1 1— 2 2— 3 2— 4 7.500 62.50 187.50 375.— 750.— 3 1— 2 2— 3 3— 4 4— 6 10.500 87.50 262.50 525.— 1.050.— 4 2— 3 3— 5 4— 6 6— 9 13.500 112.50 337.50 675.— 1.350.— 5 3— 4 5— 7 6— 8 9— 12 16.500 137.50 412.50 825.— 1.650.— 6 4— 5 7— 9 8—10 12— 15 19.500 162.50 487.50 975.— 1.950.— 7 5— 7 9—11 10—12 15— 19 22.500 187.50 562.50 1.125.— 2.250.— 8 7— 8 11—13 12—15 19— 20 25.500 212.50 637.50 1.275.— 2.550.— 9 8— 9 13—15 15—16 20— 21 28.500 237.50 712.50 1.425.— 2.850.— 10 9—10 15—16 16—17 21— 22 33.000 275.— 825.— 1.650.— 3.300.— 11 10—11 16—17 17—18 22— 25 39.000 325.— 975.— 1.950.— 3.900.— 12 11—12 17—18 18—19 25— 31 45.000 375.— 1.125.— 2.250.— 4.500.— 13 12—13 18—21 19—23 31— 38 51.000 425.— 1.275.— 2.550.— 5.100.— 14 13—15 21—25 23—27 38— 45 57.000 475.— 1.425.— 2.850.— 5.700.— 15 15—17 25—30 27—32 45— 52 63.000 525.— 1.575.— 3.150.— 6.300.— 16 17—19 30—34 32—36 52— 60 69.000 575.— 1.725.— 3.450.— 6.900.— 17 19—22 34—38 36—41 60— 68 75.000 625.— 1.875.— 3.750.— 7.500.— 18 22—24 38—43 41—46 68— 75 81.000 675.— 2.025.— 4.050.— 8.100.— 19 24—27 43—47 46—50 75— 83 87.000 725.— 2.175.— 4.350.— 8.700.— 20 27—29 47—52 50—55 83— 90 93.000 775.— 2.325.— 4.650.— 9.300.— 21 29—32 52—56 55—60 90— 98 99.000 825.— 2.475.— 4.950.— 9.900.— 22 32—34 56—61 60—65 98—106 105.000 875.— 2.625.— 5.250.— 10.500.— 23 34—37 61—66 65—70 106—113 111.000 925.— 2.775.— 5.550.— 11.100.— 24 37—40 66—70 70—75 113—121 117.000 975.— 2.925.— 5.850.— 11.700.— 25 nad 40 nad 70 nad 75 nad 121 120.000 1.000.— 3.000.— 6.000.— 12.000.— (2) Do výměry zemědělského podniku rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu se započítává obhospodařovaná půda vlastní, půda spolupracujících členů rodiny (§ 5 zákona) a rodinných příslušníků (§ 54 zákona) i půda pachtovaná. U zemědělských spolupodnikatelů, pojištěných podle § 4, odst. 2 zákona, se stanoví roční vyměřovací základ podle poměru jejich podílů. § 2. (1) Pro zařazení do zemědělských výrobních oblastí platí obdobně vládní nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti, se zřetelem ke změnám, jež byly, po případě budou v zařazení provedeny ústřední zemědělskou daňovou komisí podle § 31, č. 3 zákona ze dne 21. března 1948, č. 49 Sb., o zemědělské dani. (2) Leží-li zemědělský podnik ve více zemědělských výrobních oblastech, stanoví se vyměřovací základ pro celý podnik podle té výrobní oblasti, ve které leží větší část podniku, při čemž se přihlédne k ustanovení § 3 této vyhlášky. Měří-li části podniku ležící v různých výrobních oblastech stejnou výměru, stanoví se vyměřovací základ pro celý podnik podle oblasti, pro kterou jsou stanoveny touto vyhláškou vyšší vyměřovací základy. § 3. Výměra Jde-li o pozemky věnované zvláštním kulturám, stanoví se výměra půdy, rozhodná pro stanovení vyměřovacích základů u zemědělských podniků se stanoví u pozemků věnovaných zvláštním kulturám, násobkem skutečné výměry takto: podle §§ 1. u pozemků věnovaných pěstování chmele: a) leží-li v oblasti žatecké (známkovaný chmel) 5 násobkem, b) v ostatních oblastech až 4 násobkem, 2 vyhlášky ústřední zemědělské daňové komise ze dne 24. u pozemků věnovaných: a) zahradnictví okrasnému (avšak s výjimkou ploch věnovaných pěstování květin pod sklem) 15 násobkem listopadu 1948, b) zahradnictví zelinářskému i polnímu, (avšak s výjimkou ploch, věnovaných pěstování zeleniny pod sklem) 4 násobkem, c) pěstování květin a zeleniny pod sklem 150 násobkem, 3 č. u pozemků věnovaných školkařství 8 násobkem, 4 3051 Ú. u pozemků věnovaných ovocnictví: a) při pěstování ovoce na zákrscích 3 násobkem, b) v ostatních případech 1 l.5 násobkem I, 5. u kterou se stanoví násobky výměry pozemků věnovaných rybnikářství 1.5 násobkem, 6. u pozemků věnovaných pěstování tabáku 5 násobkem, 7. u pozemků věnovaných pěstování papriky 2.5 násobkem, 8. u pozemků věnovaných pěstování vinné révy: A) leží-li v zemi České 8 násobkem, B) leží-li v obvodech okresních národních výborů: Bratislava-město, Bratislava-venkov, Galanta, Hlohovec, Královský Chlumec, Levice, Modrá, Nitra, Nové Zámky, Štúrovo (Parkáň), Hurbanovo (Stará Ďala), Trebišov, Trnava, Vráble, Zlaté Moravce a Želiezovce 22 násobkem, C) leží-li v obvodech okresních národních výborů, po případě soudních okresů: a) na Slovensku: Jesenské (Feledince), Košice-město, Košice-venkov, Lučenec, Malacky, Michalovce, Modrý Kameň, Moldava nad Bodvou, Nová Baňa, Senica, Skalica, Šamorín, Šafárikovo (Tomata) 14 násobkem, b) v zemi Moravskoslezské: Břeclav, Hodonín, Hustopeče u Brna, Jaroslavice, Klobouky, Kyjov, Mikulov, Pohořelice, Strážnice, Znojmo, Ždánice, Židlochovice a v katastrální obci Bzenec 14 násobkem, D) leží-li v obvodech okresních národních výborů, pro případě soudních okresů: a) na Slovensku v obvodech všech okresních národních výborů pod písm výměření zemědělské daně za rok 1948. B) a C), písm. a) neuvedených 10 násobkem, b) v zemi Moravskoslezské v obvodech všech soudních okresů pod písm. C) a písm. b) neuvedených (s výjimkou katastrálního území obce Bzenec) 10 násobkem. § 4. Výměra pozemků věnovaných lesnictví, pokud nepřesahuje 15% veškeré půdy, na níž zemědělec hospodaří, se pro vyměřovací základ započítává plně. Zbytek, přesahující uvedených 15%, se započítává pouze jednou pětinou své skutečné výměry. § 5. Půda neplodná a zastavěná se nezapočítává do výměry rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu. § 6. (1) Vykonává-li zemědělec zároveň více výdělečných činností (§ 10 zákona), rovná se jeho vyměřovací základ součtu vyměřovacích základů z jednotlivých činností, nejvýše však částce Kčs 120.000.— ročně. (2) Přesahuje-li součet vyměřovacích základů Kčs 120.000.— ročně a je-li některý z těchto základů ze zaměstnanecké činnosti, krátí se vyměřovací základy ze samostatně výdělečných činností. § 7. (1) Pro stanovení vyměřovacího základu podle předchozích ustanovení je rozhodný stav směrodatných okolností ke dni vzniku povinného pojištění. (2) Vyměřovací základ stanovený podle odstavce 1 platí až do konce kalendářního roku, v němž pojištění vzniklo. Pro každý následující kalendářní rok jest pro výši vyměřovacího základu rozhodný vždy stav směrodatných okolností k 1. lednu. Změny směrodatných okolností mající vliv na výši dosavadního vyměřovacího základu jest osoba samostatně výdělečně činná povinna ohlásiti pojišťovně nejpozději do 31. ledna každého roku. (3) Zvýší-li nebo sníží-li se však skutečná výměra zemědělského podniku nejméně o 5 ha v důsledku úředního opatření nebo rozhodnutí, změní se vyměřovací základ od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž došlo ku změně výměry. Za tento den se pokládá den, v němž nastala změna v držbě. Tuto změnu výměry jest zemědělec povinen ohlásiti do 15 dnů příslušné okresní národní pojišťovně. § 8. (1) Vznikne-li pojištění osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1949, zůstává jejich vyměřovací základ stanovený podle § 7 této vyhlášky nezměněn až do 31. prosince 1949. Změny v okolnostech směrodatných pro stanovení vyměřovacího základu se proto nebudou k 1. lednu 1949 oznamovati. (2) Ustanovení § 7, odst. 3 platí obdobně.